Read nedomova-metodika-vyuky-ruskeho-jazyka-na-2-stupni-zs-a-ss.pdf text version

Pr ojekt OP VpK Ter ciární vzdlávání výzkum a vývoj Vysokoskolské vzdlávání

Zdeka Nedomová Karla Vlhová

Metodika výuky ruského jazyka na 2. stupni základních skol a stedních skolách z pohledu pedagogické praxe ­ námty pro zacínajícího ucitele

Tato studijní opora je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpoctem Ceské republiky

Registracní císlo projektu CZ.1.07./2.2.00/07.0355

NedoVlho.indd 1

9/28/10 4:14 PM

METODIKA VÝUKY RUSKÉHO JAZYKA NA 2. STUPNI ZÁKLADNÍCH SKOL A STEDNÍCH SKOLÁCH Z POHLEDU PEDAGOGICKÉ PRAXE ­ NÁMTY PRO ZACÍNAJÍCÍHO UCITELE

ZDEKA NEDOMOVÁ KARLA VLHOVÁ

OSTRAVA 2009

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpoctem Ceské republiky.

Recenzenti:

Hana Zofková Hashim Habiballa

Jazyková korektura:

Lenka Bijoková

Název:

Metodika výuky ruského jazyka na 2. stupni základních skol a stedních skolách z pohledu pedagogické praxe ­ námty pro zacínajícího ucitele

Autor: Vydání: Pocet stran: Tisk:

Zdeka Nedomová, Karla Vlhová 1. vydání, 2010 120 stran Ostravská univerzita v Ostrav

Studijní materiál pro distancní kurz:

Pípravný seminá k profesní praxi

© Zdeka Nedomová, Karla Vlhová © Ostravská univerzita v Ostrav

ISBN 978-80-7368-890-5

OBSAH: Úvod........................................................................................................................................... 6 1 Co byste mli vdt, nez zacnete ucit.............................................................................. 9 1.1 Zaclenní pedmtu ruský jazyk do SVP ..................................................................... 10 1.2 Model ucení E-U-R a jeho podíl na motivaci a hodnocení záka.................................. 11 Shrnutí kapitoly........................................................................................................................ 15 2 Soucasné ucebnice rustiny ............................................................................................. 17 2.1 Ucebnice jako nedílná soucást výuky cizího jazyka .................................................... 18 2.2 Ucební soubor Pojechali ­ pro základní skoly ............................................................ 18 2.3 Ucební soubor Raduga a Raduga po-novomu ­ pro stední skoly............................... 28 2.4 Zahranicní ucebnice rustiny pro cizince....................................................................... 33 Shrnutí kapitoly........................................................................................................................ 35 3 Píprava na hodiny rustiny ........................................................................................... 39 3.1 Co si o písemné píprav myslí odborníci?.................................................................. 39 3.2 Ukázka písemné pípravy na hodinu rustiny................................................................ 47 Shrnutí kapitoly........................................................................................................................ 48 4 Práce s texty v hodinách rustiny ................................................................................... 51 4.1 Práce s texty a studijní ctení......................................................................................... 51 4.2 .................................................................................................. 57 Shrnutí kapitoly........................................................................................................................ 61 5 Film ve výuce rustiny ..................................................................................................... 63 5.1 Porozumní vidnému a slysenému ............................................................................. 64 5.2 Zpsoby prezentace filmu ............................................................................................ 64 5.3 Jak vybrat film?............................................................................................................ 65 5.4 Píklad zdidaktizovaného filmu ................................................................................... 71 Shrnutí kapitoly........................................................................................................................ 83 6 Internet ve výuce rustiny ............................................................................................... 85 6.1 Odkazy k ucebnici Raduga, Raduga po-novomu ......................................................... 86 6.2 Slovníky a encyklopedie, média na internetu .............................................................. 89 6.3 Výukové portály........................................................................................................... 91 6.4 Svt kolem nás, zajímavosti na ruském internetu ........................................................ 92 6.5 Uzitecné odkazy v CR.................................................................................................. 93 Shrnutí kapitoly........................................................................................................................ 94 7 Poslech ve výuce rustiny ................................................................................................ 95 7.1 ­ Píklad poslechového textu s poslechovými úlohami ............................ 97 7.2 .............................................................................................. 99 Shrnutí kapitoly...................................................................................................................... 101 8 8.1 8.2 8.3 8.4 Testy ve výuce rustiny.................................................................................................. 103 Písemná zkouska ­ test............................................................................................... 104 Píklady test pro jazykovou úrove A1.................................................................... 105 Píklady test pro jazykovou úrove A2.................................................................... 107 Píklad testu pro jazykovou úrove B1 ...................................................................... 110

Shrnutí kapitoly...................................................................................................................... 111 9 Ruské svátky ................................................................................................................. 113 9.1 Jak vyuzít materiály o ruských svátcích.................................................................... 113 9.2 ......................................................................................... 114 9.3 ............................................................................................... 117 Shrnutí kapitoly...................................................................................................................... 119

Vysvtlivky k pouzívaným symbolm Prvodce studiem ­ vstup autora do textu, specifický zpsob, kterým se studentem komunikuje, povzbuzuje jej, dopluje text o dalsí informace.

Píklad ­ objasnní nebo konkretizování problematiky na píkladu ze zivota, z praxe, ze spolecenské reality apod.

K zapamatování

Shrnutí ­ shrnutí pedcházející látky, shrnutí kapitoly.

Literatura ­ pouzitá ve studijním materiálu, pro doplnní a rozsíení poznatk.

Kontrolní otázky a úkoly ­ provují, do jaké míry studující text a problematiku pochopil, zapamatoval si podstatné a dlezité informace a zda je dokáze aplikovat pi esení problém. Úkoly k textu ­ je poteba je splnit neprodlen, nebo pomáhají k dobrému zvládnutí následující látky.

Korespondencní úkoly ­ pi jejich plnní postupuje studující podle pokyn s notnou dávkou vlastní iniciativy. Úkoly se prbzn evidují a hodnotí v prbhu celého kurzu. Otázky k zamyslení

Cást pro zájemce ­ pinásí látku a úkoly rozsiující úrove základního kurzu. Pasáze i úkoly jsou dobrovolné.

Úvod

Kurz Metodika výuky ruského jazyka na druhém stupni základních skol a stedních skolách z pohledu pedagogické praxe ­ námty pro zacínajícího ucitele je urcen posluchacm 4. a 5. rocníku magisterského a navazujícího magisterského studia Ucitelství ruského jazyka pro základní skoly a Ucitelství ruského jazyka stední skoly.

Pedpoklady pro úspsné zvládnutí obsahu kurzu: · · · · · absolvování jednotlivých odborných disciplín v rámci studia ruského jazyka (pedmt lingvistických, kulturologických a literárnvdných); absolvování jednotlivých disciplín spolecného základu bloku pedagogiky a psychologie; píp. absolvování pedmt oborové didaktiky (didaktika rustiny, prbzná praxe); jazyková kompetence v rustin na stedn pokrocilé úrovni (B1­B2) pro správné pochopení ucebního textu; zvýsená míra samostudia a schopnost doplovat si výklad o dalsí texty a hledat dalsí informace v odborné literatue a také prostednictvím moderních informacních technologií (zejména internetu).

Absolvováním kurzu si posluchaci vybudují ci rozvinou mnohé z kompetencí budoucího ucitele: · · · · kompetenci pedmtovou (v rámci ruského jazyka jako aprobacního pedmtu); kompetenci didaktickou a psychodidaktickou (metodické dovednosti, seznámení s RVP a SVP, znalost a aplikace ICT ve výuce aj.); kompetenci manazerskou a normativní (znalost profesních norem aj.); kompetenci profesn a osobnostn kultivující (siroký rozhled, profesní sebereflexe, autoevaluace a sebevzdlávání).

Po prostudování textu budete znát: · · · · postavení pedmtu ruský jazyk ve SVP a RVP; soucasné ceské ucebnice ruského jazyka pro základní a také stední skoly; zásady tvorby pípravy zacínajícího ucitele na hodinu ruského jazyka; techniky pro mení znalostí zák;

· · ·

zásady efektivního nácviku porozumní mluveného slova; etapy práce s textem v hodin rustiny; zpsoby vyuzití internetu v hodinách rustiny.

Budete schopni: · aplikovat získané poznatky v rámci prbzné ci souvislé pedagogické praxe a pozdji i ve své pedagogické práci.

Získáte: · · · · · pedstavu o didaktickém zpracování filmu ve výuce rustiny; poznatky o tvorb test pro hodnocení úrovn znalostí student; námty na zpsoby efektivního vyuzití kulturologických materiál pi výuce ruského jazyka; informaci o systému výuky rustiny pro cizince v RF a systému certifikacních zkousek; rozsáhlou databázi webových adres (ruských i ceských) pro píp. vyuzití v hodinách rustiny.

Co byste mli vdt, nez zacnete ucit

9

1 Co byste mli vdt, nez zacnete ucit

V této kapitole se dozvíte: · · pojednání o Rámcovém vzdlávacím a Skolním vzdlávacím programu, jak lze motivovat a hodnotit záka v rámci SVP.

Po jejím prostudování byste mli být schopni: · · · vysvtlit moznosti motivace a hodnocení záka, objasnit pozadavky na záka v souladu s pípravou na maturitu zohledující jazykové úrovn, charakterizovat postavení pedmtu ruský jazyk ve SVP.

Klícová slova kapitoly: rámcový vzdlávací program, skolní vzdlávací program, jazyková úrove, hodnocení a motivace záka.

Prvodce studiem Rámcový vzdlávací program a Skolní vzdlávací program jsou pedagogické dokumenty, které postupn vstupují do zivota kazdé skoly. Jejich pochopení urcit pispje k Vasí úspsné pedagogické praxi. V krátkosti si pipomeneme základní etapy didaktického procesu. ekneme si, jakou mají funkci a jaká pravidla je nutno dodrzovat, aby byla výuka úcinná. Na zvládnutí této kapitoly budete potebovat asi 1 hodinu a 30 minut, tak se pohodln usate a nenechte se nikým a nicím rusit. Pozadavky k maturitní zkousce z cizích jazyk nabízené ve spolecné cásti maturitní zkousky jsou vymezeny v píslusných katalozích pozadavk. Tyto pozadavky jsou v souladu se stávajícími pedagogickými dokumenty a vycházejí z výstup v Rámcovém vzdlávacím programu (dále RVP).

10

Co byste mli vdt, nez zacnete ucit

1.1

Zaclenní pedmtu ruský jazyk do SVP

Pro lepsí názornost si uvedeme tabulku, ze které mzeme vycíst, jak je zaclenn pedmt ruský jazyk v Rámcovém vzdlávacím programu a následn pak jeho postavení ve Skolním vzdlávacím programu.

Pedmt cizí jazyk v RVP a postavení pedmtu ruský jazyk v SVP RVP Vzdlávací oblasti a obsahové okruhy Spolecenskovdní vzdlávání Ceský jazyk První cizí jazyk Minimální pocet hodin za studium týdenní celkový 5 5 10 160 160 320 SVP Vyucovací pedmt

Druhý cizí jazyk Pírodovdné vzdlávání Matematické vzdlávání Vzdlávání pro zdraví Vzdlávání v ICT Estetické vzdlávání Písemná a ústní komunikace Podnik, podnikové cinnosti, ízení podniku Finance, dan, financní trh Trzní ekonomika, národní a svtová ekonomika Celkem Odborná praxe Kurzy

8 4

256 128

8 8 6 5 4 16

256 256 192 160 128 512

Djepis, Obcanská nauka, Píprava na VS, PAS (projekt) Ceský jazyk a literatura, Literární seminá Anglický/Nmecký jazyk, Konverzace v ANJ/NEJ, Korespondence v ANJ/NEJ Anglický/nmecký/francouzský/ spanlský/ruský jazyk Fyzika, Chemie, Základy biologie a ekologie, Hospodáský zempis Matematika, Matematický seminá Tlesná výchova Informacní a komunikacní technologie Spolecenská kultura Písemná a elektronická komunikace Ekonomika, Ekonomická cvicení, Cestovní ruch

9 5

288 160

Statistika, Úcetnictví, Bankovnictví a finance Ekonomie, Právo

128

4 096 Odborná praxe Kurzy

Co byste mli vdt, nez zacnete ucit

Zdroj: SVP-OA Ostrava-Mariánské Hory, píspvková organizace

11

Jak je z tabulky patrné, pedmt ruský jazyk je zaclenn do SVP jako druhý cizí jazyk. Vzdlávání ve druhém cizím jazyce vede záky k prohlubování komunikacních kompetencí a smuje k osvojení takové úrovn

komunikativních jazykových kompetencí, která odpovídá stupnici B1 (A2) Spolecného evropského referencního rámce pro jazyky (dále SERRJ). Pozadovaná B1 v rustin je charakterizována jako ,,zák a jeho okolí". Zák umí hovoit na bzná témata (Osobní údaje, Domov a domácnost, Kazdodenní zivost, Volný cas a zábava, Cestování, Zdraví, Jídlo a pití, Nákupy,

Vzdlávání a jazyk, Povolání a zamstnání, Sluzby, Mezilidské vztahy, Zivotní prostedí, Doprava a cestování). Dále umí popsat své zázitky, strucn vysvtlit a odvodnit své názory.

1.2

Model ucení E-U-R a jeho podíl na motivaci a hodnocení záka

V souvislosti s výukou podle SVP je zejmé, ze se bude mnit také model ucení. Uvedeme si úcinný tífázový model ucení oznacovaný zkratkou E-U-R; jednotlivá písmenka akronymu znamenají: Evokace ­ Uvdomní ­ Reflexe. Nyní podrobnji k jednotlivým fázím: 1.2.1 Evokace v této fázi si zák aktivn vybavuje svoje aktuální znalosti o tématu. K tomuto úcelu je vhodné pouzít metodu individuálního nebo skupinového

brainstormingu, který doplníme uspoádáním myslenek.

Uspoádání myslenek provedeme nejlépe tak, ze záci sami sdlují uciteli, co jiz o dané problematice znají, ten jejich postehy (i spatné) zapisuje na tabuli, a to bu ve form prostého seznamu, nebo mze vyuzít i myslenkovou mapu, kterou si ale záci mohou stvoit sami. Diskusní metody jsou zalozeny na vnímání eci! Metoda diskuse rozvíjí komunikativní dovednosti a umozuje osvojovat si nové poznatky. Cílem je

12

Co byste mli vdt, nez zacnete ucit

objasnní problému a Vasím úkolem je vytvoit takové podmínky, aby se vsichni záci snadno zapojili a mohli vyjádit svj názor.

Uvedeme si nkterá pravidla pro vedení diskuse: · drzte se tématu, · neptejte se stále toho studenta, který nedává pozor, · otázky klate v logické posloupnosti, · snazte se o kultivovaný jazykový projev, · nepedvádjte se, nedopuste, aby se pedvádli jiní, · neptejte se casto ,,proc", · neptejte se ihned po tom, co jste vymezili téma diskuse, · strucn shrte jednotlivé píspvky, aby se záci pesvdcili, ze jste je pochopili, · zajímavý píspvek pochvalte, · prbh diskuse podpote humorem, · uvolujte naptí, které mze vzniknou pi nesouhlasu, · vyzvte záky ke zhodnocení myslenek, · hlavní názory, poznatky zák shrte a zaznamenejte.

Pouzíváme otázky otevené, které umozní zákm voln odpovídat a také provokují k aktivit, probouzejí zájem. Nejefektivnjsí otázky zacínají slovy CO, KDY, KDO, KOLIK. Vyvarujte se slov PROC a JAK, která casto probouzejí kritiku. Pi kladení otázek postupujte od jednoduchých ke slozitým. Od prostých otázek: ,,Co je to...", pes otázky vyzadující porozumní: ,,Co znamená...", a vysvtlení: ,,Vysvtli, proc...", k aplikaci: ,,Jaké dalsí vyuzití...", analýze: ,,Jaké jsou základní znaky...", syntéze: ,,Jak bychom mohli zlepsit...", a hodnocení: ,,Co si myslíte o...?" Otázky klademe v logické posloupnosti. Dlezité je nejenom klást otázky, ale i umt naslouchat a dát zákm cas na promyslení odpovdi!

Je známo, ze ucení je efektivnjsí, pokud mzeme navázat na jiz existující znalosti a schopnosti záka. Proto se snazte o to, abyste správnou didaktickou pípravou dosáhli toho, ze nové vdomosti budou navazovat na jiz poznané. Ve fázi evokace je Vasím prvním úkolem poskytnout zákm organizacní pomoc. V praxi to znamená, ze jim pomzete peklenout propast mezi tím, co jiz ví, a tím, co chtjí vdt, nez se mohou úspsn naucit danému úkolu.

Co byste mli vdt, nez zacnete ucit

13

Vasím druhým úkolem je aktivizovat záka. Zák musí být schopen samostatn pemýslet a vyjadovat svoje myslenky a my (pedagogové) zásadn respektujeme zákovu jazykovou úrove pi pouzívání rustiny. Díky tomu, ze si zák uvdomuje výchozí poznatky, lépe porozumí celému kontextu a lépe propojuje nové poznatky s pedchozími.

Tetím, a dle mého názoru nejdlezitjsím úkolem v evokacní fázi je u zák vzbudit zájem ucit se. Toho docílíme tím, ze zákm jasn zviditelníme cíl výuky a hlavn je podpoíme v tom, aby se s tímto cílem ztotoznili. To, ze se Vasi záci ztotoznili s cílem výuky poznáte velmi lehce, protoze z nich bude pímo ciset aktivita a zájem o probíranou látku, picemz nerozlisují, jedná-li se o mluvnické ucivo, anebo reálie Ruské federace. 1.2.2 Uvdomní si cílem této fáze ucení je, abyste probuzený zájem o ucení udrzeli. Jak toho docílit? Podpote záky v tom, aby sledovali, jak novým informacím rozumí a jak tyto souvisejí s tím, co jiz znají. Pokud zák dokáze sledovat do jaké míry textu rozumí, dokáze také ukládat nové informace, a tím se upevují.

Vhodnou metodou pro tuto etapu je nap. metoda INSERT. Metoda pi které pomocí 4 vhodných symbol pracujeme s textem. Na okraj textu zaznacíme informaci novou, známou, na kterou se chceme zeptat, se kterou nesouhlasíme. Pouzíváme vhodných symbol, kterými jsou (fajfka) pro informaci známou, N novou, × (kízek) pro informaci, se kterou nesouhlasím, ? (otazník) pro informaci, na kterou se chci zeptat. Pro zkusenjsí záky také mzeme zvolit tzv. metodu ctení na pokracování. Tato metoda spocívá ve ctení textu, který je ucitelem vhodn rozdlen na nkolik cástí, které jsou cteny postupn. Po kazdé pectené cásti zahájíme minidiskuzi na téma, co bylo obsahem konkrétní cásti a jak se bude píbh dále vyvíjet.

U vsech metod je nutné, aby ucitel s záky aktivn spolupracoval, tzn. ze provádí úkoly zárove s záky (píse stejný text, pecte nahlas, co napsal, zkusí si

14

Co byste mli vdt, nez zacnete ucit

úkoly, které zadal, zapojí se do diskuze). Castým nesvarem je nezájem ucitele o zadané úlohy, projevující se nap. díváním se z okna. 1.2.3 Reflexe v této fázi tífázového modelu ucení si zák sjednocuje, systematizuje je pouzívá, je také upevuje a úkolem

získané vdomosti. Tím, ze

pedagoga je respektovat individuální tempo záka pi upevování získaných vdomostí.

Krom tradicního zkousení a test bych ze své vlastní praxe doporucila vyuzívat i komunikativní hry. Také je dlezité zdraznit, ze ne kazdá metoda je vhodná pro kazdou skupinu zák, a pi pípadné neúspsné aplikaci nkteré z metod by se ucitel neml nechat odradit.

Za pínosné lze povazovat to, ze si zák osvojí nejenom konkrétní ucivo, ale i schopnost ucit se!

Hodnocení výsledk zák V souvislosti s RVP je zádoucí zavést takové zpsoby hodnocení, které smují k omezení reproduktivního pojetí výuky. Draz se klade na informativní a výchovné funkce hodnocení a záci jsou vedeni k tomu, aby byli schopni objektivn kritického sebehodnocení. Významnou roli hraje rovnz metoda kolektivního hodnocení a následná spolupráce pedagoga se záky, která vede k identifikaci nedostatk a jejich následnému odstranní.

Píklad vyuzití specifické metody hodnocení ústního projevu záka. Materiál: kazdý zák ve skupin dostane ti zelené, ti cervené a ti zluté karticky, tuzku, budeme potebovat i nástnku. Postup: kazdý zák napíse na zelené karticky v bodech, s cím byl v projevu spoluzáka spokojen (nap. výslovnost, plynulost, obsah projevu), na cervené napíse, s cím byl nespokojen (chudá slovní zásoba, chyby, které bránily porozumní), na zluté napíse to, co ocekával, ale nebylo uvedeno (rzné zajímavosti k tématu).

Co byste mli vdt, nez zacnete ucit

15

Karticky se umístí na nástnku, zelené nalevo, cervené napravo. Opakované údaje se vyadí. Výsledky jsou zptnou vazbou pro záka, ale také napomohou ke spolecné identifikaci nedostatk. Pi následné diskusi záci pednesou svoje vlastní návrhy, které mají napsané na zluté karticce. Doplnním ocekávaných informací napomohou k odstranní nedostatk. Tato metoda také napomáhá urcit, kdo a jak poslouchal druhé.

Shrnutí kapitoly

Postavení pedmtu ruský jazyk je ve vtsin SVP takové, ze rustina se ucí jako druhý cizí jazyk a výuka smuje k osvojení takové úrovn komunikativních jazykových kompetencí, která odpovídá stupnici (A2) B1 Spolecného evropského referencního rámce pro jazyky. V souvislosti s výukou podle SVP je uplatován tífázový model ucení Evokace­ Uvdomní­Reflexe s tím, ze fáze Evokace má výrazn motivacní úcinky. Úkolem ucitele je vést záky k osvojení schopnosti ucit se. Pi hodnocení výsledk záka vyuzíváme netradicní zpsoby, pi kterých úzce spolupracují záci a ucitel.

Kontrolní otázky a úkoly: 1. Zdvodnte pozadavek na jazykovou úrove záka v pedmtu ruský jazyk. 2. Vyjmenujte hlavní úkoly ucitele ve výuce.

Úkoly k textu:

1.

Zkuste vymyslet njakou ,,netradicní" techniku hodnocení, kterou byste mohli vyuzít ve své výuce.

Citovaná a doporucená literatura VSETULOVÁ, M. Pírucka pro tutora. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1641-0. CERMAT. Komplexní zkouska z cizího jazyka spolecné cásti maturitní zkousky. 1. vyd. Praha: CERMAT, 2009. ISBN 978-80-87337-01-1. Skolní vzdlávací program. Dostupný z: http://www.oao.cz.

16

Co byste mli vdt, nez zacnete ucit

Rámcový vzdlávací program. Dostupný z: http://www. rvp.cz. Netradicní pístupy k hodnocení mzete najít v knize: SILBERMAN, M. 101 metod pro aktivní výcvik a vyucování: osvdcené zpsoby efektivního vyucování. 1. vyd. Praha: Portál, 1997, ISBN 80-7178-124X.

Soucasné ucebnice rustiny

17

2 Soucasné ucebnice rustiny

V této kapitole se dozvíte: · · · základní informace o ucebnicích rustiny pouzívaných pi výuce na základních a stedních skolách v CR; seznámíte se s pojetím výuky rustiny jako cizího jazyka v soucasném Rusku a systémem certifikacních zkousek pro cizince; jaké ucebnice ruského jazyka jsou vydávány v Rusku pro cizince.

Po jejím prostudování byste mli být schopni: · · · vysvtlit základní koncepcní rysy ucebního souboru Pojechali pro záky základní skoly; vysvtlit základní koncepcní rysy ucebního souboru Raduga a Raduga po-novomu pro studenty stedních skol; charakterizovat tematiku jednotlivých díl tchto ucebnic a jejich soucástí (ucebnice, pracovní sesit, pírucka ucitele, zvuková nahrávka, píp. sbírka her ci cítanka).

Klícová slova kapitoly: ucebnice rustiny, pírucka ucitele, pracovní sesit, nahrávka k ucebnici, sbírka her, cítanka, rustina jako cizí jazyk, ruské certifikacní zkousky pro cizince.

Prvodce studiem Ucebnice ve velké míe ovlivuje proces vyucování, rozhoduje o výbru témat, o odstupování a nárocnosti uciva, casto urcuje cíle výuky a ucební metody, stanovuje fáze výuky. Pestoze kazdý jazyk je ncím specifický, coz se musí nezbytn odrazit v píslusných ucebnicích, soucasné ucebnice cizích jazyk mají mnoho spolecných znak. Na zvládnutí této kapitoly budete potebovat asi 2 hodiny, tak se pohodln usate a nenechte se nikým a nicím rusit.

18

Soucasné ucebnice rustiny

2.1

Ucebnice jako nedílná soucást výuky cizího jazyka

Ucebnice neztrácí svj význam ani v dob internetu a stále zstává nejvýznamnjsí didaktickou pomckou. Ucebnice by vsak nemla být pouze jediným didaktickým prostedkem, který ucitel pouzívá. Ucitel by ml brát ucebnici pouze jako výchozí, podprný materiál, snazit se být tvrcí a pizpsobit vyucování individuálním podmínkám ve tíd, by by byla ucebnice sebelépe zpracována. Soucasné ucebnice cizích jazyk mají mnoho spolecných znak. Nedílnou soucástí ucebnice cizích jazyk bývá: 1. 2. 3. 4. Zvuková nahrávka; Pracovní sesit; Pírucka pro ucitele (metodická pírucka); Sbírka jazykových her.

Dále bude pozornost vnována blizsí charakteristice ucebnic Pojechali, Raduga a Raduga po-novomu, které byly zvoleny z nkolika dvod: · Kazdá z nich je urcena pro jinou vkovou skupinu student, a vyznacuje se proto urcitými typickými znaky, které ji odlisují od ostatních. · Tyto ucebnice jsou velmi kvalitn a promyslen zpracovány uznávanými odborníky ve svém oboru, jsou tedy reprezentativní. · Vtsina ucitel ruského jazyka je zná, a pi výbru vhodné ucebnice pro svou výuku by o jedné z nich s velkou pravdpodobností uvazovali jako o mozné variant.

2.2

Ucební soubor Pojechali ­ pro základní skoly

Edicní ad sedmi ucebních soubor (ucebnice, pracovní sesit, metodická pírucka, CD a audiokazeta) pro výuku ruského jazyka na základních skolách dal autorský kolektiv ve slození: PhDr. Hana Zofková CSc (soucasn je jednou z autorek ucebního souboru Raduga), Mgr. Klaudie Eibenová (zkusená ucitelka rustiny a cestiny na ZS v Ostrav), PaedDr. Zuzana Liptáková, Ph.D název Pojechali.

Soucasné ucebnice rustiny

19

Vysvtlení volby neobvyklého názvu celého souboru nalezneme v úvodu ucebnice samotné: ,,Víte, proc se ucebnice jmenuje Pojechali? Kdyz první kosmonaut svta Jurij Alexejevic Gagarin uslysel povel ke startu rakety na obznou dráhu, ekl: ! To znamenalo: Jedem! Do toho! Stejn úspsný start pejeme i vám" (Pojechali 2, 2004, 6). Tuto edicní adu lze vyuzít pro výuku rustiny prakticky od jakéhokoliv rocníku (lze doporucit jiz od 3. rocníku ZS). Zmínné ucebnicové komplety ruského jazyka vycházejí vstíc Národnímu plánu výuky cizích jazyk (http://www.msmt.cz/vzdelavani/narodni-plan-vyuky-cizich-jazyku), který

stanovil od skolního roku 2006/2007 povinnost vyucovat na základní skole dva cizí jazyky. Pocátecní výuka (pedazbukové, azbukové a poazbukové období) je zalozena na dokonalém zvládnutí zvukové stránky jazyka, proto je velká pozornost vnována úvodnímu ústnímu kurzu. Autoi vycházejí ze zásad soucasné didaktiky cizích jazyk a ve své koncepci uplatují pedevsím princip komunikativnosti a rozvoj komunikativních kompetencí zák, kdy se dti ucí pirozen reagovat v bzných zivotních situacích pimen svému vku. Jednotlivá zadání dávají zákm i ucitelm návod, jak spojit ucivo s tvoivou cinností k rozvoji kritického myslení pi ctení a psaní. Velké mnozství rzných typ úloh umozuje individuální pístup jak k talentovaným zákm, tak i k zákm se specifickými poruchami ucení. Oproti jiným ucebnicím ruského jazyka je v ucebním souboru Pojechali kladen velký draz na hru, rytmus a pohyb a výuka je propojena s hudební, výtvarnou a dramatickou výchovou. Zpracování uciva vychází z faktu, ze rustina je jazykem blízce píbuzným mateskému jazyku zák. Autoi ucebního souboru proto zaujímají rozlisný pístup k jazykovým jevm podle jejich obtíznosti pro ceské záky. Velký draz je kladen na motivaci zák. Autoi se snazí aktivizovat záky pomocí her, íkanek, písnicek, pohádek, rozmanitosti cvicení a prvk humoru. Nedílnou soucástí ucebnice jsou barevné obrázky, které jsou dílem ilustrátorky Lucie Lomové.

20 Zadání cvicení:

Soucasné ucebnice rustiny

Jednou ze zvlástností, kterými se ucební soubor vyznacuje, je jiz zadání cvicení, které zákovi nepikazuje, ale podává je píjemnou formou. Neíká ,,udlej", ale ,,zkus udlat" nebo se ptá ,,Dokázes udlat?", ,,Vzpomenes si?". Tento zpsob je pro mladsí záky píjemnjsí a dává jim najevo, ze se nic nedje, nezvládnou-li cvicení na výbornou.

Píklad: Jedna ze spoluautorek ucebního souboru K. Eibenová názorn pedvedla na pracovním seminái pro ucitele ruského jazyka Jak ucit rustinu a vzájemn se nenudit 1? aneb netradicní metody výuky cizího jazyka (10. 4. 2007) na katede slavistiky FF OU praktické ukázky formulace zadání v ucebnici.

(EIBENOVÁ, K.: Formulace zadání (Píloha c. 4). Materiály semináe Jak ucit rustinu a vzájemn se nenudit 1? aneb netradicní metody výuky cizího jazyka. Katedra slavistiky FF OU 10. 4. 2007.)

Úkol: Pectte si formulace zadání a pokuste se vyjmenovat hlediska, kterými jsme se ídili pi formulaci zadání? A Cteme text ­ Msto, ve kterém bydlím (Pojechali 2, s. 86) V textu jsou informace, které zák pouzije, kdyz mluví o sob: To je nemocnice, ve které jsem se narodil a pracuje tam tatínek. Tady je mat. skola, do které jsem chodil a te tam chodí mj bratr. Do této skoly chodili oba rodice a te sem chodím uz sest let já... Celý text obsahuje informace, které mze pouzít dít ve vztahu k libovolnému mstu a zárove se objeví jeho krátký zivotopis a jeho rodina. Cistý osobnostní pístup. Slovícka jsou univerzální pro vsechny jazyky, situace je pirozenjsí, nezli kdyz dcko mluví o Moskv, Londýn... a) Pecti si celý text pro sebe a vyber si úryvek, o kterém se domnívás, ze bys ho pouzil, kdybys mluvil o sob a svém mst. Nacvic si ctení. b) Kazdý ze tídy a polohlasem pecte to, co si vybral. c) Zbyly vám nkteré cásti textu, které jste necetli? Slitujte se nad nimi a pectte si je sborov.

Soucasné ucebnice rustiny

21

d) Pro zdatné. Zkusís povídat o svém mst? Mzes se opírat ocima o text nebo o mapku. Zacni vtou: Bydlím... 6. lekce, s. 87/16 Pojechali 2

B Piletli k nám mimozemsané a) Vidlo je nkolik lidí. Kazdý je popisuje jinak. Který popis odpovídá obrázku? b) Vyber si jeden popis mimozemsana a barevn ho nakresli do PS s. 77. Porovnejte si své portréty. c) Zvlástní dobrovolný domácí úkol. Urcit jsi také vidl(a) mimozemsana. Uve jeho popis i s nákresem (PS s. 77). 7. lekce, 82/20 kontrola porozumní tichému ctení

K zapamatování: Doporucení K. Eibenové pro vlastní praxi: Kazdé ucivo, i to sebenudnjsí, je mozno prostednictvím zadání motivovat tak, aby bylo alespo pro nkteré záky poutavjsí. Cím lehcí bude plnní zadání pro záky, tím nárocnjsí bude Vase píprava.

Výbr témat Výbr témat v ucebním souboru Pojechali byl, az na první díl, oven sérií dotazník pro dti na ZS, jejichz pání z velké cásti odpovídají tomu, co nabídli zkusení ucitelé rustiny. Ucební soubor není v rozporu s platnými ucebními osnovami, zárove mze být také inspirativním vodítkem pi samostatném plánování výuky na základ RVP. Kazdou lekci mze vyucující pojmout jako relativn samostatný projekt, na nmz záci pracují spolecn se svým ucitelem. Pro Vase rychlé seznámení se s obsahem vsech díl souboru Pojechali uvádím v pehledech (formou tabulek) tematické zamení jednotlivých díl souboru Pojechali.

22 Píklad: Pojechali 1

Soucasné ucebnice rustiny

ZOFKOVÁ, H. ­ EIBENOVÁ, K. ­ LIPTÁKOVÁ, Z.: Pojechali 1: ucebnice rustiny pro základní skoly a víceletá gymnázia. Albra, Praha 2002, s. 3­5

Císlo Téma lekce Pedazbukové období 1 Ruské hlásky odlisné od cestiny. Naucís se odlisné hlásky od cestiny. 2 Rodina. Které výrazy chces znát k tématu rodina? 3 Domácí zvíata. Které výrazy chces znát k tématu domácí zvíata? 4 Skola. Které výrazy chces znát k tématu skola? 5 Shrnutí pedchozích lekcí. Co vsechno uz umís? 6 Jídlo. Jako pídavek slovícka k tématu jídlo. Písnicky. Jestli chces, zazpívej a zatancuj si. Azbukové období 7 Ruská abeceda. Seznámís se s ruskou abecedou. 8 Ctení 1. textu. Ruská abeceda. Budes císt první text rusky. 9 Seznámení: ? Naucís se císt to, co umís íci. 10 Seznámení: ? Ctením se naucís dlezité obraty. 11 Seznámení a dotazy na bydlist. Urcit si najdes pátele pes internet. 12 Rodina. Ctení si procvicís na známých slovech. 13 Bydlení. Urcit si poradís s delsím textem. 14 Skola. Pectes si rozhovory zák v nejmenované skole. Návstva, narozeniny, vyprávní o sob. Jídlo. Pectes si text, který obsahuje 15 vsechna písmena! Texty z pedazbukového období Dobrovolné ctení pro radost a potsení

Jak mzeme vidt v tabulce, a jak bylo jiz zmínno výse, ucebnice Pojechali 1 je rozdlena na dv období. V pedazbukovém období se záci ucí pomocí poslechu, íkanek a lekce v ucebnici jsou zalozeny na obrázcích. Záci si sami vybírají slovícka, která se chtjí k danému tématu naucit (jak napovídají názvy lekcí). Nap. ,,Které výrazy chces znát k tématu domácí zvíata?". V azbukovém období se záci postupn seznamují s ruskou abecedou, ucí se císt a psát. Proto se nkterá základní témata opakují a prohlubují. Metodická pírucka k 1. dílu ucebního souboru, krom popisu koncepce celého ucebního souboru a jeho jednotlivých soucástí (ucebnice, pracovní sesit, zvuková nahrávka), uvádí také pomrn obsáhle nkteré specifické problémy a námty vyucovacích postup pocátecní etapy osvojování rustiny (MP 1, 2002, s. 9­25) z pohledu jednotlivých ecových dovedností (poslech, nácvik výslovnosti, ústní vyjadování, ctení, psaní a práce se slovní záosbou) a dále materiály k jednotlivým lekcím. Pojednání v píloze (s. 71­73) se vnuje dtem se specifickými poruchami ucení na základních skolách, jejich strucné

Soucasné ucebnice rustiny

23

charakteristice a zejména hodnocení a klasifikaci zák s vývojovou poruchou ucení.

Píklad: Pojechali 2 ZOFKOVÁ, H. ­ EIBENOVÁ, K. ­ LIPTÁKOVÁ, Z.: Pojechali 2: ucebnice rustiny pro základní skoly a víceletá gymnázia. Albra, Praha 2004, s. 3­5

Císlo lekce 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Téma Rusko. Lekce na pání Daniely: Kdyz se ucím rusky, chci o Rusku nco vdt. Slovícka pro kazdou pílezitost (spolecenské fráze). Lekce na pání Gabriely: Chtla bych znát taková slovícka, která se hodí pi kazdé pílezitosti. Názvy dn a msíc. Císla. Lekce na pání Terezy: Chtla bych umt názvy dn, msíc, pocítat alespo do sta. Mám ráda matematické hádanky. Ráda si hraju s císly. Zájmy a konícky, kdo co rád dlá. Lekce na pání Dominika: Chtl bych si umt popovídat o tom, co kdo rád dlá. Skola a skolní pedmty, rozvrh hodin. Lekce na pání Anny: Chci si popovídat o skole, o pedmtech, císt vtipy o skole. Hry, písnicky, ctení komiksu. Lekce na pání Ellen: Chtla bych si císt komiksy, naucit se zase njakou novou písnicku nebo hru. Cásti tla, vzhled. Lekce na pání Kristýny: Chtla bych znát slovícka, abych si mohla povídat teba s njakou Ruskou, jaký kdo je, kdo se mi líbí. Msto. Lekce na pání Vojtcha: Mohl bych se dostat do situace, kdy bych ml Rusa provést nasím mstem. Poteboval bych se naucit slovícka. Pohádky. Lekce na pání Kláry: Ráda ctu pohádky a chtla bych je i v ucebnici.

Od 2. dílu ucebního souboru zacínají ,,lekce na pání", tedy lekce, které byly vybrány podle dotazník, které vyplnily dti na ZS a které zárove neodporují ucebním osnovám. Autoi zachovali názvy lekcí tak, aby znly jako pání, coz povazuji za velmi originální a pro záky velmi motivacní. Nap. Lekce na pání Vojtcha: Mohl bych se dostat do situace, kdy bych ml Rusa provést nasím mstem. Poteboval bych se naucit slovícka. (viz 8. lekce)

Píklad: Na jiz zmiovaném seminái pro ucitele rustiny se K. Eibenová vnovala tomuto dotazníkovému setení:

(EIBENOVÁ, K.: Lekce na pání zák (píloha c. 1). Materiály semináe Jak ucit rustinu a vzájemn se nenudit 1? aneb netradicní metody výuky cizího jazyka. Katedra slavistiky FF OU 10. 4. 2007.)

24 Úkol:

Soucasné ucebnice rustiny

Porovnejte pání zák s oficiálními tematickými okruhy. Co zjistíte? Píklad: 1. pání: ­ Kdyz se ucím rusky, chci o Rusku nco vdt ­ se vlastn rovná zempisu Ruska. Oficiální tematické okruhy: domov, rodina, bydlení, skola, volný cas a zájmová cinnost, osobní dopis, formulá, dotazník, sport, péce o zdraví, stravování, msto, oblékání, nákupy, píroda, pocasí, clovk a spolecnost, cestování, sociokulturní prostedí píslusných jazykových oblastí a Ceské republiky (RVP pro ZS). 2.2.1 Názvy lekcí v ucebnicích Pojechali

Pojechali 2 (2004) Daniela: Kdyz se ucím rusky, chci o Rusku nco vdt. Gabriela: Chtla bych znát taková slovícka, která se hodí pi kazdé pílezitosti. Tereza: Chtla bych umt názvy dn, msíc, pocítat alespo do sta. Mám ráda matematické hádanky, ráda si hraji s císly. Anna: Chci si povídat o skole, císt vtipy o skole. Ellen: Chtla bych se naucit písnicku, hru, císt komiksy. Kristýna: Chtla bych znát slovícka, abych si mohla povídat s njakou Ruskou, jaký kdo je.

Pojechali 3 (2005) Jan: Mám zájem umt názvy stát, jezdím s rodici po Evrop. Matj: Nenaslo by se jedno slovo na vsechno? Mn nkdy z tch slovícek jde hlava kolem. Markéta: Zajímalo by m, jak v Rusku slaví Vánoce a Silvestra a jaké dárky si kupují. Veronika: Chtla bych si dopisovat s nkým, kdo také píse rusky. Eliska: Chtla bych si povídat o obycejných vcech. Radka: Mohla by být lekce, ve které by nebyla mluvnice? Teba jako casopis.

Pojechali 4 (2006) Dominika: Chtla bych umt provázet Rusy Prahou. Vtsina zák: Rádi se bavíme o psech, o tom, jakou mají povahu, co dlají.

Soucasné ucebnice rustiny

25

Vtsina zák: Chtli bychom si povídat o sportu, o zajímavých sportovcích. Marek: Líbil by se mi píbh o lidech a jejich problémech a my bychom je mohli esit. Petr: Chtl bych si povídat o ncem, co není bzné, ale mze se stát. Kristýna: Zajímalo by m, jaké problémy mají moji vrstevníci v Rusku, jak zijí a bydlí.

Dáte za pravdu autorkám, ze az na výjimky se pání dtí shodují s oficiálními pozadavky? I ta originální pání byla zaazena pod oficiální témata. K zapamatování Doporucení K. Eibenové pro vlastní praxi: Co si z tohoto poznání mzete odnést pro svou práci? Uz v prvních hodinách mzete zjisovat u svých zák, cemu se chtjí ucit a pozdji prbzn upozorovat na to, cí pání se práv plní. Na základ pání jednotlivc mzete hodiny doplovat materiálem, o který byl projeven zájem. Záci získají dojem, ze se podílejí na náplni výuky. Také metodická pírucka k 2. dílu obsahuje zajímavé pílohy: Spolecný evropský referencní rámec pro jazyky (pozadavky úrovn A1); ruské repliky ucitele, s jejichz pomocí ucitel vede hodinu v rustin ( ­ ?) (MP 2, 2004, s. 35­38).

Píklad: Pojechali 3 ZOFKOVÁ, H. ­ EIBENOVÁ, K. ­ LIPTÁKOVÁ, Z.: Pojechali 3: ucebnice rustiny pro základní skoly a víceletá gymnázia. Albra, Praha 2005, s. 3­4

Císlo lekce 1 2 3 4 5

Téma Minizpvník Názvy stát. Lekce na pání Jana: Mám zájem umt názvy stát, protoze jezdím s rodici po celé Evrop. Pohádky, hry se slovy. Lekce na pání Báry: Mám ráda ty pohádky pana Wericha, v nichz si hraje se slovy. Vyberte podobné i v rustin. Univerzální slovo na vsechno. Lekce na pání Matje: Nenaslo by se jedno slovo na vsechno? Mn nkdy z tch slovícek jde hlava kolem. Svátky a zvyky. Lekce na pání Markéty: Zajímalo by m, jak v Rusku slaví Vánoce a Silvestra a jaké dárky si kupují. Psaní dopisu, vyprávní o sob, svých zájmech. Lekce na pání Veroniky: Chtla

26

Soucasné ucebnice rustiny

bych si dopisovat s nkým, kdo se tu ucí rusky. Denní program. Lekce na pání Elisky: Chtla bych si povídat o obycejných vcech. Lekce jako casopis. Lekce na pání Radka: Mohla by být lekce, ve které by nebyla mluvnice. Teba jako casopis.

6 7

V tomto díle se objevila dv obzvlást nevsední pání zák. První bylo splnno ve 3. lekci ­ lekci na pání Matje: Nenaslo by se jedno slovícko na vsechno? Mn nkdy z tch slovícek jde hlava kolem. Autoi vybrali a rozpracovali lekci na slovo ,,". Druhým velmi originálním nápadem byla 7. lekce ­ lekce na pání Radka: Mohla by být lekce, ve které by nebyla mluvnice? Teba jako casopis. Tato lekce skutecn vypadá jako casopis, neobsahuje zádné poucky, pouze zábavné clánky, hry, testy, vtipy apod. Metodická pírucka k 3. dílu uvádí doplkový materiál v podob her k jednotlivým lekcím (MP 3, 2005, s. 36­44).

Píklad: Pojechali 4 ZOFKOVÁ, H. ­ EIBENOVÁ, K. ­ LIPTÁKOVÁ, Z.: Pojechali 4: ucebnice rustiny pro základní skoly a víceletá gymnázia. Albra, Praha 2006, s. 3­5

Císlo lekce 1 2 3 4 5 6 7 Téma Minizpvník Msto Praha. Lekce na pání Dominiky: Chtla bych umt provádt Rusy Prahou. Povídání o psech. Lekce na pání vtsiny zák: Rádi se bavíme o psech, o tom, jakou mají povahu, co umjí dlat. Sport. Lekce na pání vtsiny zák: Chtli bychom si povídat o sportu, o zajímavých sportovcích. Lidé a jejich problémy. Rocní období. Lekce na pání Marka: Líbil by se mi píbh o lidech a jejich problémech a my bychom je mohli esit. Kosmonautika. Lekce na pání Petra: Chtl bych si povídat o ncem, co není bzné, ale mze se to stát. Zivot a bydlení v Rusku. Lekce na pání Kristýny: Zajímalo by mne, jaké problémy mají vrstevníci v Rusku, jak zijí a bydlí. Lekce jako casopis. Lekce na pání Radka: Mohla by být lekce teba zase jako casopis? Blahopejeme! Ovte si, co jiz umíte!

I metodická pírucka ke 4. dílu (MP 4, 2006) je obohacena o Píklady úloh k jednotlivým lekcím pro samostatnou práci zák na internetu (s. 44­45) a Doplkový materiál k jednotlivým lekcím (s. 46­54).

Soucasné ucebnice rustiny

27

Píklad: Pojechali 5 ZOFKOVÁ, H. ­ EIBENOVÁ, K. ­ LIPTÁKOVÁ, Z.: Pojechali 5: ucebnice rustiny pro základní skoly a víceletá gymnázia. Albra, Praha 2008, s. 3­5

Císlo lekce 1 2 3 4 5 6 7

Téma Minizpvník Zajímavosti o Rusku. Lekce na pání vtsiny zák: chtli bychom se více dozvdt o Rusku. I njaké zajímavosti. Skoly v Rusku. Lekce na pání Aleny: Zajímalo by m, jak to vypadá v ruských skolách. Chodí záci v uniformách jako v Anglii? Skola, pedmty. Lekce na pání nkolika zák: Také mají v Rusku potíze s uciteli? Zdraví. U lékae. Lekce na pání Viktorie: Potebovala bych se umt domluvit, kdyby se mi nco stalo, kdybych mla teba úraz. Auta a jiné dopravní prostedky. Doprava. Lekce na pání Martina: Chtl bych lekci o autech a doprav. Pocítace. Lekce na pání Pavla: Baví mne pocítace, tak nco o nich. Lekce jako casopis. Lekce na pání Simony: Uz se tsím na casopis. Co uz umím? Ohodno se! Jedná se o pehled dovedností úrovn B1 podle Evropského referencního rámce a portfolia. Záci mají samostatn procítat a zaskrtávat dovednosti, které jiz zvládli.

Píklad: Pojechali! ­ rychl ý start EIBENOVÁ, K. ­ ZOFKOVÁ, H.: Pojechali ­ ryclý start. Albra, Praha 2009.

Tímto speciálním svazkem autoi vychází vstíc pozadavkm skol. Velmi zjednodusen eceno tato ucebnice pedstavuje prez prvním a druhým dílem Pojechali a umozuje tak pozdjsí zacátek výuky rustiny. Zkráceno je zejména pedazbukové období a celá koncepce je pizpsobena mentalit starsích zák. http://www.spl-prace.cz/katalog_r.htm

Píklad: Pojechali ­ Cítanka 1 EIBENOVÁ, K. ­ ZOFKOVÁ, H.: Pojechali ­ cítanka 1. Albra, Praha 2009. Cítanka ruských text pro zacínající ctenáe mladsího a stedního skolního vku ZS a nizsích rocník víceletých gymnázií vede záky k práci s pvodními ruskými texty, které svým stupnm nárocnosti odpovídají úrovni A1.

28 Pipravované tituly:

·

Soucasné ucebnice rustiny

Pojechali ­ Cítanka 2; Pojechali ­ Cítanka 3 Pojechali 6

·

Závrecný díl plánovaného souboru, urcený v klasickém clenní výuky pro 9. rocník základní skoly vyjde v roce 2010. http://www.spl-prace.cz/katalog_r.htm

2.3

Ucební soubor Raduga a Raduga po-novomu ­ pro stední skoly

Ucební soubor Raduga je dílem cty autor (Prof. PhDr. Stanislava Jelínka CSc., PaedDr. Jany Folprechtové CSc., PhDr. Radky Híbkové CSc. a PhDr. Hany Zofkové CSc.) a byl vydán nakladatelstvím Fraus v Plzni. Ucební soubor se skládá ze tí díl, které jsou vícemén v souladu s pozadavky ucebních osnov pro 1.­4. rocník stedních skol. Základem kazdého dílu je ucebnice, na kterou navazuje pracovní sesit, zvuková nahrávka na audiokazetách, metodická pírucka a sbírky jazykových a komunikativních her. Ucebnice je zalozena na ucelené lingvodidaktické koncepci. Koncepcní rysy, jimiz se tento ucebnicový soubor vyznacuje, jsou charakterizovány v metodické pírucce k 1. dílu a strucnji také v metodické pírucce ke 2. dílu: 1. Komunikativní zamení výuky; 2. Spojení komunikativn funkcního hlediska s hlediskem systémovým; 3. Draz na pirozenost vyjadování v souladu s zivou rustinou; 4. Zetel k mateskému jazyku; 5. Zetel k reáliím; 6. Zásoba úloh a cvicení; 7. Rozvíjení ucebních dovedností zák; 8. Ti linie uspoádání uciva ­ ucivo je podáváno ve tech paralelních liniích, které jsou tematicky propojeny. Základní linie obsahuje ucivo, které by mli zvládnout vsichni záci. Docvicovací cvicení jsou urcena zákm, kteí si potebují látku procvicit dkladnji. Rozsiující materiály obsahují kratsí texty, písn, rzné zajímavosti, seznamy rozsiující slovní zásoby apod. Toto uspoádání uciva umozuje uciteli snáze se pizpsobit individuálnímu tempu jednotlivých zák. 9. Vyuzití názornosti; 10. Motivacní aspekt.

Soucasné ucebnice rustiny

29

Výbr témat Výbr témat jednotlivých lekcí odpovídá zhruba pozadavkm ke spolecné cásti maturitní zkousky (viz Katalog pozadavk ke spolecné cásti maturitní zkousky v roce 2004, ruský jazyk, 2000).

Píklad: Raduga 1 JELÍNEK, S. ­ FOLPRECHTOVÁ, J. ­ HÍBKOVÁ, R. ­ ZOFKOVÁ, H.: Raduga 1. FRAUS, Plze 1996

Císlo lekce 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Téma Pedstavování. Pozdravy, seznamování. Osobní charakteristika. Telefonní rozhovor. Rodina a zamstnání. Zájmy. Týdenní program. Návstva divadla. Zájmy. Skola. Msto. Nakupování. Prohlídka msta. Cestování.

První díl ucebnice dopluje sbírka her (FOLPRECHTOVÁ, J. ­ ZIZKOVÁ, I.: Jazykové a komunikativní hry 1. FRAUS, Plze 2003). Píklad: Raduga 2 JELÍNEK, S. ­ FOLPRECHTOVÁ, J. ­ HÍBKOVÁ, R. ­ ZOFKOVÁ, H.: Raduga 2. FRAUS, Plze 1997

Císlo lekce 1 2 3 4 5 6 7 8

Téma Setkání pátel po casovém odstupu. Vzhled clovka. Osobní vlastnosti lidí. Turistika a cestování. Pocasí a rocní období. Zivotní prostedí, ekologie. Hotel, letist, nádrazí. Stravování. Zivotní styl, péce o zdraví.

I k tomuto dílu ucebnice patí sbírka her (FOLPRECHTOVÁ, J. ­ VÝCHOPOVÁ, J.: Jazykové a komunikativní hry 2. FRAUS, Plze 2004).

30 Píklad: Raduga 3

Soucasné ucebnice rustiny

JELÍNEK, S. ­ FOLPRECHTOVÁ, J. ­ HÍBKOVÁ, R. ­ ZOFKOVÁ, H.: Raduga 3. FRAUS, Plze 1999

Císlo lekce 1 2 3 4 5

Téma Výuka cizích jazyk, mezinárodní certifikáty. Bydlení. Sport. Zdraví a zivotní styl. Firmy a jejich sluzby. Obchodní korespondence. Cestování po Rusku, zivot v Rusku.

Sbírka her nechybí ani jako doplnk 3. dílu ucebnice (FOLPRECHTOVÁ, J. ­ KECKOVÁ, E.: Jazykové a komunikativní hry na pokrocilém stupni výuky. Montanex, Ostrava 2006). Z výctu témat vsech díl je patrná postupná gradace nárok kladených na záky.

Raduga po-novomu V letech 2007 az 2009 byly vydány první ti díly ptidílného pepracovaného ucebního souboru Raduga, pod názvem Raduga po-novomu, který je dílem Prof. PhDr. Stanislava Jelínka CSc., prof. Ljubov Fjodorovny Alexejevové DrSc., PhDr. Radky Híbkové CSc. a PhDr. Hany Zofkové CSc. Soubor je tvoen ucebnicí, pracovním sesitem, píruckou pro ucitele a zvukovou nahrávkou (audiokazetu nahradilo CD). Ucební soubor zachovává vsechny rysy, které se osvdcily u starého vydání Radugy, tedy zetel k mateskému jazyku zák, rozdlení uciva na 3 linie (základní, docvicovací a rozsiující materiály), komunikativní zamení výuky, názornost ci zetel k reáliím. Jednotlivé díly jsou mén objemné (knihy jsou zhruba o polovinu tencí), coz záci i ucitelé jist ocení. Nová edice souboru se na první pohled lisí pedevsím modernjsím grafickým zpracováním (ilustrace nahradily z vtsí cásti fotografie). Rozdílné je také uspoádání prezentovaného materiálu ci stídání jednotlivých ecových dovedností. V pehledu témat jednotlivých díl nové série jsou tucn vyznacena témata, která jsou zaazena nov (ci na jiném míst) oproti pvodní verzi ucebnice.

Soucasné ucebnice rustiny

31

Píklad: Raduga po-novomu 1 JELÍNEK, S. ­ HÍBKOVÁ, R. ­ ZOFKOVÁ, H. ­ ALEXEJEVA, L.: Raduga po-novomu 1. FRAUS, Plze 2007, s. 3­5 Spolecný evropský referencní rámec (SERR) ­ úrove A1

Císlo lekce 1 2 3 4 5 6

Téma Pedstavování. Pozdravy, seznamování. Osobní charakteristika. Na návstv. Telefonní rozhovor. Rodina a zamstnání. Profese.

Píklad: Raduga po-novomu 2 JELÍNEK, S. ­ HÍBKOVÁ, R. ­ ZOFKOVÁ, H. ­ ALEXEJEVA, L.: Raduga po-novomu 2. FRAUS, Plze 2008, s. 3­4 Spolecný evropský referencní rámec (SERR) ­ úrove A1

Císlo lekce 1 2 3 4 5 6

Téma Jazykové kurzy. Setkání pátel po casovém odstupu. Ve skole. Orientace ve mst, doprava. Nákupy. Moskva a Petrohrad. Praha.

Píklad: Raduga po-novomu 3 JELÍNEK, S. ­ HÍBKOVÁ, R. ­ ZOFKOVÁ, H. ­ ALEXEJEVA, L.: Raduga po-novomu 3. FRAUS, Plze 2009, s. 3­4 Spolecný evropský referencní rámec (SERR) ­ úrove A2

Císlo lekce 1 2 3 4 5

Téma Setkání známých, jak se komu daí, co je nového. Vzhled clovka, jak kdo vypadá, kdo je komu podobný. Jak se kdo obléká. Osobní vlastnosti clovka, jeho povaha. Pocasí, rocní období, cestování, casové údaje.

32

Soucasné ucebnice rustiny

Orientacní charakteristika obsahu 4. a 5. dílu ucebního souboru Jedna z autorek ucebnice, Hana Zofková, prezentovala orientacní

charakteristiku dalsích díl ucebnice Raduga po-novomu na worskshopu pro ucitele rustiny na katede slavistiky FF OU ­ Jak ucit rustinu a vzájemn se nenudit 2? aneb netradicní metody výuky cizího jazyka (25. 4. 2008).

Zofková, H.: Nové koncepcní prvky v ucebním souboru Raduga po-novomu (workshop). Materiál z cyklu pracovních seminá Jak ucit rustinu a vzájemn se nenudit 2? aneb netradicní metody výuky cizího jazyka. Katedra slavistiky FF OU, 25. 4. 2008.

Píklad: Raduga po-novomu 4 Spolecný evropský referencní rámec (SERR) ­ úrove A2

Císlo lekce 1 2 3 4 5 6 7 Téma Ochrana zivotního prostedí, zempisné údaje. Na letisti, na nádrazí, v hotelu. Uvítání a odjezd hosta. V restauraci, v jídeln, stolování, nákupy. Zivotní styl, péce o zdraví.

Píklad: Raduga po-novomu 5 Spolecný evropský referencní rámec (SERR) ­ úrove B1

Císlo lekce 1 2 3 4 5 6

Téma Význam znalosti cizích jazyk. Dvody pro studium rustiny. Zkusenosti a názory úcastník mezinárodní olympiády ruského jazyka. Mezinárodní certifikát z ruského jazyka. Rodinné vztahy, domov a byt. Uzavírání satku. Zaizování bytu. Sport. Olympijské hry. Paralympiáda. Péce o zdraví. Mezinárodní kontakty firem. Základy obchodního jednání, uzavírání obchodní smlouvy aj.

Soucasné ucebnice rustiny

33

2.4

Zahranicní ucebnice rustiny pro cizince

V Rusku je vydáváno hodn ucebnic rustiny pro cizince, v ruské metodice se tento smr oznacuje jako ,, " ( = ). Tato metodika RKI existuje ve tech podobách: · · teoretická vdecká metodika; teoretická ucební metodika;

· praktická ucební metodika ­ pipravuje budoucí odborníky ­ ucitele rustiny jako cizího jazyka ­ pro práci s posluchaci.

Termín ,, " () se zacal pouzívat ve druhé polovin 20. století v souvislosti s rozvojem výuky cizinc a v soucasnosti je soucástí celého systému pojm, schválených zákonodárci RF: · ruský jazyk jako státní ); · ruský jazyk jako mateský jazyk ( ); · ruský jazyk jako jazyk nemateský ( ); · ruský jazyk jako cizí jazyk ( ). Podpora výuky rustiny a rustiny pro cizince se ze strany ruského státu projevila v roce 2007 tím, ze byl tento rok na základ rozhodnutí prezidenta RF vyhlásen mezinárodním Rokem ruského jazyka (práv v roce 40. výrocí vzniku Mezinárodní asociace ucitel ruského jazyka a literatury MAPRJAL). Veskeré akce (festivaly, fóra rusist, vdecké konference, metodické semináe, kulaté stoly aj.), které byly poádány v tomto roce, byly zameny na upevnní pozic rustiny v Rusku i v zahranicí, na síení rustiny a ruské kultury v rzných zemích svta. Prezident V. Putin tehdy konstatoval, ze rustina je jazykem globální komunikace a ze je ctvrtým jazykem z hlediska svého rozsíení ve svt. jazyk RF (

V Rusku byl vypracován systém test, hodnotících úrove znalostí rustiny v rámci vsech cty druh ecových dovedností (mluvení, ctení, poslech a psaní)

34

Soucasné ucebnice rustiny

a také v oblasti gramatiky a lexikální slozky. Rustí odborníci vypracovali jednotný certifikacní systém se stupnicí sesti úrovní hodnocení znalostí rustiny. Tuto stupnici tvoí: · · · · · · (); (); (-1); (-2); (-3); (-4).

Ruská skála je v souladu se stupni hodnocení zemí EU a jejich Spolecného evropského referencního rámce pro jazyky (SERR), tvoeného sesti stupni: zacátecník (A1, A2); stedn pokrocilý uzivatel (B1, B2); vysplý uzivatel (C1, C2). Píklad: Z pestré nabídky produkce mnoha ruských vydavatelství, která se specializují na ucebnice rustiny pro cizince a metodickou literaturu, bylo zvoleno vydavatelství FLINTA v Moskv, s jehoz tituly mám výbornou osobní zkusenost. V rámci 14 tematických ad vydávaných publikací je zahrnuta i ada ,,, , " a také ,, ".

http://www.flinta.ru/company.php «» . 1996 . 600 . , , .

Soucasné ucebnice rustiny

35

, «» : ; , , - ; ; . :

· · · · · · · · · · · · · ·

, , , , , , ,

Shrnutí kapitoly

· Dozvdli jste se obecnou charakteristiku ucebnice cizího jazyka a její význam pro výuku. Dále jste se pomrn detailn seznámili s moderními ucebními soubory, které byly vydány v CR pro výuku rustiny. Jiz znáte ucební soubor Pojechali pro základní skoly a soubor Raduga po-novomu pro stední skoly. · Taktéz máte pedstavu o situaci výuky rustiny jako cizího jazyka v Rusku, o systému testování cizinc, jeho skále a získali jste tip na vydavatelství, které se vnuje této problematice.

36 Kontrolní otázky a úkoly:

Soucasné ucebnice rustiny

1. Jaké charakteristické znaky jsou typické pro ucební soubor Pojechali? 2. Cím se lisí soubor Raduga a Raduga po-novomu? 3. Existuje v Rusku systém testování cizinc z ruského jazyka? Jak se jmenuje? Jaká je jeho skála?

Úkoly k textu: 1. Porovnejte strukturu a pojetí lekce ke stejnému tématu Skola v ucebnici Pojechali 2 (5. lekce) a Raduga po-novomu 2 (2. lekce).

Citovaná a doporucená literatura EIBENOVÁ, K. ­ ZOFKOVÁ, H.: Pojechali ­ cítanka 1. Albra, Praha 2009. EIBENOVÁ, K.: Formulace zadání (Píloha c. 4). Materiály semináe Jak ucit rustinu a vzájemn se nenudit 1? aneb netradicní metody výuky cizího jazyka. Katedra slavistiky FF OU 10. 4. 2007. EIBENOVÁ, K.: Lekce na pání zák (píloha c. 1). Materiály semináe Jak ucit rustinu a vzájemn se nenudit 1? aneb netradicní metody výuky cizího jazyka. Katedra slavistiky FF OU 10. 4. 2007. FOLPRECHTOVÁ, J. ­ ZIZKOVÁ, I.: Jazykové a komunikativní hry 1. FRAUS, Plze 2003. FOLPRECHTOVÁ, J. ­ VÝCHOPOVÁ, J.: Jazykové a komunikativní hry 2. FRAUS, Plze 2004. FOLPRECHTOVÁ, J. ­ KECKOVÁ, E.: Jazykové a komunikativní hry na pokrocilém stupni výuky. Montanex, Ostrava 2006. CHMUROVÁ, E.: Problematika lexikálního uciva v soucasných ceských ucebnicích ruského jazyka. Diplomová práce. Katedra slavistiky FF OU, 2009. JELÍNEK, S. ­ FOLPRECHTOVÁ, J. ­ HÍBKOVÁ, R. ­ ZOFKOVÁ, H.: Raduga 1., 2., 3. FRAUS, Plze 1996, 1997, 1999. (Ucebnice, metodická pírucka, pracovní sesit, audiokazety.)

Soucasné ucebnice rustiny

37

JELÍNEK, S. ­ HÍBKOVÁ, R. ­ ZOFKOVÁ, H. ­ ALEXEJEVA, L.: Raduga po-novomu 1­3. FRAUS, Plze 2007, 2008, 2009. (Ucebnice, pracovní sesit, pírucka ucitele, CD.) ZOFKOVÁ, H. ­ EIBENOVÁ, K. ­ LIPTÁKOVÁ, Z.: Pojechali 1­5: ucebnice rustiny pro základní skoly a víceletá gymnázia. Albra, Praha 2002­ 2008 (Ucebnice, pracovní sesit, metodická pírucka, CD.) ZOFKOVÁ, H. ­ EIBENOVÁ, K. ­ LIPTÁKOVÁ, Z.: Pojechali ­ rychlý start. Albra, Praha 2009. (Ucebnice, pracovní sesit, metodická pírucka, CD.) ZOFKOVÁ, H.: Nové koncepcní prvky v ucebním souboru Raduga ponovomu (workshop). Materiál z cyklu pracovních seminá Jak ucit rustinu a vzájemn se nenudit 2? aneb netradicní metody výuky cizího jazyka. Katedra slavistiky FF OU, 25. 4. 2008.

http://www.msmt.cz/vzdelavani/narodni-plan-vyuky-cizich-jazyku http://www.novamaturita.cz/sqlcache/Rusky_jazyk_zakladni.pdf http://www.novamaturita.cz/sqlcache/Rusky_jazyk_vyssi.pdf http://www.flinta.ru/ . . http://www.ege.ru http://www.rostest.runnet.ru

38

Soucasné ucebnice rustiny

Píprava na hodiny rustiny

39

3 Píprava na hodiny rustiny

V této kapitole se dozvíte: · jak by mla vypadat píprava ucitele na vyucovací hodinu.

Po jejím prostudování byste mli být schopni: · · · vysvtlit smysl pípravy ucitele na vyucovací hodinu, objasnit její základní soucásti, charakterizovat úkoly pro tvorbu pípravy do vyucování.

Klícová slova kapitoly: píprava na vyucovací hodinu, projektování vyucování.

Prvodce studiem Pípravu ucitele na konkrétní vyucovací hodinu je teba povazovat za soucást jeho ídící cinnosti a funkce v procesu edukace. Tzist pípravy ucitele na vyucování spocívá v plánování výuky jednotlivých vyucovacích hodin. Píprava ucitele na vyucovací hodinu je nezbytn nutná pro kazdého ucitele bez ohledu na délku jeho pedagogické praxe (píprava ucitele s dlouholetou praxí na daném typu skoly se bude lisit od pípravy zacínajícího ucitele). Kazdý z nich si ale urcitou pípravu na hodinu vytvoit musí. Na zvládnutí této kapitoly budete potebovat asi 1 hodinu, tak se pohodln usate a nenechte se nikým a nicím rusit.

3.1

Co si o písemné píprav myslí odborníci?

Z odborné metodické literatury jsem vybrala nkteré názory na funkci a podobu písemné pípravy ucitele pro jeho pedagogickou cinnost. M. Pejhovská (Kurelová, 1990, 237) se zabývá plánováním v cinnosti ucitele, které tvoí systém. Zavrsením jeho plánovací cinnosti je práv píprava na vyucování.

40

Píprava na hodiny rustiny

V písemné píprav ucitele na vyucování se výrazn uplatuje: · · · · kvalifikovanost; odborná a metodická úrove ucitele; jeho pracovní zkusenosti; schopnost aplikovat pedagogickou teorii v praxi.

S. Rys (1978, 58) uvádí sled otázek a problém, které by si ml klást pedevsím zacínající ucitel, jestlize promýslí pípravu na vyucovací hodinu a bere v úvahu vsechny cinitele i podmínky, jez mohou jeho práci v prbhu hodiny ovlivnit. 1. Cíl: Co chci, co zamýslím? 2. Prostedky a cesty: Jakými prostedky a jakými cestami chci cíle dosáhnout? 2.1. Vcný obsah: nástin obsahu uciva. 2.2. Metodika: volba vyucovacích metod, didaktických pomcek a techniky, metodický postup. 3. Zvlástní didaktická hlediska: · · · · · Co z uciva je pro záky nejobtíznjsí? Jak budu záky aktivizovat? Jak zajistím casovou a obsahovou kontinuitu obsahu uciva? Jak zajistím diferencovaný a individuální pístup k zákm? Vypracování systému otázek k procvicení a ovení osvojeného

uciva. · Vypracování systému úkol k procvicování a upevnní uciva (vcetn domácí práce pro záky). · Jiná hlediska (nap. hygienická).

4. Výchovné moznosti: Jak mohu uciva v prbhu vyucování výchovn vyuzít? (Se zetelem k celku skolní tídy i k jednotlivcm.) 5. Organizace vyucovací hodiny: · · Které pracovní podmínky si musím zabezpecit? (Pomcky,

organizaci prostoru aj.) Jaký organizacní typ vyucovací hodiny bude mé metodické

koncepci nejlépe odpovídat?

Píprava na hodiny rustiny

41

6. Casový projekt vyucovací hodiny: · · Kolik casu mohu vnovat jednotlivým fázím vyucovací hodiny? Kolik casu si vyzádá domácí píprava zák na dalsí vyucovací

hodinu? Je úcelná? 7. K realizaci pípravy: · · Jak budu zajisovat soucinnost zák? Jak budu zjisovat pracovní výsledky zák?

Kazdá písemná píprava musí obsahovat základní údaje, které mze pouzít jak ucitel, tak i ti, kteí se zabývají jeho pracovními výsledky. Základní údaje jsou: 1. ucební pedmt, tída, datum a císlo hodiny v rámci píslusného tématu; 2. téma vyucovací hodiny; 3. cíl vyucovací hodiny (vzdlávací); 4. vyucovací pomcky; 5. struktura a metodický postup vyucovací hodiny (tato cást pípravy bývá nejpodrobnjsí).

Modelová struktura pípravy na vyucování (Tupý, 1982): 1. Údaje o casovém rozvrzení vyucovací hodiny: · 2. · · 3. 4. rámcový odhad, který pipoustí tolerantní odchylky. Cinnost ucitele: strucný, pehledný a úplný soupis vsech vyucovacích postup, této cásti pípravy by ml ucitel vnovat nejvtsí pozornost.

zásah a úkon ucitele ve vyucovací hodin; Cinnost zák. Ucivo, pomcky.

Písemná píprava na hodinu ruského jazyka se podle M. Hály a S. Kresty (Hála ­ Kresta, 1977, 112) skládá ze tí cástí:

42 Cást A

Píprava na hodiny rustiny

Konkrétní jazykové a nejazykové cíle ­ logicky a jazykov správn formulované. 1. - Pomcky a domácí úkoly, které se stanovenými cíli úzce

souvisejí a usnadují jejich splnní. 2. - Poadí hlavních slozek s uvedením píblizné doby, kterou kazdé

z nich chceme vnovat. Hlavními slozkami jsou: 1. ecové dovednosti (poslech, ctení, mluvení a psaní), které by mla obsahovat kazdá vyucovací hodina v nizsích rocnících (ve vyssích rocnících by mly být ve vyuc. hodin pokazdé zastoupeny mluvení a poslech). 2. Jazykové prostedky (zvuková stránka jazyka, mluvnice, slovní zásoba, pravopis). 3. Jiné cinnosti, které pispívají k praktickému osvojení jazyka (práce se slovníky, odhadování významu neznámých slov apod.).

Cást B Základní prvky vyucovací hodiny: zahájení hodiny, kontrola domácího úkolu, procvicování nebo opakování probraného uciva, rozvoj ecových dovedností a s nimi souvisejících vdomostí, plnní poznávacích úkol, ulození a vysvtlení domácí úlohy, zakoncení hodiny. Jejich poadí a pocet závisí na konkrétních podmínkách.Podrobný popis metodických postup.

Cást C Jazyková píprava ­ veskeré ruské (ceské) pokyny zadané zákm v hodin.

Neotelý názor na dnesního ucitele vyslovil britský odborník Ch. Kyriacou (1996 ­ ceský peklad), jenz popsal sedm klícových dovedností, které ve svém celku pedstavují obsah pedagogické kompetence ucitele. Jinak eceno ­ je to v podstat popis kompetence zkuseného ucitele, zahrnující následující slozky: 1. Plánování a píprava: dovednosti podílející se na výbru vzdlávacích cíl dané ucební jednotky, volb cílových dovedností (výstup),

Píprava na hodiny rustiny

43

které mají záci na konci lekce zvládnout, a dovednosti volit nejlepsí prostedky pro dosazení tchto cíl. 2. Realizace vyucovací jednotky: dovednosti potebné k úspsnému zapojení zák do ucební cinnosti, obzvlást ve vztahu ke kvalit vyucování. 3. ízení vyucovací jednotky: dovednosti potebné k takovému ízení a organizaci studijních cinností odehrávajících se bhem ucební jednotky, aby byla udrzena pozornost zák, jejich zájem a aktivní úcast na výuce. 4. Klima tídy: dovednosti potebné pro vytvoení a udrzení kladných postoj zák vci vyucování a jejich motivace k aktivní úcasti na probíhajících cinnostech. 5. Káze: dovednosti potebné k udrzení poádku a k esení vsech projev nezádoucího chování zák. 6. Hodnocení prospchu zák: dovednosti potebné k hodnocení výsledk zák, aplikované jak pi formativním hodnocení (tedy hodnocení s cílem napomoci dalsímu vývoji záka), tak pi hodnocení sumativním (tedy vedení záznam a formulace zpráv o dosazených výsledcích). 7. Reflexe vlastní práce a evaluace: dovednosti potebné pro hodnocení (evaluaci) vlastní pedagogické práce s cílem zlepsit svou budoucí cinnost. Kazdá z tchto dovedností je popsána detailnji souborem dílcích cinností, které musí ucitel provádt, aby byl profesionáln úspsný. Uveme jako píklad z takto vymezené kompetence tu její slozku, jez se týká první klícové dovednosti, tj. ucitelovy plánovací a pípravné práce. Podle Kyriacoua (1996, 25) musí ucitel plánovat a pipravovat:

· ·

plán vyucovací hodiny s jasnými a vhodnými zámry a cíli; obsah, metody a struktura, zvolené pro vyucovací hodinu, musí

odpovídat tomu, co se mají záci naucit;

·

vyucovací hodina musí být naplánována tak, aby navazovala na

dívjsí výuku a umozovala návaznost pístí výuky;

·

materiály a pomcky mají být vcas a dobe pipraveny a

zkontrolovány;

·

pi veskerém plánování a píprav je teba brát v úvahu situaci zák a

sirsí kontext;

44

·

Píprava na hodiny rustiny

hodina musí být plánována tak, aby vyucování upoutalo a udrzelo

pozornost zák, jejich zájem a aktivní úcast. (http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=966)

Píklad: Úkoly pro základní pípravu na hodinu rustiny (Sperlová, 1996, 17) 1. 2. 3. 4. 5. 6. Prostudování rocního rozvrzení uciva. Zvolení tématu nového uciva pro danou vyucovací hodinu. Posouzení návaznosti nového uciva na ucivo minulé hodiny. Nalezení vztah nového uciva k jiným vyucovacím pedmtm. Pedvídání známého uciva pro záka, nap. z ceského jazyka. Vybavení si zák, pro které je ucivo stanoveno (zejména jejich charakter, zájmy, nálady apod.). 7. 8. Pedstava ucebny, kde se bude ucivo vyucovat. Vymezení, cemu se zák v hodin naucí v oblasti komunikování (tj. formulace komunikativního cíle hodiny). 9. Vytycení, cemu se zák v hodin naucí v oblasti reálií (tj. urcení informativního, poznávacího cíle hodiny). 10. Stanovení, cemu se zák v hodin naucí z oblasti výchovné (tj. konkretizace formativního, výchovného cíle hodiny). 11. Provedení analýzy nového uciva s posouzením návaznosti na pedchozí hodinu/hodiny. 12. Zaazení názorných pomcek a technických prostedk, vcetn vyhledání nahrávek, obrázk apod. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. Výbr blok cvicení, text, gramatických pehled apod. Volba vyucovacích a metodických postup. Urcení ucebních forem pro záka. Porovnání mozností vyucování a stanoveného cíle hodiny. Zpracování struktury hodiny s casovou dotací pro její fáze. Promyslení vyucovacího postupu v hodin. Ujasnní uzlových bod vyucovací hodiny. Zapamatování si uzlových bod vyucovací hodiny (v pípad poteby, zejména u zacínajícího ucitele, lze zapamatování provést formou hry ped zrcadlem nebo doma s píbuznými).

Píprava na hodiny rustiny

45

21.

Kontrola úplnosti pípravy na hodinu.

Píprava ucitele na vyucování je podána zajímavou formou na portálu pro informacní gramotnost ­ Infogram, který vznikl za podpory Ministerstva skolství, mládeze a tlovýchovy CR . (http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1320). Hlavním cílem projektu je vytvoit online nástroje slouzící jako podpora rozvoje informacního vzdlávání na ceských vysokých skolách. Sekce ,,Pro vyucující" obsahuje krom výukových materiál i informace týkající se didaktiky a metodiky výuky i rzné koncepcní dokumenty související s tématem. 3.1.1 Píprava ZACÍNAJÍCÍHO ucitele · · mla by být písemná (nemusí, pokud se nejedná o píkaz editele); mla by obsahovat casový harmonogram, uvádný formou konkrétního casu. Tedy nikoli ,,2 minuty", ale nap. 8.35­8.37, a to z dvodu moznosti prbzné kontroly casu bhem hodiny. Casové údaje by si ml zacínající ucitel viditeln uvádt. · · · · mla by být konkretizována na tídu (klima tídy, prospch, atd.) mla by zahrnovat alespo základní otázky ke zkousení a jména zák, které chce ucitel zkouset (pop. ,,náhradníky"); zahrnuje pouzití pomcek, v pírodních vdách také pokusy (pedem vyzkousené!); obsah výkladu by ml být uveden v bodech a pehledn (pop. barevn). V podstat by ml obsahovat minimáln to, co bude ucitel psát bhem výkladu na tabuli; · · mla by obsahovat shrnutí uciva ­ základní otázky a formy shrnutí uciva; obsahuje i pípadné zadání domácího úkolu. 3.1.2 Píprava ZKUSENÉHO ucitele · · mze být myslenková, ale konkretizovaná na tídu (klima tídy, prospch, apod.); mla by obsahovat ,,kostru" zkousení zák;

46 · · ·

Píprava na hodiny rustiny

zahrnuje pouzití pomcek, v pírodovdných pedmtech také pokusy (vyzkousené!); obsah je zamen na odpovdi typických otázek zák; obsahuje globální shrnutí uciva.

Jak jiz bylo uvedeno, písemná píprava ucitele na vyucování není v soucasné dob nijak direktivn stanovena. Je vsak v zájmu kazdého ucitele si alespo minimální pípravu na hodinu vypracovat. Vyhne se tím mnoha ,,trapasm", které se objeví vzdy, kdyz záci zjistí, ze ucitel není na hodinu dobe pipraven.

Vzhledem k tomu, ze píprava ucitele na vyucování je soucástí projektovací (plánovací) cinnosti ucitele, mla by vzdy obsahovat dv slozky: 1. slozku stereotypní ­ nap. typ hodiny, piblizné rozvrzení uciva, hrubá struktura obsahu uciva, apod. 2. slozku specifickou ­ kazdá píprava se lisí, a to i do paralelních tíd. Velkou roli zde totiz hrají individuální faktory, jako jsou klima a charakter tídy (vk, prospch, pohlaví), motivace, dosazená úrove, vztah záka k pedmtu a uciteli, poadové císlo hodiny, pedmt, který pedcházel dané hodin apod. Kazdá tída je jiná, má tedy i odlisný prbh hodiny. I pi nejlépe propracované píprav dojde k více ci mén neocekávaným situacím. Z toho plyne, ze zádná píprava nemze být tak dokonalá, aby pesn odhadla prbh vyucovací hodiny. 3.1.3 Fáze ucitelovy pípravy 1. Pípravná fáze

· · ·

vytvoení pedbzné pedstavy a stanovení cíle edukacního procesu; výbr a verifikace funkcnosti didaktických prostedk; projekt vyucovací hodiny.

2. Realizacní fáze

· · · ·

motivacní; expozicní; fixacní; diagnostická;

Píprava na hodiny rustiny

·

47

aplikacní.

3. Hodnotící fáze

· ·

sebereflexe vyucovacího procesu; autoregulace dalsí vyucovací cinnosti.

3.2 Ukázka písemné pípravy na hodinu rustiny

Píklad: Píprava na vyucovací hodinu Tída: Datum: Ucebnice (údaje o dosazené úrovni, téma): - 1 5 Cíle: komunikativní ­ získávání informací o rodin kamaráda jazykový ­ a) nácvik tázacích vt, logický a vtný pízvuk, b) procvicování pouzívání slov: , , , , , , c) opakování slovesných tvar z pedeslých lekcí: , , , , , ... sociokulturní ­ mezilidské vztahy. Pomcky: ucebnice, pracovní sesit, kostka se zájmeny, CD pehrávac, nahrávka. Návaznost na pedchozí hodinu: úvodní text a slovícka « » (str. 66­67). Domácí úkol: prac. sesit cv. 5/44 Poznámky/ hodnocení: Scéná hodiny

Cas 0­5 Záci pozdravy Ucitel pozdrav, zápis do TK, oznámení tématu hodiny jako motivaci: ? ? poucení o logickém pízvuku: otázky jsou se stejnými slovy, pízvukem mníme jejich význam. kontrola dvojic, Pomcky

5­15

cv. 2.1/69 poslech, opakování, ctení prac. sesit cv. 3/43

CD

48

tvoení otázek ve dvojicích cv. 2.2/69; 2.3/70 práce s ucebnicí cv. 2.4, 2.5/70-71 casování, pro zvolení osob ­ hod kostkou, spolecná realizace uved. cv. volí nejzajímavjsí cvicení zapisují dom. cv. vyhodnocení cinnosti. komentá obr. cv. 2.2, informace o dom. cvicení. pidluje infinitivy, kontrola a hodnocení.

Píprava na hodiny rustiny

15­25 25­40

ucebnice kostka

40­45

vybírá z tohoto cv. prvky na opakování. zadání dom. cv., hodnocení hodiny.

Buresová, B.: Ruský jazyk. In: Kol.: Pedagogická praxe ­ metodické pokyny. ZcU, Plze 2007, s. 115­116.

Shrnutí kapitoly

· Seznámili jste se s významem (písemné) pípravy ucitele na vyucování. Byly uvedeny základní komponenty tohoto dokumentu a postup jeho vzniku.

Kontrolní otázky a úkoly 1. Které klícové dovednosti ucitele vymezil Kyriacou? 2. Jaké jsou fáze pípravy ucitele na vyucovací hodinu? 3. Které otázky by si ml klást zacínající ucitel pi promýslení pípravy do vyucovací hodiny rustiny? 4. Lisí se njak (a cím) píprava zkuseného a zacínajícího ucitele? 5. S jakou cinností ucitele souvisí píprava na hodinu?

Korespondencní úkoly 1. Promyslete a zpracujte písemnou pípravu k 6. lekci ucebnice Raduga po-novomu 1 na téma Profese. 2. Promyslete a zpracujte písemnou pípravu k 5. lekci ucebnice Raduga po-novomu 2 na téma Moskva a Petrohrad.

Citovaná a doporucená literatura BURESOVÁ, B.: Ruský jazyk. In: Kol.: Pedagogická praxe ­ metodické pokyny. ZcU, Plze 2007, s. 115­116.

Píprava na hodiny rustiny

49

CAPEK, R.: Pedagogická praxe pro studenty (od hospitace k souvislé praxi). GAUDEAMUS, Hradec Králové 2001. CAPEK, R.: Pedagogická praxe pro studenty (alternativní vyucovací hodiny teoreticky i prakticky). GAUDEAMUS, Hradec Králové 2002. CORBOVÁ, O.: Pedagogická prax (cvicenia komunikatívnych zrucností). PdF, Banská Bystrica 1988. HÁLA, M. ­ KRESTA, S.: Úvod do teorie a praxe vyucování ruskému jazyku. Pedagogická fakulta UP, Olomouc 1977. Kol.: Pedagogická praxe ­ praxeologie. PdF UK, Praha 1997. Kol.: Pedagogická konferencia V. Význam pedagogickej praxe

v profesijnom raste uciteov (zborník príspevkov z ved. konferencie s medz. úcasou). PdF UKF, Nitra 2000. KURELOVÁ, M. a kol.: Kapitoly z obecné didaktiky z hlediska ízení vyucovacího procesu. Pedagogická fakulta, Ostrava 1990. RYS, S.: Píprava ucitele na vyucování. SPN, Praha 1978. SPERLOVÁ, M.: Metodické poznámky k vyucování ruskému jazyku. ZcU, Plze 1996.

Infogram ­ portálu pro informacní gramotnost http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1320 Atestace absolvent pedagogických fakult http://www.rvp.cz/clanek,/763/2572 Zkusený ucitel (expert) http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=966 Pokyny pro souvislou pedagogickou praxi posluchac FF http://pdf.osu.cz/kpp/index.php?kategorie=1058&id=1060

50

Píprava na hodiny rustiny

Práce s texty v hodinách rustiny

51

4 Práce s texty v hodinách rustiny

V této kapitole se dozvíte: · jak lze v hodin rustiny komplexn pracovat s texty.

Po jejím prostudování byste mli být schopni: · · · vysvtlit, jaké druhy ctení vycleuje didaktika cizích jazyk; objasnit smysl a funkci tzv. studijního ctení; charakterizovat etapy práce s textem v hodinách rustiny.

Klícová slova kapitoly: ctení, druhy ctení, studijní ctení, práce s textem, pozadavky na maturanta.

Prvodce studiem V dnesní spolecnosti vzrstá význam ctení, nebo se neustále rozsiuje mnozství publikovaných informací na internetu a v jiných mediích. Dovednost císt je nezbytná i pi pobytu v zemi cizího jazyka, kde je nutno rychle rozumt nejrznjsím nápism, upozornním apod. Práce s texty v hodinách rustiny se mze pojmout velice siroce jako komplex mnoha cinností s rozvojem mnoha dalsích dovedností student. Na zvládnutí této kapitoly budete potebovat asi 2 hodiny, tak se pohodln usate a nenechte se nikým a nicím rusit.

4.1

Práce s texty a studijní ctení

4.1.1 Typy ctení V soucasné metodice je rozlisováno nkolik typ ctení:

Podle zpsobu ctení Podle psychologického zamení Podle podílu matestiny na pochopení textu Ctení hlasité Analytické ctení Bezpekladové ctení Ctení pro sebe Syntetické ctení Pekladové ctení

52

Práce s texty v hodinách rustiny

Podle stupn Pipravené ctení Nepipravené ctení pomoci Ctení se slovníkem Ctení bez slovníku studentovi Podle zpsobu Individuální ctení Sborové ctení organizace Skolní ctení Domácí ctení výukové práce Podle úcelu Orientacní Informativní Studijní Seznamovací a zpsobu realizace procesu ctení Podle Ctení zamené na lingvoreálie sociolingvistického zamení ( ..: : . .: : , 2009, 331­332)

Studijní ctení · · · · · jeden z hlavních druh ctení pi studiu rustiny jako cizího jazyka; cíl ­ maximální vnímání a pochopení cteného textu; probíhá v pomalejsím tempu; je doprovázeno procítáním jednotlivých fragment textu; vyzaduje pedbznou (pípravnou) práci s textem a také celý systém

cvicení a úkol, spojených s rznými rovinami chápání textu; po jeho pectení vyúsuje do ústní a písemné eci.

Zevrubná práce s obsahem textu ve vyucovací hodin by mla vést: 1. k odstranní obtízí v oblasti reálií, které mohou vzniknout bhem práce s textem. K nim patí nap.: · · · · · · · · informace o autorovi textu; informace o událostech nebo lidech, o kterých je ec v textu; pojmy z oblasti lingvoreálií.

2. k odstranní lexikáln-gramatických obtízí práce s novou slovní zásobou; dovednost práce se slovníkem: vysvtlení významu slova, hledání

synonym, antonym; hledání slov se stejným koenem; cvicení z oblasti slovotvorby; syntaktická cvicení.

ecová cvicení mzeme dlit na:

Práce s texty v hodinách rustiny

53

a) pedtextová ­ zamená na prognozování, sestavení vt z uvedených slov, dovednost dokoncit vtu apod. b) pitextová ­ urcují komunikativní zamení, úcel ctení. Mohou být formulována: . . , . c) potextová ­ zamená na kontrolu porozumní pecteného textu.

Existují 4 roviny porozumní textu: 1. rovina ­ obecné, povrchové vnímání ­ pomocí odpovdí na otázky typu /; 2. rovina ­ chápání smyslových vztah textu. Zde mohou být zadány otázky vyzadující rozvinutou odpov (potvrde nebo vyvrate názor, sestavte sami otázky); 3. rovina ­ pochopení toho, jak jsou uspoádány v textu základní myslenky (najdte popis hrdiny, situace, vypiste substantiva, adjektiva atd.); 4. rovina ­ chápání celkového smyslu textu; hlavní myslenky. Je nutno vyclenit pocet smyslových cástí textu, pojmenovat je, v kazdé urcit hlavní myslenku, odvodnit volbu názvu autorem, navrhnout vlastní variantu názvu. 4.1.2 Etapy práce s textem

1.

Ostranní obtízí z oblasti reálií · · · biografické informace o spisovateli a dob vzniku díla; informaci mze podat ucitel formou krátkého výkladu; informaci si mohou pipravit studenti na základ materiál, které

jim poskytne ucitel nebo na základ vlastních znalostí.

2.

Odstranní lexikálních obtízí · seznámení se s novou slovní zásobou, frazeologizmy, aforizmy

z textu; · · · · ucitel musí pecliv vybrat z textu vsechny lexikální jednotky, které studenti neznají a vytvoit jejich soupis k textu nebo cásti textu; pak pozádat záky o jejich sémantizaci pomocí slovníku, píp. k nim urcit synonyma nebo antonyma; vyhledat slova se stejným koenem;

54 · · · v cestin. 3. Vlastní ctení textu · · · mze být zadáno jako domácí úkol;

Práce s texty v hodinách rustiny

vnovat pozornost zpsobu jejich vzniku apod.; ucitel sám by ml komentovat zastaralou slovní zásobu nebo

bezekvivalentní lexikum; pro vysvtlení významu frazeologizm je nezbytné uvedení

nkolika nejtypictjsích situací jejich uzití, píp. uvést jejich ekvivalenty

zpocátku je vhodné nezadávat dom víc nez 5 stran textu, pozdji i krom vlastního ctení textu by záci doma mli odpovídat na zadané

8 stran a více, v závislosti na úrovni pipravenosti zák;

otázky k textu a sestavit osnovu textu (strucnou, rozvinutou, heslovitou nebo formou otázek apod.). 4. Práce ve tíd · · · · ústní odpovdi na otázky k pectenému textu; reprodukce podle doma vytvoené osnovy (vyprávní z pozice

hrdiny nebo v 1. osob); vymýslení vlastního uzití frazeologizm z textu; gramatická cvicení (doplnit pedlozky, pouzít slovesa/substantiva

ve správném tvaru, pevést pímou ec do nepímé a naopak, nahradit konstrukce s pechodníky/pídavnými jmény, slovesnými vedlejsími vtami apod.). 5. Výstup do písemné eci · · · Píklad: Pozadavky na maturanta v oblasti ctení v rámci základní úrovn obtíznosti u maturitní zkousky z rustiny jsou pesn uvedeny v Katalogu pozadavk zkousek spolecné cásti maturitní zkousky pro ruský jazyk. závrecná fáze práce s textem ­ písemná odpov na otázku

zadanou ucitelem; reprodukce obsahu textu nkolika vtami; úkoly na prognozování obsahu textu.

Práce s texty v hodinách rustiny

55

(Podrobn viz Katalog pozadavk zkousek spolecné cásti maturitní zkousky; platný od skolního roku 2009/2010. Základní úrove obtíznosti: RUSKÝ JAZYK. Zpracovalo: Centrum pro zjisování výsledk vzdlávání:

www.cermat.cz; www.m2010.cz.) 4.1.3 CTENÍ Zák dovede: · · · · · · · · · · · · pochopit hlavní myslenku/rozpoznat hlavní závry textu, pochopit zámr a/nebo názor autora/vypravce/postav, porozumt páním a/nebo pocitm autora/vypravce/postav, rozpoznat hlavní body, porozumt popisu událostí, porozumt výstavb textu, vyhledat specifické informace, shromázdit specifické informace z rzných cástí textu, shromázdit specifické informace z více krátkých text, porozumt jednoduchým návodm, pedpism, znacením, nápism, pokynm apod., odhadnout význam neznámých výraz, rozpoznat, zda text obsahuje relevantní informaci/e.

Charakteristika výchozích text Ve funkci výchozích text jsou uzívány texty prost sdlovacího, umleckého, publicistického a populárn naucného stylu (nap. oznámení, recept, nabídka, program, recenze, úryvek z prózy, vyprávní, dopis, popis události), které jsou obsahov i jazykov nekomplikované.

Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ovované úrovn obtíznosti, se mohou vyskytovat ve výchozích textech pouze v omezené míe, nap. pokud je ovována dovednost odhadnout význam neznámého výrazu z kontextu, pokud nebrání esení úloh nebo s esením úloh bezprostedn nesouvisejí. Pi esení úloh není povoleno pouzívat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy s ceským pekladem uvedeny za výchozím textem pod carou.

56

Práce s texty v hodinách rustiny

Zdrojem výchozích text jsou autorské nebo pevzaté autentické texty. Pevzaté texty mohou být s ohledem na úrove ovované obtíznosti kráceny nebo jinak upraveny. Nejcastjsími zdroji pevzatých text jsou tistná nebo elektronická média (nap. webové stránky, noviny, casopisy, reklamní a propagacní materiály), nápisy, znacení apod.

Délka výchozích text je omezena rozsahem jedné stránky formátu A4 a je dána pozadavky na úrove ovovaných dovedností. Pevazují texty krátké (do 100 slov) a stedn dlouhé (cca ½ stránky formátu A4). Dovednost vyhledat specifické informace v textu a dovednost shromázdit specifické informace z více text/cástí textu je ovována na dlouhém textu nebo na nkolika krátkých textech v celkové délce jedné stránky formátu A4.

Charakteristika

komunikacních

situací,

oblastí

uzívání

jazyka

a

tematických okruh Výchozí texty se vztahují ke konkrétním a bzným tématm a situacím, se kterými se zák mze setkat v kazdodenním zivot a pi cestování do zemí dané jazykové oblasti. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina a její spolecenské vztahy, bydlení, dovolená, zivot ve mst apod.), veejné (sluzby, spolecenské události apod.), vzdlávací (skola, nabídka jazykové agentury apod.), spolecenské (píroda, zivotní prostedí, globální problémy, vda a technika apod.) a pracovní (bzné profese, bzné podniky apod.).

Pi práci s ucebnicí Raduga po­novomu mzeme pro rozsíení slovní zásoby a pro prohloubení dovednosti vsestranné práce s textem pouzít i níze uvedený text, ke kterému jsem vyhledala i odpovídající tematickou lekci v ucebnici Raduga po-novomu a uvedla ji v tabulce.

Píklad práce s konkrétními texty

· Název textu Moskva Lekce v ucebnici Raduga po-novomu NR II, 5

Vysvtlivky: NR I, 5 ­ Raduga po-novomu 1, 5. lekce

Práce s texty v hodinách rustiny

57

4.2

Píklad: 1 - . ? - , . ? - , . - (), ! , ! , . - . ? - . , . . 2 - ­ 5 . ? () . , , - . - , (). () , . . - 5, 10 , . - . ? - « ». - , ? - « ». - ? - , . 3 - , ! - (), . ? - , 14- , , . , . 14-

58

Práce s texty v hodinách rustiny

. , 14- , , . - . , . - , , «»? - . , , ? - . , «» - . «» «». - ! ? - , - «», «». . - ­ ? - . . . - . , , , . ? - . . , . , . 20 . 4 , , ? . - ? ? - , ! , , , . , . ( ) - , ! - ? - , . - . ? - . ? , . ­ . , .

Práce s texty v hodinách rustiny

59

- . ­ . ? - . - , . . - . . - . 5 ( ) - , , ? - , , . «». - . - , ? - . « » . - . ? , . - ? - . - .

Píklad: . . 1 - ? - ? 2 - 5 . ? - ? - , ? 3 - (), . ? - , , «»?

60 - ? - ­ ? - ? 4

Práce s texty v hodinách rustiny

- , ? - ? - ? 5 - , , ? - , ? - . ? - ? - , ? - ? , ?

Píklad: , . , ? , , , ? ? : 1, 2, 5, 10 , , , ? «»? ? ? ? ? , ? - , ?

Práce s texty v hodinách rustiny

61

( ..: - : . , , 2006, c85­90).

Shrnutí kapitoly

· Jiz víte, jaké typy ctení klasifikuje soucasná metodika cizích jazyk a také znáte roli tzv. studijního ctení ve výuce rustiny. Poznali jste i jednotlivé fáze pi práci s textem v rámci studijního ctení. · · Pozadavky na ctení jsou pesn specifikovány i v Katalogu pozadavk zkousek spolecné cásti maturitní zkousky z ruského jazyka. Vyzkouseli jste si sami na sob vsestrannou práci s ruským textem.

Kontrolní otázky a úkoly 1. Vzpomenete si na typy ctení pouzívané v soucasné didaktice cizích jazyk? 2. Co je tzv. studijní ctení? Jaká je jeho funkce pi studiu cizího jazyka? 3. Jaké pozadavky jsou kladeny na maturanta v oblasti ctení? Kde je mzeme nalézt?

Úkoly k textu 1. Pectte si texty Procházka po Moskv a splte úkoly 1­2.

Citovaná a doporucená literatura . ., . .: . , 2007. 2006. . .: : , , 2006. . .: : . , , 2007. . .: - : . , ,

62

Práce s texty v hodinách rustiny

Film ve výuce rustiny

63

5 Film ve výuce rustiny

V této kapitole se dozvíte: · význam správného didaktického zpracování filmu.

Po jejím prostudování byste mli být schopni: · · · vysvtlit zpsoby prezentace filmu a také, jak vybrat film pro výuku, objasnit receptivní ­ pátou dovednost, charakterizovat cvicení ped, bhem, po shlédnutí výukového materiálu.

Klícová slova kapitoly: mediální/filmová gramotnost, mediální výchova, didaktika filmu, porozumní vidnému a slysenému.

Prvodce studiem Zaazení Mediální výchovy do prezového tématu vychází z toho, ze v dnesní spolecnosti je velké mnozství informací zprostedkováno masovými médii. Film nesporn patí k mediálním produktm, které mzeme vyuzívat ve výuce cizího jazyka. Jeho správné didaktické zpracování umozní zákovi pedevsím rozvoj komunikativních kompetencí, ale také film úceln vyuzije pro svoji potebu a sebevzdlání. Na zvládnutí této kapitoly budete potebovat asi 2 hodiny, tak se pohodln usate a nenechte se nikým a nicím rusit.

Vyuzití filmu ve výuce rustiny se nabízí v souvislosti s rozvojem mediální gramotnosti záka a film na základ didaktického zpracování rozvíjí nejenom estetické, ale i obsahov kritické kompetence záka. Mozná, ze Vás napadne otázka: Proc vyuzívat film ve výuce ruského jazyka? Uvedeme si nkolik argument, picemz první dva argumenty jiz znáte a mzete je podrobnji objasnit: · · pínos k rozvoji mediální gramotnosti záka, mediální výchova záka.

64 Dalsími argumenty jsou: · · · · ·

Film ve výuce rustiny

popularita a motivace (významná role videa v dnesních domácnostech), audiovizuální pitazlivost (kdyz se ,,to" hýbe, bude to záky zajímat), autenticnost (film umozuje vstup do ruského prostedí), podpora produktivních dovedností (mluvení, psaní), procvicení páté dovednosti (porozumní slysenému a vidnému).

5.1 Porozumní vidnému a slysenému

Jak jist víte rozlisujeme dovednosti receptivní (poslech a ctení) a dovednosti produktivní (mluvení, psaní). K tmto ctyem dovednostem pibývá pátá dovednost ­ porozumní vidnému a slysenému. Je to dovednost receptivní a jedná se o kombinaci poslechu a vidní. Je zejmé, ze film je vhodným materiálem k procvicení vsech PTI dovedností. Píklady rozdíl pi práci s ucebnicí a filmem. V ucebnici se dialog cte, avsak ve filmu zák vnímá gesta, mimiku osob, které jsou nedílnou soucástí komunikace. Osoby vidí a slysí mluvit, vcetn rytmu, intonace, váhání, zadrhávání se. To, ze mze vidt zárove mluvcího (jak vypadá) a prostedí ve kterém se dialog odehrává, jednoznacn napomáhá globálnímu porozumní.

5.2 Zpsoby prezentace filmu

Je nkolik zpsob, jak lze film ve výuce pouzít. Mzeme film prezentovat · v bloku, · v intervalech, · tzv. ,,sendvic", · v úryvku. U kazdého zpsobu se podrobnji zastavíme a uvedeme si výhody a nevýhody tohoto pouzití. 5.2.1 Prezentace v bloku Nevýhodou je pasivní konzum filmu, kterému chybí didaktické zpracování, a proto se záci málo naucí. Výhodou je pirozené shlédnutí filmu, které umozní ztotoznní se s postavami, s djem. Pro ucitele je tato prezentace výhodná tím, ze je málo nárocná na pípravu. Doporucuji tento zpsob prezentace pouzít jenom sporadicky a za odmnu.

Film ve výuce rustiny

65

5.2.2 Prezentace v intervalech Nevýhodou je ,,rozkouskování" celého filmu, z cehoz vyplývá ztráta naptí dje a zárove je upednostnno nepirozené shlédnutí filmu. Nevýhodou je i casová nárocnost (6­10 vyucovacích hodin), ve kterých se tímto zpsobem film prezentuje. Výhodou je moznost didaktického zpracování filmu, které obsahuje cvicení ped, bhem a po shlédnutí filmu. 5.2.3 Prezentace ,,sendvic" Nevýhodou je problém porozumt filmu kvli rozdrobenosti, neúplnosti. Výhodou je vynechání nedlezitých scén, nebo scén, které se neshodují s cílem výuky. 5.2.4 Prezentace úryvku Nevýhodou je snízení zábavnosti filmu, vydlení (oddlení) jedné scény od ostatních. Výhodou je moznost vybrat si klícovou scénu, zamenou na cíl výuky, úryvek mzeme shlédnout vícekrát, máme dostatek casu na didaktické zpracování.

5.3 Jak vybrat film?

Nez zacnete aplikovat výukový filmový materiál, pectte si nkolik dobe mínných rad, které zohledují fáze Vasí pípravy.

Ped shlédnutím Nejprve si stanovte cíl. Stále mjte na mysli, ze diváky budou Vasi záci, pro které má být film zajímavý, má vzbudit touhu po poznání ruské kultury a prostedí, a proto pizpsobte jeho výbr vku a jazykové úrovni Vasich zák. Také si promyslete, kolik casu mzete práci s filmem vnovat. K tomu Vám pomze správná orientace v tematickém plánu pedmtu pro daný rocník, ve kterém filmový výukový materiál chcete pouzít. Vhodný film: ztváruje nco necekaného, obsahuje témata k zamyslení a diskusi, je pimený vku a jazykovým moznostem zák (na SS ­ úrove A2, B1).

66 Bhem shlédnutí

Film ve výuce rustiny

Vyberte vzhledem k Vasim cílm úryvek (10­15 min), ten by ml poskytovat dostatek podnt pro diskusi. Rozhodnte se, kam úryvek zaadíte do vyucovací hodiny ­ úvod/závr. Doporucuji, abyste se podívali na film vícekrát!!! Soustete pozornost na to, zda mluva postav filmu není pílis siln zabarvena dialektem nebo zargonem. Po shlédnutí Vyhledejte k danému filmu/úryvku vhodná cvicení a úlohy, které záci budou esit po shlédnutí ukázky. Inspirujte se níze uvedenými píklady.

V zádném pípad nepouzívejte filmový výukový materiál bez dkladné pípravy a didaktizace!!! Ke správné didaktizaci Vám napomohou níze uvedená cvicení, Vy si z tohoto pehledu vyhledejte k danému filmu vhodná cvicení a úlohy, které záci budou esit ped, bhem a po shlédnutí filmu/filmové ukázky.

Film ve výuce rustiny

67

Cvicení PED shlédnutím filmu/filmové ukázky Název Název filmu Popis Dovednost

Ped shlédnutím záci (Z) podle názvu odhadují, Mluvení co by mohlo být obsahem filmu. Poslech / Mluvení Psaní

Klobouk s otázkami Kazdý Z vytáhne z klobouku jednoduchou otázku, na kterou po prezentaci filmu musí odpovdt. Asociogram Hlavní postavy Z zaznamenávají své asociace k názvu filmu.

Z popisují hlavní postavy, se kterými se pak ve Mluvení filmu setkají.

Jak bude vypadat zacátek?

Na základ DVD ­ obálky/filmového plakátu/reklamní fotky záci vymýslejí pocátecní scénu filmu.

Mluvení

Literární adaptace

Z vymýslejí podle cetby literárního textu storyboard/filmový scéná a porovnávají ho pak s filmem.

Psaní

,,Slepý" poslech

Zvuk zapnutý/obraz vypnutý: Z zhotovují podle toho, co práv slyseli, seznam osob a pedmt, které ve filmu ocekávají.

Poslech / Psaní Psaní

Film v originálním znní s titulky v mateském jazyce

Z zhotovují k jedné scén (originální znní) dabing v mateském jazyce a porovnávají ho s titulky rovnz v mateském jazyce.

Soundtrack prozradí Z spekulují po poslechu soundtracku o obsahu Mluvení hodn o filmu ,,Zmrazený" zábr prozradí dj filmu. Na základ obrázku z filmu Z vymýslejí scéná Psaní k filmu (scénce).

Porozumní naruby Z odpovídají ped shlédnutím scény na otázky Mluvení týkající se porozumní a po shlédnutí scény je porovnávají.

68

Film ve výuce rustiny

Cvicení BHEM shlédnutí filmu/filmové ukázky Název Popis Doplnní mezer v dialogu shlédnuté scény Tiché titulky Z musí po shlédnutí scény zaplnit mezery v pepsaném dialogu scény, kterou práv slyseli a vidli. Z sledují obraz s titulky beze zvuku. Rozdlí si role osob, které ve scén vystupují, a ctou bhem promítané scény originální titulky k filmu a nakonec vse porovnávají s originálním znním. Detektor lzi Ucitel napíse, úmysln s chybami, strucný obsah. Z si udlají do obsahu poznámku nebo se pihlásí nahlas vyslovením slova LEZ, jakmile rozpoznají chybu, a tu pak opraví. Popisování ,,zmrazených" zábr Film beze zvuku Stopnutí obrazu (pomocí tlacítka: pauza) - Z popisují ústn/písemn osoby, pedmty a vztahy mezi nimi. Zvuk vypnutý/obraz zapnutý: Z se snazí podle dje a místa, kde se scéna odehrává, uhodnout dialogy mezi postavami. Oddlené kanály (zvuk x obraz) Jedna skupina vidí obraz scény, ale neslysí

Dovednost

Poslech Ctení

Ctení / Poslech

Mluvení

Mluvení

Porozumní

zvuk (diváci); druhá skupina slysí zvuk, nevidí vidnému a ale obraz (posluchaci). V rozhovoru ve dvojicích (vzdy jeden divák a jeden posluchac) se Z snazí získat co nejvíce informací k danému filmovému úryvku. slysenému

Typické výrazy

Z zaznamenávají typické výrazy jednotlivých postav.

Poslech

Správné poadí scén Z dostanou obrázky scén z filmu a dávají je do správného poadí. Po shlédnutí podle nich pevypráví píbh filmu/ukázky z filmu.

Mluvení

Film ve výuce rustiny

69

Název

Cvicení PO shlédnutí filmu/filmové ukázky Popis Ústní nebo písemné otázky k obsahu zkoumají, zda Z porozumli tomu, co vidli.

Dovednost Mluvení / Psaní

Otázky týkající se porozumní obsahu

Film s dabingem

Z srovnávají po shlédnutí scény dabing

Ctení

v mateském jazyce v mateském jazyce s titulky v originálním a originálními titulky k filmu Pravda/Lez Porozumní shlédnuté scén je pezkouseno formou otázek, na které záci odpovídají Ano/Ne. Kdo co ekl? Pi tomto piazovacím cvicení Z musí spojit výroky osob s odpovídající postavou z filmu. Otázky pro reziséra Po shlédnutí ukázky z filmu Z vymýslejí otázky pro reziséra. Bhem druhého promítání úryvku s rezisérovým komentáem (DVD) hledají odpovídající odpovdi na své otázky. Dokoncení/uzavení Z sepísí otázky k filmu, které zstaly oteveného konce nezodpovzeny. Poté je polozí spoluzákovi, který je musí zodpovdt. Nejoblíbenjsí herec/herecka Debata o sporných otázkách Z písí jimi vybranému herci/herecce dopis o svých dojmech z filmu. Filmový úryvek s kontroverzním tématem mze být základem (pobídkou, podntem) pro debatu. Domino Z napíse na tabuli jedno klícové slovo k filmu a ostatní pidávají dalsí slova, pokud první slovo koncí písmenem D, dalsí slovo tímto písmenem zacíná. Mluvení Mluvení Psaní Mluvení Psaní / Poslech Poslech Poslech znní.

70 Název Závrecná slova Popis

Film ve výuce rustiny

Dovednost Mluvení Psaní

Pi ,,zmrazeném" obrázku poslední scény smí kazdý zák pronést závrecná slova hrdiny.

Filmová kritika/ Reklamní text Zpeházené úryvky

Z napísí svou vlastní filmovou kritiku nebo reklamní text. Z shlédnou více úryvk filmu ve spatném poadí. Jejich úkolem je seadit úryvky chronologicky a odvodnit svou volbu.

Porozumní vidnému/ Mluvení Ctení

Porovnávání

Z srovnávají: literární pedlohu a film podle literární pedlohy, originál a nové zpracování filmu, dv rzné kritiky k jednomu filmu.

,,Obmna základních

Z se vypoádávají s hypotetickými otázkami: Co by se stalo, kdyby ve filmu vystupovaly case/kdyby se film odehrával na jiném míst.

Mluvení / Psaní

stavebních kamen" jiné postavy/kdyby se film odehrával v jiném

Má oblíbená scéna

Z písemn popisují svou oblíbenou scénu z filmu: dojem, prostedí, scénu, osoby, dj.

Psaní Mluvení

Klady ­ zápory ­ hodnocení

Z napísí záporné dojmy na levou a kladné na pravou stranu tabule; spolecn diskutují, jak by film ohodnotili.

Symbolem jsem oznacila ta cvicení, která jsem se záky vyzkousela, a protoze se osvdcila, doporucuji je vyzkouset i Vám. Avsak i ostatní uvedená cvicení jsou jist inspirující. Chtla bych upozornit na to, abyste pi výbru cvicení mli vzdy na pamti jazykovou úrove svých zák (A2, B1).

Film ve výuce rustiny

71

5.4 Píklad zdidaktizovaného filmu

Na tomto míst uvedu píklad zdidaktizovaného filmu s názvem ,,Ceburaska a Krokodýl Gea". Tento píklad vychází z materiálu Mgr. Noskové, který jsem obohatila o svoje vlastní nápady a zkusenosti. Jedná se o vhodný výukový materiál pro pouzití ve výuce pro jazykovou úrove A2. ,, " ­ ,, " Rezie: , Délka: 19 min 30 sekund.

Délka: 2 vyucovací hodiny (po 45 minutách). Pomcky: zptný projektor, DVD pehrávac, kopie obrázk/fólie.

5.4.1 Plán 1. vyucovací hodiny: Cas 10 min Název úlohy ? Pracovní postup Organizacní forma Párová práce

5 min

­ 1

Záci popísí obrázek a odpoví na otázky: ? ? ? : ? ? ? ? . ? ? 1. varianta Záci se seznámí se slovní zásobou z textu: ,, ". Párová práce V první cásti práce s novými slovícky záci spojí ruská slovícka s jejich ceskými ekvivalenty. V druhé cásti práce se slovní zásobou záci spojí nová slovícka s obrázky. Práce s textem: ,, ". Záci si nejdíve pectou text, poté ve dvojicích vypracují odpovdi na

5 min

­ 2

Párová práce

25 min

Individuální práce + párová práce

72 uvedené otázky a vymyslí nadpis k textu. Následuje spolecná kontrola.

Film ve výuce rustiny

+ skupinová práce

2. varianta ­ pro lépe jazykov vybavené záky 35 min Práce s textem: ,, " formou tzv. autentického ctení, které má za úkol, aby záci zachytili hlavní myslenku textu, aniz by porozumli vsem slovíckm. Zámrn se záci mají za úkol vypoádat s textem, který je o úrove výs, nez jejich doposud dosazená úrove. Postup: 1. Individuální ctení (bhem cca 5 minut si záci proctou text, aniz by vnovali neznámé slovní zásob pílis mnoho casu). 2. Ve dvojicích si záci vymní informace o tom, cemu z textu porozumli. 3. Záci si opt proctou text a vyberou maximáln 5 slovícek, která se jim zdají pro pochopení hlavní myslenky textu klícová. 4. Ve dvojicích se pokusí vysvtlit si slovní zásobu, které nerozumí. 5. Záci mají nyní moznost zeptat se ucitele na neznámá slovícka, kterým ani ve dvojicích neporozumli. Kazdá dvojice má moznost zeptat se na max. pt neznámých slovícek. 6. Následuje opt samostatné ctení. 7. Poté si záci ve dvojicích opt vymní informace o textu a mohou podruhé vyuzít ucitele jako ,,zivého slovníku". 8. Práce s textem koncí opt samostatným ctením. 9. Je vhodné zaadit na konec této aktivity jest debatu (mozno i v mateském jazyce) o textu, aby se zabránilo pípadnému neporozumní. Popípad lze odpovdt na otázky k textu.

Individuální práce + párová práce + skupinová práce

Film ve výuce rustiny

73

1. ?

. : ? ? ? : ? ? ? ? . ? ?

2. ­ 1 1. 3. 4. 5. 6. 7. a) zabednit c) nadýchat se cerstvého vzduchu d) legracní e) spadnout, svalit se f) zabednit g) pejíst se, pecpat se 2. b) pevn, tvrd

74 3. ­ 2

Film ve výuce rustiny

4. . .

Film ve výuce rustiny

75

1. ? ? 2. ? 3. ? 4. ? 5. . ? 6. ? e ?

,,_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _" . ... , . , . , . , . . . , , , . . . , , - . . : , . , , . ­ . . .

­ ­

-, ! -

!

, ­ .

76

Film ve výuce rustiny

5.4.2 Plán 2. vyucovací hodiny: Cas 4 min Název úlohy Film: 1. ukázka cas: 00:00 ­ 03:38 min Hlavní postavy Pracovní postup Záci shlédnou první ukázku z filmu. Organizacní forma

1 min

Záci vyjmenují hlavní postavy filmové ukázky a piadí je k obrázkm. , : , , , Záci dostanou rozstíhané obrázky a repliky z 1. ukázky filmu. Seadí obrázky do správného poadí a piadí ke kazdému z nich vhodnou repliku. Záci shlédnou první ukázku z filmu jest jednou a zkontrolují si, zda pedchozí úlohu vyesili správn. Ped dalsí úlohou ucitel nejdíve vysvtlí novou slovní zásobu ze scénáe. Poté záci utvoí skupinky po ctyech. Kazdý s nich si vybere jednu z rolí a scéná ve skupinkách záci pectou. Záci shlédnou druhou ukázku z filmu. Bhem ukázky mají za úkol vyesit následující otázky: 2 . . ­ viz úloha: ,," ? ­ Jako kontrolu lze pouzít obrázek ­ viz Klíc. Podle casu a poteby je mozné pustit zákm 2. filmovou ukázku jest jednou.

Párová práce

7 min

Scéná epizody + Rekonstrukce píbhu

Párová práce

4 min

Film: 1. ukázka cas: 00:00 ­ 03:38 min

Párová práce

10 min

Scéná epizody + Rekonstrukce píbhu

Frontální vyucování + Skupinová práce

6 nebo 12 min

Film: 2. ukázka cas: 03:38 ­ 09:55 min +

Samostatná práce

Film ve výuce rustiny

77 Pracovní postup Ve dvojicích záci porovnají informace o krokodýlovi , které se jim podailo nasbírat bhem ukázky a napísí o nm pár vt. Odpovídají pi tom na otázky: ? ? ? ? ? ... Záci se také pokusí sestavit inzerát, který krokodýl ve filmové ukázce psal. Následuje kontrola. Záci ve skupinách vypracují multiple choice. Organizacní forma Párová práce

Cas 10 min

Název úlohy

5 min

Multiple choice

Skupinová práce

1. Hlavní postavy , : , , ,

..................................................

78

Film ve výuce rustiny

...............................................

................................................

.................................................................

Film ve výuce rustiny

79

2. Scéná epizody , . : . . . -, ! ? : . : . : , - . ! , . : ? : . : . ? ? , . , , . ? : . Následující úkoly pro záky jsou zpracovány do tabulky, kterou mzete pouzít ve výuce. Tabulky jsou umístny dv vedle sebe, abyste mohli efektivn kopírovat. Nezapomete A4 rozstihnout. Bhem ukázky máte za úkol vyesit následující otázky. . , . 3. : : : : : : 4. Multiple choice a . 1. ... ) ) Bhem ukázky máte za úkol vyesit následující otázky. . , . 3. : : : : : : 4. Multiple choice a . 1. ... ) )

80 ) ,, " 2. ... ) ) ) 3. ... ) ) ) 4. , ... ) 2 ) 3 ) 5. ... ) , , ) ) 6. ... ) ) 4 ) 7. . :

1 Partiové zbozí 2 Poustt mýdlové bubliny 3 Psát inzerát 4 Plést

1

Film ve výuce rustiny

) ,, " 2. ... ) ) ) 3. ... ) ) )

1

4. , ... ) 2 ) 3 ) 5. ... ) , , ) ) 6. ... ) ) 4 ) 7. . :

úloha c. 3 : : : pesn nevíme, mozno vymyslet : pesn nevíme, mozno vymyslet : : , ... . úloha c. 4 1. , 2. , 3. , 4. , 5. , 6.

Film ve výuce rustiny

81

Píklady práce PED, BHEM, PO shlédnutí

Cvicení ped shlédnutím Cvicení shlé dnutí

· : ? ? ? : ? ? ? · ? · . ? · ? · · · ·

Cvicení ped shlédnutím ­ ,,autentické ctení" Cvic ení shlé dnutí autentické tení"

· · · · · · · ·

·

. . ? ? ? ? ? . ? ? e ?

·

,,_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _" Zde napísí svj vymyslený nadpis

. ... , . , . , t. , . .(...)

82 Cvicení bhem shlédnutí Cvic ení shlé dnutí

, : , , , , : , ,

Film ve výuce rustiny

Cvicení po shlédnutí - Multiple choice Cvic ení shlé dnutí :

· ... ) ) ) ,, " ... ... ) ) )

·

·

Evaluace a reflexe Vasí vyucovací hodiny, ve které jste pouzili filmový výukový materiál, by mla vzdy následovat! Zamyslete se na tím, zda byl výbr filmového materiálu adekvátní, zda se zákm líbil, zda je motivoval, zda bylo jeho zaazení

Film ve výuce rustiny

83

do struktury vyucovací hodiny úcelné (zacátek nebo konec hodiny). Popípad si napiste jiný postup práce ve vyucovací hodin.

Shrnutí kapitoly

Film patí k mediálním produktm, které nesporn mzeme ve výuce rustiny pouzít. Avsak nepouzíváme filmový výukový materiál bez dkladné pípravy a didaktizace. Pi píprav na výuku je nutné stanovit si cíl, pro který vybereme vhodný film. Vzhledem k cíli vybereme vhodný výukový materiál, se kterým dále pracujeme. Po shlédnutí námi zvoleného filmu/úryvku vyhledáme vhodná cvicení, která záci budou esit PED, BHEM, PO sledování filmu. Pi pouzití filmového výukového materiálu ve výuce si mzeme zvolit jeden z mozných zpsob prezentace: v bloku, v intervalech, ,,sendvic", v úryvku. Za pínosné lze povazovat, ze sledování filmu/ukázky rozvíjí receptivní pátou dovednost ­ porozumní vidnému a slysenému.

Kontrolní otázky a úkoly: 1. Vyjmenujte argumenty, proc filmový výukový materiál pouzít ve výuce rustiny. 2. Vysvtlete receptivní pátou dovednost. 3. Popiste zpsoby prezentace filmu. 4. Zdvodnte význam pípravy ucitele na výuku s filmovým materiálem. 5. Popiste fáze ucitelovy pípravy. 6. Zdvodnte význam cvicení ped, bhem, po shlédnutí filmu. 7. Vyjmenujte alespo dv cvicení z kazdé fáze.

Úkoly k textu: 1. Napiste pípravu na vyucovací hodinu, ve které pouzijete film Ceburaska. 2. Postupoval/a byste pi výbru filmu/filmové ukázky jinak ­ jak? 3. Zvolil/a byste jiný filmový výukový materiál ­ proc?

Citovaná a doporucená literatura ,, "­ ,, " Rezie: .

84

Film ve výuce rustiny

NOSKOVÁ, L. Film ve výuce cizích jazyk. Materiál z celostátního semináe rusist, který se konal ve Zlenicích u Prahy, 2008. VLHOVÁ, K. Didaktizace filmu. Metodický materiál pro potebu Obchodní akademie Ostrava, 2009.

Internet ve výuce rustiny

85

6 Internet ve výuce rustiny

V této kapitole se dozvíte: · o moznostech vyuzití ruského (i ceského) internetu v hodinách rustiny.

Po jejím prostudování byste mli být schopni: · · · vysvtlit moznosti vyuzití webových stránek v hodinách; uplatnit získané poznatky v praxi ve své výuce; charakterizovat nkteré ruské webové stránky pouzitelné ve výuce.

Klícová slova kapitoly: internet ve výuce, ruský inernet, multimediální kompetence.

Prvodce studiem Internetová výuka ci vyuzití internetu ve výuce rustiny se doposud nestalo bznou soucástí výuky a mnozí pedagogové se tomuto médiu spíse vyhýbají a brání. A pitom práv internet se mze stát pro ucitele cizích jazyk a jejich studenty základním zdrojem pi získávání nových informací, pi budování základní slovní zásoby, hledání a procvicování rzných gramatických jev, získávání faktografických informací apod. Na zvládnutí této kapitoly budete potebovat asi 2 hodiny, tak se pohodln usate a nenechte se nikým a nicím rusit.

T. Miljutina a B. Chlebda z Opolské univerzity (Polsko) ve své zajímavé a inovátorské stati ,, ( -)" uvádjí 3 smry vyuzití ruských internetových stránek ve výuce rustiny: · · neomezený zdroj informací (i kulturologických a z oblasti reálií); moznost virtuální výuky (za vyuzití samotného komunikativního

prostoru);

86 ·

Internet ve výuce rustiny

zdroj nových slov, nové terminologie, nových variant hovorového

stylu eci a nových mozností epistolárního zánru.

(http://www.russianforall.ru/pedagogs/main.php?news=4374)

Autorky dále upozorují na nkterá úskalí pi práci s internetem v hodinách rustiny: · ne vsichni ucitelé v plné míe vyuzívají moznosti ruského internetu

ve svých hodinách, protoze se vtsinou pi rozvoji konverzace student omezí jen na práci s vytistnými texty; · nedostatek pocítacových uceben na skolách, mnohdy casov a

kapacitn omezený pístup do tchto specializovaných uceben pro ucitele rustiny; · bariéru mze zpsobovat vnitní nepipravenost samotných student

i ucitele pro práci v prostedí ruskojazycného internetu (obvykle se voln pohybují ve svém domácím virtuálním prostedí, píp. v anglojazycném); · studenti nejsou schopni pracovat s ruskojazycnou klávesnicí apod.

Objevuje se nový pojem multimediální kompetence ucitele a studenta, která spocívá v dovednosti pouzívat pi výuce rustiny multimediální materiály, jejichz hlavním zdrojem jsou stránky ruského internetu. V souvislosti s tím se jako nejdlezítjsí úkol výuky rustiny (jako cizího jazyka) jeví schopnost rychle a efektivn vyclenit nejdlezitjsí informace v rustin

v hypertextovém prostedí, a tyto informace efektivn vyuzívat pi komunikaci.

6.1

Píklad:

Odkazy k ucebnici Raduga, Raduga po-novomu

V ucebnici Raduga, Raduga po-novomu je spousta témat, u kterých lze výklad doplnit prací s ruskými webovými stránkami a portály. Nap. výklad o zivot a tvorb ruských spisovatel mze být doplnn fotografiemi z míst, spojených se zivotem konkrétního spisovatele, ukázkami jeho dl apod. V tabulce jsou abecedn uspoádána jméma ruských spisovatel, kteí jsou uvedeni v jednotlivých lekcích ucebního souboru Raduga a Raduga po-novomu a jsou zde uvedeny i píslusné webové odkazy na ruském internetu.

Internet ve výuce rustiny

87

Spisovatelé

Achmatova A. Ajtmatov C. Astafjev V. Bulgakov M. A. Cvetajeva M. Cechov A. P. Dostojevskij M. F. Gogol N. V. Charms D. Krylov I. A. Lermontov M. Ju. Okudzava B. Pasternak B. Petrusevskaja A. S. Puskin A. S. RIII, 5 RII, 8 RII, 5 RIII, 3 NR II, 6 RIII, 1 RII, 6 RII, 7 RII, 7 RIII, 4 RII, 4 RI, 6 RI, 6 NR I, 7 RIII, 2 RI, 8 RII, 3 NR II, 2 RII, 5 RI, 6 NR I, 7 RII, 2 RI, 4 http://www.akhmatova.org/; http://www.ahmatova.ru/ http://www.litera.ru/stixiya/authors/axmatova.html http://www.mk.ru/36524/36524.html http://lib.ru/PROZA/AJTMATOW/ http://www.astafiev.ru/ http://www.bulgakov.ru/; http://www.dombulgakova.ru/ http://tsvetaeva.da.ru http://www.ipmce.su/~tsvet/WIN/index.html http://www.chehovodstvo.ru/; http://www.mxat.ru/ http://www.karelia.ru/~Dostoevsky/main.htm http://www.nikolaygogol.org.ru/; http://nikolay.gogol.ru/ http://xarms.lipetsk.ru/ http://krilov.ru/ http://www.lermontov.info/ http://lib.ru/KSP/okudvawa.txt http://www.fro196.narod.ru/library/okujava/okujava.htm http://pasternak.niv.ru/ http://www.belousenko.com/wr_Petrushevskaya.htm http://www.chat.ru/~as_pushkin/; http://www.museum.ru/pushkin/ http://www.solzhenicyn.ru/ http://www.levtolstoy.org.ru/; http://www.tolstoymuseum.ru/ http://turgenev.org.ru/ik.htm; http://turgenev.org.ru http://turgenev.org.ru/museum/spasskoe.htm http://lib.ru/WYSOCKIJ/; http://otblesk.com/vysotsky/

Solzenicyn A. I. Tolstoj L. N. Turgenv I. S. Vysockij V. Vysvtlivky: Tolstoj L. N.

RI, 6 NR I, 7

Raduga 1, 6. lekce Raduga po-novomu 1, 7. lekce

Píklad: Pi práci s umleckou literaturou a tvorbou spisovatel mohou být ve výuce vyuzity i odkazy na ruské knihovny, ve kterých lze jednak vyhledávat v katalogu ci nacházet v plném formátu celá díla nejen ruských spisovatel.

Knihovny v Rusku · · · · · · - http://www.lib.com.ua/ - http://www.tema.ru/rrr/litcafe/ .Ru - http://www.proza.ru:8004/ - http://www.aai.ee/~vladislav/poesia/ - http://www.silverage.ru/ ,," - http://www.litera.ru/

88 ·

Internet ve výuce rustiny

- http://www.vavilon.ru

Píklad: Pi probírání témat vnovaných historickým památkám, muzeím apod. lze se studenty podniknout virtuální návstvu tchto objekt a vse uvidt takka na vlastní oci. Moskva

Arbat divadla NR II,3 RI, 7 http://www.kulichki.com/arbat/; http://www.president-hotel.ru/arbat/ http://afisha.ru/; http://www.theatre.ru/ http://www.bolshoi.ru/; http://www.teatr.ru/ http://www.kremlin-gkd.ru/ http://www.gum.ru/ http://www.xxc.ru/most2/transcript/o_leonid.htm http://hram.codis.ru http://www.mgomz.ru/default.asp?ob_no=1882 http://hist-usadba.narod.ru/links10-40.html http://www.metro.ru http://taganka.theatre.ru/ http://all-moscow.ru/index.ru.html http://www.kremlin.museum.ru/ http://www.aha.ru/~mausoleu/m-histor.htm

GUM Chrám Christa Spasitele Kolomenskoje metro Teatr na Taganke Zajímavá místa

NR II,3 RIII, 5 NR II,3 RII, 3 NR II,3 RI, 9

Sankt ­ Peterburg

Lyceum v Carském Sele Piskarevský hbitov Zajímavá místa RI, 8 NR II,2 RI, 10 RI, 10 NR II, 5 http://www.tzar.ru http://www.spbin.ru/encyclopedia/cemetries/piskar.htm http://www.piskarevskoe.ru/ http://www.opeterburge.ru/cemetery_478.html http://www.hermitagemuseum.org/ http://www.kunstkamera.ru/ http://www.kommunalka.spb.ru/ http://www.encspb.ru http://www.vladimirgid.ru/ http://www.novgorod.ru/

Vladimir, Veliký Novgorod

RII, 5

Praha

prazské metro RI, 10 NR II, 6 NR II, 4 http://www.prag.ru/ http://hledamka.com/2008/01/26/praga-metro-ili-metro-vprage/ http://www.etour.by/interes/Praha_metro.html

Píklad: Ruské reálie

Filmy Kalendá Kuchyn Sport RII, 4 RII, 7 RIII, 3 www.kinomania.ru http://www.calend.ru/ http://www.gotovim.ru/; http://www.furshet.ru/ http://www.sovsport.ru/news/; http://www.sport-express.ru/

Internet ve výuce rustiny

Svátky v Rusku Vda Výtvarné umní Vzdlání RII, 8 RIII, 1 RIII, 5 RII, 2 http://www.calend.ru/; http://www.prazdnik.ru/ http://prazdniky.narod.ru/ http://www.nkj.ru/ http://www.tretyakov.ru/; http://www.museum.ru/gmii/ http://msu.gov.ru/

89

Zempis Ruska

Bajkal BAM Casová pásma Geografie Ruska Jenisej RII, 5 RII, 5 RII, 4 RII, 5 RII, 5 http://www.magicbaikal.ru/ http://bam.railways.ru/ http://www.437000.ru/info/time.php http://georus.by.ru/; http://rusgeo.clow.ru/ http://www.e-river.ru/gallery/Yenisei/

Písn

http://www.tatsel.ru/song/song_mpeg.htm; http://www.hot.ee/nostalgie/mp3.htm http://www.zvuki.ru/; http://www.pesenki.ru; http://songkino.ru/ Saljapin F. I. NR I, 6 http://all-moscow.ru/culture/museum/chaliap/chal.ru.html

6.2 Slovníky a encyklopedie, média na internetu

Píklad:

Slovníky a encyklopedie · · · · · · · · · · http://www.sci.aha.ru/ALL/VOC/index.htm http://www.rol.ru/files/dict/internet/index.htm http://www.rulex.ru/ http://www.paco.net/~odessa-mag/slovar/index.htm http://mega.km.ru/ojigov/alphabet.asp http://mega.km.ru/bes_98/srch.asp http://visaginart.narod.ru/visaginart.htm/ «» http://www.krugosvet.ru/

90 Vyhledávace ­ katalogy ­ portály Jazykové · · · .. http://www.gramota.ru http://www.gramma.ru http://www.rusword.com.ua/

Internet ve výuce rustiny

Ostatní · · · · http://www.klepa.ru/ Rambler http://www.rambler.ru Refer.ru http://www.refer.ru ndex http://www.yandex.ru

Média: casopisy/noviny · · · · · · · http://www.vesti.ru/ .ru http://www.gazeta.ru . http://www.dni.ru www.inosmi.ru http://www.kp.ru/ http://kino.dvdspecial.ru/

Internet ve výuce rustiny

91

http://www.lgz.ru · · http://www.nkj.ru/ http://www.smi.ru/

6.3

Píklad: · · · · · · ·

Výukové portály

http://www.ipmce.su/~lib/osn_prav.html http://www.rusyaz.ru/pr/index.html ( H..) http://reader.boom.ru/form/form.htm http://www.philol.msu.ru/rus/galya-1/index1.htm http://www.rusyaz.ru http://www.5ballov.ru/test/ http://gramota.ru/book/ritorika/index1.htm

Odkazy pro ucitele · http://www.apkpro.ru/ · · · http://www.oprf.ru/ru/about/ http://www.it-n.ru/communities.aspx?cat_no=1177&tmpl=com http://www.mirrabot.com/my/

92

Internet ve výuce rustiny

6.4 Svt kolem nás, zajímavosti na ruském internetu

Píklad: Tyto odkazy mohou být pouzity v rámci nácviku konverzace a pro rozvíjení komunikativní kompetence student v rámci témat jako nákupy, mj byt, zdraví (návstva u lékae), vaení, móda atd. Studenti i ucitelé si mohou rozsiovat slovní zásobu o aktuální lexikální jednotky a obohatit tak svj osobní slovník (aktivní i pasivní slovní zásoby). Novou slovní zásobu mohou záci vyuzít pi samostatném písemném i ústním projevu. Bydlení ­ nákupy · · · http://1000.ru/ . . http://www.kdo.ru NashaMebel http://nashamebel.narod.ru/

Zdraví · · · http://www.medinfo.ru/ http://nebolei.ru/ http://www.mosmed.ru/med_resurs.asp

Vaení · · Cooking-Book.RU http://www.cooking-book.ru http://www.cooking.com.ua/index2.php?page=2

Móda

Internet ve výuce rustiny

93

·

Fashion.rin.ru http://fashion.rin.ru

Zajímavosti · · · http://vysotki.da.ru/ http://www.intercult.ru/culture/romanovs/main.htm http://www.biodat.ru/

6.5 Uzitecné odkazy v CR

Píklad: Ucitelé by mli být schopni sledovat novinky v rámci svého oboru (cizí jazyk), ale soucasn by mli vdt, kde najdou aktuální informace k oblasti ceského skolství, vzory skolských dokument, normy a pedpisy, informace o moznostech nap. dalsího vzdlávání pedagogických pracovník (DVPP) apod. · · · · Ministerstvo skolství, mládeze a tlovýchovy (MSMT) www.msmt.cz Nová maturita http://www.novamaturita.cz/katalogy-pozadavku-1404033138.html Metodický portál RVP www.rvp.cz Krajské zaízení pro dalsí vzdlávání pedag. pracovník Ostrava (KVIC) http://www.kvic.cz/ · · · Ucitelské listy http://www.ucitelske-listy.cz/Static/aboutul.asp Ucitelský spomocník http://www.spomocnik.cz/index.php?&template=main Portál pro podporu informacní gramotnosti

94 http://www.infogram.cz/ · ·

Internet ve výuce rustiny

AMATE ­ zájmové sdruzení metodik cizíh jazyk http://amate.cz Vse o jazycích, jazyk. zkouskách a certifikátech http://www.jazykovezkousky.cz/165

Shrnutí kapitoly

Kontrolní otázky a úkoly 1. Jaké jsou moznosti vyuzití ruských (ceských) webových stránek v hodinách ruského jazyka? 2. Jaká úskalí se mohou vyskytnout pi práci s internetem v hodinách rustiny? 3. Charakterizujte pojem multimediální kompetence ucitele a studenta.

Úkoly k textu 1. Pipravte si vyucovací hodinu vnovanou nkterému z ruských spisovatel (jeho zivotu ci tvorb), snazte se maximáln vyuzít ruských webových stránek. 2. Promyslete si vyucovací hodinu vnovanou libovolnému tématu v ucebnici Raduga po-novomu ci Pojechali, ve které budou studenti prezentovat výsledky svého domácího úkolu v podob vyhledávání konkrétních informací (slovní zásoby) na ruském webu.

Citovaná a doporucená literatura http://www.russianforall.ru/pedagogs/main.php?news=4374:

Poslech ve výuce rustiny

95

7 Poslech ve výuce rustiny

V této kapitole se dozvíte: · o významu dovednosti porozumt mluvenému slovu.

Po jejím prostudování byste mli být schopni: · · · · Klícová slova kapitoly: poslechový text, poslechové úlohy, slovní zásoba. Prvodce studiem Dovednost porozumt slysenému je velmi dlezitá, protoze pi kontaktu s rodilými mluvcími musíme umt zachytit obsah jeho sdlení. Nácviku dovednosti porozumní mluvenému slovu vnujeme pozornost, picemz si klademe za cíl také rozsíit slovní zásobu. Na zvládnutí této kapitoly budete potebovat asi 1 hodinu, tak se pohodln usate a nenechte se nikým a nicím rusit. vysvtlit zásady efektivního nácviku porozumní mluvenému slovu, objasnit zpsob kontroly porozumní slyseného, charakterizovat obtíznost poslechových text.

Nácvik dovednosti porozumt ruskému mluvenému slovu mzeme realizovat v kazdé vyucovací hodin. Ze zkusenosti mohu uvést, ze poslech a poslechová cvicení záky velmi baví, zvlást kdyz si oví, ze jiz slysenému rozumí. Samozejm, ze je lepsí, pokud poslech a jeho porozumní cvicíme na originální ruské eci. Cvicebnice Rustina poslechem je patrn ta nejlepsí, která je na nasem trhu, a proto se v kapitole budeme opírat o tento zdroj. Dále si uvedeme píklady jednoduchých rozhovor vcetn poslechových úloh, které si mzete do výuky samostatn pipravit.

Podle obtíznosti slovní zásoby mzeme poslechové texty rozdlit do tí úrovní.

1. 2.

bzná slovní spojení a bzná slovní zásoba, kratsí text (A2); bzná slovní zásoba; jednoduchý, ale delsí text (A2);

96 kratsí, ale komplikovanjsí text;

3.

Poslech ve výuce rustiny

obtíznjsí slovní zásoba a komplikovanjsí text (B1).

Nkolik zásad a rad pro nácvik porozumní poslechu Jak bylo eceno, budeme vycházet z ucebnice Rustina poslechem, ale v praxi jsem si vzdy jednotlivé úlohy upravovala tak, aby je moji záci zvládli. a) Nebojte se a upravujte si poslechové texty a poslechové úlohy. b) Text nebo jeho cást nechejte zákm poslouchat tolikrát, kolikrát to vyzaduje situace!!! c) Pi poslechu mají záci úlohy k poslechu vzdy ped sebou. Nkteré úlohy vypracovávají jiz BHEM POSLECHU, nkteré AZ PO NM. d) Vzdy je teba zákm pesn íci, co po nich budeme chtít, tzn., kdy vypracovávají úlohu bhem poslechu a kdy budou mít cas na úlohu po vyslechnutí textu.

Kontrola porozumní slyseného: · Pokud Vám pjde o kontrolu porozumní mluvenému slovu, mzete tolerovat to, ze zák ve svém projevu pouzívá synonyma. Hlavní je vyjádení správného obsahu, myslenky poslechu. · · Pokud jde o nácvik slovní zásoby a hovorové rustiny, dbáme na to, aby v odpovdích byl zák co nejpesnjsí. Napsaný text urcený pro poslech nastíháme podle replik jednotlivých úcastník rozhovoru. Bhem poslechu mají záci za úkol poskládat repliky ve správném poadí.

Krom nácviku dovednosti porozumt slysenému si klademe za cíl rozsíit slovní zásobu. Slovní zásobu mají záci zvládnout prostednictvím cinností, tj. v kontextu, v nasem pípad v kontextu poslechu. Bhem poslechu záci podtrhnou v textu ta slova (za pedpokladu, ze mají poslouchaný text k dispozici), kterým vbec nerozumí, jejichz význam nemohli ani odhadnout. Tato neznámá slova zákm rusky objasujeme s tím, ze záci aktivn spolupracují pi odhadu významu slova.

Poslech ve výuce rustiny

97

7.1

­ Píklad poslechového textu s poslechovými úlohami

: , , . . , , , , . : ? : . , , , . : , . : , , , , . ,,", , , . . : ... : , . : , , . . , , , , . : ? : . , , , . : , .

98

Poslech ve výuce rustiny

: , , , , . ,,", , , . . : ... : , . : , , . . , , , , . : ? : . , , , . : , . : , , , , . ,,", , , . . : ... : , .

Poslechové úlohy k textu. * ! , ? ............................. ? , , ? ** , . . . ................................................, . ................, . ..................., . .........., , , .................................................................................... .......................... ............................

Poslech ve výuce rustiny

99

*** , . ................................................................... .................................................................... .................................................................. *** . . . .............................................................................................................................. . ................................................................................... , . .............................................................................................................................. , ! ............................................................................................................................. Legenda k poslechovým úlohám * Bzná poslechová úloha, kterou záci mohou vyesit pi prvním poslechu. ** Obtíznjsí úloha, vyzaduje opakovaný poslech, vypracovávají po poslechu. *** Velmi obtízná úloha, vyzaduje více nez dva poslechy, vypracovávají po poslechu.

Neznámá slova k textu a úkolu: ­ jaktziv ­ písern ­ v zádném pípad ­ pomalu ­ náledí ­ plouzit se, jít pomalu

7.2

: 2 (, , , , ). , , «+», , «-».

100 1 - ! ! ! - , ! ! ?

Poslech ve výuce rustiny

- . ? - . . - , « ?» - ? , ! ? - , . . - , , . . - . . ? - , . - , ! - .

) . ) . ) , « ». ) . ) .

: 2 (, , , , ). , , «+», , «-».

2 - , ? , . . !

Poslech ve výuce rustiny

101

- , ... . . - . . , . . ? -. ? ? , . . , . - , . ! ? - , . - , . : , 87. , . - , . ! - !

) . ) . ) . ) . ) .

Shrnutí kapitoly

Co nejcastji zaazujeme do výuky nácvik dovednosti porozumt slysenému. V metodice poslechu rozlisujeme poslechové texty a poslechové úlohy. Poslechové texty záci mohou (ale nemusejí) mít pi poslechu k dispozici. Poslechové úlohy musejí mít záci vzdy ped sebou, picemz musejí mít jednoznacné zadáno, kdy je mají vypracovávat. Vypracovávat je mohou bhem poslechu, anebo po poslechu. Pi kontrole porozumní slysenému mzeme vyzadovat, aby zák vyjádil myslenku (obsah) toho co slysel, anebo na základ slyseného mzeme nacvicovat hovorovou rustinu.

102 Kontrolní otázky a úkoly:

Poslech ve výuce rustiny

1. Vyjmenujte a charakterizujte úrovn poslechových text. 2. Kdy záci vypracovávají poslechové úlohy? 3. Jak mzeme zkontrolovat porozumní slysenému?

Úkoly k textu 1. K jednoduchému rozhovoru (dle vlastního výbru) napiste kontrolní poslechové úlohy (viz fráze).

Citovaná a doporucená literatura TAHOVSKÁ, L., HODINÁOVÁ, J., KOZUSNIKOVÁ, M. Rustina poslechem: cvicení a testové úlohy. 1. vyd. Praha: LEDA, 2005. ISBN 807335-049-1. , . ., , . . : . : ,, ". , 2007. ISBN 978-5-88337143-0. Doporucená: PODLESNYCH, A. ­ . 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 97880-251-1912-9. Dvojjazycná ucebnice rozvíjející slovní zásobu a schopnost porozumt.

esení úloh: 1: +), +), -), -), -). 2: +), +), +), -), -).

Testy ve výuce rustiny

103

8 Testy ve výuce rustiny

V této kapitole se dozvíte: · teoretická pojednání o tvorb test a také praktické píklady pro výuku.

Po jejím prostudování byste mli být schopni: · · · vysvtlit techniky pro mení znalostí zák, objasnit zásady pi tvorb test, charakterizovat otázky otevené a uzavené.

Klícová slova kapitoly: sumativní a formativní hodnocení, test, zásady tvorby testu, otázka otevená a uzavená.

Prvodce studiem Urcit nás zajímá, co se záci naucili, jaké nové znalosti, dovednosti a postoje si osvojili. Jak to zjistíme? Nejstarsím zpsobem je provování úrovn zák rznými technikami, jinými slovy, mluvíme tu o hodnocení. Hodnocení je dlezitou soucástí vyucovacího procesu, a my se budeme zabývat problematikou test, které lze aplikovat ve výuce. Na zvládnutí této kapitoly budete potebovat asi 1 hodinu 30 minut, tak se pohodln usate a nenechte se nikým a nicím rusit.

Hodnotit záka mzeme jak prbzn (formativní hodnocení), tak na závr urcitého tematického celku (sumativní hodnocení). Obecn platí, ze prbzné hodnocení pimje záky k systematické píprav a poskytuje zákm okamzitou zptnou vazbu o úrovni jejich ucení. Na závr probraného tematického celku mzeme záka zhodnotit formou zkousky, která napomáhá upevovat ucivo. Formu zkousky vyuzíváme u vysplejsích zák s vyssí jazykovou úrovní. Jak písemné, tak ústní zkousení by mlo být objektivní (výsledek hodnocení není závislý na osob ucitele), citlivé (citliv rozlisovat jazykovou úrove zák), pimené pozadavkm (pimen obtízné), bezprostední (bez zbytecných

104

Testy ve výuce rustiny

casových prodlev pi sdlování výsledk), ekonomické (cas ucitele i záka).

8.1 Písemná zkouska ­ test

Písemné zkousky jsou povazovány za objektivnjsí nez zkousky ústní, zejména mají-li formu testu. Test obsahuje stejné zadání pro vsechny záky a také se provádí za stejných podmínek. Jakmile si budete tvoit test pro záky, musíte dbát urcitých zásad.

Zásady pi tvorb testu: 1. nejprve provete dkladnou analýzu probraného uciva, které má být testováno. Jedin tak se vyhnete tomu, ze test bude obsahovat ucivo, které jste s záky neprobrali, 2. stanovte pocet polozek testu s ohledem na cas, který máte pro testování k dispozici (pocítejte i s prodlevami na pokyny k testu, s jeho rozdáním), 3. stanovte, jaké typy otázek pouzijete ­ otevené nebo uzavené, 4. casov nárocné jsou opravy otázek volných se sirokou odpovdí, 5. to, jaké typy otázek v testu pouzijete, byste mli pedem sdlit zákm, 6. v testu uspoádejte otázky podle toho, jak bylo ucivo probíráno, 7. na zacátek testu zaate spíse otázky snazsí, aby záci získali jistotu, 8. otázky formulujte srozumiteln, jasn a pesn, abyste vyloucili pípady, kdy zák neodpoví, protoze otázce nerozumí, 9. ,,chytáky" do testu nepatí, 10. test by také neml být na celou vyucovací hodinu, 11. stanovte pesná kritéria na hodnocení testu.

Krátce k typm otázek, které mzete do testu zaadit. otázky otevené: k této otázce zák voln formuluje odpov, prost o délce a obsahu odpovdi rozhoduje sám student; nap. do vty je teba doplnit slovo, termín, nebo napíse strucnou (sirokou) odpov. otázky uzavené: zákm jsou nabízeny rzné formulace odpovdí, z nichz mají jednu správnou vybrat. Mozné formulace odpovdí: dichotomické ­ zák vybírá ze dvou pedlozených alternativ. Formulace s výbrem odpovdí ­ zák

Testy ve výuce rustiny

105

uskutecuje výbr jedné odpovdi zpravidla z 3­5 pedlozených mozností. Piazovací ­ zák piazuje pojmy ze dvou daných skupin. Rozdlovací ­ zák rozdluje jednotlivé prvky do dvou nebo více ohranicených skupin. Uspoádací ­ zák uspoádává moznosti odpovdí podle urcitého kritéria.

8.2

Test A

Píklady test pro jazykovou úrove A1

1. ? - ............................. - ............................. - - ............................ - ......................- 3. ? a) .................................., ............................ ­ ) - ......................... ) ................................... - ) - ...................................... ) - ............................................ 4. ? . ) , , , , ) , , , , ) , , , ) , , , , ) , , , , ) , , , , 5. ? 2. ? ) ...............................- )...............................- ) -............................ ) - ...............................

106

Testy ve výuce rustiny

) , , , ........................................... ) , , , ............................................. ) , , , ..................................... ) , , , ................................... 6. ? . ) , , , , ) , , , , ) , , , , ) , , , , , o

Test B ? Oznacte kízkem...

esení + + + + + +

Testy ve výuce rustiny

107 + +

8.3

Test

Píklady test pro jazykovou úrove A2

? Oznacte kízkem... , , ?

esení + + + + + + +

108 + + + +

Testy ve výuce rustiny

Test B

?

. (, ) 1. , ................................. ) ) ) 2. ................................. . ) ) ) 3. .................................. . ) ) ) 4. ............................ . ) ) ) 5. ................................ . ) ) )

Testy ve výuce rustiny

109

6. ................................? - . ) ) ) 7. ............................. . ) ) ) 8. ..................................... . ) ) ) 9. . ................................., . ) ) ) 10. ................................. . ) ) ) esení: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10,

Test C

Piate k sob slova se stejným významem 1 2 3

110 esení 1 2 3 1 2 3

Testy ve výuce rustiny

8.4

Píklad testu pro jazykovou úrove B1

) , ? 1. , , , 2. , , , 3. , , , 4. , , , ) ? 1. , , , -, 2. , , , 3. , , , , 4. , , , , ) ? 1. , , , 2. , , , 3. , , , 4. , , , ) ? 1. ­ , , 2. ­ , , 3. ­ , , 4. ­ , , ) ? 1. , , ...

Testy ve výuce rustiny

111

2. , , ... 3. , , ... 4. , , ) ? . 1. 2. 3. 4. ) ? , , , , , , , , . 1. 8 2. 5 3. 3 4. 2

esení: 3, 3, 3, 2, 3, 2, 3

Shrnutí kapitoly

Hodnotit zákovy znalosti mzeme nkolika technikami, hodnotit mzeme jak prbzn, tak na závr tematického celku. Kazdé zkousení záka má být objektivní. Písemné zkousky jsou povazovány za objektivní, zejména mají-li formu testu. Ten obsahuje stejné zadání pro vsechny záky a také se provádí za stejných podmínek. Pi tvorb testu dbáme na zásady, jakými jsou nap. správný výbr uciva, stanovení typ otázek, jednoznacná formulace otázek, vhodný casový limit testu, pesná kritéria pro hodnocení testu. Do testu

112

Testy ve výuce rustiny

mzeme zaadit otázky otevené, anebo uzavené. K otevené otázce zák voln formuluje odpov. Pi pouzití otázek uzavených jsou zákovi nabízeny rzné formulace odpovdí, z nichz má jednu vybrat. Uvedené píklady typ test jsou zvoleny tak, abyste je mohli pouzít a slouzí jako modelové pro Vasi tvorbu.

Kontrolní otázky a úkoly 1. Vyjmenujte zásady pi tvorb testu. 2. Popiste otázku otevenou a uzavenou. 3. Zdvodnte výhody pouzití testu pi hodnocení záka.

Úkoly k textu 1. Vytvote test pro jazykovou úrove A1. Formulujte odpovdi dichotomické, v odpovdích pouzijte slov: -, -.

Citovaná a doporucená literatura VSETULOVÁ, M. Pírucka pro tutora. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1641-0. , . ., , . . : . : ,, ". , 2007. ISBN 978-5-88337143-0. , . , , . . . -: , 2004. ISBN 5-86547-229-1. , . ., , . . : . : , 2008. ISBN 978-5-699-27856-5.

Ruské svátky

113

9 Ruské svátky

V této kapitole se dozvíte: · jak lze efektivn vyuzít kulturologické materiály.

Po jejím prostudování byste mli být schopni: · · · vysvtlit varianty pouzití materiál o ruských svátcích, objasnit zpsob organizace práce ve výuce s tímto materiálem, charakterizovat didaktické zásady pi výuce s tématem ruských svátk.

Klícová slova kapitoly: svátek, ruský svátek, organizace práce. Prvodce studiem Atraktivní téma ruských svátk patí do výuky rustiny. Mnozství materiál týkajících se této problematiky pímo vybízí k tomu, abychom záky seznámili s historií a soucasností ruské národní kultury. Kulturologické materiály umozují spontánn rozvíjet komunikativní dovednosti záka. Na zvládnutí této kapitoly budete potebovat asi 2 hodiny, tak se pohodln usate a nenechte se nikým a nicím rusit.

9.1

Jak vyuzít materiály o ruských svátcích

Zajímavé materiály o ruských svátcích mzete získat z ruských knih, anebo si texty stáhnout z internetu. Jak jich vyuzít ve výuce? Práci mzete organizovat následujícím zpsobem. 1. Nejprve je nutné pecíst text. Text mohou císt záci potichu pro sebe, avsak podle mého názoru je lepsí, kdyz cte ucitel nahlas. Kdyz si text pipravujete, mzete v nm tucným tiskem napsat slova, slovní spojení, která potebují Vás komentá. To znamená, ze rusky zákm vysvtlíte, co znamenají, pípadn poskytnete historický, anebo kulturologický komentá. 2. Pod textem napiste otázky, které proví vseobecné porozumní

pectenému.

114 3.

Ruské svátky

Následují rzná cvicení, která si upravíte podle jazykové úrovn

Vasich zák a také podle toho, co chcete provit. Zpravidla jsou cvicení orientována na rozsíení slovní zásoby, provení pochopení slov, opakování lexika. Nkterá cvicení mzete koncipovat tak, aby rozvíjela dovednost tvoení slov (podstatná jména, pídavná jména, píslovce). Cvicení mohou také upevovat gramatické ucivo (tvoení vidových dvojic). Nkterá cvicení mohou pomoci rozvíjet samostatný písemný projev ­ nap. záci mají napsat dopis Ddu Mrázovi. 4. Jako poslední lze zaadit ústní otázky, které rozvíjejí komunikativní

dovednost záka. Otázky si pecliv pipravte a pi zákových odpovdích vnujte pozornost jeho osobnímu projevu. Vzdy dbejte na to, aby zák ,,ztratil" psychickou zábranu pi komunikaci v rustin, protoze tato zábrana mze být váznou pekázkou jeho spontánního projevu.

V následujících subkapitolách jsou uvedeny píklady práce s materiálem o ruských svátcích. Texty jsem upravila a zaadila k nim rzné druhy cvicení, o kterých je pojednáno výse.

9.2

­ , . , , , . XIX . , , , . . , , . ­ , . , , . , .

Ruské svátky

115

, . :

· · · · · ·

() , () ()

, . , . : 162640 . 70 ­ . - .

116

Ruské svátky

, . , . , ... . . . , . . - ­ . , ­ . . ? . ? ? ? . . ?

1. : (?) ­ (?) ­ (?) : ­ ­ ..................... ....................... ....................... ...............

Ruské svátky

117 ......................... ........................... .......................... ................... ................. .................

........................ ........................... ........................ ........................

2. ? , . . . . . 170 -. «» . . .

3. ? . K : ­ , , . ­ .

9.3

. , , : . , , . : « ! !», , , , !» « !» : « !», .

118

Ruské svátky

« »: . , , ­ . « !» : « !» , . , . , «» (), , . , , . , , ­ . , , , . , , , . , , . ­ , . , , ­ , .

Tyto úkoly jsou k textu uvedeném v subkapitole 9.4. Pokud je vyplníte správn, mzete materiál pouzít ve výuce.

Napiste 3 otázky, kterými províte pochopení obsahu textu. Napíklad: , , ? 1. ... 2. 3.

1. . ... ... ...

Ruské svátky

119

... ... ... 2. . ­ ­ ­ ­ ­ .............. .............. .............. .............. ..............

.

, ... Popiste zvyk, obycej, povru, kterou Vy sami na Velikonoce dodrzujete.

? Napiste otázky k tématu, kterými budete rozvíjet komunikativní dovednosti zák. Napíklad: , « »?

Shrnutí kapitoly

Poznatky z historie a soucasnosti ruské kultury zcela jist zaadíme do výuky rustiny. Pi didaktické píprav na vyucovací hodinu musíme zohlednit jazykovou úrove nasich zák. Záci budou rozvíjet svoje komunikativní dovednosti zcela spontánn, jestlize dodrzíme princip pimenosti a jestlize ,,ztratí" psychickou bariéru pi komunikaci v rustin. V rustin také vedeme celou vyucovací hodinu, rusky vysvtlujeme neznámé výrazy, a proto je nutné se velmi pecliv pipravit. Pecliv zvolíme strukturu zpracování materiál, picemz mzeme vyuzít doporucené: ctení textu, otázky provující vseobecné pochopení obsahu textu, cvicení na rozsíení slovní zásoby, tvoení slov, na upevování gramatického uciva, cvicení rozvíjející samostatný písemný projev,

120 ústní otázky rozvíjející komunikativní dovednost záka.

Ruské svátky

Je vhodné, abyste probírali ty svátky, které aktuáln probíhají a také zdraznili rozdíl mezi ruskými a ceskými svátky.

Citovaná a doporucená literatura , . . : . : ,, ". , 2008. ISBN 978-5-88337085-3.

Doporucený link: www.rus-lang.ru, výbr vhodných knih k tématu.

Information

121 pages

Report File (DMCA)

Our content is added by our users. We aim to remove reported files within 1 working day. Please use this link to notify us:

Report this file as copyright or inappropriate

709899