Read Jihoceská univerzita v Ceských Budjovicích text version

Jihoceská univerzita v Ceských Budjovicích Zdravotn sociální fakulta

Standardizace osetovatelské péce jako nedílná soucást pípravy na akreditacní setení Diplomová práce

Ing. Iva Brabcová 2010

Bc. Alexandra Simácková

Abstract Standardization of nursing care as an integral part of preparation for the accreditation survey The Diploma thesis deals with standardisation of nursing care in the context of preparatory work for accreditation survey, i.e. a mutual harmony between standards developed in health care institutions and those developed by the SAK accreditation commission. Standardisation is a process of setting essential rules which should guarantee providing a high quality nursing care. These rules (standards) enable to evaluate the quality of all nursing activities. Nurses should be aware of standardisation process and be actively engaged in it. The theoretical part describes the part of Czech nursing system concept focused on the quality of nursing care, defines the quality itself, maps the systems which help improve the quality of nursing care in health care institutions and refers to the formation of nursing standards. Practical part deals with five aims stated at the beginning: To map the quality of standardisation in nursing care as a preparatory part of accreditation survey. To find out if nursing care in hospitals is carried out through the method of nursing process. To find out if nursing care is supported by properly kept documentation. To find out if the needs of education were considered for all patients. To find out if nurses are aware of the importance of nursing care standardisation. We chose a quantitative research method. To collect the research data we used anonymous questionnaires. Each of the hospitals was given 50 questionnaires, i.e. 250 in total as the research group was made by respondents from the hospitals in Jindichv Hradec, Pelhimov, Tábor, Písek a Havlíckv Brod. 230 completed questionnaires were returned and 204 of them represented then the research group. Within the research, we accomplished the aims stated, and proved these hypotheses: Hypothesis 1 (H1): The hospitals meet all requirements of accreditation survey of nursing care standardisation. H2: Nursing care in the hospitals is carried out through the method of nursing process. H3: Nursing care in the hospitals is supported by properly kept

documentation. H4: The needs of education were considered for all patients and recorded in the nursing documentation. H5: The nurses are aware of the importance of nursing care standardisation. The quantitative research resulted into the statement that all hospitals meet the requirements of accreditation survey of nursing care standardisation. Nursing care in the hospitals is carried out through the method of nursing process which is properly recorded in nursing documentation. It was also found out that the needs of education were considered for all patients and properly recorded in the nursing documentation. The nurses are aware of the importance of nursing care standardisation. The facts resulted from the research prove that the quality of nursing care in the chosen hospitals is very high and meets the requirements of accreditation standards. The research findings will be offered to the hospital managements as an educational material for nurses and midwives.

Prohlásení Prohlasuji, e jsem diplomovou práci na téma: ,,Standardizace osetovatelské péce jako nedílná soucást pípravy na akreditacní setení" vypracovala samostatn pouze s pouitím pramen a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlasuji, e v souladu s § 47b zákona c. 111/1998 Sb. v platném znní, souhlasím se zveejnním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob elektronickou cestou ve veejn pístupné cásti databáze STAG provozované Jihoceskou univerzitou v Ceských Budjovicích a na jejích internetových stránkách.

V Ceských Budjovicích, 24. 5. 2010

................................ podpis studenta

Podkování Dkuji vedoucí práce Ing. Iv Brabcové za její cas, pipomínky a cenné rady pi zpracování diplomové práce. Soucasn dkuji hlavním sestrám za umonní realizace výzkumu a veskerému zdravotnickému personálu za trplivost a vstícnost. Velké podkování patí i mojí rodin za toleranci a podporu.

Obsah Úvod...................................................................................................... 4 1. SOUCASNÝ STAV................................................................................. 6 1.1 Koncepce ceského osetovatelství............................................................ 6 1.1.1 Definice osetovatelství................................................................... 7 1.1.2 Cíle a charakteristické rysy moderního osetovatelství............................... 8 1.1.3 Hodnocení kvality osetovatelské péce................................................ 9 1.2 Kvalita ve zdravotnickém zaízení............................................................ 9 1.2.1 Kvalita zdravotnických slueb........................................................... 10 1.2.2 Systémy ízení a zajisování kvality................................................... 11 1.3 Akreditacní ízení ve zdravotnických zaízeních prostednictvím SAK CR.......... 14 1.3.1 Národní akreditacní standardy pro nemocnice....................................... 15 1.3.2 Pínosy akreditace pro osetovatelství................................................ 22 1.4 Standardizace kvality osetovatelské péce................................................. 23 1.4.1 Osobnost sestry........................................................................... 24 1.4.2. Identifikace rizik osetovatelské péce................................................. 26 1.4.3. Indikátory kvality osetovatelské péce................................................ 28 1.4.4 Osetovatelské standardy............................................................... 29 1.4.4.1 Historie vzniku osetovatelských standard...................................... 29 1.4.4.2 Dlení osetovatelských standard............................................... 30 1.4.4.3 Typy osetovatelských standard.................................................. 31 1.4.5 Metodika tvorby osetovatelských standard ...................................................... 32 1.4.5.1 Tvorba standardu osetovatelského postupu..................................... 32 1.4.5.2 Tvorba standardu metodou DySSy ............................................................... 33 1.4.6 Osetovatelský audit ............................................................................................ 34 1.4.7 Sledování spokojenosti pacient .......................................................................... 35 1.4.8. Stanovení poctu kvalifikovaného osetovatelského personálu.................... 36 1.4.9 Dodrování protiepidemiologických opatení........................................ 37

1.4.9.1 Prevence nozokomiálních infekcí................................................. 37 1.4.9.2 Hygiena rukou....................................................................... 38 1.5 Standardizace osetovatelské péce o pacienta.............................................. 39 1.5.1 Poteby pacienta v souvislosti s osetovatelskou péci............................... 40 1.5.2 Osetovatelský proces v prostedí zdravotnického zaízení......................... 40 1.5.3 Osetovatelská dokumentace............................................................ 42 1.5.3.1 Zápisy sestry do osetovatelské dokumentace.................................. 43 1.5.3.2 Dokumentace kontinuity osetovatelské péce................................... 44 1.5.3.3 Kontroly osetovatelské dokumentace........................................... 44 1.6 Standardizace edukace pacienta sestrou.................................................... 45 1.6.1 Edukace.................................................................................... 46 1.6.2 Edukacní proces.......................................................................... 47 2. CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY................................................................... 49 2.1 Cíle práce....................................................................................... 49 2.2 Hypotézy....................................................................................... 49 3. METODIKA....................................................................................... 50 3.1 Metodika sbru dat............................................................................ 50 3.2 Charakteristika výzkumného souboru...................................................... 38 4. VÝSLEDKY........................................................................................ 52 4.1 Výsledky dotazníkového setení - popisná statistika (tídní prvního stupn)........ 52 4.2 Výsledky dotazníkového setení - popisná statistika (tídní druhého stupn)...... 105 4.3 Výsledky osetovatelského auditu "Komplexnost a úplnost vedení osetovatelské dokumentace"................................................................................. 119 4.3.1 Audit uzavené osetovatelské dokumentace....................................... 119 4.3.2 Audit otevené osetovatelské dokumentace........................................ 122 5. DISKUSE.......................................................................................... 125 6. ZÁVR............................................................................................ 143

7. SEZNAM POUITÝCH ZDROJ............................................................ 145 8. KLÍCOVÁ SLOVA.............................................................................. 150 9. PÍLOHY......................................................................................... 151

Úvod Standardizace osetovatelské péce je nedílnou soucástí systému ízení kvality a nelze jí oddlit od standardizace vsech ostatních oblastí potebných pro kvalitní cinnost zdravotnického zaízení. Standardy jsou prostedkem k neustálému zvysování kvality osetovatelské péce, ale i její kontroly. Pi píprav na akreditacní setení je dleitá standardizace vsech oblastí a nejen osetovatelské péce, tak aby vyhovovala národním akreditacním standardm SAK CR, legislativním poadavkm a hlavn provozu a reálným monostem kadého zdravotnického zaízení, které se k akreditaci dobrovoln pihlásí. Diplomová práce je tvoená praktickou a teoretickou cástí. Teoretická cást popisuje koncepci ceského osetovatelství v souvislosti s kvalitou osetovatelské péce, definuje kvalitu jako takovou, mapuje systémy urcené pro její zvysování ve zdravotnických zaízeních, popisuje vznik osetovatelských standard a charakterizuje národní akreditacní standardy pro nemocnice. V praktické cásti jsem se zamila na výzkum v oblasti standardizace osetovatelské péce jako soucástí pípravy na akreditacní setení. Cílem práce je zmapovat úrove standardizace osetovatelské péce jako soucásti pípravy na akreditacní setení, zjistit, zda je osetovatelská péce v nemocnici realizována metodou osetovatelského procesu, zjistit, jestli je osetovatelská péce v nemocnici zajistná ádn vedenou osetovatelskou dokumentací, zjistit, zda jsou u kadého pacienta posouzeny poteby edukace a zjistit, jestli si sestry uvdomují dleitost standardizace osetovatelské péce. Toto téma jsem si vybrala, protoe se m osobn velmi dotýká. V rámci pedakreditacního setení SAK CR v nemocnici, kde pracuji, vyvstal poadavek na dslednjsí sledování a plánování kontinuity kvality poskytované osetovatelské a celkov i zdravotní péce v rámci zdravotního zaízení. V soucasnosti teda pracuji jako auditor osetovatelské péce a pímo se podílím na zvysování kvality osetovatelské péce. Osobn jsem vytvoila nkolik standard pro poskytování osetovatelské péce. Proces spojený s akreditacním setením a tím pádem i se zvysováním kvality osetovatelské péce

4

nebyl jednoduchý a pístup sester na rzných úrovních ízení se znacn lisil. Ve zpsobu jejich myslení, ale doslo k výraznému posunu a pestaly povaovat osetovatelské standardy za ztrátu casu na úkor pacienta, ale spís je berou jako zdroj informací a samé vybízejí k vypracování standardu z oblastí, o kterých se domnívají, e nejsou dostatecn zmapované. Osetovatelský audit, který je následn zamený na porovnání kvality osetovatelské péce s osetovatelským standardem jako minimální normou kvality osetovatelské péce u nepedstavuje ,,povinné zkousení", ale vzájemnou výmnu informací a zkuseností, casto pinásí i aktualizaci zavedených postup, vzhledem k moderním poadavkm nebo výzkumm v oblasti osetovatelské péce. Vseobecná snaha zdravotního personálu nasí nemocnice o neustálé zvysování kvality osetovatelské péce byla odmnná v loském roce udlením akreditacního certifikátu SAK CR.

5

1. SOUCASNÝ STAV 1.1 Koncepce ceského osetovatelství Ministerstvo zdravotnictví vydává metodické opatení k zajistní jednotného postupu pi poskytování osetovatelské péce v lkových nebo ambulantních zdravotnických zaízeních, v sociálních zaízeních, ve vlastním sociálním prostedí jednotlivc, rodin nebo skupin osob. Koncepce ceského osetovatelství z roku 2004 vychází z Koncepce osetovatelství Ceské republiky z roku 1998 a respektuje vsechna doporucení Organizace spojených národ, Svtové zdravotnické organizace, smrnic Evropské unie, Mezinárodní rady sester, Mezinárodní rady porodních asistentek a Mezinárodní organizace práce, picem vsechny tyto dokumenty urcují dalsí vývoj a smr osetovatelství a porodní asistence ve 21. století. Urcuje perspektivu vývoje ceského osetovatelství od pojetí osetovatelské péce zamené na plnní lékaských ordinací a zajistní základní osetovatelské péce, o nárocnjsí a samostatnjsí práci sester orientovanou na podporu zdraví clovka a na uspokojování jeho poteb. Soucasn ukazuje smr, kterým je potebné pokracovat v transformaci vzdlávání osetovatelských pracovník a zdrazuje nutnost zavedení osetovatelského procesu, spolecn s osetovatelskou dokumentací, jako základního metodického postupu sester pi poskytování osetovatelské péce nemocnému nebo zdravému clovku, jeho rodin nebo komunit. Vede sestry cestou zajistní kvalitní osetovatelské péce prostednictvím osetovatelských standard a stanovuje kritéria k jejímu hodnocení, soucasn navrhuje systém registrace sester. Systematická koncepce ceského osetovatelství by se mla významn odrazit na zkvalitnní celkové osetovatelské péci v nemocnicní a domácí osetovatelské péci, stejn tak i v terénní praxi na úseku prevence a výchovy ke zdraví (25).

6

1.1.1 Definice osetovatelství Pojem osetovatelství me být vysvtlován jako odborná péce o nemocné. Osetovatelství by vsak mlo zahrnovat nejen odbornou péci o pacienty, ale také komplexní péci ve zdraví nebo nemoci a to o vsechny vkové kategorie lidí. Osetovatelství nepedstavuje jenom praktické osetovatelské postupy, jde hlavn o sloitý myslenkový proces. Specificnost osetovatelství spocívá ve skutecnosti, e se dotýká kadého clovka od narození a do konce ivota. Práv proto plní jednu z nejrozsáhlejsích úkol zdravotní péce. Osetovatelství je moudrost, láska a pomoc. Aby mohlo plnit tyto ti nejhumánnjsí ocekávání, musí intenzivn pracovat na své vlastní podstat. Osetovatelství by mlo pomáhat nemocným i zdravým jedincm vykonávat cinnosti prospívající zdraví, uzdravování nebo zajistní klidné smrti, které by vykonávali bez pomoci, kdyby mli potebnou sílu nebo vdomosti. Stejn tak je úkolem sester pomáhat nemocným získat co nejrychleji sobstacnost. Osetovatelství je stejn tak humanitní vda, které schopnosti a praxe se zakládají na vdeckých poznatcích. Osetovatelská praxe má nezávislé a kooperativní funkce, které napomáhají jedincm, skupinám a rodinám k dosaení optimálního biologického, sociálního, osobního a duchovního stavu. Osetovatelství se me rámcov oznacit i jako vda o uspokojování poteb jedinc a skupin, vzhledem k jejich zdravotnímu stavu a podmínkám prostedí, picem toto oznacení zahrnuje v sob nejen metaparadigmatické koncepce osetovatelství, ale taky jeho integrující zamení na uspokojování poteb. Osetovatelství je jednou z nejvíce rozsíených cinností v lidské spolecnosti a zahrnuje siroký rozsah a rozlicný odborný stupe cinností (3). Osetovatelství je samostatná vdní disciplina, která je zamená na aktivní vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a duchovních poteb nemocného i zdravého clovka v péci o jeho zdraví. Je zameno na udrení a podporu zdraví, navrácení zdraví, rozvoj sobstacnosti, zmírování utrpení nevyléciteln nemocných, zajistní klidného umírání a smrti. Osetovatelství má významný podíl na prevenci, diagnostice, terapii i rehabilitaci. Osetovatelství pomáhá jednotlivcm i rodinám pi samostatném naplování svých bio-psycho-sociálních a duchovních poteb. Vede

7

nemocného jedince k sebepéci, edukuje jeho blízké v poskytování laické osetovatelské péce. Nemocným, kteí se o sebe nemohou, nechtjí nebo neumjí pecovat, zajisuje profesionální osetovatelskou péci (25). 1.1.2 Cíle a charakteristické rysy moderního osetovatelství Jedním z hlavních cíl osetovatelství je vsestrann a systematicky uspokojovat poteby clovka ve vztahu k udrení jeho zdraví vhodnými metodami nebo poteby vzniklé ci jinak pozmnné jeho onemocnním. K dosaení tohoto cíle sestra spolupracuje s lékai a dalsími zdravotnickými a odbornými pracovníky. Cílem osetovatelství je tedy podpora a upevování zdraví, podílení se na navrácení zdraví, zmírování utrpení nemocného clovka a zajistní klidného umírání a dstojné smrti (10). Moderní osetovatelství je charakterizováno poskytováním aktivní osetovatelské péce, která je provádná tvrcím zpsobem, cinorod a se zájmem, picem je dominující vyhledávání a uspokojování poteb nemocného clovka, jeho aktivizace a získání zájmu na uzdravení. Individualizovaná osetovatelská péce je zaloená na holistickém pístupu sestry k nemocnému a pedpokládá stanovení a systematické uspokojování základních ivotních poteb, co probíhá metodou osetovatelského procesu a poskytováním kvalitní osetovatelské péce na základ moderních vdeckých poznatk podloených výzkumem. Úspsná holistická péce bere v úvahu interakci psychofyziologických poteb a pedpokládá, e kadý nemocný clovk má zkusenost se stavem její nerovnováhy nebo s poruchou homeostázy. Moderní osetovatelství dále pedstavuje preventivní charakter péce, kdy se primární prevence zabývá pedcházením vzniku nemoci nebo jiného zdravotního problému prostednictvím zdravotní výchovy, ockování, zlepsení výivy, zlepsení ivotního prostedí a pimené prenatální péce, sekundární prevence pedcházením zhorsování sobstacnosti a závislosti clovka na jeho okolí a terciární prevence zabrauje nebo sniuje rizika komplikací probíhajícího onemocnní pomocí správné a vcasné osetovatelské péce. Poskytování vícestupové péce znamená poskytování péce osetovatelským týmem sloeným z rzn kvalifikovaných pracovník, kdy s rostoucí specializací medicíny

8

a osetovatelské péce se péce o nemocné stává záleitostí spolecn pracující skupiny zdravotník, kteí jsou ve funkcn závislém postavení. Týmová práce pedpokládá schopnost sestry spolupracovat s ostatními cleny týmu a dovednosti v pedávání informací o nemocných mezi cleny týmu (10, 21, 25). 1.1.3 Hodnocení kvality osetovatelské péce V koncepci ceského osetovatelství je zahrnuto i hodnocení kvality osetovatelské péce. Kvalitní osetovatelská péce je v soucasnosti základním cílem moderního osetovatelství. Její kvalitu urcují osetovatelské standardy, které soucasn stanovují její mitelná kritéria. Vedoucím pracovníkm je dána povinnost kontrolovat a prbn hodnotit probíhající osetovatelskou péci, stejn tak i zptn hodnotit poskytnutou péci na základ studia osetovatelské dokumentace a jiných písemných dokument. Posuzováním a hodnocením úrovn kvality osetovatelské péce se zabývají i odborníci v osetovatelství v rámci soudního znalectví. Bhem poskytování osetovatelské péce jsou vsichni zdravotnictí pracovníci povinni dodrovat Etický kodex zdravotnických pracovník nelékaských profesí a Úmluvu o lidských právech a biomedicín. Kadá sestra by mla ale mít dostatek profesionální zodpovdnosti a sebereflexe, aby svojí prací pispla ke zkvalitování osetovatelské péce. Existuje rozdíl mezi posuzováním kvality technické a morální, picem v osetovatelství dominuje morální kvalita a základní ukazatel kvality pedstavuje spokojenost s poskytovanými slubami. Metodami hodnocení kvality osetovatelské péce jsou následn pozorování nemocného, rozhovory s ním, dotazníky spokojenosti pacient nebo konfrontace osetovatelské dokumentace (10, 13). 1.2 Kvalita ve zdravotnickém zaízení Kvalita nebo jakost se adí mezi frekventované pojmy soucasnosti, je doslova skloována ve vsech pádech. Kvalita se buduje, zavádí, ídí a certifikuje. V minulosti byla definována pedevsím v technické sfée, nyní proniká do vsech oblastí lidského konání, dalo by se konstatovat, e z kvality se stal hit a módní záleitost. Proitek z kvality je zcela

9

subjektivní a jedinecný pro kadého z nás a v tom tkví problém. Kvalita má dv dimenze. První dimenzí je subjektivní stránka, která vyjaduje jedince jako originální já, které je spokojeno s pécí. Druhou dimenzí je objektivní stránka, která pedstavuje sledování urcitých pesn nastavených a dohodnutých kritérií (4, 18, 41). Kvalitu definovalo mnoho rzných autor, napíklad Juran, Crosby, Freigenbaum nebo spolecnost ISO, kteí uvádjí, e kvalita nebo jakost je celkový soubor znak entity, které ovlivují schopnosti uspokojovat stanovené a pedpokládané poteby nebo definují kvalitu jako zpsobilost pro uití nebo uvádjí, e jakost je shoda s poadavky. Dalsí tvrdí, e jakost je to, co za ni povauje zákazník nebo stupe plnní poadavk souborem inherentních znak. Mnoství definic jednotlivých autor vycházejí z oblasti, na kterou se zamují. Jedním spolecným znakem, který je ve vsech definicích znatelné, je zákazník a jeho poadavky na výrobek ci slubu, který je hlavním hodnotitelem kvality. Míra jeho hodnocení je subjektivní a ovlivnná demografickými, sociálními ci biologickými faktory. Dalsím subjektem, který vnásí poadavky na kvalitu, je spolecnost ve form zákon, naízení a vyhlásek, které musí být bezpodmínecn plnné. Pro kvalitní výrobek ci slubu je nutné ídit kvalitu systémov a na vsech úrovních. Meme následn mluvit o kvalit ci jakosti výrobku, sluby, procesu, zdroj a systému managementu (18). 1.2.1 Kvalita zdravotnických sluzeb Svtová zdravotnická organizace definovala v roce 1966 kvalitu zdravotní péce jako ,,souhrn výsledk dosaených v prevenci, diagnostice a lécb, urcený potebami obyvatelstva na základ lékaských vd a praxe" (18, str. 33). Donabedian zas definoval kvalitu zdravotní péce jako takový druh péce, pi kterém meme ocekávat maximální uitek pro pacientovo zdraví, a ocekávaný uitek je ve srovnání s náklady vyssí ve vsech fázích lécebného procesu. Kvalita poskytovaných zdravotnických slueb je citlivým tématem, které krom provozovatel lécebné péce zajímá i sirokou veejnost. Rozeznáváme nejmén ti dimenze kvality zdravotních slueb. První dimenze je kvalita z hlediska pacienta, kdy za dleité charakteristiky kvality jsou povaovány prevence zdravotních

10

problém, schopnost diagnostikovat zdravotní problémy, úcinek na tlesné, biologické, dusevní a spolecenské funkci clovka, shoda mezi diagnózou, prognózou a lécbou, trvání lécby, dostupnost lécby, osobní interakce, úrove obav a strachu ve vztahu k lécb a informace pouitelné pro ízení individuální zdravotní péce. Druhou dimenzí je kvalita slueb z hlediska profesionálního osetovatelství a tetí dimenzí je kvalita z hlediska ízení (5, 18). 1.2.2 Systémy ízení a zajisování kvality Kvalita poskytovaných zdravotnických slueb je pedmtem rzných pístup, které se snaí o vyhodnocování kvalitativní úrovn zdravotnických cinností. Jedním ze základních systém je systém neustálého zvysování kvality TQM (Total Quality Management) v systému zdravotní péce, který je zamený na uivatele péce, týmovou spolupráci, odstranní profesionálních bariér a ízení lidských zdroj. Hlavním cílem TQM je transformace celého systému zdravotní péce tak, aby sluby, personál i vsechny ostatní cinnosti byly zameny na uspokojování poteb klient. Ostatní pístupy meme rozdlit do cty základních systém (18). Prvním systémem jsou modely akreditacních standard. Systémy managementu kvality musí splovat podmínky vyhodnocování a dokumentování, k cemu slouí pedevsím mezinárodní programy akreditací zdravotnických institucí. Akreditace pedstavuje uznání oficiáln povenou autoritou, e je zdravotnické zaízení zpsobilé k poskytování kvalitní zdravotní péce a má vytvoený funkcní a úcinný zpsob pro posuzování a kontinuální zvysování kvality poskytované péce. Cílem akreditace je standardizovat a zvysovat kvalitu zdravotnické péce, ale sama akreditace a pedevsím píprava na ní, má hlavn vzdlávací, organizacn kultivacní, standardizacní a ovovací charakter. Akreditacní standardy jsou konstruovány tak, aby byly pínosem nejen pro zdravotnickou instituci, ale zejména pro pacienty a to hlavn v zarucení bezpecnosti a spokojenosti, pedcházení chybám, zamení se na poteby pacient. Smují také ke mení rzných kritérií. Velký význam pro hospitalizované pacienty má kvalita

11

osetovatelské péce. Pi hodnocení její kvality se manaei lkových oddlení zamují na to, jak je zajistná péce o osobní hygienu nemocných, jestli jsou sestry dostupné pro pacienty v naléhavých pípadech okamit, jak je zajistna prevence dekubit a pád, zejména u starsích pacient nebo u pacient dlouhodob upoutaných na lko. Dále se zamují na podávání lék, zda je pesn dle ordinace léka, jakým zpsobem je zajistné vhodné stravování pacient a jejich pitní reim, jestli je cas zdravotních sester vyuíván k prospchu nemocných, jestli je komunikace s pacienty adekvátní. Nezapomínají ani na správnou a dostatecnou dokumentaci, nebo jestli jsou sestry povaovány za plnohodnotnou soucást zdravotnických tým a jejich poznatky pln respektovány. Dleitou soucástí zvysování kvality je rozvoj komunikace uvnit zdravotnických tým a rozvoj komunikace s pacienty (4). Patí sem Spojená akreditacní komise, Joint Commission on Accrediationof Haelthcare Organizations (JCAHO), organizace, která byla zaloená v USA a úrove kvality zdravotnictví sleduje od roku 1951. V soucasnosti je nejvtsí akreditující organizací v USA a v rámci dobrovolného akreditacního procesu akredituje skoro 20 000 zaízení. Dceinou spolecností je Joint Commission International (JCI), jejím cílem je zvysovat kvalitu péce v mezinárodním prostedí pomocí mezinárodní akreditace. Cílem projektu je pomocí standard a indikátor kvality vzniklých na základ mezinárodního konsenzu umonit zdravotnickým zaízením, aby prokázala svou podporu kontinuálnímu zvysování kvality. JCI vydala v roce 1999 mezinárodní standardy pro akreditaci nemocnic, které se týkají jednak poteb pacienta, jednak funkce zdravotnického zaízení jako instituce (11, 45). V posledních letech ale existuje hlavn v USA trend, e nemocnice od akreditací JCAHO ustupují. Dvodem je cena akreditace, její pínos pro nemocnici, ale hlavn neexistence ádné veejné instituce, která by cinnost komise kontrolovala a garantovala, e komise provádí svojí cinnost odpovídajícím zpsobem. Její cinnost není dána ádnou zákonnou normou. Systém hodnocení JCAHO sice napomáhal zlepsování spatných nemocnic, ale nemotivoval dobré. Byl pílis byrokratický a zamený více na dokumentaci ne na

12

procesy. Tento trend se v soucasnosti zacíná mnit a draz se klade na procesy a trvalé zlepsování kvality (18). Akreditace je oficiální uznání, e subjekt akreditace, certifikacní orgán je zpsobilý provádt posuzování neboli certifikaci systému jakosti ve shod s akreditacními poadavky norem EN ady 45 000. V sirsím mítku to znamená, e subjekt me hodnotit nkoho jiného a je oprávnný k posuzování. Ve zdravotnictví je termín akreditace vnímaný jinak. Spojená akreditacní komise Ceské republiky (SAK CR) vznikla v roce 1998. Jejím posláním je trvalé zvysování kvality a bezpecnost zdravotní péce v Ceské republice pomocí akreditací zdravotnických zaízení, poradenské cinnosti a publikacních aktivit. Hlavními prostedky pro plnní cíl SAK CR je vydávání národních akreditacních standard pro zdravotnická zaízení vcetn podrobné metodiky, pomoc zdravotnickým zaízením pipravujícím se k akreditaci, specifikace metodiky dle typ zdravotnických zaízení, poradenství, organizace regionálních i celostátních vzdlávacích akcí zamených na problematiku kvality zdravotní péce a bezpecí pacient, publikacní cinnost. Komise stanovila standardy, pvodn clenné do deseti oblastí a byly vydány jako metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví Ceské republiky. Druhé vydání akreditacních standard bylo zveejnno v roce 2008, které vesly v platnost 1. 9. 2009. Nejvtsí nevýhodou je, e osvdcení vydané touto komisí má platnost pouze pro oblast zdravotnictví Ceské republiky, co ale není zakotveno v ádné právní norm (18, 38). Dalsím systémem ízení a zajisování kvality je Mezinárodní organizace pro normalizaci, International Organization for Standardization (ISO). ISO certifikace spocívá v posouzení, do jaké míry dokumentovaný a fakticky zavedený systém jakosti spluje poadavky kriteriální evropské normy. Certifikace se provádí nezávislou stranou akreditovanou certifikacní organizací. Pro oblast zdravotnictví byla vypracovaná modifikace ISO 9001:2000 a jejím cílem byla snaha pomoci v rozvoji základního systému managementu kvality ve zdravotnických zaízeních. Modifikace pro zdravotnictví byla diskutována v roce 2001 v Detroitu (18).

13

Mezi modely definující proces tvorby národních akreditacních standard patí Mezinárodní spolecnost pro kvalitu ve zdravotnictví, The International Society for Quality in Health Care (ISQua), která pracuje v oblasti rozvoje kvality ve zdravotnictví. Cleny této organizace jsou tém v sedmdesáti zemích. ISQua vznikla v roce 1985 bhem setkání odborník ve zdravotnictví v Italském mst Adine. Dceinou spolecností ISQua je Agenda pro vedení program akreditace zdravotní péce, Agenda for Leadership in Programs in Healthcare Accreditation (Alpha). Organizace pomáhá jednotlivým zemím vytvoit nebo zlepsit jejich vlastní akreditacní standardy pro zdravotnická zaízení (9). Posledním systémem k zajistní a ízení kvality jsou Modely excelence neboli svtové ceny za kvalitu. Od roku 1995, kdy byl zveejnný návrh kritérií pro hodnocení primární zdravotní péce, se mohou ke kriteriím národní ceny za jakost pihlasovat krom prmyslových podnik i zdravotnická zaízení. Úcelem národní ceny je podporovat uvdomní významu kvality a jejího zlepsování pro národní ekonomiku, rozpoznání a zveejnní tch organizací, které zlepsení dosáhly a pedávání informací o zpsobu ízení. Cena Malcolm Baldrige se udluje v USA, udlování ceny v Evrop je v zacátcích. Evropská nadace, European Foundation for Quality Managemen (EFQM) pro ízení kvality byla zaloená v roce 1998 a jejím posláním je povzbuzovat evropské instituce k dosaení vysokého stupn spokojenosti jejich zákazník i zamstnanc a podporovat postupy, které vnímají kvalitu jako zásadní faktor k dosaení konkurencních výhod. EFQM poskytuje strategickou osnovu a kritéria pro ízení organizace (2, 18). 1.3 Akreditacní ízení ve zdravotnických zaízeních prostednictvím SAK CR Akreditace je dobrovolný proces pinásející zdravotnickému zaízení standardy, jejich zavedení a realizace zajisuje zlepsení kvality a je zárukou pro pacienty, e nemocnice spluje základní poadavky na kvalitu. Organizace, která o akreditaci poádá, dává do souladu své vlastní standardy s akreditacními standardy SAK CR. Inspekcní komise pak zkoumá organizaci asi 2 ­ 3 dny, hovoí se zamstnanci i pacienty, sleduje cinnosti, srovnává realitu s platnými smrnicemi, pi vyhovní vsem poadavkm národních

14

akreditacních standard vydá organizaci akreditacní certifikát (Píloha 6). V soucasnosti, ke konci msíce kvten 2010, je v systému SAK CR akreditováno 41 zdravotnických zaízení. Obvykle je certifikát propjcován na ti roky. Jest ped uplynutím tohoto období, musí zdravotnické zaízení, pokud má zájem, opt poádat o pezkoumání a prokázat kontinuální zlepsování kvality. Aby byl certifikát SAK CR udlen, musí vyhovt akreditacním standardm vsechny auditované cásti organizace. Jestlie nevyhoví by i jedna cást, není akreditace udlena celé instituci (20, 41). Pro zdravotnická zaízení pedstavuje akreditace vyrovnávání rozdíl mezi jednotlivými organizacemi prostednictvím jednotných standard a soucasn zlepsování kvality a kontinuity péce. Pro pacienty je certifikát zárukou, e zdravotnické zaízení poskytuje kvalitní zdravotní péci, je schopné zajistit bezpecnou péci o pacienty a dobré pracovní podmínky pro zamstnance. Výhody, které jsou dleité pro plátce, pedstavují jistotu, e financní prostedky vyplacené za péci pro jejich klienty jsou investovány v organizaci, která má mitelné a prokazatelné standardy poskytování slueb. V ad zemí je práv proto získání akreditace podmínkou k uzavení smlouvy mezi zdravotnickým zaízením a zdravotní pojisovnou. V Ceské republice je zatím akreditace pouze dobrovolný proces a nijak nepodmiuje smluvní vztah s jakoukoli zdravotní pojisovnou. Pro komunitu nebo obec je akreditace zárukou, e zdravotnické zaízení slouící jejich obcanm, poskytuje vysoce kvalitní zdravotní péci (4, 41). 1.3.1 Národní akreditacní standardy pro nemocnice Aktualizované Národní akreditacní standardy pro nemocnice Spojené akreditacní komise CR vysly v cervnu 2008 s úcinností od 1. 9. 2009 a pinásejí zdravotnickým zaízením moderní a efektivní nástroj ke zvysování kvality a bezpecné poskytování osetovatelské péce. Celkový pocet z pvodních padesáti standard se zvýsil na 74 a vyssí je i pocet indikátor jednotlivých standard. Zmna je zpsobená snahou o upesnní poadavk na nkteré oblasti upravované akreditacními standardy, ale také zaazením nových oblastí, jejich hodnocení v souladu se zahranicními zkusenostmi vede ke zvysování kvality

15

a bezpecí pi poskytování zdravotní péce. Nové oblasti se týkají kontinuity poskytované péce a edukace pacient. Standardy jsou rozclenny v deseti oblastech (30). První oblast se týká standardy pro ízení kvality a bezpecí a zahrnují standardy c. 1 a c. 7. Standard c. 1 stanovuje skutecnost, e v nemocnici je zaveden program zvysování kvality a bezpecí poskytovaných slueb, standard c. 2 definuje program zvysování kvality, kdy urcuje, e program zvysování kvality a bezpecí poskytovaných slueb je plánovaný a rozsíený do celé nemocnice, ve standardu c. 3 je dané, e v nemocnici probíhá interní auditní cinnost, tato cinnost je plánovaná a dokumentovaná a provádjí ji k tomu povené a kvalifikované osoby, ve standardu c. 4 se urcuje e v nemocnici probíhá sbr dat o kvalit a bezpecí poskytovaných slueb, standard c. 5 je zamený na sledování neádoucích událostí, kdy definuje, e v nemocnici je zaveden úcinný proces sledování mimoádných (neádoucích událostí), systém sledování spokojenosti pacient a úcinný proces esení stíností, který je v nemocnici zavedený, esí standard c. 6, ve standardu c. 7 se uvádí, e nemocnice vytvoí pro vsechny klinické obory metodiku výbru, tvorby a sledování úcinnosti standardních doporucených diagnostických, lécebných, osetovatelských a dalsích postup, kterou systematicky modernizuje a dopluje. Druhý okruh národních akreditacních standard SAK CR zahrnuje standardy diagnostické péce, které jsou oznacené c. 8 ­ c. 16. Ve standardu c. 8 je dáno, e píslusn kvalifikovaný personál stanoví medicínské, osetovatelské, psychologické a sociální poteby kadého pacienta v casovém intervalu stanoveném vnitním pedpisem, a to v míe odpovídající charakteru oddlení, standard c. 9 definuje skutecnost, e kadý pacient bude mít provedeno a ádn zdokumentováno vstupní osetovatelské vysetení osetující sestrou do 24 hodin po pijetí, standard c. 10 se vnuje píjmovému vysetení a to tak, e urcuje, e kadý hospitalizovaný pacient bude mít provedeno a ádn zdokumentováno kompletní vysetení, v rozsahu anamnézy a fyzikálního vysetení, osetujícím lékaem do 24 hodin po pijetí, standard c. 11 se týká ambulantní péce, kdy stanovuje, e kadý pacient v ambulantní péci bude mít provedeno a ádn zdokumentováno vysetení, a to anamnézu a fyzikální vysetení, v rozsahu stanoveném vnitním pedpisem, zdravotnickou

16

dokumentací se zaobírá standard c. 12 a definuje, e nemocnice urcí vnitním pedpisem formální a vcné náleitosti zdravotnické dokumentace pro vsechny obory, ve standardu c. 13 se stanovuje, e nemocnice urcí vnitním pedpisem frekvenci a obsahovou nápl zápis v dokumentaci pacient, standard c. 14 íká, e kadý pacient bude vyseten lékaem nejmén jedenkrát denn se zápisem do dokumentace, pedávání pacienta mezi kvalifikovaným personálem esí standard c. 15 a to tak, kdy definuje, e kadé pedání pacienta bude provedeno kvalifikovanou sestrou, kvalifikované seste. Pi pedání pacienta na jiné oddlení bude proveden záznam v dokumentaci pacienta a bude provedeno pedání pacienta kvalifikovaným pracovníkem, kvalifikovanému pracovníkovi, ve standardu c. 16 se uvádí, e pacient, u kterého je plánován diagnostický ci terapeutický výkon v celkové anestezii, má provedeno pedanestetické vysetení v rozsahu metodického doporucení Ceské spolecnosti anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny a v rozsahu stanoveném vnitním pedpisem nemocnice nebo oddlení. Tetí okruh národních akreditacních standard je zamený na standardy péce o pacienty, patí sem standardy oznacené c. 17 ­ c. 34. Ve standardu c. 17 je stanovené, e pro kadého pacienta je na zacátku hospitalizace písemn vyhotoven plán diagnostické, lécebné a osetovatelské péce, standard c. 18 definuje, e v dokumentaci kadého pacienta je pravideln písemn vyhotovována epikríza s frekvencí a vcným obsahem stanovenými pro kadé oddlení, standard c. 19 se vnuje osetovatelské péci, kdy stanovuje, e osetovatelská péce se v nemocnici poskytuje metodou osetovatelského procesu doprovázeného ádn vedenou osetovatelskou dokumentací, standard c. 20 urcuje, e u kadého pacienta jsou bhem anestézie a po ní monitorovány základní vitální funkce a to v rozsahu urceném pro píslusné oddlení, standard c. 21 je zamený na operacní protokol a stanovuje, e operacní protokol je vypsán bez zbytecného odkladu po operaci, obsahuje jméno operatéra, asistenta, nálezy, uitý postup, zvlástnosti a pípadné komplikace prbhu, Standard c. 22 definuje, e pooperacní dokumentace u pacient obsahuje informace o ivotn dleitých funkcích, stavu vdomí, medikaci, vcetn podaných infuzí, o aplikaci krve a krevních derivát a vsech komplikacích a jiných závaných okolnostech,

17

na léciva je zamený standard c. 23, kdy stanovuje, e nemocnice upraví vnitním pedpisem postup pi objednávání, skladování a likvidaci léciv, nutnost písemn vypracované metodiku upravující podávání lék u hospitalizovaných pacient je vyjádená ve standardu c. 24, který dál íká, e v nemocnici je vypracovaná metodika, která obsahuje kvalifikacní poadavky na personál podávající léky, ve standardu c. 25 je obsaený poadavek, e v dokumentaci pacienta jsou zaznamenána pedepsaná a podaná léciva, standard c. 26 definuje, e nemocnice upraví vnitním pedpisem postup pi pouití bezplatných vzork léciv a uívání jakýchkoliv léciv donesených do nemocnice pacienty nebo jejich blízkými, standard c. 27 stanovuje, e nemocnice specifikuje vybavení jednotlivých oddlení pístroji, lécivy a pomckami pro urgentní stavy. Personál je skolený k podávání léciv a uívání pístroj a pomcek neodkladné péce. Léciva neodkladné péce jsou trvale dosaitelná na oddleních, pocet balení a exspiracní doby kontroluje povený pracovník minimáln jedenkrát týdn a o provedené kontrole následn uciní zápis, standard c. 28 urcuje, e nemocnice má vypracován standard podávání stravy pacientm. Strava pro pacienty se podává jen bezpecným, pesným, vcasným a pro pacienty pijatelným zpsobem stanoveným pro kadé oddlení a schváleným nutricním terapeutem a taky standard c. 29, kdy stanovuje, e na vsech stupních ízení je pesn definována odpovdnost za pípravu, skladování, distribuci a podávání stravy a výivových produkt, standard c. 30 definuje, e personál pipravující stravu pro pacienty je zaskolen. Kadý pacient dostává jídlo podle svých poteb a standard c. 31 íká, e jídlo a nápoje, které si pinese pacient nebo jeho rodina, odpovídají diet stanovené lékaem a jsou bezpecn skladovány, ve standardu c. 32 se urcuje, e zdravotní stav personálu v kuchyni se sleduje podle platných pedpis, standard c. 33 definuje, e organizace a dostupnost laboratorních slueb odpovídá potebám pacient a poadavkm národní legislativy, podzákonných norem a národních ci nemocnicních odborných standard a standard c. 34 urcuje, e organizace a dostupnost radiodiagnostických slueb a zobrazovacích vysetení odpovídá potebám pacient a poadavkm národní legislativy, podzákonných norem a národních ci nemocnicních odborných standard.

18

Ctvrtou oblastí národních akreditacních standard SAK CR jsou standardy kontinuity zdravotní péce, oznacené c. 35 ­ c. 40. Standard c. 35 urcuje, e nemocnice stanoví a realizuje postup pro zajistní kontinuity péce pacientm a pro zajistní koordinace cinnosti zdravotnických pracovník, standard c. 36 definuje, e pi poskytování zdravotní péce nemocnice odstrauje mechanické, jazykové, kulturní a ostatní bariéry bránící dostupnosti zdravotní péce ci jejímu vlastnímu poskytování, standard c. 37 zas urcuje, e pi propoustní ci pi zajisování dalsí péce jsou pacienti, pípadn jejich blízcí srozumitelným zpsobem informováni, ve standardu c. 38 se definuje, e vsichni propoustní pacienti jsou v den propustní vybaveni propoustcí zprávou, která je pedbná nebo definitivní, její rozsah a náleitosti jsou definovány vnitním pedpisem, ve standardu c. 39 je uceno, e zdravotní stav pacient, kteí jsou peváeni mezi nemocnicemi, je ped transportem stabilizován. Kdy jsou pacienti pekládáni do jiného zaízení, pak s potvrzením tohoto zaízení, e pacienta pijme; toto potvrzení bude zajistno jest ped vlastním transportem, kde výjimku tvoí pípady bezprostedního nebezpecí z prodlení. Dokumentace musí být jednoznacná a musí obsahovat popis, jak a proc se pacient do nemocnice dostal a co bylo obsahem nemocnicní péce, pípadná doporucení pro pebírajícího lékae, odhad prognózy s pedpokladem kvality ivota pacienta a ve standardu c. 40 se stanovuje, e nemocnice spolupracuje s ambulantními zdravotnickými zaízeními, s lékai primární péce, agenturami domácí péce s cílem zajistit svým pacientm vcas a správn dalsí péci. Pátým okruhem jsou standardy dodrování práv pacient, oznacené od c. 41 ­ c. 45. Kde se ve standardu c. 41 definuje skutecnost, e kadý pacient je pi pijetí do nemocnice seznámen vhodnou formou se svými právy. O tomto seznámení se uciní zápis do pacientovy dokumentace, ve standardu c. 42 se urcuje, e informovaný souhlas pacient se odebírá v souladu s postupem, který nemocnice stanoví vnitním pedpisem. Informovaný souhlas s pacienty sepisuje píslusn zpsobilý pracovník, standard c. 43 stanovuje, e pacienti jsou pimen informováni o povaze onemocnní, o navrhované lécb a o poskytovatelích zdravotní péce takovým zpsobem, aby se mohli podílet na

19

rozhodování o poskytované péci, standard c. 44 se vnuje edukaci pacienta, kdy íká, e u kadého pacienta jsou posouzeny poteby edukace a je o tom ucinn záznam do zdravotnické dokumentace a standard c. 45 urcuje, e imobilizovat a omezovat pacienta je moné jen v ádn odvodnných a zdokumentovaných pípadech, v zájmu bezpecnosti pacienta a s ohledem na právní ád CR. Sestým okruhem národních akreditacních standard SAK CR jsou standardy dodrování práv pacient, které jsou zaazené od standardu c. 46 ­ c. 51. Standard c. 46 definuje, e vedení nemocnice dodruje obecn závazné pedpisy, a to národní a oborovou legislativu, standard c. 47 stanovuje, e nemocnice je uspoádána ve shod s píslusnými stavebními a hygienickými pedpisy Ceských technických norem (CSN) a registruje seznam provoz, které aktuálním normám nevyhovují, ve standardu c. 48 se urcuje, e v nemocnici se pravideln kontroluje dodrování stavu protipoární ochrany v souladu píslusnou legislativou, standard c. 49 zas stanovuje, e personál je seznámen s esením poárních a jiných havarijních situací v nemocnici, tyto znalosti jsou pravideln provovány vcetn praktického nácviku, ve standardu c. 50 se íká, e nemocnice má náhradní elektrický zdroj minimáln pro operacní sály a jednotky intenzivní péce, standard c. 51 stanovuje, e nemocnice stanoví vnitním pedpisem plán preventivních prohlídek zdravotnické techniky, kde plán musí být v souladu s platnou legislativou. Sedmá oblast národních akreditacních standard je vnovaná standardm managementu, které jsou císlované od císla 52 ­ 56. Standard c. 52 hovoí, e editel nemocnice vydává organizacní ád, ve kterém jasn definuje vztahy nadízenosti a podízenosti a rozsah pravomocí vedoucích pracovník na jednotlivých úrovních ízení, standard c. 53 urcuje, e kadé oddlení nemocnice má písemn zpracované spektrum péce poskytované pacientm, standard c. 54 definuje, e kadý vedoucí oddlení nebo kliniky dodruje organizacní ád a plán rozvoje, který esí otázky personální, rozvoj odborný, rozvoj kvality a rozvoj spolupráce a kooperace s jinými oddleními, ve standardu c. 55 se stanovuje, e vedení nemocnice a personál jsou seznámeni s posláním, cíli a se strategií

20

ízení organizace, standard c. 56 urcuje, e vedení nemocnice má stanovenou metodiku zapracování zmn v oborové legislativ do vnitních pedpis organizace. Osmá oblast národních akreditacních standard se zaobírá standardy z oblasti ízení lidských zdroj, jsou zaazené od standardu c. 57 ­ c. 63. Standard c. 57 stanovuje, e vedení nemocnice stanoví pocet kvalifikovaného personálu nutného k zajistní odpovídající péce o pacienty a plán rozvíjení kvalifikace pro jednotlivé pracovníky, standard c. 58 urcuje, e nemocnice vede pro kadého pracovníka osobní spis, který obsahuje dleité informace o jeho dosaené kvalifikaci a dalsí informace poadované zákonem a podzákonnými normami, ve standardu c. 59 je definováno, e povinnosti kadého pracovníka nemocnice jsou stanoveny v platné náplni práce, standard c. 60 stanovuje, e vsichni pracovníci jsou pi nástupu zapracováni dle poteb nemocnice a s ohledem na jejich specifickou pracovní nápl, standard c. 61 urcuje, e vsichni pracovníci nemocnice, kteí poskytují zdravotní péci, mají stanoveno aktuální spektrum svých kompetencí. Kompetence kadého pracovníka jsou pravideln hodnoceny, standard c. 62 definuje, e nemocnice má vypracován plán bezpecnosti a ochrany zdraví pi práci pro vsechna pracovist vcetn stanoveného rozsahu osobních ochranných pomcek a standard c. 63 stanovuje, e nemocnice sleduje vhodnou formou spokojenost zamstnanc. Devátý okruh národních akreditacních standard se týká Standard pro sbr a zpracování informací, které jsou oznacené císlem od 64 ­ 69. Standard c. 64 stanovuje, e nemocnice shromaují informace o poctu pacient, diagnózách a výkonech vsech provoz i jednotek ve stanovené struktue a vyuívá je pro vlastní potebu i pro NZIS, standard c. 65 definuje, e zdravotnická dokumentace obsahuje dostatecné informace o identifikaci pacienta, diagnóze a postupech lécby, standard c. 66 urcuje, e nemocnice eviduje vcasnost vyhotovení definitivní propoustcí zprávy. Vsechny pedbné propoustcí zprávy budou vyhotoveny v case propustní. Vyhotovení definitivních propoustcích zpráv bude provedeno nejpozdji do deseti dn po propustní, ve standardu c. 67 se urcuje, e nemocnice provádí kontrolu zdravotnické dokumentace vcetn úplnosti

21

a vcasnosti vyhotovování propoustcích zpráv, standard c. 68 definuje, e nemocnice zachovává dvrnost informací a jejich utajení a standard c. 69 stanovuje, e nemocnice zajistí zabezpecení informací vcetn integrity dat. Desátý okruh národních akreditacních standard, zahrnující standard c. 70 ­ 74, se vnuje protiepidemiologickým opatením, kdy standard c. 70 urcuje, e nemocnice má vytvoen a zaveden do praxe koordinacní proces k pedcházení vzniku a síení infekcních onemocnní, program ke sníení rizik nozokomiálních infekcí pacient a profesionálních infekcí personálu, standard c. 71 definuje, e v nemocnici se dodruje hygiena rukou, standard c. 72 stanovuje, e nemocnice dodruje hygienické poadavky pro píjem a osetování fyzických osob do zdravotnického zaízení, standard c. 73 urcuje, e nemocnice stanoví metody a postupy spojené s rizikem infekcí a urcí jednotný postup pro hygienicko-epidemiologicky významné situace za úcelem sniování rizika infekce pro pacienty i personál a standard c. 74 definuje, e nemocnice provádí skolení personálu v oblasti hygienicko-epidemiologické problematiky (30, 38). 1.3.2 Pínosy akreditace pro osetovatelství Sestry se úcastní celého procesu akreditace jako rovnocenné partnerky léka a manaer, co pedstavuje významný posun v ceském zdravotnictví. Akreditace pedstavuje zlepsení kvality osetovatelské péce a osetovatelské dokumentace na vsech oddleních zdravotnického zaízení, sniuje se variabilita v pracovních a osetovatelských postupech. Proces akreditace napomáhá i k vytvoení bezpecnjsího prostedí pro sestry i pacienty. Dochází k efektivnjsímu vyuívání zdroj, pekonání ,,provozní slepoty". Zlepsují se vztahy mezi jednotlivými cleny multidisciplinárního týmu a tím i sníení fluktuace na pracovisti. Budování organizacní kultury, ve které existuje dimenze osobní odpovdnosti za kvalitu a efektivitu práce. Nemalým pínosem akreditace je i lepsí image zdravotnických pracovník (4, 41). Standardizace osetovatelské péce ve zdravotnických zaízeních pedpokládá vzájemnou propojenost se standardizací lékaské péce, standardizací ízení kvality

22

a bezpecí, standardizací diagnostické péce, standardizací veskeré péce o pacienty, standardizací kontinuity zdravotní péce, standardizací dodrování práv pacient, standardizací podmínek poskytované péce, standardizací managementu, standardizací ízení lidských zdroj, standardizací pro sbr a zpracování informací a standardizací protiepidemiologických opatení. Vsechny standardy vydává zdravotnické zaízení jako celek v rámci pípravy na akreditacní ízení a podílí se na nich odborníci rzných profesí a pracovního zaazení. Pi jejich tvorb vychází z národních akreditacních standard SAK CR a to tak, aby splovaly indikátory kvality uvedené v popisu kadého ze 74 akreditacních standard. Na osetovatelském personálu a nejen na nm, je pak stanovené standardy beze zbytku dodrovat, pracovat podle nich a ídit se jimi. Za osetovatelské standardy pak lze povaovat standardy osetovatelské péce, které urcují míru minimální péce o pacienta prostednictvím osetovatelského procesu, se záznamem v osetovatelské a lékaské dokumentaci pacienta, za pedpokladu ádné informovanosti pacienta, kdy je osetovatelská péce poskytovaná vzdlaným, kvalitním, pln kompetentním a proskoleným osetovatelským personálem, který se pi práci ídí standardy pracovních postup a dodruje vsechny zásady bezpecnosti a opatení stanovené legislativou v kvalitním zdravotnickém zaízení, které spluje vsechny poadavky potebné k udlení akreditace SAK CR. Pi píprav na akreditacní setení je dleitá standardizace vsech oblastí a nejen osetovatelské péce, tak aby vyhovovala národním akreditacním standardm SAK CR, legislativním poadavkm a hlavn provozu a reálným monostem kadého zdravotnického zaízení, které se k akreditaci dobrovoln pihlásí. Standardizace osetovatelské péce nelze oddlit od standardizace vsech ostatních oblastí potebných pro kvalitní cinnost zdravotnického zaízení. Standardizaci osetovatelské péce jsme se snaili logicky rozclenit na ti hlavní okruhy, kterým se budeme vnovat podrobnji v následujícím textu (30). 1.4 Standardizace kvality osetovatelské péce Kvalita osetovatelské péce me být chápána jako celkové zkvalitování osetovatelské péce a v tomto smyslu má následn zlepsování kvality osetovatelské péce stejný význam

23

jako zlepsování osetovatelské péce. Kvalita osetovatelské péce je shoda mezi poskytovanou osetovatelskou pécí a existujícími kritérii optimální péce. Docenní významu osetovatelské péce v komplexní péci o pacienta musí být soucástí procesu zvysování kvality zdravotní péce. Kvalitní osetovatelská péce je poskytována v zemi i konkrétním zaízení, kde existuje jasná koncepce osetovatelství. Osetovatelská péce o pacienta je poskytovaná formou osetovatelského procesu a je odvozená od poteb pacienta. Práce osetovatelského personálu je týmová, osetovatelský personál je dobe motivován a odborn pipraven, stanovuje si jasné cíle a vdy dodruje profesionální etický kodex. Poskytovaná osetovatelská péce musí být vdecky podloená. Do osetovatelské péce jsou aktivn zapojováni pacienti a existuje úcinná meziodborová spolupráce. Kvalita osetovatelské péce me být posuzována v závislosti na tom, kdo hodnocení provádí. Léka hodnotí kvalitu osetovatelské péce podle zpsobu zajistní diagnostickoterapeutického plánu pacienta. Pacient pouívá pedevsím subjektivní kriteria. Kvalitu osetovatelské péce posuzuje podle míry uspokojování svých základních poteb v dob nemoci, podle míry profesionální citlivosti a vsímavosti sester k jeho potebám nebo podle aktivity a jednání sester, jejich úpravy zevnjsku, pípadn kultivovanosti projevu. Sestra ohodnotí kvalitu vlastní práce a osetovatelské péce podle koncepce osetovatelství pedstavující koncepci osetovatelského procesu a individualizovanou péci o pacienta, se kterou se ztotonila a tím pádem jsou její kritéria kvality mnohem sirsí. Pracovníci managementu na vsech úrovních usilují o stanovení takových kritérií, které jim umoní objektivn zhodnotit a kontrolovat kvalitu osetovatelské péce, pípadn srovnávat jednotlivá pracovist mezi sebou (10, 25).

1.4.1 Osobnost sestry Kvalitní osetovatelská péce o pacienta je poskytována za pedpokladu, e sestra má teoretické znalosti, praktickou zrucnost a je seznámená s moderními trendy v osetovatelství v evropském i celosvtovém mítku, co je vcí základního i dalsího vzdlávání sestry nejen institucionálního charakteru, ale i prostednictvím odborných

24

spolecností, profesních organizací nebo pístupností odborné literatury. Sestra by mla mít praktické dovednosti jak manuální tak i komunikacní, aby umla i prakticky vyuít svoje teoretické znalosti. Pi realizaci tohoto poadavku je moné vyuít odborné stáe, ale pro úspch me být uitecné i pracovist sestry a pístupnost managementu na rzných stupních ízení. Sestra by mla znát a ídit se Etickým kodexem zdravotnických pracovník nelékaských profesí, základním etickým pravidlem je, e zdravotnický pracovník nelékaských obor pi své práci zachovává úctu k ivotu, respektuje lidská práva a dstojnost kadého jednotlivce bez ohledu na vk, pohlaví, rasu, národnost, víru, politické pesvdcení a sociální postavení, dbá na dodrování Úmluvy o lidských právech a biomedicín, na dodrování práv pacient, tak jak jsou vyjádena v Chart práv pacient a v Chart práv hospitalizovaných dtí, dále je povinen pistupovat ke své práci s veskerou odbornou schopností, kterou má, s vdomím profesionální odpovdnosti za podporu zdraví, prevenci nemocí, za obnovu zdraví a zmírování utrpení, za pispní ke klidnému umírání a dstojné smrti. Soucasn poskytuje zdravotní péci jednotlivcm, rodinám, skupinám a spolupracuje s odborníky jiných obor a pi poskytování zdravotní péce vdy nadazuje zájmy tch, kterým poskytuje péci, nad zájmy své, dále je povinen chránit informace o tch, kterým poskytuje své sluby, bez ohledu na zpsob, jakým jsou tyto informace získávány, shromaovány a uchovávány, vede pecliv a pravdiv povinnou zdravotnickou dokumentaci, chrání ji ped zneuitím a znehodnocením, aktivn si prohlubuje znalosti o právních pedpisech platných pro jeho profesi a zárove je dodruje. Zdravotnický pracovník nesmí podizovat poskytování zdravotní péce komercním zájmm subjekt, psobících v oblasti zdravotnictví. Sestra by mla být dostatecn motivovaná k lepsím výkonm a mla by vyuít vsech svých schopností a postoj ve prospch pacienta a jeho rodiny. Tato skutecnost je podmínná osobními vlastnostmi sestry, ale do urcité míry je ovlivnna i dobrou organizací práce, vhodnými podmínkami pro aktivní práci a financním ohodnocením. K poskytování kvalitní osetovatelské péce musí mít sestra vytvoené podmínky, aby mohla kvalitní péci poskytnout (8, 26).

25

1.4.2. Identifikace rizik osetovatelské péce Pojem riziko je ve zdravotnictví spojeno s úsilím globálního zdravotnictví zajistit bezpecnost lécebné a osetovatelské péce a tím i její kvalitu. Rizika osetovatelské péce vycházejí taky ze systémových a osobních dvod pochybení a omyl osetovatelského personálu. Meme sem zaadit nedostatecnou orientaci nových sester, nedostatecnou nebo nevhodnou komunikaci, nedostatecnou informovanost sester, nedostatecnou supervizi, spatn zajistné bezpecí pro pacienta nebo nepozornost v dsledku narusení soustednosti. Ze studií pochybení v osetovatelské péci vyplývá, e nejzávanjsími pochybeními jsou medikacní omyly, které tvoí více ne 19 % ze vsech pochybení osetovatelského personálu, dále neposkytnutí dleité péce vcas nebo provádní procedur bez dostatecných znalostí ci dovedností. Vysoké procento pochybení sester, vycházející z výzkum, poukazuje na souvislost pochybení u sester a závanou újmu na zdraví u mnoha pacient, koncící nkdy i smrtí. Pocet medikacních omyl má stoupající tendenci i vzhledem k poctu pacient, o které sestra musí pecovat, s obloností daného oddlení, s únavou a poctem odpracovaných pescasových hodin. Spolupráce manaera rizik s osetovacím týmem by mla být zamená na vytvoení takového systému osetovatelské péce, který je odolný vci záti a chybám. Zamení se na rychlou nápravu pi výskytu pochybení, dsledné sledování pochybení a minimalizace následk pochybení. Úlohou sestry manaerky na oddlení je dleitá a nepostrádatelná, nese zodpovdnost za spektrum aktivit spojených s kvalitní a bezpecnou osetovatelskou péci. Kdy sestra nevykonává zodpovdn nkterou ze svých funkcí, která zahrnuje pedevsím výbr kompetentního a spolehlivého personálu, výchovu tohoto personálu ve smyslu schopnosti poskytovat kvalitní a bezpecnou péci, ízení provozu na oddlení a koordinaci osetovatelského personálu a kontinuální monitorování a hodnocení kvalifikace, výkonu a kompetencí osetovatelského personálu, riziko incident úmrn narstá. Hlásení a prevence neádoucích událostí je soucástí programu ízení rizik. Výzkumy poukazují na skutecnost, e ve vysplých zemích je ve zdravotnických zaízeních identifikováno jenom 5 ­ 30 % vsech neádoucích událostí. Dsledné monitorování neádoucích událostí pomáhá identifikovat problémy, které se

26

casto opakují, a které mou ovlivnit kvalitu a bezpecí poskytované péce. Rychlé pedání formuláe neádoucích událostí napomáhá k rychlému vyhodnocení situace z hlediska moného soudního sporu. Dvodem k nenahlásení neádoucí události mohou být obavy z moného soudního postihu, strach z potrestání, falesná hrdost, solidarita, nedostatek casu na administrativu a nepochopení toho, jak me efektivní hlásení pomoci pi zlepsování bezpecnosti a péce na oddlení. V moderním osetovatelství pedstavuje hlásení neádoucích událostí dleitý výukový prvek a zptnou vazbu slouící ke korektivním opatením v systému. Cílem procesu není hledání viníka a jeho následné potrestání, ale hlavn úsilí kadého clena osetovatelského týmu o nápravu vadných proces a systém. Neádoucí nebo mimoádnou událostí se nazývá kterákoliv událost, pi které doslo k pochybení bhem lécby, výkonu nebo vysetení. adíme sem také osetovatelské intervence, které neprobhly podle plánovaných postup, standard nebo smrnic osetovatelské péce. Neádoucí události, které neohrozily nebo neposkodily zdraví pacienta, by mly být kvalifikované jako incident. Zpsob klasifikace neádoucích událostí není zatím v Ceské republice standardizována, proto má kadé zdravotnické zaízení monost vytvoení svého vlastního systému, pípadn vyuít systém, který nabízí napíklad SAK CR. Po rozhodnutí pro konkrétní klasifikaci jí musí závazn zanést do vnitní smrnice. Kadý zamstnanec, který se stane svdkem neádoucí události nebo je v ní implikován, je v rámci svých kompetencí a v pípad, e to situace vyaduje, povinen poskytnou okamitou pomoc a následn událost okamit nahlásit nadízenému pracovníkovi. Odpovdný pracovník oddlení je následn povinen iniciovat ti základní akce. Zajistit postienému optimální péci a minimalizovat skody. Veskeré úsilí musí být smované k zajistní optimální lékaské a osetovatelské péce. Minimalizace skod zahrnuje mimo jiné i diplomatické úsilí managementu oddlení s cílem zabránit poskození povsti zdravotnického zaízení. Druhá cást iniciativy je zamená na správné vyplnní formuláe ,,Hlásení mimoádné respektive neádoucí události", která musí být standardizována v rámci zdravotnického zaízení (Píloha 5). Zajistní dkazu, bezpecné uchování jakékoli zdravotnické techniky, pomcek, materiál, které mohly být pícinou

27

nebo pispívajícím faktorem neádoucí události, je tetí fází hlásení neádoucí události, kdy je dleité zjistit její skutecnou pícinu. Dleitá oblast ízení a prevence rizik je osetovací jednotka, kde pacient stráví vtsinu casu své hospitalizace. Proto musí mít osetovatelský personál vytvoený systém rizik, který musí dobe znát a na jeho základ tak pedcházet rizikm a ohroení stavu pacienta bhem hospitalizace, co je prevencí proti poskození ci zhorsení jeho zdravotního stavu. Meme sem zahrnout pedevsím riziko pádu a dekubit, riziko nutricního deficitu, riziko alergické reakce a dalsí (40, 42, 49, 51). 1.4.3. Indikátory kvality osetovatelské péce Indikátory kvality jsou mitelná kritéria. Donabedian jako první pouil pi mení kvality ti základní pojmy. Prvek pedstavuje základní údaj, kterého mnoina dovoluje popsat jako poruchu zdraví nebo kvalitu poskytované péce. Kritériem je jasn definovaný prvek nemoci nebo péce, který popisuje strukturu, proces nebo výsledek a má specifický vztah ke kvalit a kdy meme definovat kritérium strukturální, procesová a výsledková. Pojem ,,kritérium" je v soucasné dob nahrazován pojmem ,,indikátor kvality". Tetím základním pojmem je standard. Indikátory kvality jsou mitelná kritéria. Musí být smysluplná. Indikátor pedstavuje kvantitu, která nám nco íká o kvalit a jeho výsledkem je vdy císlo. Mou se zamovat na negativní nebo pozitivní jevy, na lékae, sestru, proces, klinickou událost nebo systém. Výsledek indikátoru musí být zasazen do numerického kontextu, který umoní srovnání, protoe bez kontextu zstává indikátor pouhým statistickým údajem a ne nástrojem zvysování kvality péce. Vdy je dleité mít na pamti, e indikátory kvality nejsou neomylné. Mezi indikátory kvality osetovatelské péce meme zaadit personální obsazení a kvalifikacní strukturu sester pracujících v nemocnici, prevalenci dekubit, sledování a vyhodnocování spokojenosti pacient s poskytnutou osetovatelskou a zdravotní péci, hlásení neádoucích událostí, pád nebo katetrálních infekcí (4, 5, 41, 48).

28

1.4.4 Osetovatelské standardy Ve vysplých zemích je samozejmostí, e pacienti a plátci pojisovny ocekávají od zdravotnických zaízení kvalitní, efektivní a standardizované sluby. Navíc se od nich ocekává, e budou schopni kdykoliv pedloit dkazy o kvalit jimi poskytované péce. Z tchto dvod je pro cinnost zdravotnických zaízení strategicky dleité pouívání systémových model kontinuálního zvysování kvality a efektivity poskytované péce. Zdravotnictví, vzhledem ke své komplexnosti, vyaduje standardizaci v daleko vtsí míe ne prmysl. Standard podle Donabediana znamená pesn popsanou kvalitativní nebo kvantitativní úrove kritéria péce, která je v daném okamiku ci dob povaována za výraz dobré kvality péce. Standard pedstavuje autoritativní stanovení minimální úrovn pijatelného provedení péce nebo jejího výsledku, vynikající úrove poskytnutí péce nebo jejího výsledku a celkový rozsah pijatelné úrovn poskytnuté péce nebo jejího výsledku. Osetovatelský standard je dohodnutá profesní norma a urcuje nutnou, nezbytnou a základní normu potebnou pro poskytování kvalitní osetovatelské péce. Znamená tedy vodítko, podle kterého meme hodnotit, jestli osetovatelské cinnosti odpovídají poadované úrovni (5, 10, 14). 1.4.4.1 Historie vzniku osetovatelských standard Standardy zapadají do sirsího procesu ízení kvality osetovatelské péce. První náznak standard sestavila ji v roce 1860 Florence Nightingalová a uveejnila je ve své knize ,,Notes on Nursing". Byly zamené na kvalitu prostedí, prevenci infekcí a sledování efektivity osetovatelské péce a inspirované pécí o vojáky bhem krymské války. Systematicky se standardizací zdravotní péce zacal zabývat profesor Avedis Donabedian z Ann Arbor v USA. První osetovatelské standardy vznikli v 70. letech 20. století jako odezva zdravotnických pracovník na vyhlásení první Charty práv v nemocnicích. Standardy, vypracované Komisí pro osetovatelské sluby Americké asociace sester (ANA), urcovaly správnou zdravotnickou praxi a konkretizovaly péci, na kterou mli pacienti právo. Kadá zem pi tvorb standard vychází z vlastních podmínek, ale pro

29

vsechny státy s vysplým osetovatelstvím jsou spolecné obecné normy pro poskytování individualizované osetovatelské péce cílené na uspokojování poteb nemocného a provádné prostednictvím osetovatelského procesu, spojené se záznamem v osetovatelské dokumentaci. Tyto standardy slouí jako obecný návod, který se sousteuje na dleité úkoly, které jsou sestrám svené. Soubory profesních standard slouí k usnadnní kontroly osetovatelské praxe. Jednotlivé organizace prostednictvím standard osetovatelské péce tato ocekávání upravují nebo detailnji propracovávají. V Ceské republice bylo poveno pípravou podklad pro proces tvorby standard odborné zdravotní péce Odborné fórum pro tvorbu standard, které bylo ustanoveno v roce 2008 jako poradní orgán Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojisoven (6, 32, 53). 1.4.4.2 Dlení osetovatelských standard Osetovatelské standardy meme rozdlit na dva druhy. Centrální standardy vydává ministerstvo zdravotnictví jako zákonné nebo podzákonné normy ve form vyhlásek a naízení nebo jako rámcové standardy slouící jako podklady pro tvorbu lokálních standard. Zpravidla se neoznacují termínem ,,standard", ale urcují zásadní cíle oboru, strukturální a procesní kritéria pro jeho realizaci. Lokální standardy jsou zpracované a pijaté v konkrétním zdravotnickém zaízení nebo na konkrétním pracovisti. Vycházejí z doporucení rámcových standard a nikdy nesmí být v rozporu s centrálními standardy. Kadý pracovník by ml být s lokálními standardy seznámen a následn se písemn zavázat v rámci pracovní smlouvy k jejich dodrování. Do vytváení lokálních standard by mly být zapojené sestry na vsech úrovních, dochází tak nejen k jejich profesnímu rozvoji, ale je patrná i vtsí ochota ídit se jimi v praxi. Kadé zdravotnické zaízení je povinno písemn vypracovat a pijmout vlastní osetovatelské standardy, které vycházejí z rámcových standard doporucených samostatným oddlením osetovatelské péce Ministerstva zdravotnictví Ceské republiky a respektovat podmínky jednotlivých pracovis. Tyto standardy jsou pak pro zdravotnické zaízení závazné a zajisují kvalitu osetovatelské péce soucasn s moností jejího objektivního hodnocení a mení (4, 10, 41).

30

1.4.4.3 Typy osetovatelských standard Standardy výkonu osetovatelské profese urcují kategorie osetovatelského personálu a vymezují podmínky opravující k výkonu povolání. Urcují kompetence a rámcové pracovní nápln jednotlivých kategorií pracovníky. Jsou tvoené legislativními normami. Patí sem také Etický kodex sester urcující morální a etické normy sester pi výkonu jejich povolání. Standardy osetovatelské péce se zamují na realizaci osetovatelského procesu v konkrétních podmínkách pracovist. Vycházejí z koncepce osetovatelství a urcují kvalitu osetovatelské péce. Jsou vytvoené pro vsechny osetovatelské výkony. Standardy osetovatelské dokumentace urcují základní typy osetovatelské dokumentace, kterou je nutné vést, a kterou vydává zdravotnické zaízení. Nejcastji to bývá plán osetovatelské péce nebo osetovatelský záznam, ale oddlení me pouívat i jinou osetovatelskou dokumentaci. Standardy jsou normou pro vybavení urcitého pracovist z hlediska dosaení optimální kvality osetovatelské péce. Standardy vydává zdravotnické zaízení na základ rámcových standard ministerstva zdravotnictví. Standardy personálního obsazení rzných typ pracovis stanovují normu pro vybavení pracovist osetovatelským personálem z hlediska poctu a sloení a to tak, aby bylo moné zajistit kvalitní osetovatelskou péci. Standardy respektují zvlástnosti osetování nemocných v jednotlivých klinických oborech a nemohou být vydávány centráln. Standardy pracovních postup vypracovávají jednotlivá zdravotnická pracovist a pi jejich tvorb vycházejí ze základních standard uvedených v odborných ucebnicích s pihlédnutím ke zvlástnostem jednotlivých pracovis. Standardy pro vzdlávání osetovatelských pracovník jsou dané legislativními normami, vycházejí z poteb státu a jsou vydávány na národní úrovni. Vyhláska MZ 424/2004 Sb., kterou se stanoví cinnost zdravotních pracovník a jiných odborných pracovník, ve znní pozdjsích pedpis (10, 13, 15).

31

1.4.5 Metodika tvorby osetovatelských standard Kadý standard musí pesn vymezovat poadovanou normu, co je urcité minimum kvality, která musí být zajistna. Cílem je nikdy neposkytovat sluby pod míru stanovenou standardem, protoe by mohlo dojít k ohroení bezpecnosti nebo zdraví pacienta. Vytvoení standardu je prvním krokem ke zlepsení kvality osetovatelské péce, ale také jenom jednou cinností z celého cyklu aktivit pi ízení a zlepsování kvality osetovatelské péce (10). Vytváení standard je nárocný úkol a vyaduje dostatek casu. Následn po urcení a inventarizaci konkrétních problém je ustanovená ve zdravotnickém zaízení skupina pro tvorbu osetovatelských standard, v jejím cele stojí koordinátor, který si vybírá spolupracovníky a zodpovídá za práci celé skupiny. Skupinu by mly tvoit aktivní a zmnám naklonné sestry, porodní asistentky pípadn jiný zdravotnictí pracovníci z rzných obor. Vsichni clenové týmu by mli být proskoleni a seznámeni s metodikou tvorby a významem standard. Na standardu me pracovat více clen skupiny nebo kadý clen skupiny me vypracovat svj konkrétní standard. Samozejmostí je dkladné obeznámení s odbornou literaturou a spolupráce s pracovníky klinických obor, kterých se bude standard dotýkat. Pokud standard projde odsouhlasením ve skupin a managementem, je pedloen sestrám do praxe. V prvním kroku se posoudí, jestli se standardem sestry souhlasí, jestli odpovídá vdeckým poznatkm a je reálný. Osetovatelský standard prochází pilotní studií. Tato fáze je velmi dleitá, protoe se ovuje vyuitelnost standardu a pracovníci, kteí s ním picházejí do kontaktu, mají monost podávat pipomínky, ádat úpravu nebo vyjádit své poadavky, které potebují k tomu, aby podle standard mohli skutecn pracovat. Podle získaných pipomínek a námt je moné osetovatelský standard upravit do konecné podoby, která bude brána jako oficiální a závazná. Finální standard je moné revidovat obvykle v intervalu 1- 3 roky (34). 1.4.5.1 Tvorba standardu osetovatelského postupu Správn vytvoený standard osetovatelské péce obsahuje 7 cástí (Píloha 4). První cást obsahuje zamení, které urcuje jaké oblasti osetovatelství nebo osetovatelské péce se

32

standard konkrétn týká. Obvykle je vyjádeno v názvu standardu. Následuje míra závaznosti, která vymezuje kompetence pro koho je standard urcený a kdo je povinný se jím ídit. Dalsím bodem je urcený cíl nebo výsledek, který vyjádí poadovanou výslednou kvalitu. Má být jasný, reálný, srozumitelný a mitelný. Následující výcet kritérií, které vedou k zajistní cíle standardu, a které rozlisujeme na strukturální, procesuální a výsledkovou. Dalsí cástí standardu osetovatelského postupu je kontrolní mechanismus, který bude urcovat osobu oprávnnou kontrolovat, frekvenci kontrol, pípadn sankce pi nedodrení standardu. Dleité je urcení zpsobu hodnocení nebo mení dosaené kvality. V poslední cástí se uvádí autor standardu a pouité zdroje literatury (4, 10, 41).

1.4.5.2 Tvorba standardu metodou DySSSy Metodu DySSSy neboli dynamický systém sestavování standard (Dynamic Standard Setting System) vyvinula profesorka Alison Kitsonová z Royal College. Patí mezi nejcastji vyuívanou metodu pi tvorb lokálních osetovatelských standard. V Ceské republice se problematikou tvorby standard DySSSy nejdéle zabývá, a to od roku 1995 Fakultní nemocnice v Plzni. Prvním krokem je vytvoení komise pro sestavování standard, stanovení oblasti sledované péce, hlavního tématu standardu a dalsí klasifikace témat, kategorizaci standardu a dalsích kontrolních mechanizm. Je potebné stanovit si cíle a poadovanou úrove kvality. Ve druhém kroku se specifikují strukturální kritéria, oznacovaná písmenem ,,S", picem S1 stanoví teoretické znalosti sester, S2 praktické dovednosti sester, S3 potebné pomcky a S4 osetovatelskou dokumentaci. Procesuální kritéria oznacovaná písmenem ,,P" esí odpov na otázku: ,, Co je nutné udlat, aby bylo stanovených cíl dosaeno?" Od otázky se odvíjí i pocet procesuálních kritérií oznacovaných ,,P1, P2 ....". Výsledková kritéria jsou odpovdí na otázku: ,,Které kvality musí splovat výsledek?" a ve standardu je rozlisíme písmenem ,,V1, V2 ......".

33

Tetím krokem je ovování pijatelnosti pipraveného standardu pro sestry a to metodami diskuse v pracovním kolektivu, kde kadý z clen dostane prostor pro svj názor, pipomínky nebo nové návrhy esení problému. Ctvrtý krok pedstavuje vyzkousení navreného standardu v praxi a vyhodnocení jeho osvdcení. Veskeré nedostatky a slabiny zjistné v dob ovování se musí v konecném znní standardu opravit nebo doplnit. Pátým krokem se definitivní verze nov vypracovaného standardu pijme jako závazná pro zdravotnické zaízení. Standard se jasn vyznací a zaadí do systému a archivace standard. Sestý krok pedstavuje vyhlásení platnosti standardu a ml by splovat tzv. RUMBA pravidlo, kde písmeno ,,R" znamená ,,relevant" cili odpovídající, ,,U" znamená ,,understandable" cili pochopitelný, ,,M" je oznacení pro ,,measurable" cili mitelný, ,,B" znamená ,,behaviourable" nebo akceschopný a ,,A" znamená ,,archievable" cili dosaitelný. Sedmý krok tvorby standard pedstavuje vypracování schématu kontrol a hodnocení prostednictvím auditu. Doporucuje se hodnotit vsechna kritéria, k cemu je vhodné sestavit kontrolní list. Osmý krok pedstavuje pravidelnou kontrolu a aktualizaci standardu. Správn vytvoený osetovatelský standard má být jasn a srozumiteln formulován, ml by odpovídat potebám a monostem píslusného zdravotnického zaízení a cíle standardu musí být jasné, dosaitelné a reálné (31). 1.4.6 Osetovatelský audit Osetovatelský interní audit pedstavuje vyhodnocení osetovatelských postup a praxe, s cílem zlepsit kvalitu osetovatelské péce. Je zaloený na standardech osetovatelské péce a sleduje, jak dalece se osetovatelský proces s nimi shoduje, ídí nebo rozchází. Cílem osetovatelského auditu není nikdy hledání chyb nebo udlování disciplinárních opatení. Jde o nalezení slabých míst v systému a jejich rychlou nápravu. Jednou z hlavních podmínek úspchu osetovatelského auditu je ochota oddlení realizovat potebné zmny. Úcelem osetovatelského auditu je odvodnní náklad na personální a materiální zdroje,

34

prbné nebo zptné sledování a hodnocení kvality a efektivity osetovatelské péce. Nemén dleitá je podpora kritického myslení smující u sester k analýze vlastní práce a skutecných poteb pacienta. Metodami osetovatelského auditu pak je zejména pozorování sestry pi práci, kontrola osetovatelské dokumentace, sbr statistických údaj, dotazování pacient na spokojenost s vyuívanými osetovatelskými slubami, zjisování, jak je osetovatelská péce o pacienta hodnocená spolupracovníky a soucasn jak sestra hodnotí svojí práci, dále sledování pedávání nemocných a slueb mezi sestrami, mení úcinnosti osetovatelské péce, zjisování, jak je osetovatelská péce hodnocená zvencí a provádní inspekcních kontrol zástupci ministerstva zdravotnictví (4, 10, 41). 1.4.7 Sledování spokojenosti pacient Zdravotní péce je sluba. A kvalita sluby se nejcastji mí dotazováním dostatecného mnoství uivatel této sluby, jak jsou s ní spokojeni. Nejen ve zdravotnictví platí, e spokojenost klient je dleitým ukazatelem kvality poskytované sluby. Není to jist jediný zdroj informací o kvalit, který bychom mli mít k dispozici, ale urcit patí k tm nejdleitjsím a veejnosti nejsrozumitelnjsím. Spokojený pacient se lécí rychleji a rst spokojenosti pacient tak podporuje zkracování pracovní neschopnosti a tím i rst výkonnosti ekonomiky. Zvysování kvality zdravotní péce a spokojenosti pacient je proto zájmem státu, zdravotních pojisoven a politické reprezentace také z dvod ekonomických. Nejcastji pouívaná metoda pro sledování spokojenosti pacientu je dotazníkové setení, které slouí k hromadnému získání informací. Dotazník pouívá otevené otázky, které umoují respondentovi vyjádit se vlastními slovy a uzavené otázky nabízející volbu mezi monostmi, kde existuje monost vyuití skálování poloek. Z metodologického hlediska je klícovým faktorem kvalita dotazníku, která se hodnotí podle toho, zda dotazník spluje kritéria reliability a validity. Dotazník by mel být jednoduchý, vstícný ke klientovi, snadno aplikovatelný a ne pílis dlouhý. Vsechny otázky musí být formulované srozumitelné, strucn, jasn, jednoznacn, picem tato formulace nesmí být sugestivní a zbytecn se pekrývající, soucasn poadí poloek má mít obsahovou logiku.

35

Od 1. 1. 2006 je na základ píkazu ministra zdravotnictví c. 52/ 2005, ve znní pozdjsích pedpis, stanovena jednotná metodika sledování spokojenosti hospitalizovaných pacient, závazná pro vsechny nemocnice pímo ízené MZ CR. Její soucástí je dotazník sestavený a vyzkousený spolecnosti STEM/MARK, který umoní srovnání kvality péce v jednotlivých zdravotnických zaízeních (1, 32). 1.4.8. Stanovení poctu kvalifikovaného osetovatelského personálu Pocty osetovatelského personálu úzce souvisí s kvalitou a jedním z hlavních úkol managementu je optimální rozmisování pracovník v rámci zaízení a oddlení. Metodika kvantifikace osetovatelské péce, které respektují specifika ceského osetovatelství, je obsaená ve Vyhlásce c. 472/2009 Sb., ze dne 18. prosince 2009, kterou se mní Vyhláska Ministerstva zdravotnictví c. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkon s bodovými hodnotami, ve znní pozdjsích pedpis. Podkladem pro stanovení metody byly závry grantového úkolu IGA MZ CR c. 3192-3, jeho výsledkem byla ,,Metoda kvantifikace osetovatelské péce" a grantového úkolu IGA MZ CR c. NR/7960, jeho výsledkem bylo stanovení prmrné casové hodnoty osetovatelské péce na 1 pacienta za 24 hodin. Na základ výsledk obou grant byla zpracována tato pímá metoda jednoduchého výpoctu osetovatelského personálu. Metoda dále umouje stanovit standard personálního vybavení standardních osetovacích jednotek pro dosplé a jeho naplnním vytvoit casové podmínky pro provádní kvalitní osetovatelské péce. Propocet potebného poctu osetovatelského personálu lze aplikovat na jakoukoliv organizacní jednotku, oddlení, nemocnici. Metoda byla zveejnna v roce 1996. Výpocty diferencují nárocnost osetovatelské péce na jednotlivých pracovistích a dokazují, e stanovení pomru sester k lku není nejvhodnjsí metodou. Základní osetovatelská péce má uvedené casové hodnoty ve ctyech kategoriích podle sobstacnosti pacient a speciální osetovatelská péce má bodové ohodnocení jednotlivých cinností osetovatelské péce a stanovenou casovou hodnotu jednoho bodu 2,5 minuty. Spojením obou cástí vznikla kombinovaná metoda

36

a jejím pouitím lze stanovit jak osetovatelskou zát, tak i potebu osetovatelského personálu (26, 32). 1.4.9 Dodrzování protiepidemiologických opatení V rámci kvality osetovatelské péce je dleité dodrovat protiepidemiologická opatení, jejich cílem je obecn sníení výskytu infekcních onemocnní na minimální hodnoty a trvalé udrení píznivé situace s konecným cílem eliminace nákazy dodrováním vsech hygienických poadavk pi píjmu a osetování nemocných, pi odbru biologického materiálu, dezinfekci, sterilizaci a antisepsi rukou a pokoky. Protiepidemiologická opatení mají charakter preventivních opatení, vdy s cílem pedejít vzniku infekcního onemocnní a represivních opatení, kterých cílem je potlacit výskyt a zabránit síení ji vzniklé infekce. Na preventivních protiepidemiologických opateních v zdravotnických zaízeních, která jsou zamená proti vzniku nákazy, se uplatují úcinná hygienická opatení jako vstupní filtr, dezinfekcní postupy a sterilizacní metody, vytváení aseptického prostedí operacních sál nebo klimatizace ovzdusí, hygienické zásady stravovacího provozu a likvidace odpadu. Jednoznacn pozitivní efekt pinásí v rámci preventivních opatení aktivní a pasivní imunizace, realizace ceho je ale v pípad mnoha pacient a nereální. Tato preventivní protiepidemiologická opatení jsou provádná jako soucást bných reimových opatení a taky na pracovistích s vyssím rizikem vzniku infekce. Dodrování protiepidemiologických opatení je dáno i legislativn a to prostednictvím Zákona c. 258/2000 Sb., o ochran veejného zdraví, ve znní pozdjsích pedpis a Vyhlásky c. 195/2005 Sb., která upravuje podmínky pedcházení vzniku a síení infekcních onemocnní a hygienické poadavky na ZZ a ústavy sociální péce, ve znní pozdjsích pedpis (24). 1.4.9.1 Prevence nozokomiálních infekcí Nozokomiální nákaza vzniká vdy v souvislosti s pobytem ve zdravotnickém zaízení a postihuje pacienty. Pro urcení nozokomiální nákazy není dleité místo, kde je nákaza

37

zjistná, ale rozhodující je místo penosu pvodce nákazy. Proto sem zaazujeme i nákazy, které se projevily po peloení, propustní pacienta nebo po ukoncení jeho lécby. Zásady reimových opatení jsou soucástí provozního ádu kadého pracovist, kde jsou specifikované pracovní postupy pi píjmu a osetování pacient, pedevsím dezinfekcní postupy a sterilizacní metody uplatované v prevenci nozokomiálních nákaz. ídí se jimi vsichni pracovníci na konkrétních pracovistích, a to tak, e pi vysetování a péci o pacienty mají zdravotnictí pracovníci povinnost dodrovat hygienické zásady a osvojit si znalosti, které se týkají hygienických a bezpecnostních pedpis, vycházejících z platných vyhlásek a zákon. Osetování a péce o pacienty vyaduje bariérovou osetovací techniku, která se musí zásadn pouívat na jednotkách intenzivní a neodkladné péce, kdy má pacient pro svojí potebu pidlené individuální pomcky, teplomr, mísy a dalsí pomcky, které musí být po celou dobu lécení pro kadého pacienta totoné nebo jsou vyuívané pomcky na jedno pouití (24, 43).

1.4.9.2 Hygiena rukou Cistota rukou vyaduje trvalou péci. Porusení koní bariéry, ragádám nebo mikrotraumatm je moné zabránit pimeným kosmetickým osetením. Péce o cistotu rukou patí do komplexu návyk zdravého chování a ve zdravotnických zaízeních hraje nespornou roli jako jedna z prvních bariér pi penosu nozokomiálních infekcí, proto je nutné vnovat hygien rukou zvýsenou pozornost. K vysetování nebo fyzickému kontaktu s pacientem by se mlo pistupovat a po omytí rukou. K utírání pouívat jenom jednorázový materiál. Po rizikových výkonech u osob s infekcním onemocnním nebo po manipulaci s biologickým materiálem nebo pouitým prádlem se musí provést i dezinfekce rukou (24). Ministerstvo zdravotnictví CR ve Vstníku MZ, cástka 9, z 9. záí 2005, ve znní pozdjsích pedpis, vydalo platný metodický pokyn, kde stanoví zásady osobní hygieny, péce o ruce a jejich bezpecnou pípravu ke zdravotnickým úkonm v rámci osetovatelské

38

a lécebné péce o pacienty, pesn definuje dílcí postupy pi mytí a dezinfekci rukou a uvedené postupy standardizuje. Mechanické mytí rukou meme charakterizovat jako soucástí osobní hygieny, kdy se jedná se o mechanické odstranní necistoty a cástecn i pechodné mikroflóry z pokoky rukou. Provádí se ped a po bném kontaktu s pacientem nebo fyzikálním vysetení pacienta, po sejmutí rukavic vdy, kdy jsou ruce viditeln znecistné, ped manipulací s jídlem a léky, nebo ped jídlem a kouením a samozejm po pouití toalety. Mechanické mytí rukou ped chirurgickou dezinfekcí rukou spocívá v mechanickém odstranní necistoty a cástecn pechodné mikroflóry z pokoky rukou a pedloktí ped chirurgickou dezinfekcí a provádí se ped zahájením operacního programu. Hygienická dezinfekce rukou redukuje mnoství pechodné mikroflóry z pokoky rukou s cílem perusení cesty penosu mikroorganism. Pak se provádí jako soucást bariérové osetovatelské techniky, soucást hygienického filtru, po náhodné kontaminaci rukou biologickým materiálem nebo v pípad protrení rukavic bhem výkonu. Hygienická dezinfekce rukou je pi bném kontaktu mezi osetováním jednotlivých pacient vhodnjsí ne mechanické mytí rukou. Chirurgická dezinfekce rukou redukuje mnoství pechodné i trvalé mikroflóry na pokoce rukou a pedloktí a provádí se ped zahájením operacního programu, mezi jednotlivými operacemi a pi porusení celistvosti nebo výmn rukavic bhem operace. Hygienické mytí rukou znamená odstranní necistoty a sníení mnoství pechodné mikroflóry na pokoce rukou mycími pípravky s dezinfekcní písadou. Je úcinnjsí ne mechanické mytí rukou ale mén úcinné ne hygienická dezinfekce rukou a provádí se pi píprav a výdeji pokrm a pi osobní hygien, picem není vhodné pro rutinní pouívání ve zdravotnictví. A doporucuje se pouívat pi osetování osob v ústavech sociální péce nebo v domácí péci (19, 22, 24). 1.5 Standardizace osetovatelské péce o pacienta Osetovatelská péce o pacienta ve zdravotnických zaízeních, které se pihlásí k akreditacnímu setení, probíhá na základ identifikace poteb pacienta, formou osetovatelského procesu a se zápisem v osetovatelské dokumentaci (30).

39

1.5.1 Poteby pacienta v souvislosti s osetovatelskou péci Poteba je projevem nedostatku nebo chybní nceho, kterého odstranní je ádoucí. Poteba vede k vyhledávání urcité podmínky nezbytné k ivotu, pípadn k vyhýbání se urcité podmínce. Kadý jedinec vyjaduje a uspokojuje poteby svým zpsobem, urcitý druh motivovaného chování se projevuje u kadého clovka jinak. V prbhu ivota se poteby jedince mní z hlediska kvantity i kvality. Podle teorie poteby podle Maslowa, poteby na jedné úrovni je nutné uspokojit díve, ne se zacnou uspokojovat poteby na následující úrovni. Sestry napomáhají pacientm v uspokojování fyziologických a psychických poteb, s postupem uzdravování klesá poteba jejich pomoci, dále narusené mezilidské vztahy, pedevsím k píbuzným a blízkým. Sestra pomáhá pi navazování zdravých zpsob uspokojování poteb. Narusená sebekoncepce oslabuje schopnost uspokojit základní poteby a také schopnost uvdomování si, jestli byly uspokojené nebo nikoli. Dalsím dleitým faktorem je vývojové stádium clovka a dosaení vývojové role a okolnosti, za kterých nemoc vznikla. Poznatky o potebách clovka pomáhají sestrám pedevsím v pochopení sebe sama, aby mohli uspokojovat své osobní poteby. Pes pochopení poteb jiných lidí mohou sestry lépe pochopit jejich chování. Odkrytí pícin urcitého chování pomáhá sestrám k jejich vtsí objektivit. Poznatky o základních potebách mohou poskytnout rámec pro osetovatelský proces a jeho aplikaci u jednotlivc i rodin. Poteby lidí mohou také slouit jako rámec pro posuzování pacienta, azení problém do priorit a plánování osetovatelských zásah. Sestra me znalost lidských poteb vyuívat na pomoc lidem v jejich vývoji a rstu. Nkdy lidé o svých potebách bu vbec nevdí, nebo jejich dostatecn neznají. Sestra me casto pomoci pacientovi k seberealizaci i tak, e mu pome najít smysl v nemoci, kterou trpí (46, 55). 1.5.2 Osetovatelský proces v prostedí zdravotnického zaízení Osetovatelský proces je komplexní výkon osetovatelské cinnosti s drazem, co nejvíce pihlíet na individuální poteby nemocného, esit jeho problémy nebo jim pedcházet. Samotný proces pedstavuje sérii plánovaných cinností, které jsou zamené na dosaení

40

urcitého výsledku a tyto osetovatelské cinnosti umoují, aby sestra samostatn zvolila co nejvhodnjsí zpsob péce, dosáhla stanovených cíl a mohla mit pokrok, kterého pacient dosáhl za jejího pispní. V Ceské republice se do osetovatelské praxe zavádí ptifázový proces, který je také nejcastji uvádný v evropské literatue. Zamením osetovatelského procesu je sbr dat a jejich zhodnocení nebo posuzování, diagnostika, plánování, realizace a vyhodnocení dosaených stanovených cíl. Ne se sestra rozhodne pro nejvhodnjsí zpsob osetování, musí být o pacientovi co nejlépe informována, a to nejen z hlediska jeho aktuálního stavu, ale i z hlediska vývoje vcetn sociální situace nebo charakteristiky jeho osobnosti ve vztahu k jeho zdraví a nemoci. K okamitému zahájení osetovatelské péce tedy sestra potebuje zjistit identifikacní údaje o pacientovi, jeho soucasný zdravotní stav a podrobné anamnestické údaje (35, 44). Pro objektivní zhodnocení aktuálního stavu nemocného vyuívá sestra, krom mení fyziologických funkcí rzné dalsí mící techniky, které pomáhají relativn objektivn zmit riziko vzniku dekubit, stupe sobstacnosti, stupe bolesti, psychický stav, poruchy pamti, riziko respiracních komplikací. Posouzení poteb pacienta a písemné sestavení plánu osetovatelské péce je v akreditacních standardech SAK CR opatený casovou hranicí 24 hodin, která musí být dodrená. Osetovatelský plán je pehledem, co nemocný potebuje, jaká péce mu má být vzhledem k jeho zdravotnímu stavu poskytována. Písemn se zaznamenává skutecné provedení jednotlivých výkon, spolu s poznámkou o úspsnosti poskytnuté osetovatelské péce. Strucný a pehledný osetovatelský plán je mnohem úcelnjsí ne plán, který sestrám zabere víc casu ne samotné osetování pacienta. Osetovatelský plán není cílem sesterského snaení, ale pouze podkladem k jeho realizaci. Plán osetovatelské péce se sestavuje na základ analýzy získaných informací, kde se zaadí aktuální i potencionální problémy pacienta, kterým je nutné vnovat pozornost z hlediska zajistní celkové kvality péce a vyloucení moných rizik zhorsujících pacientv zdravotní stav. Osetovatelský plán vdy obsahuje stanovené osetovatelské diagnózy, ocekávané výsledky cili cíle, kterých by mlo být dosaeno osetovatelskými intervencemi. Dále osetovatelské intervence, kterých je poteba k dosaení cíl u jednotlivých

41

osetovatelských diagnóz a vyhodnocení, kde se strucn zaznamenává dosaený výsledek (16, 29, 36, 47). 1.5.3 Osetovatelská dokumentace Vedení osetovatelské dokumentace je dáno Vyhláskou c. 385/2006 Sb., ze dne 21. cervence 2006 o zdravotnické dokumentaci, ve znní pozdjsích pedpis. Osetovatelská cinnost je dokumentována v tiskopisech nebo formuláích a zaznamenává proces tvorby osetovatelského plánu a jeho plnní. Prostednictvím kvalitní osetovatelské dokumentace se me sledovat onemocnní pacienta z pohledu sester. Osetovatelská dokumentace a lékaská dokumentace jsou soucástí jednotné zdravotnické dokumentace. Osetovatelská dokumentace slouí k zajistní kontinuity osetovatelské péce, co znamená pedávání informací v týmu, který osetovatelskou péci poskytuje. Dále je dleitá jako doklad, e osetovatelská péce byla poskytována dle ordinace, e poskytovaná péce byla správná vzhledem ke zdravotnímu stavu pacienta nebo e osetovatelská péce byla poskytována v souladu se stanovenými postupy lege artis a tím i dle osetovatelských standard. Me slouit i jako podkladový materiál pro vdu, výzkum v osetovatelské péci. Osetovatelská péce je provádna podle ordinace osetujícího lékae a podle rozhodnutí sestry, která osetovatelskou péci poskytuje. Osetovatelská dokumentace dokládá, e ji sestra provedla správn, v urceném case a zpsobem, jak bylo ordinováno. Osetovatelská, potamo i zdravotnická dokumentace obsahuje osobní údaje pacienta v rozsahu, který je nezbytný pro identifikaci pacienta a tím i zjistní anamnézy. Dále informace o onemocnní pacienta, prbhu a výsledku vysetení nebo dalsích významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem pi poskytování osetovatelské a zdravotní péce. K identifikaci nemocného slouí kestní jméno, píjmení, rodné císlo, pípadn datum narození a bydlist, picem kadá samostatná cást osetovatelské i zdravotnické dokumentace musí obsahovat osobní údaje nemocného v rozsahu nezbytném pro jeho identifikaci a také oznacení zdravotnické organizace, které ji vyhotovilo. U kadého zápisu je nutné uvést datum, kdy byl zápis vyhotoven (39, 50, 52).

42

1.5.3.1 Zápisy sestry do osetovatelské dokumentace Osetovatelská dokumentace, stejn jako dokumentace lékaská, aby plnila svojí funkci a odpovídala platným pedpism a legislativ, musí být vedená prkazn, pravdiv a citeln. Krom pravdivosti údaj je zápis vdy opaten datem a casem, spolu s podpisem a jmenovkou osoby, která zápis provedla. Citelnost, srozumitelnost a pouití ceského jazyka spolu s vcností, jednoduchostí a strucností patí k dalsím zásadám pi jejím vedení. Osetovatelská dokumentace musí být pravideln doplovaná, bez zbytecných zkratek a vdy dostupná. Zápisy od sestry do osetovatelské dokumentace se provádjí bhem pracovní smny a pi ukoncení smny. Mají obsahovat dvod vyhledání péce nebo jiné informace, které pacient ci clen rodiny seste sdlí, faktické a mitelné údaje, jako jsou pozorovatelné píznaky a symptomy, ivotní funkce nebo laboratorní hodnoty, závry zaloené na subjektivních a objektivních údajích, které jsou formulované jako problém pacienta cili osetovatelské diagnózy, dále plán zmírnní problému pacienta vcetn krátkodobých a dlouhodobých intervencí, které sestra pijala k dosaení ocekávaných výsledk, analýza úcinnosti tchto intervencí nebo zmna plánu osetovatelské péce. Krom zápis do osetovatelské dokumentace sestra provádí zápisy i do lékaské dokumentace a to hlavn pi záznamech plnní ordinací lékae v medikacním listu, který je soucástí chorobopisu kadého pacienta a je hlavním dokumentem o podávání lék. Na prvním míst je seznámení se zásadami a postupy zdravotnického zaízení pi zápisu ordinací a záznamu o podávání lék a jejich dodrování. Vsechny pokyny ohledn lék vdy obsahují celé jméno pacienta, datum a název léku, dávkování, zpsob podávání a frekvenci. Po podání léciva je nutné oznacení splnní ordinace celým jménem a podpisem a to ihned po podání. Samotný osetovatelský postup pi podávání lék se dále ídí píslusným standardem, který dál upravuje zpsob podávání lék, správnou manipulaci s lécivy, vytvoení podmínek k podávání a dalsí náleitosti (12, 52).

43

1.5.3.2 Dokumentace kontinuity osetovatelské péce K tomu, aby dokumentace slouila také pro zachování kontinuity poskytované osetovatelské péce, dokazují pedevsím záznamy pi propoustní nebo pekládání pacienta. Sestra do dokumentace uvádí datum a cas pekladu, spolu s názvem oddlení, na které je pacient pedán. Zaznamenává, e obdrela ordinaci o pekladu, popíse stav pacienta v dob pekladu spolu s popisem ivotních funkcí, incizí, ran, kanyl nebo pístroj, které pacient má. Popisuje významné události týkající se pacienta, jakých cíl se u nj dosáhlo nebo nedosáhlo. Dleité je poucení pacienta v souvislosti s pekladem formou vysvtlení. Nkterá zaízení mohou k záznamm vsech informací pouívat pekladovou zprávu. Formulá nemá obsahovat doporucení píslusící výhradn lékai, údaje, které jsou vágní nebo duplicitní. Soucasn nemá obsahovat pipomínky pacienta k poskytované osetovatelské péci, stravování nebo úklidu, co by následn odpovídalo charakteru stínosti. Sestra vdy pedává pacienta pouze kvalifikovanému pracovníkovi a písemn to potvrdí otiskem razítka a svým podpisem, stejn tak sestra nebo kvalifikovaný pracovník pebírající pacienta (12, 50, 52). 1.5.3.3 Kontroly osetovatelské dokumentace Význam osetovatelské a lékaské dokumentace dokládá oprávnní provádt pravidelné kontroly zápis do zdravotnické dokumentace a soucasn i poadavky na odstranní zjistných závad. Kontrolu provádjí vedoucí zamstnanci, co vyplývá z jejich povinností organizovat, ídit, kontrolovat a posuzovat práci podízených stanovených zákoníkem práce nebo osoby povené kontrolou zdravotnické dokumentace. Z tohoto ustanovení pak vyplývá oprávnní a povinnost vrchní i stanicní sestry kontrolovat formální a obsahovou stránku vedení osetovatelské dokumentace a podle výsledk kontroly pijímat nápravná opatení. Kontrola osetovatelské dokumentace má být zahrnutá v náplni práce vrchní a stanicní sestry. Také primá oddlení je oprávnn kontrolovat osetovatelskou dokumentaci, picem osetující léka pacienta me vznáset oprávnné námitky, pokud jde o obsahovou stránku konkrétního zápisu u pacienta, kterého má v péci. Nepíslusí mu vsak

44

kontrolovat osetovatelskou dokumentaci jako celek. Primá, stejn jako vrchní sestra, me povinnost kontrolovat osetovatelskou dokumentaci penést na jinou osobu. Je vhodné, aby termíny kontrol zdravotnické dokumentace byly uvedeny v plánu cinnosti vedoucích pracovník, pedevsím stanicní, vrchní ci hlavní sestry a primáe oddlení. Zápis o provedené kontrole uschovává vrchní nebo stanicní sestra ve své dokumentaci o oddlení nebo stanici. Kontrola osetovatelské dokumentace musí obsahovat stránku formální zahrnující citelnost, úpravu, identifikaci záznamu, provádní oprav, tak i vcnost a obsah záznamu. Pi jejich kontrolách je vdy nutné porovnávat záznamy v osetovatelské a lékaské dokumentaci (50, 52).

1.6 Standardizace edukace pacienta sestrou Informovanost pacienta o zpsobu poskytování osetovatelské péce vychází z Kodexu práv pacienta, kterého ceská verze byla koncipována na základ Vzorových práv pacient, zveejnných v roce 1985 Americkým svazem obcanských svobod. Definitivní verze byla formulována 25. 12. 1992. Ve form, jak je prezentován, Kodex pacient není sám o sob právn vymahatelný. Pacient má právo na náleitou informaci o svém zdravotním stavu a získání od svého osetujícího personálu potebných údaj k tomu, aby byl schopen ped zahájením dalsího nového diagnostického nebo terapeutického výkonu se rozhodnout, jestli s ním souhlasí. Krom pípad akutního ohroení zdraví má být náleit informovaný i o rizicích, která jsou s postupem spojená. Informace má být podána srozumitelnou formou a zdravotník se musí pesvdcit, e rozhovor je vnímán s dvrou. Pacient má také právo znát jména osob, které se úcastní lécebných a osetovatelských postup týkajících se jeho osoby. Pacientovi a jeho rodin má být poskytnuto poucení, i kdy nkdy toto poucení me odmítnout. Poucení se obvykle zaznamenává písemnou formou. V legislativ je povinnost informovat nemocného dána jednoznacn lékai. Nelékaský pracovník musí respektovat svoje omezené kompetence, ale vdy musí rozumt podstat a spolupracovat s lékaem, aby mohl následn pomoci pacientovi informace utídit, ovit nebo vyvodit z nich praktické závry. Osobní informace o pacientovi chrání vsichni zdravotnictí

45

pracovníci jako dvrné, kdy je povinná mlcenlivost uloena zákonem a kadý zdravotnický pracovník je povinen zachovávat mlcenlivost o skutecnostech, o kterých se dozvdl v souvislosti s výkonem svého povolání (7, 8, 12, 17).

1.6.1 Edukace Edukace je v sirsí souvislosti chápána jako proces výchovy a vzdlávání. Edukace probíhá v rámci edukacního procesu v rzných edukacních prostedích. Ve smyslu filozofie lze edukaci chápat i jako proces celé výchovy vztahující se na clovka. Edukace je celoivotní rozvíjení osobnosti psobením formálních institucí a neformálního prostedí. Je to kontinuální systémový proces. Vytváí prostor pro osvojení nových poznatk, nalezení nových zrucností, vytváení hodnotových, postojových, emocionálních a volných struktur osobnosti a dosaení pozitivní zmny chování. V edukacním procesu rozlisujeme subjekt edukace oznacovaný jako edukant a edukátor, co je osoba podílející se na edukacní aktivit. Edukace pacient lze oznacit i jako zdravotní výchovu nebo výchovu ke zdraví. Edukace obsahuje informace, které si pacient osvojí v prbhu poskytování osetovatelské péce, informace které musí znát po propustní ze zdravotnického zaízení, informace týkající se zdroj zdravotní péce v okolí svého bydlist, o rozsahu nezbytných kontrol nebo zpsobu esení pípadných akutních stav. Edukace je velmi dleitým aspektem osetovatelské praxe, protoe pedstavuje významný zpsob zlepsení kvality ivota jedince nebo skupiny. V moderním osetovatelství je zdrazována práv edukacní role sestry, kterou se podílí na upevování zdraví a prevenci jeho poruch, rozvoji sobstacnosti osob s poruseným zdravím a pedcházení komplikací z omezeného pohybu clovka, pípadn na rozvoji sebeobsluných cinností. Dalsím faktorem je pomoc pacientm a jejich rodinám, naucit se ít relativn spokojen s dlouhodobým onemocnním a pi nácviku potebných praktických dovedností (27, 28, 37, 54).

46

1.6.2 Edukacní proces Edukacní proces v osetovatelství pedstavuje formu pedávání konkrétních informací, která se uskutecuje ve specificky upraveném prostedí v rámci vzájemné interakce sestry a pacienta. V tomto pípad je edukacní proces vytvoený zámrn proto, aby se nkdo nco ucil. Je to dynamický vzájemný vztah mezi sestrou a pacientem a je poteba jej chápat jako výchovn ­ vzdlávací proces, který me být i soucástí osetovatelského procesu. Na dosaení stanovených cíl edukacního procesu je potebné stanovení takových cíl, které vycházejí z poteby jednotlivce nebo skupiny, udrování neustálého kontaktu mezi sestrou a pacientem, protoe konstruktivní vztah podporuje edukaci. Je dleité vyuít pedeslé vdomosti jednotlivce nebo skupiny, povzbuzovat jej a pomáhat mu pi osvojování si nových návyk nebo zrucností. Komunikace má být jasná, strucná a srozumitelná a informace omezené pouze na oblast edukace, v opacném pípad mou informace, které pímo nesouvisí s edukacními cíli, psobit rusiv a odpoutávat pozornost. Edukace je povaovaná za jednu z funkcí osetovatelství, picem edukacní proces a osetovatelský proces mají nkteré spolecné prvky. Edukace je zámrný, cílevdomý a plánovaný proces, který probíhá ve tech fázích. Fáze projektování je pípravní fáze, kdy edukátor sleduje odpovdi na otázky proc a koho edukovat, co a jak edukovat, v jakých podmínkách a s jakým efektem. Fáze realizace spocívá ve schopnostech motivovat pacienta k úcinné spolupráci pi ucení se. Sestra musí reagovat na chyby, nepesnosti, modifikovat pvodn naplánovaný postup, regulovat pozornost pacienta, sledovat jeho pochopení informací a následn od nich rozvíjet dalsí individualizovaný postup. Dleitá je prbná motivace pacienta, posilování volní sloky osobnosti. Expozice, fixace a aplikace uciva pedstavuje praktické vyuití, slovní, názorné, praktické nebo alternativní metody s metodami individuálními, skupinovými nebo hromadné edukace. Ve tetí, hodnotící fázi sestra zjisuje a posuzuje stav dosaený edukacním procesem. Pokud by ke zhodnocení nedoslo, nezjistí se jeho efektivita. Tato etapa vyaduje systematicnost, spolehlivé metody, monitorování projev pacienta a vdomosti o indikátorech dosaené zmny. K hodnocení je potebný cas a prostor, co pedstavuje ovení existence poadované kvality za urcitých

47

okolností nebo situací za casovou jednotku. Na základ hodnocení je moné rozhodnout o zmnách. Edukacní proces se zaznamenává a dokumentuje v osetovatelské dokumentaci (50, 54).

48

2. CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY 2.1 Cíle práce C1: Zmapovat úrove standardizace osetovatelské péce jako soucást pípravy na akreditacní setení. C2: Zjistit, zda je osetovatelská péce v nemocnici realizována metodou osetovatelského procesu. C3: Zjistit, jestli je osetovatelská péce v nemocnici zajistná ádn vedenou osetovatelskou dokumentací. C4: Zjistit, zda jsou u kadého pacienta posouzeny poteby edukace. C5: Zjistit, jestli si sestry uvdomují dleitost standardizace osetovatelské péce.

2.2 Hypotézy H1: Nemocnice spluje vsechny podmínky akreditacního setení v oblasti standardizace osetovatelské péce. H2: Osetovatelská péce v nemocnici je zajistna prostednictvím osetovatelských standard metodou osetovatelského procesu. H3: Osetovatelská péce v nemocnici je zajistna ádn vedenou osetovatelskou dokumentací. H4: U kadého pacienta jsou posouzeny poteby edukace a je o tom ucinn záznam do zdravotnické dokumentace. H5: Sestry si uvdomují dleitost standardizace osetovatelské péce.

49

3. METODIKA 3.1 Metodika sbru dat K realizaci výzkumu jsme zvolili kvantitativní metodu výzkumu formou anonymních dotazník. Ped zahájením samotného výzkumu jsme oslovili hlavní sestry vybraných nemocnic v Jindichov Hradci, Pelhimov, Táboe, Písku a Havlíckovým Brodu, které se zpsobem výzkumu souhlasily. Vypracovali jsme anonymní dotazník urcený vseobecným sestrám a porodním asistentkám. Úcast na výzkumu byla pro sestry dobrovolná a pln anonymní. Dotazník obsahoval 60 otázek (Píloha 1). 52 otázek bylo uzavených, 6 polouzavených a 2 otevené. Výsledky byly zpracovány pomocí tabulek v programu SPSS c. 12 a pomocí graf v programu Microsoft Office Excel. Urcili jsme kontrolní kritéria k auditu osetovatelské dokumentace a zkoumali kvalitu osetovatelské dokumentace a to tak, e v uzavené osetovatelské dokumentaci prostednictvím 19 kontrolních kritérií (Píloha 2) a v otevené osetovatelské dokumentaci prostednictvím 14 kontrolních kritérií (Píloha 3). 3.2 Charakteristika výzkumného souboru Výzkumný soubor tvoily vseobecné sestry a porodní asistentky v nemocnicích Jindichv Hradec, Pelhimov, Tábor, Písek a Havlíckv Brod, picem jsme nerozlisovali oddlení, na kterém pracovaly ani jejich profesním zaazení (Tabulka 52). Výzkum probíhal v casovém období od prosince 2009 do konce bezna 2010. Bylo rozdáno 250 dotazník, v kadé nemocnici 50 dotazník. Vrátilo se 230 vyplnných dotazník, ale ve 26 dotaznících nebyly oznacené vsechny odpovdi na 60 dotazníkových otázek, proto jsme je museli vyadit. Návratnost dotazníku byla 92%. Výzkumný soubor nakonec tvoilo 204 respondent. Auditem jsme vyhodnotili kvalitu uzavené a otevené osetovatelské dokumentace za msíc leden 2010 v Nemocnici Jindichv Hradec, a.s. Pi sledování komplexnosti a úplnosti vedení uzavené osetovatelské dokumentace jsme náhodným vygenerováním

50

císel chorobopis získaly 40 chorobopis z 10 oddlení a to z dtského, interního, chirurgického, ARO a intenzivní péce, Nemocnice Jindichv Hradec, a.s. a pi zkoumání kvality otevené osetovatelské dokumentace jsme náhodným výbrem pímo na 15 jednotkách, dtských, interních, chirurgických, ARO a intenzivní péce, Nemocnice Jindichv Hradec, a.s, získali 56 chorobopis. Kadý kontrolovaný chorobopis byl vyhodnocený podle jednotlivých kritérií.

51

4. VÝSLEDKY 4.1 Výsledky dotazníkového setení ­ popisná statistika (tídní prvního stupn) Tabulka 1 Zastoupení nemocnic ve výzkumném setení Frequency Percent Valid Percent Cumulative Percent Nemocnice Jindichv Hradec, a.s Nemocnice Pelhimov, p.o. Nemocnice Havlíckv Brod, a.s. Nemocnice Tábor, a.s Nemocnice Písek, a.s. Total 40 42 43 38 41 204 19,6 20,6 21,1 18,6 20,1 100,0 19,6 20,6 21,1 18,6 20,1 100,0 19,6 40,2 61,3 79,9 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) se výzkumného setení úcastnilo 40 respondent (19, 6 %) z Nemocnice Jindichv Hradec, a.s., 42 respondent (20, 6 %) z Nemocnice Pelhimov, p. o., 43 respondent (21, 1 %) z Nemocnice Havlíckv Brod, a. s., 38 respondent (18, 6 %) z Nemocnice Tábor, a.s. a 41 respondent (20, 1 %) z Nemocnice Písek, a. s.

52

Tabulka 2 Nejvyssí dosaené vzdlání Frequency Percent Valid Percent Cumulative Percent Stedoskolské s maturitou Stedoskolské s maturitou a PSS Vyssí odborné Vysokoskolské ­ Bc. Vysokoskolské ­ Mgr. Specializacní 84 64 27 25 2 2 41,2 31,4 13,2 12,2 1,0 1,0 41,2 31,4 13,2 12,3 1,0 1,0 41,2 72,5 85,8 98,0 99,0 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) mlo 84 respondent (41, 5 %) stedoskolské vzdlání s maturitou, 64 respondent (31, 4 %) stedoskolské vzdlání a PSS, 27 respondent (13, 2 %) vyssí odborné vzdlání, 25 respondent (12, 2 %) vysokoskolské vzdlání s dosaeným titulem Bc. , 2 respondenti (1 %) mli vysokoskolské vzdlání s dosaeným titulem Mgr. a 2 respondenti (1 %) mli jiné, specializacní vzdlání.

Tabulka 3 Délka praxe Frequency Percent Valid Percent Mén ne 5 let 6 ­ 10 let 11 ­ 20 let 21 let a více 34 40 46 84 16,7 19,6 22,5 41,2 16,7 19,6 22,5 41,2 Cumulative Percent 16,7 36,3 58,8 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) byla délka praxe u 34 respondent (16, 7%) mensí ne 5 let, u 40 respondent (19, 6 %) byla délka jejich praxe od 6 do 10 let, u 46 respondent (22, 5 %) byla délka jejich praxe od 11 let do 20 let a u 84 respondent (41, 2 %) byla délka jejich praxe delsí ne 21 let.

53

Tabulka 4 Pracovní zaazení Frequency Percent Valid Percent Sestra lkového oddlení Stanicní sestra Vrchní sestra Jiné 143 38 16 7 70,1 18,6 7,9 3,4 70,1 18,6 7,9 3,4 Cumulative Percent 70,1 88,7 96,6 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 143 respondent (70, 1 %) pracuje jako sestra lkového oddlení, 38 respondent (18, 6 %) pracuje jako stanicní sestra, 16 respondent (7, 9 %) pracuje jako vrchní sestra, 7 respondent (3, 4 %) uvedlo jiné pracovní zaazeníi, výzkumného setení se neúcastnila ádná hlavní sestra.

Tabulka 5 Délka zavedení standard osetovatelské péce Frequency Mén ne 1 rok 1 ­ 3 let 4 ­ 5 let Více ne 5 let Nevím 4 21 130 39 10 Percent 2,0 10,3 63,7 19,1 4,9 Valid Percent 2,0 10,3 63,7 19,1 4,9 Cumulative Percent 2,0 12,3 76,0 95,1 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) uvedli 4 respondenti (2 %), e v nemocnici, ve které pracují jsou standardy pro osetovatelskou péci zavedené mén ne rok, 21 respondent (10, 3 %) uvedlo, e standardy pro osetovatelskou péci mají zavedené 1 a 3 roky, 130 (63, 7 %) respondent uvedlo, e standardy pro osetovatelskou péci mají zavedené 4 a 5 let, 39 respondent (19, 1 %) uvedlo, e standardy pro osetovatelskou péci mají zavedené více ne 5 let, 10 respondent (4, 4 %) nevdlo jak dlouho mají v nemocnici, ve které pracují zavedené standardy pro osetovatelskou péci.

54

Tabulka 6 Standard pro vsechny oblasti osetovatelské péce Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 90 71 30 12 1 204 Percent 44,1 34,8 14,7 5,9 0,5 100,0 Valid Percent 44,1 34,8 14,7 5,9 0,5 100,0 Cumulative Percent 78,9 34,8 93,6 99,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 90 respondent (44, 1 %) uvedlo, e vsechny oblasti osetovatelské péce v jejich nemocnici jsou definované standardem, 71 respondent (34, 8 %) uvedlo, e vsechny oblasti osetovatelské péce v jejich nemocnici spíse jsou definované standardem, 30 respondent (14, 7 %) se nemohlo rozhodnout, 12 respondent (5, 9 %) uvedlo, e vsechny oblasti osetovatelské péce v jejich nemocnici spíse nejsou definované standardem a 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e vsechny oblasti osetovatelské péce v jejich nemocnici nejsou definované standardem.

55

Graf 1 Standardem nezpracovaná oblast osetovatelské péce

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 11 respondent (5, 4 %) odpovdlo, e jim osobn chybí standardem zpracovaná njaká oblast osetovatelské péce a 193 respondentm (94, 6 %) nechybí standardem zpracováná ádná oblast osetovatelské péce.

56

Tabulka 7 Standardem nezpracované oblasti osetovatelské péce - konkrétn Nevím, ale njaká oblast by se urcit nasla Osetovatelská péce o pacienta s heparínovou zátkou Osetovatelská péce o cizince Osetovatelská péce o pacienta s prasecí chipkou Osetovatelská péce o agresivního pacienta Celkem

4 3 2 1 1 11

Z celkového poctu 11 respondent, kterým chybí standardem zpracovaná oblast osetovatelské péce a mohli uvést nkolik odpovdí, ve 4 odpovdích respondenti uvedli, e neví, ale njaká oblast by se urcit nasla, ve 3 odpovdích respondenti uvedli, e jim chybí standardem zpracovaná péce o pacienta s heparínovou zátkou, ve 2 odpovdích respondenti uvedli, e jim chybí standardem zpracovaná péce o cizince, v 1 odpovdi respondent uvedl, e mu chybí standardem zpracovaná osetovatelská péce o pacienta s prasecí chipkou a v 1 odpovdi respondent uvedl, e mu chybí standardem zpracovaná osetovatelská péce o agresivního pacienta. Tabulka 8 Poskytování osetovatelské péce dle standard Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne 125 67 4 7 1 Percent 61,3 32,8 2,0 3,4 0,5 Valid Percent 61,3 32,8 2,0 3,4 0,5 Cumulative Percent 61,3 94,1 96,1 99,5 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 125 respondent (61, 3 %) poskytuje osetovatelskou péci dle standard, 67 respondent (32, 8 %) spíse poskytuje osetovatelskou péci dle standard, 4 respondenti (2 %) se nemohli rozhodnout, 7 respondent (3, 4 %) spíse neposkytuje osetovatelskou péci dle standard a 1 respondent (0, 5 %) neposkytuje osetovatelskou péci dle standard.

57

Tabulka 9 Dostupnost standard pro sestry Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne 192 9 1 2 Percent 94,1 4,4 0,5 1,0 Valid Percent 94,1 4,4 0,5 1,0 Cumulative Percent 94,1 98,5 99,0 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 192 respondent (94, 1 %) uvedlo, e standardy jsou pro n voln pístupné a pln k dispozici, 9 respondent (4, 4 %) uvedlo, e standardy spíse jsou pro n voln pístupné a pln k dispozici, 1 respondent se nemohl rozhodnout a 2 respondenti (1 %) uvedli, e standardy spíse nejsou pro n voln dostupné a pln k dispozici a ádný z respondent neuvedl, e standardy nejsou pro nj voln dostupné a pln k dispozici.

Tabulka 10 Kontrola dodrování standard osetovatelské péce auditem Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne 175 20 6 3 Percent 85,8 9,8 2,9 1,5 Valid Percent 85,8 9,8 2,9 1,5 Cumulative Percent 85,8 95,6 98,5 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 175 respondent (85, 8 %) uvedlo, e dodrování standard osetovatelské péce je kontrolováno audity, 20 respondent (9, 8 %) uvedlo, dodrování standard osetovatelské péce spíse je kontrolováno audity, 6 respondent (2, 9 %) se nemohlo rozhodnout a 3 respondenti (1, 5 %) uvedli, dodrování standard osetovatelské péce spíse není kontrolováno audity. ádný respondent neuvedl, dodrování standard osetovatelské péce není kontrolováno audity.

58

Tabulka 11 Standard definující auditní cinnosti osetovatelské péce Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne 170 22 2 8 2 Percent 83,3 10,8 1,0 3,9 1,0 Valid Percent 83,3 10,8 1,0 3,9 1,0 Cumulative Percent 83,3 94,1 95,1 99,0 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 170 respondent (83, 3 %) uvedlo, e audity týkající se osetovatelské péce jsou definované standardem, 22 respondent (10, 8 %) uvedlo, e audity týkající se osetovatelské péce spíse jsou definované standardem, 2 respondenti (1 %) se nemohli rozhodnout, 8 respondent (3, 9 %) uvedlo, e audity týkající se osetovatelské péce spíse nejsou definované standardem a 2 respondenti (1 %) uvedli, e audity týkající se osetovatelské péce nejsou definované standardem. Tabulka12 Standard definující sbr dat o kvalit osetovatelské péci Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne 183 12 7 2 Percent 89,7 5,9 3,4 1,0 Valid Percent 89,7 5,9 3,4 1,0 Cumulative Percent 89,7 95,6 99,0 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 183 respondent (89, 7 %) uvedlo, e sbr dat o kvalit osetovatelské péci v jejich nemocnici je definovaný standardem, 12 respondent (5, 9 %) uvedlo, e sbr dat o kvalit osetovatelské péci v jejich nemocnici spíse je definovaný standardem, 7 respondent (3, 4 %) se nemohlo rozhodnout, 2 respondenti (1 %) uvedli, e sbr dat o kvalit osetovatelské péci v jejich nemocnici spíse není definovaný standardem a ádný z respondent neuvedl, e sbr dat o kvalit osetovatelské péci v jejich nemocnici není definovaný standardem.

59

Graf 2 Sledování indikátor kvality osetovatelské péce

Z celkového poctu 195 respondent, kteí odpovdli, e v rámci svojí nemocnice sledují indikátory kvality a mohli uvést nkolik píklad, z celkového poctu 367 odpovdí (100 %) ve 97 odpovdích (26, 4 %) byl uvedený jako sledovaný indikátor kvality osetovatelské péce ,,dekubity", ve 67 odpovdích (18, 3 %) byl uvedený jako sledovaný indikátor kvality osetovatelské péce ,,pády", ve 44 odpovdích (12 %) byl uvedený jako sledovaný indikátor kvality osetovatelské péce ,,neádoucí události", ve 42 odpovdích (11, 4 %) byl uvedený jako sledovaný indikátor kvality osetovatelské péce ,,nozokomiální nákazy", ve 28 odpovdích (7, 6 %) byl uvedený jako sledovaný indikátor kvality osetovatelské péce ,,komplikace periferní kanylace", ve 24 odpovdích (6, 5 %) byly uvedené jiné indikátory kvality osetovatelské péce, ve 23 odpovdích (6, 3 %) byl uvedený jako sledovaný indikátor kvality osetovatelské péce ,,spokojenost pacient", ve 18 odpovdích (4, 9 %) byl uvedený jako sledovaný indikátor kvality osetovatelské péce ,,sledování bolesti", ve 14 odpovdích (3, 8 %) byl uvedený jako sledovaný indikátor kvality osetovatelské péce ,,základní nutricní screening", v 5 odpovdích (1, 4 %) byl uvedený jako sledovaný indikátor kvality osetovatelské péce ,,komplikace TEP", v 5 odpovdích (1, 4 %) byl uvedený jako sledovaný indikátor kvality osetovatelské péce ,,komplikace lumbální punkce".

60

Tabulka 13 Standard definující sledování neádoucích (mimoádných) událostí Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne 161 34 6 3 Percent 78,9 16,7 2,9 1,5 Valid Percent 78,9 16,7 2,9 1,5 Cumulative Percent 78,9 95,6 98,5 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent 161 respondent (78, 9 %) uvedlo, e proces sledování neádoucích událostí v jejich nemocnici je definovaný standardem, 34 respondent (16, 7 %) e proces sledování neádoucích událostí v jejich nemocnici spíse je definovaný standardem, 6 respondent (2, 9 %) se nemohlo rozhodnout, 3 respondenti (1, 5 %) uvedli, e proces sledování neádoucích událostí v jejich nemocnici spíse není definovaný standardem, ádný z respondent neuvedl, e proces sledování neádoucích událostí v jejich nemocnici není definovaný standardem. Tabulka 14 Znalost definice neádoucí (mimoádné) události Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne 97 65 20 9 13 Percent 47,5 31,9 9,8 4,4 6,4 Valid Percent 47,5 31,9 9,8 4,4 6,4 Cumulative Percent 47,5 79,4 89,2 93,6 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 97 respondent (47, 5 %) ví, které události jsou oznacované jako neádoucí, 65 respondent (31, 9 %) spíse ví, které události jsou oznacované jako neádoucí, 20 respondent (9, 8 %) se nemohlo rozhodnout, 9 respondent (4, 4 %) spíse neví, které události jsou oznacované jako neádoucí a 13 respondent (6, 4 %) neví, které události jsou oznacované jako neádoucí.

61

Tabulka 15 Standard definující systém sledování spokojenosti pacient Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Total 179 19 4 2 204 Percent 87,7 9,3 2,0 1,0 100,0 Valid Percent 87,7 9,3 2,0 1,0 100,0 Cumulative Percent 87,7 97,1 99,0 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 179 respondent (87, 7 %) uvedlo, e systém sledování spokojenosti pacient v jejich nemocnici je definovaný standardem, 19 respondent (9, 3 %) uvedlo, e systém sledování spokojenosti pacient v jejich nemocnici spíse je definovaný standardem, 4 respondenti (2 %) se nemohli rozhodnout, 2 respondenti (1 %) uvedli, e systém sledování spokojenosti pacient v jejich nemocnici spíse není definovaný standardem a ádný respondent neuvedl, e systém sledování spokojenosti pacient v jejich nemocnici není definovaný standardem.

62

Tabulka 16 Standard definující výbr, tvorbu a kontrolu osetovatelských postup Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 171 24 6 2 1 204 Percent 83,8 11,8 2,9 1,0 0,5 100,0 Valid Percent 83,8 11,8 2,9 1,0 0,5 100,0 Cumulative Percent 83,8 95,6 98,5 99,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 171 respondent (83, 8 %) uvedlo, e výbr, tvorba a sledování úcinnosti osetovatelských postup v jejich nemocnici je definovaná standardem, 24 respondent (11, 8 %) uvedlo, e výbr, tvorba a sledování úcinnosti osetovatelských postup v jejich nemocnici spíse je definovaná standardem, 6 respondent (2, 9 %) se nemohlo rozhodnout, 2 respondent1 (1 %) uvedli, e výbr, tvorba a sledování úcinnosti osetovatelských postup v jejich nemocnici spíse není definovaná standardem a 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e výbr, tvorba a sledování úcinnosti osetovatelských postup v jejich nemocnici není definovaná standardem.

63

Tabulka 17 Standard definující stanovení poteb pacienta pi píjmu Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Total 158 30 8 8 204 Percent 77,5 14,7 3,9 3,9 100,0 Valid Percent 77,5 14,7 3,9 3,9 100,0 Cumulative Percent 77,5 92,2 96,1 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 158 respondent (77, 5 %) uvedlo, e stanovení poteb pacienta pi píjmu v rámci osetovatelské péce a v urcitém casovém intervalu v jejich nemocnici je definované standardem, 30 respondent (14, 7 %) uvedlo, e stanovení poteb pacienta pi píjmu v rámci osetovatelské péce a v urcitém casovém intervalu v jejich nemocnici spíse je definované standardem, 8 respondent (3, 9 %) se nemohlo rozhodnout, 8 respondent (3, 9 %) uvedlo, e stanovení poteb pacienta pi píjmu v rámci osetovatelské péce a v urcitém casovém intervalu v jejich nemocnici spíse není definované standardem a ádný z respondent neuvedl, e stanovení poteb pacienta pi píjmu v rámci osetovatelské péce a v urcitém casovém intervalu v jejich nemocnici není definované standardem.

64

Tabulka 18 Standard definující vstupní vysetení pacienta sestrou Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Total 183 12 7 2 204 Percent 89,7 5,9 3,4 1,0 100,0 Valid Percent 89,7 5,9 3,4 1,0 100,0 Cumulative Percent 89,7 95,6 99,0 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 183 respondent (89, 7 %) uvedlo, e vstupní vysetení pacienta osetující sestrou pi píjmu a v intervalu 24 hodin v jejich nemocnici je definované standardem, 12 respondent (5, 9 %) uvedlo, e vstupní vysetení pacienta osetující sestrou pi píjmu a v intervalu 24 hodin v jejich nemocnici spíse je definované standardem, 7 respondent (3, 4 %) se nemohlo rozhodnout, 2 respondenti (1 %) uvedli, e vstupní vysetení pacienta osetující sestrou pi píjmu a v intervalu 24 hodin v jejich nemocnici spíse není definované standardem a ádný z respondent neuvedl, e vstupní vysetení pacienta osetující sestrou pi píjmu a v intervalu 24 hodin v jejich nemocnici není definované standardem.

65

Tabulka 19 Standard definující náleitosti osetovatelské dokumentace Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 183 14 4 2 1 204 Percent 89,7 6,8 2,0 1,0 0,5 100,0 Valid Percent 89,7 6,8 2,0 1,0 0,5 100,0 Cumulative Percent 89,7 96,6 98,5 99,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 183 respondent (89, 7 %) uvedlo, e formální a vcné náleitosti osetovatelské dokumentace v jejich nemocnici jsou definované standardem, 14 respondent (6, 8 %) uvedlo, e formální a vcné náleitosti osetovatelské dokumentace v jejich nemocnici spíse jsou definované standardem, 4 respondenti (2 %) se nemohli rozhodnout, 2 respondenti (1 %) uvedli, e formální a vcné náleitosti osetovatelské dokumentace v jejich nemocnici spíse nejsou definované standardem a 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e formální a vcné náleitosti osetovatelské dokumentace v jejich nemocnici nejsou definované standardem.

66

Tabulka 20 Standard definující zápisy do osetovatelské dokumentace Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Total 172 24 7 1 204 Percent 84,3 11,8 3,4 0,5 100,0 Valid Percent 84,3 11,8 3,4 0,5 100,0 Cumulative Percent 84,3 96,1 99,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 172 respondent (84, 3 %) uvedlo, e frekvence a obsahová nápl zápis sester do osetovatelské dokumentace v jejich nemocnici je definovaná standardem, 24 respondent (11, 8 %) uvedlo, e frekvence a obsahová nápl zápis sester do osetovatelské dokumentace v jejich nemocnici spíse je definovaná standardem, 7 respondent (3, 4 %) se nemohlo rozhodnout, 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e frekvence a obsahová nápl zápis sester do osetovatelské dokumentace v jeho nemocnici spíse není definovaná standardem a ádný respondent neuvedlo, e frekvence a obsahová nápl zápis sester do osetovatelské dokumentace v jeho nemocnici není definovaná standardem.

67

Tabulka 21 Standard definující pedávání pacienta mezi kvalifikovanými sestrami Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Total 181 17 5 1 204 Percent 88,7 8,3 2,5 0,5 100,0 Valid Percent 88,7 8,3 2,5 0,5 100,0 Cumulative Percent 88,7 97,1 99,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 181 respondent (88, 7 %) uvedlo, e pedávání pacienta kvalifikovanou sestrou, kvalifikované seste v jejich nemocnici je definované standardem, 17 respondent (8, 3 %) uvedlo, e pedávání pacienta kvalifikovanou sestrou, kvalifikované seste v jejich nemocnici spíse je definované standardem, 5 respondent (2, 5 %) se nemohlo rozhodnout, 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e pedávání pacienta kvalifikovanou sestrou, kvalifikované seste v jeho nemocnici spíse není definované standardem, ádný z respondent neuvedl, e pedávání pacienta kvalifikovanou sestrou, kvalifikované seste v jejich nemocnici není definované standardem.

68

Tabulka 22 Standard definující písemné vyhotovení osetovatelského plánu Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Total 188 9 6 1 204 Percent 92,2 4,4 2,9 0,5 100,0 Valid Percent 92,2 4,4 2,9 0,5 100,0 Cumulative Percent 92,2 96,6 99,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 188 respondent (92, 2 %) uvedlo, e písemné vyhotovení osetovatelského plánu u kadého pacienta na zacátku hospitalizace v jejich nemocnici je definované standardem, 9 respondent (4, 4 %) uvedlo, e písemné vyhotovení osetovatelského plánu u kadého pacienta na zacátku hospitalizace v jejich nemocnici spíse je definované standardem, 6 respondent (2, 9 %) se nemohlo rozhodnout, 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e písemné vyhotovení osetovatelského plánu u kadého pacienta na zacátku hospitalizace v jejich nemocnici spíse není definované standardem a ádný respondent neuvedl, e písemné vyhotovení osetovatelského plánu u kadého pacienta na zacátku hospitalizace v jejich nemocnici není definované standardem.

69

Tabulka 23 Stanovení plánu osetovatelské péce do 24 hodin Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Total 147 48 6 3 204 Percent 72,1 23,5 2,9 1,5 100,0 Valid Percent 72,1 23,5 2,9 1,5 100,0 Cumulative Percent 72,1 95,6 98,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 147 respondent (72, 1 %) stanoví u kadého pacienta na zacátku jeho hospitalizace plán osetovatelské péce do 24 hodin, 48 respondent (23, 5 %) spíse stanoví u kadého pacienta na zacátku jeho hospitalizace plán osetovatelské péce do 24 hodin, 6 respondent (2, 9 %) se nemohlo rozhodnout, 3 respondenti (1, 5 %) spíse nestanoví u kadého pacienta na zacátku jeho hospitalizace plán osetovatelské péce do 24 hodin, ádný z respondent neuvedl, e nestanoví u kadého pacienta na zacátku jeho hospitalizace plán osetovatelské péce do 24 hodin.

70

Tabulka 24 Standard definující osetovatelskou péci poskytovanou formou osetovatelského procesu doprovázenou ádn vedenou osetovatelskou dokumentací Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 187 11 1 3 2 204 Percent 91,6 5,4 0,5 1,5 1,0 100,0 Valid Percent 91,6 5,4 0,5 1,5 1,0 100,0 Cumulative Percent 91,7 97,1 97,5 99,0 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 187 respondent (91, 6 %) uvedlo, e osetovatelská péce poskytovaná formou osetovatelského procesu doprovázená ádn vedenou osetovatelskou dokumentací v jejich nemocnici je definovaná standardem, 11 respondent (5, 4 %) uvedlo, e osetovatelská péce poskytovaná formou osetovatelského procesu doprovázená ádn vedenou osetovatelskou dokumentací v jejich nemocnici spíse je definovaná standardem, 1 respondent (0, 5 %) se nemohl rozhodnout, 3 respondenti (1, 5 %) uvedli, e osetovatelská péce poskytovaná formou osetovatelského procesu doprovázená ádn vedenou osetovatelskou dokumentací v jejich nemocnici spíse není definovaná standardem a 2 respondenti (1 %) uvedli, e osetovatelská péce poskytovaná formou osetovatelského procesu doprovázená ádn vedenou osetovatelskou dokumentací v jejich nemocnici není definovaná standardem.

71

Tabulka 25 Standard definující podávání lék a lécivých prostedk Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 180 13 3 4 4 204 Percent 88,2 6,3 1,5 2,0 2,0 100,0 Valid Percent 88,2 6,3 1,5 2,0 2,0 100,0 Cumulative Percent 88,2 94,6 96,1 98,0 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 180 respondent (88, 2 %) uvedlo, e podávání lék a lécivých prostedk v jejich nemocnici je definované standardem, 13 respondent (6, 3 %) uvedlo, e podávání lék a lécivých prostedk v jejich nemocnici spíse je definované standardem, 3 respondenti (1, 5 %) se nemohli rozhodnout, 4 respondenti (2 %) uvedli, e podávání lék a lécivých prostedk v jejich nemocnici spíse není definované standardem a 4 respondenti (2 %) uvedli, e podávání lék a lécivých prostedk v jejich nemocnici není definované standardem.

72

Tabulka 26 Standard definující seznámení pacienta s jeho právy Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 166 25 7 5 1 204 Percent 81,4 12,2 3,4 2,5 0,5 100,0 Valid Percent 81,4 12,2 3,4 2,5 0,5 100,0 Cumulative Percent 81,4 93,6 97,1 99,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 166 respondent (81, 4 %) uvedlo, e seznámení pacienta vhodnou formou po pijetí do nemocnice s jeho právy v jejich nemocnici je definované standardem, 25 respondent (12, 2 %) uvedlo, e seznámení pacienta vhodnou formou po pijetí do nemocnice s jeho právy v jejich nemocnici spíse je definované standardem, 7 respondent (3, 4 %) se nemohlo rozhodnout, 5 respondent (2, 5 %) uvedlo, e seznámení pacienta vhodnou formou po pijetí do nemocnice s jeho právy v jejich nemocnici spíse není definované standardem a 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e seznámení pacienta vhodnou formou po pijetí do nemocnice s jeho právy v jejich nemocnici není definované standardem.

73

Tabulka 27 Standard definující posouzení poteb edukace pacienta Frequency Ano Spíse Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 181 15 4 3 1 204 Percent 88,7 7,3 2,0 1,5 0,5 100,0 Valid Percent 88,7 7,3 2,0 1,5 0,5 100,0 Cumulative Percent 88,7 96,1 98,0 99,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 181 respondent (88, 7 %) uvedlo, e posouzení poteb edukace pacienta v jejich nemocnici je definované standardem, 15 respondent (7, 3 %) uvedlo, e posouzení poteb edukace pacienta v jejich nemocnici spíse je definované standardem, 4 respondenti (2 %) se nemohli rozhodnout, 3 respondenti (1, 5 %) uvedli, e posouzení poteb edukace pacienta v jejich nemocnici spíse není definované standardem a 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e posouzení poteb edukace pacienta v jeho nemocnici není definované standardem.

74

Tabulka 28 Standard definující pocet kvalifikovaného osetovatelského personálu Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 154 32 8 9 1 204 Percent 75,5 15,7 3,9 4,4 0,5 100,0 Valid Percent 75,5 15,7 3,9 4,4 0,5 100,0 Cumulative Percent 75,5 91,2 95,1 99,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 154 respondent (75, 5 %) uvedlo, e stanovení poctu kvalifikovaného osetovatelského personálu v jejich nemocnici je definované standardem, 32 respondent (15, 7 %) uvedlo, e stanovení poctu kvalifikovaného osetovatelského personálu v jejich nemocnici spíse je definované standardem, 8 respondent (3, 9 %) se nemohlo rozhodnout), 9 respondent (4, 4 %) uvedlo, e stanovení poctu kvalifikovaného osetovatelského personálu v jejich nemocnici spíse není definované standardem a 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e stanovení poctu kvalifikovaného osetovatelského personálu v jeho nemocnici není definované standardem.

75

Tabulka 29 Spokojenost s poctem pracovník v nelékaských profesích na oddlení Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 52 47 30 43 32 204 Percent 25,5 23,0 14,7 21,1 15,7 100,0 Valid Percent 25,5 23,0 14,7 21,1 15,7 100,0 Cumulative Percent 25,5 48,5 63,2 84,3 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 52 respondentm (25, 5 %) vyhovuje soucasný pocet pracovník v nelékaských profesích na oddlení, kde pracují, 47 respondentm (23 %) spíse vyhovuje soucasný pocet pracovník v nelékaských profesích na oddlení, kde pracují, 30 respondent (14, 7 %) se nemohlo rozhodnout, 43 respondentm (21, 1 %) spíse nevyhovuje soucasný pocet pracovník v nelékaských profesích na oddlení, kde pracují a 32 respondentm (15, 7 %) nevyhovuje soucasný pocet pracovník v nelékaských profesích na oddlení, kde pracují.

76

Tabulka 30 Standard definující kontroly osetovatelské dokumentace Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 174 22 2 4 2 204 Percent 85,3 10,8 1,0 2,0 1,0 100,0 Valid Percent 85,2 10,8 1,0 2,0 1,0 100,0 Cumulative Percent 85,3 96,1 97,1 99,0 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 174 respondent (85, 3 %) uvedlo, e kontroly osetovatelské dokumentace v jejich nemocnici jsou definované standardem, 22 respondent (10, 8 %) uvedlo, e kontroly osetovatelské dokumentace v jejich nemocnici spíse jsou definované standardem, 2 respondenti (1 %) se nemohli rozhodnout, 4 respondenti (2 %) uvedli, e kontroly osetovatelské dokumentace v jejich nemocnici spíse nejsou definované standardem a 2 respondenti (1 %) uvedli, e kontroly osetovatelské dokumentace v jejich nemocnici nejsou definované standardem.

77

Tabulka 31 Standard definující prevenci nozokomiálních infekcí Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Total 180 14 6 4 204 Percent 88,2 6,9 2,9 2,0 100,0 Valid Percent 88,2 6,9 2,9 2,0 100,0 Cumulative Percent 88,2 95,1 98,0 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 180 respondent (88, 2 %) uvedlo, e prevence nozokomiálních infekcí v jejich nemocnici je definovaná standardem, 14 respondent (6, 9 %) uvedlo, e prevence nozokomiálních infekcí v jejich nemocnici spíse je definovaná standardem, 6 respondent (2, 9 %) se nemohlo rozhodnout, 4 respondenti (2 %) uvedli, e prevence nozokomiálních infekcí v jejich nemocnici spíse není definovaná standardem a ádný z respondent neuvedl, e prevence nozokomiálních infekcí v jeho nemocnici není definovaná standardem.

78

Tabulka 32 Standard definující dodrování hygieny rukou Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 173 23 5 2 1 204 Percent 84,7 11,3 2,5 1,0 0,5 100,0 Valid Percent 84,7 11,3 2,5 1,0 0,5 100,0 Cumulative Percent 84,8 96,1 98,5 99,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 173 respondent (84, 7 %) uvedlo, e dodrování hygieny rukou v jejich nemocnici je definované standardem, 23 respondent (11, 3 %) uvedlo, e dodrování hygieny rukou v jejich nemocnici spíse je definované standardem, 5 respondent (2, 5 %) se nemohlo rozhodnout, 2 respondenti (1 %) uvedli, e dodrování hygieny rukou v jejich nemocnici spíse není definované standardem a 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e dodrování hygieny rukou v jeho nemocnici není definované standardem. Tabulka 33 Dodrování hygieny rukou Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne 180 14 7 3 Percent 88,2 6,9 3,4 1,5 Valid Percent 88,2 6,9 3,4 1,5 Cumulative Percent 88,2 95,1 98,5 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 180 respondent (88, 2 %) dodruje hygienu rukou, 14 respondent (6, 9 %) spíse dodruje hygienu rukou, 7 respondent (3, 4 %) se nemohlo rozhodnout, 3 respondenti (1, 5 %) spíse nedodrují hygienu rukou, ádný z respondent neuvedl, e nedodruje hygienu rukou.

79

Tabulka 34 Standard definující postupy a metody spojené s rizikem infekcí Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Total 167 29 5 3 204 Percent 81,9 14,2 2,4 1,5 100,0 Valid Percent 81,9 14,2 2,4 1,5 100,0 Cumulative Percent 81,9 96,1 98,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 167 respondent (81, 9 %) uvedlo, e postupy a metody spojené s rizikem infekcí, za úcelem sniování rizika infekce pro pacienty i personál v jejich nemocnici jsou definované standardem, 29 respondent (14, 2 %) uvedlo, e postupy a metody spojené s rizikem infekcí, za úcelem sniování rizika infekce pro pacienty i personál v jejich nemocnici spíse jsou definované standardem, 5 respondent (2, 4 %) se nemohlo rozhodnout, 3 respondenti (1, 5 %) uvedli, e postupy a metody spojené s rizikem infekcí, za úcelem sniování rizika infekce pro pacienty i personál v jejich nemocnici spíse nejsou definované standardem a ádný respondent neuvedl, e postupy a metody spojené s rizikem infekcí, za úcelem sniování rizika infekce pro pacienty i personál v jeho nemocnici nejsou definované standardem.

80

Tabulka 35 Poskytování osetovatelské péce dle standardu Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Total 172 24 7 1 204 Percent 84,3 11,8 3,4 0,5 100,0 Valid Percent 84,3 11,8 3,4 0,5 100,0 Cumulative Percent 84,3 96,1 99,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 172 respondent (84, 3 %) uvedlo, e poskytuje osetovatelskou péci pacientovi dle standardu formou osetovatelského procesu, 24 respondent (11, 8 %) uvedlo, e spíse poskytuje osetovatelskou péci pacientovi dle standardu formou osetovatelského procesu, 7 respondent (3, 4 %) se nemohlo rozhodnout, 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e spíse neposkytuje osetovatelskou péci pacientovi dle standardu formou osetovatelského procesu a ádný respondent neuvedl, e neposkytuje osetovatelskou péci pacientovi dle standardu formou osetovatelského procesu.

81

Tabulka 36 Spolupráce pi poskytování osetovatelské péce pacientovi se standardem Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 144 47 10 1 2 204 Percent 70,6 23,0 4,9 0,5 1,0 100,0 Valid Percent 70,6 23,0 4,9 0,5 1,0 100,0 Cumulative Percent 70,6 93,6 98,5 99,0 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 144 respondent (70, 6 %) uvedlo, e pi poskytování osetovatelskou péce formou osetovatelského procesu spolupracuje se standardem, 47 respondent (23 %) uvedlo, e pi poskytování osetovatelskou péce formou osetovatelského procesu spíse spolupracuje se standardem, 10 respondent (4, 9 %) se nemohlo rozhodnout, 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e pi poskytování osetovatelskou péce formou osetovatelského procesu spíse nespolupracuje se standardem a 2 respondenti (1 %) uvedli, e pi poskytování osetovatelskou péce formou osetovatelského procesu nespolupracují se standardem.

82

Tabulka 37 Osvojení si postup poskytování osetovatelské péce Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne 160 36 7 1 Percent 78,4 17,7 3,4 0,5 Valid Percent 78,4 17,6 3,4 0,5 Cumulative Percent 78,4 96,1 99,5 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 160 respondent (78, 4 %) uvedlo, e má osvojené postupy poskytování osetovatelské péce formou osetovatelského procesu, 36 respondent (17, 7 %) uvedlo, e spíse má osvojené postupy poskytování osetovatelské péce formou osetovatelského procesu, 7 respondent (3, 4 %) se nemohlo rozhodnout, 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e spíse nemá osvojené postupy poskytování osetovatelské péce formou osetovatelského procesu a ádný respondent neuvedl, e nemá osvojené postupy poskytování osetovatelské péce formou osetovatelského procesu. Tabulka 38 Snadnost aplikace osetovatelského procesu v praxi pro sestry Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne 138 55 9 2 Percent 67,6 27,0 4,4 1,0 Valid Percent 67,6 27,0 4,4 1,0 Cumulative Percent 67,6 94,6 99,0 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 138 respondent (67, 6 %) uvedlo, e osetovatelský proces a jeho fáze je pro n snadné aplikovat v praxi, 55 respondent (27 %) uvedlo, e osetovatelský proces a jeho fáze pro n spíse je snadné aplikovat v praxi, 9 respondent (4, 4 %) se nemohlo rozhodnout, 2 respondenti (67, 6 %) uvedli, e osetovatelský proces a jeho fáze pro n spíse není snadné aplikovat v praxi a ádný respondent neuvedl, e osetovatelský proces pro nj není snadné aplikovat v praxi.

83

Tabulka 39 Kontrola osetovatelské péce dle standardu Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Total 178 19 5 2 204 Percent 87,3 9,2 2,5 1,0 100,0 Valid Percent 87,3 9,2 2,5 1,0 100,0 Cumulative Percent 87,3 96,6 99,0 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 178 respondent (87, 3 %) uvedlo, e osetovatelská péce o pacienta dle standard formou osetovatelského procesu je kontrolována auditem, 19 respondent (9, 2 %) uvedlo, e osetovatelská péce o pacienta dle standard formou osetovatelského procesu spíse je kontrolována auditem, 5 respondent (2, 5 %) se nemohlo rozhodnout, 2 respondenti (1 %) uvedli, e osetovatelská péce o pacienta dle standard formou osetovatelského procesu spíse není kontrolována auditem a ádný respondent neuvedl, e osetovatelské péce o pacienta dle standard formou osetovatelského procesu není kontrolována auditem.

84

Tabulka 40 Zápis do osetovatelské dokumentace pi poskytování osetovatelské péce Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 188 9 1 5 1 204 Percent 92,2 4,3 0,5 2,5 0,5 100,0 Valid Percent 92,2 4,3 0,5 2,5 0,5 100,0 Cumulative Percent 92,2 96,6 97,1 99,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondentu (100 %) 188 respondent (92, 2 %) uvedlo, e poskytuje osetovatelskou péci formou osetovatelského procesu s ádným zápisem do osetovatelské dokumentace, 9 respondent (4, 3 %) uvedlo, e spíse poskytuje osetovatelskou péci formou osetovatelského procesu s ádným zápisem do osetovatelské dokumentace, 1 respondent se nemohl rozhodnout, 5 respondent (2, 5 %) uvedlo, e spíse neposkytuje osetovatelskou péci formou osetovatelského procesu s ádným zápisem do osetovatelské dokumentace a 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e neposkytuje osetovatelskou péci formou osetovatelského procesu s ádným zápisem do osetovatelské dokumentace.

85

Tabulka 41 Práce se standardem pi ádném vedení osetovatelské dokumentace Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Total 157 39 5 3 204 Percent 77,0 19,1 2,4 1,5 100,0 Valid Percent 77,0 19,1 2,4 1,5 100,0 Cumulative Percent 77,0 96,1 98,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondent 157 respondent (77 %) uvedlo, e se ídí standardem pi ádném vedení osetovatelské dokumentace, 39 respondent (19, 1 %) uvedlo, e se spíse ídí standardem pi ádném vedení osetovatelské dokumentace, 5 respondent (2, 4 %) se nemohlo rozhodnout, 3 respondenti (1, 5 %) uvedli, e se spíse neídí standardem pi ádném vedení osetovatelské dokumentace, ádný s respondent neuvedl, e se neídí standardem pi ádném vedení osetovatelské dokumentace.

86

Graf 3 Problémy s ádným vedením osetovatelské dokumentace

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 148 respondent (72, 5 %) respondent uvedlo, e má problémy s ádným vedení osetovatelské dokumentace a 56 respondent (27, 5 %) uvedlo, e nemá ádné problémy s vedením osetovatelské dokumentace.

87

Graf 4 Nejcastjsí problémy pi vedení osetovatelské dokumentace

Z celkového poctu 148 respondent, kteí uvedli, e mají problémy s ádným vedením osetovatelské dokumentace a mohli uvést nkolik nejcastjsích problému, z celkového poctu 156 odpovdí (100 %), 37 odpovdí (23, 7 %) povauje za nejvtsí problémy pi vedení dokumentace nedostatek casu, v 33 odpovdích (21, 2 %) bylo uvedeno jako nejvtsí problém vlastní chyby a selhání, v 29 odpovdích (18, 6 %) oznacili respondenti jako problém pílisnou administrativní zát osetovatelské dokumentace, ve 24 odpovdích (15, 4 %) bylo uvedeno nadmrný pocet pacient na jednu sestru a tím nezvládání ádného vedení osetovatelské dokumentace, 21 odpovdí (13, 5 %) se týkalo nedostatku personálu, v 12 odpovdích (7, 6 %) byla uvedená nejednotnost názor na ádné vedení osetovatelské dokumentace.

88

Graf 5 Pomoc pi pochybnostech o správnosti vedení osetovatelské dokumentace

Z celkového poctu respondent 204, kteí se vyjádili na koho se mou obrátit v pípad pochybností o správnosti vedení osetovatelské dokumentace a mohli uvést nkolik moností, z celkového poctu 352 odpovdí (100 %) ve 125 odpovdích stanicní sestru, ve 111 odpovdích (31, 5 %) bylo uvedeno, (35, 5 %) bylo uvedeno, e pi pochybnostech o vedení dokumentace se me respondent obrátit na e pi pochybnostech o vedení dokumentace se me respondent obrátit na vrchní sestru, ve 78 odpovdích (22, 2 %) bylo uvedeno, e pi pochybnostech o vedení dokumentace se me respondent obrátit na osobu povenou sledováním a kontrolou dokumentace, ve 28 odpovdích (8 %) bylo uvedeno, e pi pochybnostech o vedení dokumentace se me respondent obrátit na hlavní sestru a v 10 odpovdích (2, 8 %) bylo uvedeno, e respondent se nemá na koho obrátit pi svých pochybnostech o vedení osetovatelské dokumentace.

89

Tabulka 42 Kontrola ádného vedení osetovatelské dokumentace auditem Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Total 190 11 1 2 204 Percent 93,1 5,4 0,5 1,0 100,0 Valid Percent 93,1 5,4 0,5 1,0 100,0 Cumulative Percent 93,1 98,5 99,0 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 190 respondent (93, 1 %) uvedlo, e ádné vedení osetovatelské dokumentace je kontrolováno auditem, 11 respondent (5, 4 %) uvedlo, e ádné vedení osetovatelské dokumentace spíse je kontrolováno auditem, 1 respondent (0, 5 %) se nemohl rozhodnout, 2 respondenti (1 %) uvedli, e ádné vedení osetovatelské dokumentace spíse není kontrolováno auditem a ádný respondent neuvedl, e ádné vedení osetovatelské dokumentace není kontrolováno auditem.

Tabulka 43 Posouzení poteb edukace u kadého pacienta Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne 171 23 4 5 1 Percent 83,8 11,3 2,0 2,4 0,5 Valid Percent 83,8 11,3 2,0 2,4 0,5 Cumulative Percent 83,8 95,1 97,1 99,5 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 171 respondent (83, 8 %) uvedlo, e posuzuje poteby edukace u kadého pacienta, 23 respondent (11, 3 %) uvedlo, e spíse posuzuje poteby edukace u kadého pacienta, 4 respondenti (2 %) se nemohli rozhodnout, 5 respondent (2, 4 %) uvedlo, e spíse neposuzuje poteby edukace u kadého pacienta a 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e neposuzuje poteby edukace u kadého pacienta.

90

Tabulka 44 Zápis posouzení poteb edukace pacienta do osetovatelské dokumentace Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 185 11 4 1 3 204 Percent 90,7 5,3 2,0 0,5 1,5 100,0 Valid Percent 90,7 5,3 2,0 0,5 1,5 100,0 Cumulative Percent 90,7 96,1 98,0 98,5 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 185 respondent (90, 7 %) uvedlo, e zapíse posouzení poteb edukace pacienta do osetovatelské dokumentace, 11 respondent (5, 3 %) uvedlo, e spíse zapíse posouzení poteb edukace pacienta do osetovatelské dokumentace, 4 respondenti (2 %) se nemohli rozhodnout, 1 respondent (0, 5 %) uvedl, e spíse nezapíse posouzení poteb edukace pacienta do osetovatelské dokumentace a 3 respondenti (1, 5 %) uvedli, e nezapísou posouzení poteb edukace pacienta do osetovatelské dokumentace.

91

Tabulka 45 ízení se standardem pi posuzování poteb edukace pacienta Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 123 53 15 7 6 204 Percent 60,3 26,0 7,4 3,4 2,9 100,0 Valid Percent 60,3 26,0 7,4 3,4 2,9 100,0 Cumulative Percent 60,3 86,3 93,6 97,1 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 123 respondent (60, 3 %) uvedlo, e se ídí pi posuzování poteb pacienta se zápisem v osetovatelské dokumentaci standardem, 53 respondent (26 %) uvedlo, e se spíse ídí pi posuzování poteb pacienta se zápisem v osetovatelské dokumentaci standardem, 15 respondent (7, 4 %) se nemohlo rozhodnout, 7 respondent (3, 4 %) uvedlo, e se spíse neídí pi posuzování poteb pacienta se zápisem v osetovatelské dokumentaci standardem a 6 respondent (2, 9 %) uvedlo, e se neídí pi posuzování poteb pacienta se zápisem v osetovatelské dokumentaci standardem.

92

Graf 6 Kdy nejcastji probíhá edukace pacienta

Z celkového poctu respondent 204, kteí se vyjádili kdy nejcastji edukují pacienta a mohli uvést nkolik moností, z celkového poctu 481 odpovdí (100 %) ve 165 odpovdích (34, 3 %) bylo uvedeno, e respondenti edukují pacienta bhem celé jeho hospitalizace ve 142 odpovdích (29, 5 %) bylo uvedeno, e respondenti edukují pacienta pi píjmu na oddlení, ve 100 odpovdích (20, 8 %) bylo uvedeno, e respondenti edukují pacienta ped vysetením, operací nebo zákrokem, ve 69 odpovdích (14, 4 %) bylo uvedeno, e respondenti edukují pacienta na základ poádání lékae nebo pacienta a v 5 odpovdích (1 %) bylo uvedené, e respondenti pacienta needukují.

93

Tabulka 46 Vyjádení názoru na dleitost edukace Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 162 27 7 6 2 204 Percent 79,4 13,3 3,4 2,9 1,0 100,0 Valid Percent 79,4 13,2 3,4 2,9 1,0 100,0 Cumulative Percent 79,4 92,6 96,1 99,0 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) povauje 162 respondent (79, 4 %) edukaci za dleitou, 27 respondent (13, 3 %) povauje edukaci za spíse dleitou, 7 respondent (3, 4 %) se tko rozhoduje, 6 respondent (2, 9 %) edukaci spíse nepovauje za dleitou a 2 respondenti (1 %) nepovaují edukaci za dleitou.

94

Tabulka 47 Názor sester na dleitost edukace - konkrétn Lepsí spolupráce pacienta Lepsí informovanost pacienta Rychlejsí uzdravení pacienta Podíl pacienta na péci o své zdraví Edukace je soucást osetovatelské péce o pacienta Dleitá soucást výsledku lécby Kontakt s pacientem ­ objasování prbhu osetovatelské péce Prevence rizikového chování pacienta vzhledem ke svému zdraví Jiné Nemám cas, needukuji pacienta Celkem

64 59 38 36 30 28 28 16 10 2 311

20, 6 % 19 % 12, 2 % 11,6 % 9, 6 % 9% 9% 5, 1 % 3, 3 % 0, 6 % 100 %

Z celkového poctu 204 respondent, kteí mohli uvést nkolik moností k vyjádení svého názoru na dleitost edukace pacienta z celkového poctu 311 názor (100 %) v 64 odpovdích (20, 6 %) respondenti uvedli, e dleitost edukace vidí v lepsí spolupráci pacienta, v 59 odpovdích (19 %) respondenti uvedli, e dleitost edukace vidí v lepsí informovanosti pacienta, v 38 odpovdích (12, 2 %) respondenti uvedli, e dleitost edukace vidí vzhledem k rychlejsímu uzdravení pacienta, v 36 odpovdích (11, 6 %) respondenti uvedli, e dleitost edukace vidí v podílu pacienta na péci o své zdraví, v 30 odpovdích (9, 6 %) respondenti uvedli, e dleitost edukace vidí v tom, e edukace je dleitá soucást osetovatelské péce o pacienta, v 28 odpovdích (9 %) respondenti uvedli, e dleitost edukace vidí v tom, e je dleitá soucást výsledk lécby, v 28 odpovdích (9 %) respondenti uvedli, e dleitost edukace vidí, e jejím prostednictvím udrují kontakt s pacientem vzhledem k vysvtlování a objasování celého prbhu osetovatelské péce, v 16 odpovdích (5, 1 %) respondenti uvedli, e dleitost edukace vidí v prevenci rizikového chování pacienta vzhledem ke svému zdraví, v 10 odpovdích (3, 3 %) respondenti uvedli, e dleitost edukace vidí v jiných oblastech a 2 respondenti (0, 6 %) uvedli, e needukují pacienta, protoe nemají cas.

95

Graf 7 Nejcastjsí oblasti edukace

Z celkového poctu 204 respondent, kteí mohli uvést nkolik moností, kterými specifikují nejcastjsí oblasti edukace pacienta z celkového poctu 858 odpovdí (100 %) v 147 odpovdích (17, 1 %) respondenti uvedli, e edukují pacienta o domácím a osetovatelském reimu, ve 143 odpovdích (16, 7 %) respondenti uvedli, e edukují pacienta vzhledem k nácviku nových dovedností, v 139 odpovdích (16, 2 %) respondenti uvedli, e edukují pacienta o jeho právech a povinnostech, v 116 odpovdích (13, 5 %) respondenti uvedli, e edukují pacienta vzhledem k nácviku nové sebeobsluné cinnosti, v 114 odpovdích (13, 3 %) respondenti uvedli, e edukují pacienta v oblasti stravování, v 83 odpovdích (9, 7 %) respondenti uvedli, e edukují pacienta vzhledem k nácviku chze, v 82 odpovdích (9, 6 %) respondenti uvedli, e edukují pacienta vzhledem k rehabilitaci a v 34 odpovdích (4 %) respondenti uvedli, e edukují pacienta v jiné oblasti.

96

Tabulka 48 Podílení se na tvorb standard pro poskytování osetovatelské péce Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne 30 23 3 63 85 Percent 14,7 11,3 1,5 30,8 41,7 Valid Percent 14,7 11,3 1,5 30,8 41,7 Cumulative Percent 14,7 26,0 27,5 58,3 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 30 respondent (14, 7 %) se podílelo osobn na vytváení standard pro poskytování osetovatelské péce, 23 respondent (11, 3 %) se spíse podílelo na vytváení standard pro poskytování osetovatelské péce, 3 respondenti (1, 5 %) se nemohli rozhodnout, 63 respondent (30, 8 %) se spíse nepodílelo na tvorb standard pro poskytování osetovatelské péce a 85 respondent (41, 7 %) se nepodílelo na tvorb standard pro poskytování osetovatelské péce. Tabulka 49 Pínos standard pi poskytování osetovatelské péce dle názoru sester Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne 90 45 39 26 4 Percent 44,1 22,1 19,1 12,7 2,0 Valid Percent 44,1 22,1 19,1 12,7 2,0 Cumulative Percent 66,2 22,1 85,3 98,0 100,0

Total 204 100,0 100,0 Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 90 respondent (44, 1 %) pociuje pínos standard pi poskytování osetovatelské péci, 45 respondent (22, 1 %) spíse pociuje pínos standard pi poskytování osetovatelské péci pociuje, 39 respondent (19, 1 %) se neme rozhodnout, 26 respondent (12, 7 %) spíse nepociuje pínos standard pi poskytování osetovatelské péci a 4 respondenti (2 %) nepociují pociuje pínos standard pi poskytování osetovatelské péci.

97

Tabulka 50 Jednoduchost aplikace standard do praxe dle sester Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 7 80 69 42 6 204 Percent 3,4 39,2 33,8 20,7 2,9 100,0 Valid Percent 3,4 39,2 33,8 20,7 2,9 100,0 Cumulative Percent 3,4 42,6 76,5 97,1 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 7 respondent (3, 4 %) uvedlo, e bylo jednoduché aplikovat standardy do praxe na jejich oddlení, 80 respondent (39, 2 %) uvedlo, e bylo spíse jednoduché aplikovat standardy do praxe na jejich oddlení, 69 respondent (33, 8 %) se nemohlo rozhodnout, 42 respondent (20, 7 %) uvedlo, e spíse nebylo jednoduché aplikovat standardy do praxe na jejich oddlení a 6 respondent (2, 9 %) uvedlo, e nebylo jednoduché aplikovat standardy do praxe na jejich oddlení.

98

Tabulka 51 Zkvalitnní péce o pacienta po zavedení standard dle názoru sester Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 37 56 53 41 17 204 Percent 18,1 27,5 26,0 20,1 8,3 100,0 Valid Percent 18,1 27,5 26,0 20,1 8,3 100,0 Cumulative Percent 18,1 45,6 71,6 91,7 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 37 respondent (18, 1 %) si myslí, e péce o pacienta se zkvalitnila po zavedení standard pro osetovatelskou péci do praxe, 56 respondent (27, 5 %) si myslí, e péce o pacienta se spíse zkvalitnila po zavedení standard pro osetovatelskou péci do praxe, 53 respondent (26 %) se nemohlo rozhodnout, 41 respondent (20, 1 %) si myslí, e péce o pacienta se spíse nezkvalitnila po zavedení standard pro osetovatelskou péci do praxe a 17 respondent (8, 3 %) si myslí, e péce o pacienta se nezkvalitnila po zavedení standard pro osetovatelskou péci do praxe.

99

Graf 8 Komplikace pi zavádní standard pro osetovatelskou péci do praxe

Z celkového poctu 67 respondent, kteí uvedli, e si pamatují na komplikace pi zavádní standard pro osetovatelskou péci do praxe a mohli uvést více moností, bylo z celkového poctu 103 odpovdí (100%) v 60 odpovdích (58,3%) uvedené komplikace ze strany sester, v 38 odpovdích (36, 9 %) uvedené komplikace ze strany léka a 5 odpovdích (4, 8 %) uvedené jiné komplikace pi zavádní standard pro osetovatelskou péci do praxe.

100

Tabulka 52 Konkrétní problémy pi zavádní standard osetovatelské péce do praxe Komplikace ze strany léka 38 100 % Povaování standard za zbytecnost Nedvra ke standardm osetovatelské péce Nespokojenost se zmnami Celkový negativní postoj Komplikace ze strany sester Neochota pijímat nové a neznámé vci Nespokojenost se zmnami Strach z rostoucí administrativy Celkové obavy 16 9 7 6 60 25 18 13 4 42, 1 % 23, 7 % 18, 4 % 15, 8 % 100 % 41, 7 % 30 % 21, 7 % 6, 6 %

Z celkového poctu 67 respondent, kteí uvedli komplikace pi zavádní standard osetovatelské péce do praxe a mohli uvést nkolik odpovdí, z celkového poctu 103 odpovdí, ve kterých 38 odpovdí se týkalo komlikací ze strany léka (100 %) v 16 odpovdích (42, 1 %) respondenti uvedli, e komplikací ze strany léka pi zavádní standard osetovatelské péce bylo povaování standard osetovatelské péce za zbytecnost, v 9 odpovdích (23, 7 %) respondenti uvedli, e komplikací byla nedvra ke standardm osetovatelské péce, v 7 odpovdích (18, 4 %) respondenti uvedli, e komplikací byla nespokojenost se zmnami, v 6 odpovdích (15, 8 %) respondenti uvedli, e komplikací byl celkový negativní postoj. Z celkového poctu 60 odpovdí (100 %), které se týkaly komplikací a problém ze strany sester pi zavádní standard osetovatelské péce do praxe v 25 odpovdích (41, 7 %) respondenti uvedli, e komplikací ze strany sester pi zavádní standard osetovatelské péce byla neochota pijímat nové vci, v 18 odpovdích (30 %) respondenti uvedli, e komplikací ze strany sester pi zavádní standard osetovatelské péce byla nespokojenost se zmnami, v 13 odpovdích (21, 7 %) respondenti uvedli, e komplikací ze strany sester pi zavádní standard osetovatelské péce byl strach z rostoucí administrativy, ve 4 odpovdích (6, 6 %) respondenti uvedli, e komplikací ze strany sester pi zavádní standard osetovatelské péce byly celkové obavy.

101

Graf 9 Názor na standardy pro poskytování osetovatelské péce

Z celkového poctu 204 respondent, kteí vyjádili svj názor na standardy pro poskytování osetovatelské péce a mohli uvést nkolik moností, z celkového poctu 333 odpovdí (100 %), v 152 odpovdích (45, 6 %) si respondenti myslí, e standardy pro osetovatelskou péci umoují kontrolu dodrování stanovených postup osetovatelské péce, v 128 odpovdích (38, 4 %) si respondenti myslí, e standardy pro poskytování osetovatelské péce zvysují kvalitu osetovatelské péce ve 32 odpovdích (9, 6 %) si respondenti myslí, e standardy zbytecn zdrují a odvádjí pozornost od pacienta a v 21 odpovdích (6, 4 %) si respondenti myslí, e osetovatelské standardy jsou jen dalsí administrativa, nepodstatná pro jejich práci.

102

Tabulka 53 Názor sester na dleitost standard pi poskytování osetovatelské péce Frequency Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Total 165 32 5 2 204 Percent 80,8 15,7 2,5 1,0 100,0 Valid Percent 80,8 15,7 2,5 1,0 100,0 Cumulative Percent 80,9 96,6 99,0 100,0

Z celkového poctu 204 respondent (100 %) 165 respondent (80, 8 %) uvedlo, e povauje standardy pro poskytování osetovatelské péce za dleité, 32 respondent (15, 7 %) uvedlo, e spíse povauje standardy pro poskytování osetovatelské péce za dleité, 5 respondent (2, 5 %) se nemohlo rozhodnout, 2 respondenti (1 %) uvedli, e spíse nepovaují standardy pro poskytování osetovatelské péce za dleité a ádný respondent neuvedl, e nepovauje standardy pro poskytování osetovatelské péce za dleité.

103

Tabulka 54 Názor sester na dleitost standard osetovatelské péce Jednotný postup Zvýsení kvality osetovatelské péce Zdroj informací Kontrola osetovatelské péce Monost osobní kontroly pi pochybnostech Pedcházení chybám a omylm Nepotebuji standardy pi své práci Dodrování standard ­ právní ochrana sestry Zvysování odbornosti a profesionality pi poskytování osetovatelské péce Jiné Celkem

89 14, 9 % 82 13, 8 % 76 12, 8 % 75 12, 6 % 73 12, 2 % 69 11, 6 % 53 28 26 25 8, 9 % 4, 7 % 4, 4 % 4, 1 %

596 100 %

Z celkového poctu 204 respondent, kteí vyjádili svj názor na dleitost standard týkajících se poskytování osetovatelské péce a mohli uvést nkolik odpovdí, z celkového poctu 596 odpovdí (100 %) v 89 odpovdích (14, 9 %) respondenti uvedli, e jejich dleitost vidí v jednotném postupu pi poskytování osetovatelské péce, v 82 odpovdích (13, 8 %) ve zvýsení kvality poskytované osetovatelské péce, v 76 odpovdích (12, 8 %) respondenti uvedli, e jejich dleitost vidí v tom, e standardy povaují za zdroj informací, v 75 odpovdích (12, 6 %) respondenti uvedli, e jejich dleitost vidí v tom, e umoují kontrolu osetovatelské péce, v 73 odpovdích (12, 2 %) respondenti uvedli, e jejich dleitost vidí v tom, e umoují osobní kontrolu správnosti poskytované osetovatelské péce pi pochybnostech, v 69 odpovdích (11, 6 %) respondenti uvedli, e díky ním pedchází chybám a omylm pi poskytování osetovatelské péce, v 53 odpovdích (8, 9 %) respondenti uvedli, e nevidí jejich dleitost, protoe je pi své práci nepotebují, v 28 odpovdích (4, 7 %) respondenti uvedli, e jejich dodrování jim zajistí právní ochranu, v 26 odpovdích (4, 4 %) respondenti uvedli, e jejich dleitost vidí ve zvysování odbornosti a profesionality pi poskytování osetovatelské péce a v 25 odpovdích (4, 1 %) respondenti uvedli, e jejich dleitost vidí v jiných oblastech.

104

4.2 Výsledky dotazníkového setení - popisná statistika (tídní druhého stupn) Kontingencní tabulka 1 Délka praxe ­ Problémy s ádným vedením osetovatelské dokumentace

Count Délka praxe Mén ne 5 let 6 ­ 10 let 11 ­ 20 let 21 let a více Total Problémy s vedením osetovatelské dokumentace Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 4 17, 4 % 5 16, 1 % 1 5, 3 % 12 16 % 12 21, 4 % 34 16, 7 % 5 21, 7 % 3 9, 7 % 3 15, 8 % 16 21, 3 % 13 23, 3 % 40 19, 6 % 4 17, 4 % 9 29 % 10 52, 6 % 12 16 % 11 19, 6 % 46 22, 5 % 10 43,5 % 14 45, 2 % 5 26, 3 % 35 46, 7 % 20 35, 7 % 84 41, 2 % 23 100 % 31 100 % 19 100 % 75 100 % 56 100 % 204 100%

Z celkového poctu 23 respondent (100 %), kteí uvedli, e mají problém s vedením osetovatelské dokumentace, bylo 10 respondent (43, 5 %) s délkou praxe 21 let a více, 5 respondent (21, 7 %) s délkou praxe 6 ­ 10 let, 4 respondenti (17, 4 %) s délkou praxe mén ne 5 let a 4 respondenti (17, 4 %) s délkou praxe 11 ­ 20 let. Z celkového poctu 31 respondent (100 %), kteí uvedli, e spíse mají problém s ádným vedením osetovatelské dokumentace, bylo 14 respondent (45, 2 %) s délkou praxe 21 let a více, 9 respondent (29 %) s délkou praxe 11 ­ 20 let, 5 respondent (16, 1 %) s délkou praxe mén ne 5 let a 3 respondenti (9, 7 %) s délkou praxe 6 ­ 10 let). Z celkového poctu 19 respondent (100 %), kteí uvedli, e se nemou rozhodnout, bylo 10 respondent (52, 6 %) s délkou praxe 11 ­ 20 let, 5 respondent (26, 3 %) s délkou praxe 21 let a více, 3 respondenti (15, 8 %) s délkou praxe 6 ­ 10 let a 1 respondent (5, 3 %) s délkou praxe mén ne 5 let.

105

Z celkového poctu 75 respondent (100 %), kteí uvedli, e spíse nemají problém s ádným vedením osetovatelské dokumentace, bylo 35 respondent (46, 7 %) s délkou praxe 21 let a více, 16 respondent (21,3 %) se s délkou praxe 6 ­ 10 let, 12 respondent (16 %) s délkou praxe mén ne 5 let a 12 respondent (16 %) s délkou praxe11 ­ 20 let. Z celkového poctu 56 respondent (100 %), kteí uvedli, e nemají problémy s ádným vedením osetovatelské dokumentace, bylo 20 respondent (35, 7 %) s délkou praxe 21 let a více, 13 respondent (23, 3 %) s délkou praxe 6 ­ 10 let, 12 respondent (21, 4 %) s délkou praxe mén ne 5 let a 11 respondent (19, 6 %) s délkou praxe 11 ­ 20 let. Z celkového poctu 204 respondent (100 %), kteí se vyjádili k problémm s ádným vedením osetovatelské dokumentace, bylo 84 respondent (41, 2 %) s délkou praxe 21 let a více, 46 respondent (22, 5 %) s délkou praxe 11 ­ 20 let, 40 respondent (19, 6 %) s délkou praxe 6 ­ 10 let a 34 respondent (16, 7 %) s délkou praxe mén ne 5 let.

106

Kontingencní tabulka 2 Pracovní zaazení ­ Problémy s ádným vedením osetovatelské dokumentace

Count Pracovní zaazení Sestra u lka Problémy s vedením osetovatelské dokumentace Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 14 60, 9 % 25 80, 7 % 17 89, 5 % 44 58, 7 % 43 76, 8 % 143 70, 1 % Stanicní sestra 7 30, 4 % 4 12, 9 % 0 0% 17 22, 7 % 10 17, 9 % 38 18, 6 % Vrchní sestra 2 8, 7 % 1 3, 2 % 1 5, 3 % 10 13, 3 % 2 3, 5 % 16 7, 8 % Jiné 0 0% 1 3, 2 % 1 5, 3 % 4 5, 3 % 1 1, 8 % 7 3, 5 % Total 23 100 % 31 100 % 19 100 % 75 100 % 56 100 % 204 100 %

Z celkového poctu 23 respondent (100 %), kteí uvedli, e mají problém s ádným vedením osetovatelské dokumentace, bylo 14 respondent (60, 9 %) v pracovním zaazení jako sestra lkového oddlení, 7 respondent (30, 4 %) pracuje jako stanicní sestra, 2 (8, 7 %) respondenti pracují jako vrchní sestra a ádný z respondent neuvedl jiné pracovní zaazení. Z celkového poctu 31 respondent (100 %), kteí uvedli, e spíse mají problémy s ádným vedením osetovatelské dokumentace, bylo 25 respondent (80, 7 %) v pracovním zaazení jako sestra u lka, 4 respondenti (12, 9 %) pracují jako stanicní sestra, 1 respondent (3, 2 %) pracuje jako vrchní sestra a 1 respondent (3, 2 %) uvedl jiné pracovní zaazení. Z celkového poctu 19 respondent (100 %), kteí se nemohli rozhodnout, bylo 17 respondent (89, 5 %) v pracovním zaazení jako sestra u lka, 1 respondent (5, 3 %) pracuje jako vrchní sestra a 1 respondent (5, 3 %) uvedl jiné pracovní zaazení.

107

Z celkového poctu 75 respondent (100 %), kteí uvedli, e spíse nemají problémy s ádným vedením osetovatelské dokumentace, bylo 44 respondent (58, 7 %) v pracovním zaazení jako sestra u lka, 17 respondent (22, 7 %) pracuje jako stanicní sestra, 10 respondent (13, 3 %) pracuje jako vrchní sestra a 4 respondenti (5, 3 %) uvedli jiné pracovní zaazení. Z celkového poctu 56 respondent (100 %), kteí uvedli, e nemají problémy s ádným vedením osetovatelské dokumentace, bylo 43 respondent (76, 8 %) v pracovním zaazení jako sestra u lka, 10 respondent (17, 9 %) pracuje jako stanicní sestra, 2 respondenti (3, 5 %) pracují jako vrchní sestra a 1 respondent (1, 8 %) uvedl jiné pracovní zaazení. Z celkového poctu 204 respondent (100 %), kteí se vyjádili k problémm s ádným vedením osetovatelské dokumentace, bylo 143 respondent (70, 1 %) v pracovním zaazení jako sestra lkového oddlení, 38 respondent (18, 6 %) pracuje jako stanicní sestra, 16 respondent (7, 8 %) pracuje jako vrchní sestra a 7 respondent (3, 5 %) uvedlo jiné pracovní zaazení.

108

Kontingencní tabulka 3 Vzdlání ­ Dleitost edukace dle sester

Count Nejvyssí dosaené vzdlání SS Vyssí VS maturita SS+ PSS odborné VS Bc. Mgr. Special. Dleitost edukace dle sester Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 65 50 40, 1 % 30, 9 % 13 48, 1 % 10 37 % 21 13 % 3 11, 2 % 0 0% 3 50 % 0 0% 27 13, 2 % 24 1 1 14, 8 % 0, 6 % 0, 6 % 0 0% 1 14, 3 % 0 0% 0 0% 1 3, 7 % 0 0%

Total 162 100 % 27 100 %

2 3 28, 6 % 42, 8 % 3 50 % 1 50 % 0 0% 1 50 %

0 1 7 0 % 14, 3 % 100 % 0 0% 0 0% 0 0% 0 0% 2 1% 6 100 % 2 100 % 204 100 %

84 64 41, 2 % 31, 3 %

25 2 12, 3 % 1 %

Z celkového poctu 162 respondent (100 %), kteí uvedli, e povaují edukaci za dleitou, mlo 65 respondent (40,1 %) stedoskolské vzdlání s maturitou, 50 respondent (30, 9 %)stedoskolské vzdlání s maturitou a PSS, 24 respondent (14, 8 %) vysokoskolské vzdlání ­ Bc , 21 respondent (13 %) vyssí odborné vzdlání, 1 respondent (0, 6 %) vysokoskolské vzdlání ­ Mgr. a 1 respondent (0, 6 %) specializacní vzdlání. Z celkového poctu 27 respondent (100 %), kteí uvedli, e spíse povaují edukaci za dleitou, mlo 13 respondent (48, 1 %) stedoskolské vzdlání s maturitou, 10 respondent (37 %) stedoskolské vzdlání s maturitou a PSS, 3 respondenti (11, 2 %) vyssí odborné vzdlání, 1 respondent (3, 7 %) vysokoskolské vzdlání ­ Mgr. Z celkového poctu 7 respondent (100 %), kteí se nemohli rozhodnout, mli 3 respondenti (42, 8 %) stedoskolské vzdlání s maturitou a PSS, 2 respondenti (28, 6 %) stedoskolské vzdlání s maturitou, 1 respondent (14, 3 %) vysokoskolské vzdlání ­ Bc. a 1 respondent (14, 3 %) specializacní vzdlání.

109

Z celkového poctu 6 respondent (100 %), kteí uvedli, e spíse nepovaují edukaci za dleitou, mli 3 respondenti (50 %) stedoskolské vzdlání s maturitou a 3 respondenti (50 %) vyssí odborné vzdlání. Z celkového poctu 2 respondent (100 %), kteí uvedli, e nepovaují edukaci za dleitou, ml 1 respondent (50 %) stedoskolské vzdlání s maturitou a 1 respondent (50 %) stedoskolské vzdlání s maturitou a PSS. Z celkového poctu 204 respondent (100 %), kteí se vyjádili k dleitosti edukce, mlo 84 respondent (41, 2 %) stedoskolské vzdlání s maturitou, 64 respondent (31, 3 %) stedoskolské vzdlání s maturitou a PSS, 27 respondent (13, 2 %) vyssí odborné vzdlání, 25 respondent (12, 3 %) vysokoskolské vzdlání ­ Bc. , 2 respondenti (1 %) vysokoskolské vzdlání ­ Mgr. a 2 respondenti (1 %) specializacní vzdlání.

110

Kontingencní tabulka 4 Délka praxe ­ Dleitost edukace dle sester

Count Délka praxe Mén ne 5 let 6 ­ 10 let 11 ­ 20 let 21 let a více Total Dleitost edukace Ano dle sester Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 25 15, 4 % 6 22, 2 % 1 14, 3 % 2 33, 3 % 0 0% 34 16, 7 % 34 21 % 4 14, 8 % 1 14, 3 % 1 16, 7 % 0 0% 40 19, 6 % 34 21 % 8 29, 5 % 2 28, 6 % 2 33, 3 % 0 0% 46 22, 5 % 69 42, 6 % 9 33, 3 % 3 42, 8 % 1 16, 7 % 2 100 % 84 41, 2 % 162 100 % 27 100 % 7 100 % 6 100 % 2 100 % 204 100 %

Z celkového poctu 162 respondent (100 %), kteí povaují edukaci za dleitou, bylo 69 respondent (42, 6 %) s délkou praxe 21 let a více, 34 respondent (21 %) s délkou praxe 11- 20 let, 34 respondent (21 %) s délkou praxe 6 ­ 10 let a 25 respondent (15, 4 %) s délkou praxe mén ne 5 let. Z celkového poctu 27 respondent (100 %), kteí spíse povaují edukaci za dleitou, bylo 9 respondent (33, 3 %) s délkou praxe 21 let a více, 8 respondent (29, 5 %) s délkou praxe 11- 20 let, 6 respondent (22, 2 %) s délkou praxe mén ne 5 let a 4 respondenti (14, 8 %) s délkou praxe 6 ­ 10 let. Z celkového poctu 7 respondent (100 %), kteí se nemohli rozhodnout, byli 3 respondenti (42, 8 %) s délkou praxe 21 let a více, 2 respondenti (28, 6 %) s délkou praxe 11- 20 let, 1 respondent (14, 3 %) s délkou praxe 6 ­ 10 let a 1 respondent (14, 3 %) s délkou praxe mén ne 5 let. Z celkového poctu 6 respondent (100 %), kteí spíse nepovaují edukaci za dleitou, byli 2 respondenti (33, 3 %) s délkou praxe mén ne 5 let, 2 respondenti (33, 3 %) s délkou

111

praxe 11- 20 let, 1 respondent (16, 7 %) s délkou praxe 6 ­ 10 let a 1 respondent (16, 7 %) s délkou praxe 21 let a více. Z celkového poctu 2 respondent (100 %), kteí nepovaují edukaci za dleitou, byli 2 respondenti (100 %) s délkou praxe 21 let a více. Z celkového poctu 204 respondent (100 %), kteí se vyjádili k dleitosti edukace, bylo 84 respondent (41, 2 %) s délkou praxe 21 let a více, 46 respondent (22, 5 %) s délkou praxe 11- 20 let, 40 respondent (19, 6 %) s délkou praxe 6 ­ 10 let a 34 respondent (16, 7 %) s délkou praxe mén ne 5 let.

112

Kontingencní tabulka 5 Pracovní zaazení ­ Osobní podíl na tvorb osetovatelských standard

Count Pracovní zaazení Sestra u lka Osobní podíl na tvorb osetovatelských standard Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 9 30 % 10 43, 5 % 3 100 % 49 77, 8 % 72 84, 7 % 143 70, 1 % Stanicní sestra 15 50 % 7 30, 4 % 0 0% 9 14, 3 % 7 8, 3 % 38 18, 6 % Vrchní sestra 4 13, 3 % 5 21, 8 % 0 0% 4 6, 3 % 3 3, 5 % 16 7, 8 % Jiné 2 6, 7 % 1 4, 3 % 0 0% 1 1, 6 % 3 3, 5 % 7 3, 5 % Total 30 100 % 23 100 % 3 100 % 63 100 % 85 100 % 204 100 %

Z celkového poctu 30 respondent (100 %), kteí se osobn podíleli na vytváení standard pro poskytování osetovatelské péce, 15 respondent (50 %) pracuje jako stanicní sestra, 9 respondent (30 %) bylo v pracovním zaazení jako sestra lkového oddlení, 4 respondenti (13, 3 %) pracují jako vrchní sestra a 2 respondenti (6, 7 %) uvedli jiné pracovní zaazení. Z celkového poctu 23 respondent (100 %), kteí se osobn spíse podíleli na vytváení standard pro poskytování osetovatelské péce, 10 respondent (43, 5 %) bylo v pracovním zaazení jako sestra lkového oddlení, 7 respondent (30, 4 %) pracuje jako stanicní sestra, 5 respondent (21, 8 %) pracuje jako vrchní sestra a 1 respondent (4, 3 %) uvedl jiné pracovní zaazení.

113

Z celkového poctu 3 respondent (100 %), kteí se nemohli rozhodnout, 3 respondenti (100 %) byli v pracovním zaazení jako sestra lkového oddlení. Z celkového poctu 63 respondent (100 %), kteí se osobn spíse nepodíleli na vytváení standard pro poskytování osetovatelské péce, 49 respondent (77, 8 %) bylo v pracovním zaazení jako sestra lkového oddlení, 9 respondent (14, 3 %) pracuje jako stanicní sestra, 4 respondent (6, 3 %) pracují jako vrchní sestra a 1 respondent (1, 6 %) uvedl jiné pracovní zaazení. Z celkového poctu 85 respondent (100 %), kteí se osobn nepodíleli na vytváení standard pro poskytování osetovatelské péce, 72 respondent (84, 7 %) bylo v pracovním zaazení jako sestra lkového oddlení, 7 respondent (8, 3 %) pracuje jako stanicní sestra, 3 respondenti (3, 5 %) pracují jako vrchní sestra a 3 respondenti (3, 5 %) uvedli jiné pracovní zaazení. Z celkového poctu 204 respondent (100 %), kteí se vyjádili v otázce osobního podílu na vytváení standard pro poskytování osetovatelské péce, 143 respondent (70, 1 %) bylo v pracovním zaazení jako sestra lkového oddlení, 38 respondent (18, 6 %) pracuje jako stanicní sestra, 16 respondent (7, 8 %) pracuje jako vrchní sestra a 7 respondent (3, 5 %) uvedlo jiné pracovní zaazení.

114

Kontingencní tabulka 6 Vzdlání - Pínos standard pi poskytování osetovatelské péce dle názoru sester

Count SS maturita Pínos standard pi poskytování osetovatelské péce dle názoru sester Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 15 33, 3 % 36 40 % Nejvyssí dosaené vzdlání SS+ Vyssí VS PSS odborné VS Bc. Mgr. Special. Total 18 40 % 3 6, 7 % 9 20 % 9 10 % 3 7, 7 % 0 0% 0 0% 2 5, 1% 0 0% 0 0% 2 1% 0 0% 0 0% 45 100 % 90 100 %

26 19 28, 9 % 21, 1 % 2 5, 1 %

17 14 43, 6 % 35, 9 %

1 39 2, 6 % 100 % 1 26 3, 8 % 100 % 0 0% 2 1% 4 100 % 204 100 %

14 5 3 3 53, 8 % 19, 2 % 11, 6 % 11, 6 % 2 50 % 1 25 % 0 0% 1 25 %

84 64 27 25 41, 2 % 31, 3 % 13, 2 % 12, 3 %

Z celkového poctu 45 respondent (100 %), kteí pociují pínos standard pro poskytování osetovatelské péce, mlo 18 respondent (40 %) stedoskolské vzdlání s maturitou a PSS, 15 respondent (33, 3 %) stedoskolské vzdlání s maturitou, 9 respondent (20 %) vysokoskolské vzdlání ­ Bc. a 3 respondenti (6, 7 %) vyssí odborné vzdlání. Z celkového poctu 90 respondent (100 %), kteí spíse pociují pínos standard pro poskytování osetovatelské péce, mlo 36 respondent (40 %) stedoskolské vzdlání s maturitou, 26 respondent (28, 9 %) stedoskolské vzdlání s maturitou a PSS, 19 respondent (21, 1 %) vyssí odborné vzdlání, 9 respondent (10 %) vysokoskolské vzdlání ­ Bc. Z celkového poctu 39 respondent (100 %), kteí se nemohli rozhodnout, mlo 17 respondent (43, 6 %) stedoskolské vzdlání s maturitou, 14 respondent (35, 9 %)

115

stedoskolské vzdlání s maturitou a PSS, 3 respondenti (7, 7 %) vysokoskolské vzdlání ­ Bc. , 2 respondenti (5, 1 %) vyssí odborné vzdlání, 2 respondenti (5, 1 %) vysokoskolské vzdlání ­ Mgr. a 1 respondent (2, 6 %) specializacní vzdlání. Z celkového poctu 26 respondent (100 %), kteí spíse nepociují pínos standard pro poskytování osetovatelské péce, mlo 14 respondent (53, 8 %) stedoskolské vzdlání s maturitou, 5 respondent (19, 2 %) stedoskolské vzdlání s maturitou a PSS, 3 respondenti (11, 6 %) vyssí odborné vzdlání, 3 respondenti (11, 6 %) vysokoskolské vzdlání ­ Bc. a 1 respondent (3, 8 %) specializacní vzdlání. Z celkového poctu 4 respondent (100 %), kteí nepociují pínos standard pro poskytování osetovatelské péce, mli 2 respondenti (50 %) stedoskolské vzdlání s maturitou, 1 respondent (25 %) stedoskolské vzdlání s maturitou a PSS, 1 respondent (25 %) vysokoskolské vzdlání ­ Bc. Z celkového poctu 204 respondent (100 %), kteí se vyjádili k pínosu standard pro poskytování osetovatelské péce pro svoji práci, mlo 84 respondent (41, 2 %) stedoskolské vzdlání s maturitou, 64 respondent (31, 3 %) stedoskolské vzdlání s maturitou a PSS, 27 respondent (13, 2 %) vyssí odborné vzdlání, 25 respondent (12, 3 %) vysokoskolské vzdlání ­ Bc. , 2 respondenti (1 %) vysokoskolské vzdlání ­ Mgr. a 2 respondenti (1 %) specializacní vzdlání.

116

Kontingencní tabulka 7 Délka praxe - Pínos standard pi poskytování osetovatelské péce dle názoru sester

Count Délka praxe Mén ne 5 11 ­ 20 let 6 ­ 10 let let Pínos standard pi poskytování osetovatelské péce dle názoru sester Ano Spíse ano Tko rozhodnout Spíse ne Ne Total 7 15, 6 % 18 20 % 6 15, 4 % 3 11, 5 % 0 0% 34 16, 7 % 12 26, 6 % 19 21, 1 % 5 12, 8 % 4 15, 4 % 0 0% 40 19, 6 % 9 20 % 15 16, 7 % 12 30, 8 % 9 34, 6 % 1 25 % 46 22, 5 % 21 let a více 17 37, 8 % 38 42, 2 % 16 41 % 10 38, 5 % 3 75 % 84 41, 2 %

Total 45 100 % 90 100 % 39 100 % 26 100 % 4 100 % 204 100 %

Z celkového poctu 45 respondent (100 %), kteí pociují pínos standard pro poskytování osetovatelské péce, bylo 17 respondent (37, 8 %) s délkou praxe 21 let a více, 12 respondent (26, 6 %) s délkou praxe 6 ­ 10 let, 9 respondent (20 %) s délkou praxe 11- 20 let a 7 respondent (15, 6 %) s délkou praxe mén ne 5 let. Z celkového poctu 90 respondent (100 %), kteí spíse pociují pínos standard pro poskytování osetovatelské péce, bylo 38 respondent (42, 2 %) s délkou praxe 21 let a více, 19 respondent (21, 1 %) s délkou praxe 6 ­ 10 let, 18 respondent (20 %) s délkou praxe mén ne 5 let a 15 respondent (16, 7 %) s délkou praxe 11- 20 let. Z celkového poctu 39 respondent (100 %), kteí se nemohli rozhodnout, bylo 16 respondent (41 %) s délkou praxe 21 let a více, 12 respondent (30, 8 %) s délkou

117

praxe 11- 20 let, 6 respondent (15, 4 %) s délkou praxe mén ne 5 let a 5 respondent (12, 8 %) s délkou praxe 6 ­ 10 let. Z celkového poctu 26 respondent (100 %), kteí spíse nepociují pínos standard pro poskytování osetovatelské péce, bylo 10 respondent (38, 5 %) s délkou praxe 21 let a více, 9 respondent (34, 6 %) s délkou praxe 11- 20 let, 4 respondenti (15, 4 %) s délkou praxe 6 ­ 10 let a 3 respondenti (11, 5 %) s délkou praxe mén ne 5 let. Z celkového poctu 4 respondent (100 %), kteí nepociují pínos standard pro poskytování osetovatelské péce, byli 3 respondent (75 %) s délkou praxe 21 let a více a 1 respondent (25 %) s délkou praxe 11- 20 let. Z celkového poctu 204 respondent (100 %), kteí se vyjádili k pínosu standard pro poskytování osetovatelské péce pro svoji práci, bylo 84 respondent (41, 2 %) s délkou praxe 21 let a více, 46 respondent (22, 5 %) s délkou praxe 11- 20 let, 40 respondent (19, 6 %) s délkou praxe 6 ­ 10 let a 34 respondent (16, 7 %) s délkou praxe mén ne 5 let.

118

4.3 Výsledky osetovatelského auditu ,,Komplexnost a úplnost vedení osetovatelské dokumentace" 4.3.1 Audit uzavené osetovatelské dokumentace Graf 10 Vyhodnocení kontrolních kritérií uzavené osetovatelské dokumentace

Kontrolní kritéria auditu: 1. Zápisy sester do osetovatelské a lékaské dokumentace 2. Výbr a pouití tiskopis, jejich oznacení plnou identifikací pacienta 3. Opravy v sesterské cásti zdravotnické dokumentace: dle smrnice NJH, legislativy 4. Podávání lék - plnní ordinace lékae 5. Nepodání léku - nesplnní pedepsané ordinace 6. Dodrování kontinuity péce o pacienta

119

7. Osetovatelská anamnéza, interval vyhotovení 8. Osetovatelský plán, interval vyhotovení, obsahová nápl 9. Osetovatelský plán, formální stránka 10. Realizace osetovatelské péce 11. Hodnocení osetovatelské péce, formální a obsahová stránka 12. Pedoperacní péce o pacienta/pacienta ped výkonem/transfuzí 13. Pooperacní péce o pacienta/o pacienta po vysetení/po transfuzi 14. Edukace, posouzení poteb edukace a zápis v osetovatelské dokumentaci 15. Pekladová osetovatelská zpráva 16. Sledování pacient v riziku: pád, porucha koní integrity 17. Bolest: záznam, sledování, výbr tiskopis, zhodnocení VAS 18. Pouití omezovacích prostedk 19. Pouití zdravotnických prostedk: záznam pístrojové techniky 2. b a vyssí Audit vyhodnocuje kvalitu osetovatelské dokumentace za msíc leden 2010. Náhodným vygenerováním císel chorobopis bylo získaných 40 chorobopis z 10 oddlení a to dtského, interního, chirurgického, ARO a intenzivní péce, nemocnice Jindichv Hradec, a.s. Kadý kontrolovaný chorobopis byl vyhodnocený podle jednotlivých kritérií, picem splnní sledovaného kritéria bylo oznacené císlem 1, cástecné splnní sledovaného kritéria bylo oznacené císlem 0, 5 a nesplnní sledovaného kritéria bylo oznacené císlem 0. Kritérium, které nemohlo být v chorobopise hodnocené, bylo oznacené ,,x". Prmrem byla stanovená úspsnost jednotlivých sledovaných kritérií v rámci celé nemocnice. Z celkového poctu 40 chorobopis bylo kritérium, ve kterém se sledovaly zápisy sester do osetovatelské a lékaské dokumentace splnné na 100 %, kritérium, ve kterém se sledoval výbr a pouití tiskopis, jejich oznacení plnou identifikací pacienta splnné na 97, 5 %, kritérium, ve kterém se sledovaly opravy sester v osetovatelské a lékaské dokumentaci bylo splnné na 97, 5 %, kritérium, ve kterém se sledovalo plnní ordinace lékae, bylo splnné na 97, 5 %, kritérium, ve kterém se sledovalo nesplnní pedepsané

120

lékaské ordinace bylo splnné na 95 %, kritérium, ve kterém se sledovalo dodrování kontinuity péce o pacienta bylo splnné na 100 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita osetovatelské anamnézy bylo splnné na 93, 8 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita vyhotovení osetovatelského plánu po obsahové stránce a vzhledem k intervalu vypracování bylo splnné na 92, 5 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita osetovatelského plánu vzhledem k formální stránce bylo splnné na 91, 3 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita realizace osetovatelského plánu bylo splnné na 97, 5 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita hodnocení osetovatelské péce po obsahové i formální stránce bylo splnné na 97, 5 %, kritérium, ve kterém se sledovala pedoperacní péce o pacienta, pípadn péce o pacienta ped výkonem nebo transfuzí, bylo splnné na 100 %, kritérium, ve kterém se sledovala pooperacní péce o pacienta, pípadn péce o pacienta po výkonu nebo transfuzi, bylo splnné na 62, 8 %, kritérium, ve kterém se sledovala edukace a posouzení poteb edukace se zápisem v osetovatelské dokumentaci, bylo splnné na 100 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita pekladové zprávy, bylo splnné na 89, 1 %, kritérium, ve kterém se sledovala péce o pacienty v riziku, bylo splnné na 96, 3 %, kritérium, ve kterém se sledovala osetovatelská péce o pacienta s bolestí, bylo splnné na 90 %, kritérium, ve kterém se sledovalo pouití omezovacích prostedk u pacienta, bylo splnné na 100 %, kritérium, ve kterém se sledoval záznam pístrojové zdravotnické techniky, bylo splnné na 100 %, picem o kvalit naplování sledovaného poadavku v osetovatelské dokumentaci rozhoduje hranice urcená na 90%. Celková úspsnost auditu uzavené osetovatelské dokumentace byla 94, 6 %.

121

4.3.2 Audit otevené osetovatelské dokumentace Graf 11 Vyhodnocení kontrolních kritérií otevené osetovatelské dokumentace

Kontrolní kritéria auditu: 1. Zápisy do ZD 2. Podávání lék - plnní ordinace lékae 3. Nepodání lék - nesplnní pedepsané ordinace lékae 4. Pedoperacní péce o pacienta nebo o pacienta po vysetení/ transfuzi 5. Pooperacní péce o pacienta, nebo o pacienta po vysetení/ transfuzi 6. Osetovatelská anamnéza, obsahová a formální stránka, casový interval 7. Osetovatelský plán, obsahová a formální stránka, casový interval 8. Realizace osetovatelské péce 9. Hodnocení osetovatelské péce, obsahová a formální stránka

122

10. Edukace, posouzení poteb edukace a zápis v osetovatelské dokumentaci 11. Pekladová osetovatelská zpráva, kontinuita osetovatelské péce o pacienta 12. Sledování pacient v riziku/Pouití omezovacích prostedk 13. Bolest: záznam, sledování, výbr tiskopis, zhodnocení VAS 14. Pouití zdravotnických prostedk: záznam pístrojové techniky 2.b a vyssí Audit vyhodnocuje kvalitu osetovatelské dokumentace za msíc leden 2010. Náhodným výbrem pímo na 15 jednotkách, dtských, interních, chirurgických, ARO a intenzivní péce, Nemocnice Jindichv Hradec, a.s, bylo získaných 56 chorobopis. Kadý kontrolovaný chorobopis byl vyhodnocený podle jednotlivých kritérií, picem splnní sledovaného kritéria bylo oznacené císlem 1, cástecné splnní sledovaného kritéria bylo oznacené císlem 0, 5 a nesplnní sledovaného kritéria bylo oznacené císlem 0. Kritérium, které nemohlo být v chorobopise hodnocené, bylo oznacené ,,x". Prmrem byla stanovená úspsnost jednotlivých sledovaných kritérií v rámci celé nemocnice. Z celkového poctu 56 chorobopis bylo kritérium, ve kterém se sledovaly zápisy sester do osetovatelské a lékaské dokumentace splnné na 98, 2 %, kritérium, ve kterém se sledovalo plnní ordinace lékae, bylo splnné na 95, 5 %, kritérium, ve kterém se sledovalo nesplnní pedepsané lékaské ordinace bylo splnné na 95 %, kritérium, ve kterém se sledovala pedoperacní péce o pacienta, pípadn péce o pacienta ped výkonem nebo transfuzí, bylo splnné na 100 %, kritérium, ve kterém se sledovala pooperacní péce o pacienta, pípadn péce o pacienta po výkonu nebo transfuzi, bylo splnné na 96, 4 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita osetovatelské anamnézy bylo splnné na 91, 2 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita vyhotovení osetovatelského plánu po obsahové i formální stránce a vzhledem k intervalu vypracování bylo splnné na 86, 6 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita realizace osetovatelského plánu bylo splnné na 98, 2 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita hodnocení osetovatelské péce po obsahové i formální stránce bylo splnné na 97, 3 %, kritérium, ve kterém se sledovala edukace a posouzení poteb edukace se zápisem v osetovatelské dokumentaci, bylo splnné na 100 %,

123

kritérium, ve kterém se sledovala kvalita pekladové zprávy a kontinuita péce o pacienta, bylo splnné na 93, 1 %, kritérium, ve kterém se sledovala péce o pacienty v riziku a pouití omezovacích prostedk, bylo splnné na 98, 2 %, kritérium, ve kterém se sledovala osetovatelská péce o pacienta s bolestí, bylo splnné na 89,3 %, kritérium, ve kterém se sledoval záznam pístrojové zdravotnické techniky, bylo splnné na 100 %, picem o kvalit naplování sledovaného poadavku v osetovatelské dokumentaci rozhoduje hranice urcená na 90%. Celková úspsnost auditu otevené osetovatelské dokumentace byla 95, 6 %.

124

5. DISKUSE Pro úcely výzkumu byl zhotovený anonymní dotazník urcený sestrám a porodním asistentkám ve vybraných nemocnicích, který obsahoval 60 otázek, z ceho bylo 52 otázek uzavených, 6 polouzavených a 2 otevené. Cílem bylo zmapovat úrove standardizace osetovatelské péce jako soucást pípravy na akreditacní setení, zjistit, zda je osetovatelská péce v nemocnici realizována metodou osetovatelského procesu a zajistná ádn vedenou osetovatelskou dokumentací, zda jsou u kadého pacienta posouzeny poteby edukace a jestli si sestry uvdomují dleitost standardizace osetovatelské péce. Dotazníky byly rozdány v celkovém poctu 250 dotazník, rovnomrn na oddlení v nemocnicích Jindichv Hradec, Pelhimov, Tábor, Písek a Havlíckv Brod. Návratnost dotazníku byla 92% a výzkumný soubor nakonec tvoilo 204 respondent. Výzkum probíhal v casovém období od prosince 2009 do konce bezna 2010. Pro úcely auditu osetovatelské dokumentace se stanovila kontrolní kritéria a zkoumala se kvalita osetovatelské dokumentace a to tak, e v uzavené osetovatelské dokumentaci prostednictvím 19 kontrolních kritérií a v otevené osetovatelské dokumentaci prostednictvím 14 kontrolních kritérií. Auditem jsme vyhodnotily kvalitu uzavené a otevené osetovatelské dokumentace za msíc leden 2010 v Nemocnici Jindichv Hradec, a.s. Pi sledování komplexnosti a úplnosti vedení uzavené osetovatelské dokumentace se náhodným vygenerováním císel chorobopis získalo 40 chorobopis z 10 oddlení a to z dtského, interního, chirurgického, ARO a intenzivní péce, nemocnice Jindichv Hradec, a.s. a pi zkoumání kvality otevené osetovatelské dokumentace se náhodným výbrem pímo na 15 jednotkách, dtských, interních, chirurgických, ARO a intenzivní péce, Nemocnice Jindichv Hradec, a.s, získalo 56 chorobopis. Kadý kontrolovaný chorobopis byl vyhodnocený podle jednotlivých kritérií. V dotazníku bylo prvních pt otázek identifikacních. Zjisovalo se, ve které nemocnici sestry pracují (Tabulka 1), nejvyssí dosaené vzdlání (Tabulka 2), délka praxe sester (Tabulka 3), pracovní zaazení sester (Tabulka 4) a délka zavedení standard osetovatelské

125

péce v nemocnici, kde sestry pracují (Tabulka 5). Bylo zjistno, e nejvíc dotazovaných respondent 41, 5 % má stedoskolské vzdlání s maturitou, u vtsiny z nich 41, 2 % je délka jejich praxe delsí ne 21 let a nejvíc respondent 70, 1 % pracuje jako sestra lkového oddlení. Délka zavedení standard osetovatelské péce do praxe byla nejcastji uvádná v rozmezí 4 ­ 5 let, co tvrdilo 63, 7 % respondent. Pi ovování Hypotézy 1: Nemocnice spluje vsechny podmínky akreditacního setení v oblasti standardizace osetovatelské péce, se stanovilo, které oblasti akreditacních standard a konkrétní akreditacní standardy se budou posuzovat, zda je nemocnice naplují ci nikoliv a které by se týkaly osetovatelské péce. Osetovatelská péce je podle Samánkové ,, systém typických cinností týkajících se jednotlivce, rodiny a celého spolecenství, v nm tito ijí, které jim pomáhá, aby byli schopni pecovat o své zdraví a pohodu" (39, str. 25), co nám potvrzuje siroké spektrum péce, které sestra poskytuje a není jednoduché vyclenit nkteré cinnosti jako cist osetovatelské a jiné, které by s osetovatelskou péci vbec nesouvisely. Jednoznacn mezi standardy osetovatelské péce patí ty, která i jak íká a potvrzuje Jarosová: ,,jsou zamené na specifické osetovatelské cinnosti (realizace osetovatelského procesu)"(10, str.76). Proto jsme si k ovení Hypotézy 1 vybraly jako první národní akreditacní standard c. 7, kde se uvádí, e nemocnice vytvoí pro vsechny klinické obory metodiku výbru, tvorby a sledování úcinnosti standardních doporucených diagnostických, lécebných, osetovatelských a dalsích postup, kterou systematicky modernizuje a dopluje, dále standard c. 8 kde je dáno, e píslusn kvalifikovaný personál stanoví medicínské, osetovatelské, psychologické a sociální poteby kadého pacienta v casovém intervalu stanoveném vnitním pedpisem, a to v míe odpovídající charakteru oddlení, standard c. 9, který definuje skutecnost, e kadý pacient bude mít provedeno a ádn zdokumentováno vstupní osetovatelské vysetení osetující sestrou do 24 hodin po pijetí, standard c. 17, ve kterém je stanovené, e pro kadého pacienta je na zacátku hospitalizace písemn vyhotoven plán diagnostické, lécebné a osetovatelské péce a standard c. 19, který se vnuje osetovatelské péci, kdy stanovuje, e osetovatelská péce se v nemocnici poskytuje metodou osetovatelského procesu doprovázeného ádn vedenou

126

osetovatelskou dokumentací. Uvedené standardy úzce souvisí s osetovatelským procesem. Se záznamem osetovatelského procesu je spojené ádné vedení osetovatelské dokumentace, proto byl k ovování první hypotézy vybraný i akreditacní standard c. 12, který definuje, e nemocnice urcí vnitním pedpisem formální a vcné náleitosti zdravotnické dokumentace pro vsechny obory, standard c. 13, kde se stanovuje, e nemocnice urcí vnitním pedpisem frekvenci a obsahovou nápl zápis v dokumentaci pacient, standard c. 15, který esí pedávání pacienta mezi kvalifikovaným personálem a to tak, e kadé pedání pacienta bude provedeno kvalifikovanou sestrou, kvalifikované seste. Pi pedání pacienta na jiné oddlení bude proveden záznam v dokumentaci pacienta a bude provedeno pedání pacienta kvalifikovaným pracovníkem, kvalifikovanému pracovníkovi, standard c. 38, kde se definuje, e vsichni propoustní pacienti jsou v den propustní vybaveni propoustcí zprávou, která je pedbná nebo definitivní, její rozsah a náleitosti jsou definovány vnitním pedpisem a standard c. 67, který urcuje, e nemocnice provádí kontrolu zdravotnické dokumentace vcetn úplnosti a vcasnosti vyhotovování propoustcích zpráv. Zmínné standardy souvisí s osetovatelskou dokumentací a s kontinuitou osetovatelské péce o pacienta. Oblasti, které popisují dalsí zvolené akreditacní standardy, se mají spojitost s kvalitou poskytování osetovatelské péce a patí sem akreditacní standard c. 3, kde je dané, e v nemocnici probíhá interní auditní cinnost, tato cinnost je plánovaná a dokumentovaná a provádjí ji k tomu povené a kvalifikované osoby, standardu c. 4, který urcuje e v nemocnici probíhá sbr dat o kvalit a bezpecí poskytovaných slueb, standard c. 5, který je zamený na sledování neádoucích událostí, kdy definuje, e v nemocnici je zaveden úcinný proces sledování mimoádných - neádoucích událostí, standard c. 6, který esí systém sledování spokojenosti pacient a úcinný proces esení stíností, který je v nemocnici zavedený, standard c. 24, který dál íká, e v nemocnici je vypracovaná metodika, která obsahuje kvalifikacní poadavky na personál podávající léky, standard c. 41, který definuje skutecnost, e kadý pacient je pi pijetí do nemocnice seznámen vhodnou formou se svými právy, o tomto seznámení se uciní zápis do pacientovy dokumentace, standard c. 44,

127

který se vnuje edukaci pacienta, kdy íká, e u kadého pacienta jsou posouzeny poteby edukace a je o tom ucinn záznam do zdravotnické dokumentace, standard c. 57, který stanovuje, e vedení nemocnice stanoví pocet kvalifikovaného personálu nutného k zajistní odpovídající péce o pacienty a plán rozvíjení kvalifikace pro jednotlivé pracovníky, standard c. 70, který urcuje, e nemocnice má vytvoen a zaveden do praxe koordinacní proces k pedcházení vzniku a síení infekcních onemocnní, program ke sníení rizik nozokomiálních infekcí pacient a profesionálních infekcí personálu, standard c. 71, který definuje, e v nemocnici se dodruje hygiena rukou, standard c. 73, který urcuje, e nemocnice stanoví metody a postupy spojené s rizikem infekcí a urcí jednotný postup pro hygienicko-epidemiologicky významné situace za úcelem sniování rizika infekce pro pacienty i personál. Hypotéza 1: Nemocnice spluje vsechny podmínky akreditacního setení v oblasti standardizace osetovatelské péce, se potvrdila, co je doloeno Tabulkou 10 - 34, které se pímo vztahují k existenci standard, odpovídajících národním akreditacním standardm uvedeným výse, ale hlavn Tabulkou 6, Grafem 1 a Tabulkou 8. V anonymním dotazníku 44, 1 % respondent uvedlo, e vsechny oblasti osetovatelské péce v jejich nemocnici jsou definované standardem a 34, 8 % respondent uvedlo, e vsechny oblasti osetovatelské péce v jejich nemocnici spíse jsou definované standardem (Tabulka 6), jen 5, 9 % respondent uvedlo, e vsechny oblasti osetovatelské péce v jejich nemocnici spíse nejsou definované standardem a 0, 5 % respondent uvedlo, e vsechny oblasti osetovatelské péce v jejich nemocnici nejsou definované standardem. Sestry se mohly vyjádit, jestli jim osobn chybí njaká oblast osetovatelské péce, která není zpracovaná standardem (Graf 1), tady 5, 4 % sester sdlilo, e jim chybí standardem zpracovaná oblast napíklad (Tabulka 7) osetovatelské péce o pacienta s heparinovou zátkou, o cizince, o pacienta s prasecí chipkou nebo si pímo nemohly vzpomenout, ale njaká oblast by se dle jejich mínní rozhodn nasla. Sestry poskytují osetovatelskou péci svým pacientm dle jejich sdlení podle standard, co uvedlo 61, 3 % respondent (Tabulka 8), jen 3, 4 % respondent spíse neposkytuje osetovatelskou péci dle standard a 0, 5 % respondent neposkytuje osetovatelskou péci dle standard. Sestry ve

128

sledovaných nemocnicích, dle svého názoru tedy poskytují kvalitní osetovatelskou péci taky v souladu s tvrzením Jarosové, e ,,standard urcuje, co je nutnou, nezbytnou, základní normou potebnou pro poskytování kvalitní osetovatelské péce" (10, str. 75-76), a protoe sestry poskytují osetovatelskou péci dle standardu, je jejich péce kvalitní, k tomuto tvrzení pispívá i skutecnost, e jak sestry uvedly v Tabulce 9, jsou standardy na pracovisti pístupné a pln sestrám k dispozici, jen 1 % respondent uvedlo opak a dodrování standard je podle tvrzení 85, 8 % respondent kontrolováno audity (Tabulka 10). Kvalitní osetovatelská péce je jedním z mnoha pedpoklad, aby se zdravotnické zaízení mohlo zaadit, jak uvádí Marx a Vlcek mezi ,,zdravotnická zaízení usilující o potvrzení úrovn kvality a bezpecí certifikátem o akreditaci" (30, str. 6). Zmapováním toho, jestli jsou vybrané oblasti osetovatelské péce definované standardem, jsou odpovdi sester, kde 83, 3 % respondent tvrdí, e audity týkající se osetovatelské péce jsou definované standardem (Tabulka 11), co se vztahuje k naplování akreditacního standardu 3, 89, 7 % respondent tvrdí, e sbr dat o kvalit osetovatelské péci v jejich nemocnici je definovaný standardem (Tabulka 12), co se vztahuje k naplování akreditacního standardu c. 4, který urcuje e v nemocnici probíhá sbr dat o kvalit a bezpecí poskytovaných slueb, picem respondenti dále specifikují, kterých konkrétních indikátor kvality se sbr dat týká (Graf 2). Skrla uvádí, e mezi indikátory kvality osetovatelské péce patí: ,, 1. Personální obsazení a kvalifikacní struktura, 2. Prevalence dekubit, 3. Sledování a vyhodnocování spokojenosti pacient s poskytnutou péci " (41, str. 227), sestry naproti tomu uvádjí na prvních místech, co se týce poctu odpovdí jako nejcastji sledovaný indikátor kvality osetovatelské péce ,,dekubity" ve 26, 4 % odpovdích, ,,pády" v 18, % odpovdích a ,,neádoucí události"v 26, 4 % odpovdích. Zmínní práv neádoucích událostí na pedních pozicích v odpovdích, znací o jejich dkladném sledování sestrami, které ve 47, 5 % odpovdích tvrdí, e ví, co pojem neádoucí událost je a ve 31, 9 % spíse vdí, co pojem ,,neádoucí událost" v sob zahrnuje (Tabulka 14), soucasn 78, 9 % respondent uvedlo, e proces sledování neádoucích událostí je v jejich nemocnici definovaný standardem (Tabulka 13). Vysoká aktuálnost,

129

znalost a standardizace tohoto sledování a jeho podíl na kvalit osetovatelské péce dokazuje i tvrzení Skrly, e ,, management mimoádných událostí je soucástí kontinuálního zvysování kvality zdravotnických zaízení a stoupá zájem o správné definování mimoádných událostí, o vytvoení a zavedení standardizovaných protokol k jejich hlásení a setení"(40, str. 58), sledované nemocnice ji této podmínce vyhovly. Sledované nemocnice prostednictvím respondent, kteí v 87, 7 % uvedli, e systém sledování spokojenosti pacient v jejich nemocnici je definovaný standardem (Tabulka 15), tvrzením dokazují i existenci standardu vytvoeného dle poadavk akreditacního standardu 6. S kvalitou osetovatelské péce souvisí i akreditacní standard c. 24, který dál íká, e v nemocnici je vypracovaná metodika, která obsahuje kvalifikacní poadavky na personál podávající léky a tvrzením 88, 2 % respondent (Tabulka 25), e podávání lék a lécivých prostedk v jejich nemocnici je definované standardem, je doloeno jeho vypracování i ve sledovaných nemocnicích. Na akreditacní standard c. 41, který definuje skutecnost, e kadý pacient je pi pijetí do nemocnice seznámen vhodnou formou se svými právy, odkazuje 81, 4 % respondent, kteí uvedli, e seznámení pacienta vhodnou formou po pijetí do nemocnice s jeho právy v jejich nemocnici je definované standardem (Tabulka 26). Standardem je podle tvrzení 75, 5 % respondent urcovaný pocet kvalifikovaného osetovatelského personálu v jejich nemocnici, co odkazuje na akreditacní standard 57, který stanovuje, e vedení nemocnice stanoví pocet kvalifikovaného personálu nutného k zajistní odpovídající péce o pacienty a plán rozvíjení kvalifikace pro jednotlivé pracovníky. Nisí procentuální povdomí o existenci tohoto standardu v rámci nemocnice, me zapícinit i okolnost, e vseobecn pevládá nespokojenost s poctem pracovník v nelékaských profesích na pracovisti nebo fakt, e naplováním tohoto standardu se ídí pedevsím management zdravotnického zaízení, který nebyl zastoupený v nejcetnjsím poctu, kdy 18, 6 % respondent pracuje jako stanicní sestra, 7, 9 % respondent pracuje jako vrchní sestra (Tabulka 4), ve výzkumném souboru. Dle Pochylé se k stanovení poctu kvalifikovaného osetovatelského personálu na pracovisti hodí: ,, dv samostatné metody, pomocí kterých lze kvantifikovat osetovatelskou péci

130

jednak na standardních osetovacích jednotkách, jednak na ARO a JIP" (25, str. 6). I kdy se zdravotnické zaízení ídí standardem, nespokojenost s poctem pracovník na oddlení pevládá, na co poukazuje i Tabulka 29, kde jen 25, 5 % respondentm vyhovuje soucasný pocet pracovník v nelékaských profesích na oddlení. Ke kvalit poskytované osetovatelské péce patí i dsledné dodrování preventivních opatení, které jsou zmínné v akreditacním standardu c. 70 a to tak, kdy urcuje, e nemocnice má vytvoen a zaveden do praxe koordinacní proces k pedcházení vzniku a síení infekcních onemocnní, program ke sníení rizik nozokomiálních infekcí pacient a profesionálních infekcí personálu a 88, 2 % respondent uvedlo, e prevence nozokomiálních infekcí v jejich nemocnici je definovaná standardem (Tabulka 31), 84, 7 % respondent uvedlo, e dodrování hygieny rukou v jejich nemocnici je definované standardem (Tabulka 32), picem i vysoké procento respondent 88, 2 % tvrdí, e skutecn hygienu rukou i dodruje (Tabulka 33) a uvedené výsledky se vztahují k akreditacnímu standardu c. 71, který definuje, e v nemocnici se dodruje hygiena rukou. Akreditacní standard c. 73, který urcuje, e nemocnice stanoví metody a postupy spojené s rizikem infekcí a urcí jednotný postup pro hygienicko-epidemiologicky významné situace za úcelem sniování rizika infekce pro pacienty i personál a jeho vyhotovení v rámci sledovaných nemocnic je potvrzeno odpovdí 81, 9 % respondent, kteí uvedli, e postupy a metody spojené s rizikem infekcí, za úcelem sniování rizika infekce pro pacienty i personál v jejich nemocnici jsou definované standardem (Tabulka 34). Standardizace osetovatelské péce, v usím kontextu s osetovatelskou péci formou osetovatelského procesu je dokazována existencí standardu, který definuje výbr, tvorbu a sledování úcinnosti osetovatelských postup, co uvedlo 83, 8 % respondent (Tabulka 16) a odkazuje na akreditacní standard c. 7, kde se uvádí, e nemocnice vytvoí pro vsechny klinické obory metodiku výbru, tvorby a sledování úcinnosti standardních doporucených diagnostických, lécebných, osetovatelských a dalsích postup, kterou systematicky modernizuje a dopluje dále existencí standardu, který definuje stanovení poteb pacienta v rámci osetovatelské péce a v urcitém casovém intervalu v jejich nemocnici, co uvedlo

131

77, 5 % respondent (Tabulka 17) a odkazuje na akreditacní standard c. 9, který definuje skutecnost, e kadý pacient bude mít provedeno a ádn zdokumentováno vstupní osetovatelské vysetení osetující sestrou do 24 hodin po pijetí, a existenci standardu, který definuje písemné vyhotovení osetovatelského plánu u kadého pacienta na zacátku hospitalizace v jejich nemocnici, uvedlo 92, 2 % respondent (Tabulka 22) a odkazuje na akreditacní standard c. 17, ve kterém je stanovené, e pro kadého pacienta je na zacátku hospitalizace písemn vyhotoven plán diagnostické, lécebné a osetovatelské péce. V souvislosti s vypracování osetovatelského plánu nás zaujímalo, jestli sestry dodrují limit jeho vyhotovení urcený na 24 hodin (Tabulka 23) a jen 1, 5 % respondent se vyjádilo, e spíse nestanoví u kadého pacienta na zacátku jeho hospitalizace plán osetovatelské péce do 24 hodin, picem ádný z respondent neuvedl, e uvedený limit nedodrí. Dokladem toho, e osetovatelská péce je poskytovaná formou osetovatelského procesu je záznam v osetovatelské dokumentaci, která jak uvádí Vondrácek ,, pi esení problém, stíností, poadavk na odskodnní a obvinní zdravotník ze spáchání trestního cinu, vystupuje její význam stále castji do popedí" (52, s. 9). Její dleitost je podtrená samostatným akreditacním standardem c. 19, který se vnuje osetovatelské péci, kdy stanovuje, e osetovatelská péce se v nemocnici poskytuje metodou osetovatelského procesu doprovázeného ádn vedenou osetovatelskou dokumentací a a 91, 6 % respondent uvedlo, e osetovatelská péce poskytovaná formou osetovatelského procesu doprovázená ádn vedenou osetovatelskou dokumentací je i v jejich nemocnici je definovaná standardem (Tabulka 24). Definované standardem jsou i formální a vcné náleitosti osetovatelské dokumentace v jejich nemocnici, co uvedlo 84, 3 % respondent (Tabulka 19) a vztahuje se na akreditacní standard c. 12, který definuje, e nemocnice urcí vnitním pedpisem formální a vcné náleitosti zdravotnické dokumentace pro vsechny obory, frekvence a obsahová nápl zápis sester do osetovatelské dokumentace je esená akreditacním standardem c. 13, kdy je stanoveno, e nemocnice urcí vnitním pedpisem frekvenci a obsahovou nápl zápis v dokumentaci pacient a pítomnost standardu v jejich nemocnici, který definuje uvedené skutecnosti, uvedlo 84, 3 % respondent (Tabulka 20).

132

Dalsí oblast definovaná standardem v sledovaných nemocnicích a akreditacním standardem c. 15, který esí pedávání pacienta mezi kvalifikovaným personálem a to tak, e kadé pedání pacienta bude provedeno kvalifikovanou sestrou, kvalifikované seste a pi pedání pacienta na jiné oddlení bude proveden záznam v dokumentaci pacienta a bude provedeno pedání pacienta kvalifikovaným pracovníkem, kvalifikovanému pracovníkovi souvisí s osetovatelskou péci o pacienta a zápisem do osetovatelské dokumentace, existenci standardu, který definuje pedávání pacienta kvalifikovanou sestrou kvalifikované seste v jejich nemocnici, uvedlo 88, 7 % respondent (Tabulka 21). Pítomnost standardu definujícího kontroly osetovatelské dokumentace v jejich nemocnici, uvedlo 85, 3 % respondent (Tabulka 30), co se vztahuje k akreditacnímu standardu c. 67, který urcuje, e nemocnice provádí kontrolu zdravotnické dokumentace vcetn úplnosti a vcasnosti vyhotovování propoustcích zpráv. Jak ukázalo dalsí setení, nedílnou soucástí osetovatelské péce je výchova ke zdraví, cili edukace pacienta, co je oseteno v akreditacním standardu c. 44, který se vnuje edukaci pacienta, kdy íká, e u kadého pacienta jsou posouzeny poteby edukace a je o tom ucinn záznam do zdravotnické dokumentace, a pítomnost standardu definujícího posouzení poteb edukace pacienta v jejich nemocnici uvedlo 88, 7 % respondent (Tabulka 27). Tím se prokázala pítomnost standard, které souvisí s poskytováním osetovatelské péce v sledovaných zdravotnických zaízeních, které jsou vypracované na základ národních akreditacních standard SAK CR, zmapovala se úrove standardizace osetovatelské péce a zjistil se, vycházejíc z názor sester cili úcastník výzkumného setení, e nemocnice spluje vsechny podmínky, stanovené na zacátku výzkumu, pro zahájení akreditacního setení v oblasti standardizace osetovatelské péce. Aby byly podpoené názory sester na pítomnost zmiovaných standard v jejich zdravotnickém zaízení, pistoupilo se následn k ovení jejich tvrzení, aspo v nkterých oblastech, k auditnímu setení. (Graf 10, Graf 11). Oblasti, sledované osetovatelským auditem, byly vybírané z pohledu monosti jejich záznamu v osetovatelské dokumentaci. Komplexnost a úplnost vedení uzavené osetovatelské dokumentace se hodnotila na základ 19 kontrolních kritérií (Graf 10). Z celkového poctu

133

40 chorobopis bylo kritérium, ve kterém se sledovaly zápisy sester do osetovatelské a lékaské dokumentace splnné na 100 %, kritérium, ve kterém se sledoval výbr a pouití tiskopis, jejich oznacení plnou identifikací pacienta splnné na 97, 5 %, kritérium, ve kterém se sledovaly opravy sester v osetovatelské a lékaské dokumentaci bylo splnné na 97, 5 %, kritérium, ve kterém se sledovalo plnní ordinace lékae, bylo splnné na 97, 5 %, kritérium, ve kterém se sledovalo nesplnní pedepsané lékaské ordinace bylo splnné na 95 %, kritérium, ve kterém se sledovalo dodrování kontinuity péce o pacienta bylo splnné na 100 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita osetovatelské anamnézy bylo splnné na 93, 8 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita vyhotovení osetovatelského plánu po obsahové stránce a vzhledem k intervalu vypracování bylo splnné na 92, 5 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita osetovatelského plánu vzhledem k formální stránce bylo splnné na 91, 3 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita realizace osetovatelského plánu bylo splnné na 97, 5 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita hodnocení osetovatelské péce po obsahové i formální stránce bylo splnné na 97, 5 %, kritérium, ve kterém se sledovala pedoperacní péce o pacienta, pípadn péce o pacienta ped výkonem nebo transfuzí, bylo splnné na 100 %, kritérium, ve kterém se sledovala pooperacní péce o pacienta, pípadn péce o pacienta po výkonu nebo transfuzi, bylo splnné na 62, 8 %, kritérium, ve kterém se sledovala edukace a posouzení poteb edukace se zápisem v osetovatelské dokumentaci, bylo splnné na 100 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita pekladové zprávy, bylo splnné na 89, 1 %, kritérium, ve kterém se sledovala péce o pacienty v riziku, bylo splnné na 96, 3 %, kritérium, ve kterém se sledovala osetovatelská péce o pacienta s bolestí, bylo splnné na 90 %, kritérium, ve kterém se sledovalo pouití omezovacích prostedk u pacienta, bylo splnné na 100 %, kritérium, ve kterém se sledoval záznam pístrojové zdravotnické techniky, bylo splnné na 100 %, picem o kvalit naplování sledovaného poadavku v osetovatelské dokumentaci rozhoduje hranice urcená na 90%. Celková úspsnost auditu uzavené osetovatelské dokumentace byla 94, 6 %. Komplexnost a úplnost vedení otevené osetovatelské dokumentace se hodnotila na základ 14 kontrolních kritérií

134

(Graf 11). Z celkového poctu 56 chorobopis bylo kritérium, ve kterém se sledovaly zápisy sester do osetovatelské a lékaské dokumentace splnné na 98, 2 %, kritérium, ve kterém se sledovalo plnní ordinace lékae, bylo splnné na 95, 5 %, kritérium, ve kterém se sledovalo nesplnní pedepsané lékaské ordinace bylo splnné na 95 %, kritérium, ve kterém se sledovala pedoperacní péce o pacienta, pípadn péce o pacienta ped výkonem nebo transfuzí, bylo splnné na 100 %, kritérium, ve kterém se sledovala pooperacní péce o pacienta, pípadn péce o pacienta po výkonu nebo transfuzi, bylo splnné na 96, 4 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita osetovatelské anamnézy bylo splnné na 91, 2 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita vyhotovení osetovatelského plánu po obsahové i formální stránce a vzhledem k intervalu vypracování bylo splnné na 86, 6 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita realizace osetovatelského plánu bylo splnné na 98, 2 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita hodnocení osetovatelské péce po obsahové i formální stránce bylo splnné na 97, 3 %, kritérium, ve kterém se sledovala edukace a posouzení poteb edukace se zápisem v osetovatelské dokumentaci, bylo splnné na 100 %, kritérium, ve kterém se sledovala kvalita pekladové zprávy a kontinuita péce o pacienta, bylo splnné na 93, 1 %, kritérium, ve kterém se sledovala péce o pacienty v riziku a pouití omezovacích prostedk, bylo splnné na 98, 2 %, kritérium, ve kterém se sledovala osetovatelská péce o pacienta s bolestí, bylo splnné na 89,3 %, kritérium, ve kterém se sledoval záznam pístrojové zdravotnické techniky, bylo splnné na 100 %, picem o kvalit naplování sledovaného poadavku v osetovatelské dokumentaci rozhoduje hranice urcená na 90%. Celková úspsnost auditu otevené osetovatelské dokumentace byla 95, 6 %. Vzhledem k tomu, e audit probíhá vdy v návaznosti na existující standardy zdravotnického zaízení a platnou legislativu, me se objektivn prokázat existence standard v oblasti osetovatelské péce, které se týkají osetovatelského procesu, osetovatelské dokumentace, edukace pacienta, dodrování kontinuity péce o pacienta a osetovatelských postup ve vybraném zdravotnickém zaízení. Na základ uvedených výsledk byla potvrzena Hypotéza 1.

135

Prokázaná pítomnost standard (Tabulka 16 ­ 18 a Tabulka 22 - 23), kterých se dotýká poskytování osetovatelské péce, se uplatnila pi prokazování Hypotézy 2: Osetovatelská péce v nemocnici je zajistná prostednictvím osetovatelských standard metodou osetovatelského procesu, která se potvrdila, co dál dokazujeme Tabulkou 35 39. Zjistilo se a 84, 3 % respondent uvedlo, e osetovatelská péce se pacientovi poskytuje dle standardu formou osetovatelského procesu (Tabulka 35), ádný respondent neuvedl, e neposkytuje osetovatelskou péci pacientovi dle standardu formou osetovatelského procesu, co je, si myslím pozitivní. To znamená, e sestry dodrují i legislativní naízení, protoe, jak uvádí Pochylá ,,osetovatelský proces jako základní celostátní metodická norma poskytování osetovatelské péce se ídí metodickým pokynem Ministerstva zdravotnictví CR" (25, str. 11). Sestry dál uvedly, e se pi poskytování osetovatelské péce formou osetovatelského procesu standardem spolupracují, co bylo vysvtleno v souvislosti s funkcí standardu jako zdrojem informací a bylo zjistno, e 70, 6 % respondent tímto zpsobem se standardem spolupracuje (Tabulka 36), co úzce souvisí u se zmiovanou skutecností v Tabulce 9, e standardy jsou podle 94, 1 % respondent voln dostupné a pln k dispozici. Zajímal nás taky pístup sester k poskytování osetovatelské péce formou osetovatelského procesu, zda mají postupy a jednotlivé fáze osetovatelského procesu osvojené nebo zaité a jestli je pro n snadné aplikovat jej v praxi, protoe jak osetovatelský proces definuje Tóthová: ,,je to nikdy nekoncící vztah mezi sestrou a pacientem"(44, str. 19) Sestry jej teda zákonit musí v praxi aplikovat neustále a moná i proto 78, 4 % respondent uvedlo, e má osvojené postupy poskytování osetovatelské péce formou osetovatelského procesu (Tabulka 37) a 67, 6 % respondent uvedlo, e osetovatelský proces a jeho fáze je pro n snadné aplikovat v praxi (Tabulka 38). Kvalita poskytované osetovatelské péce je kontrolována osetovatelskými audity, co Jarosová pesn definovala, kdy tvrdí, e ,, osetovatelský audit je hodnocení realizacních postup, které zabezpecí kvalitu osetovatelské péce" (10, str. 79), a e se ve sledovaných nemocnicích dbá i na zptnou vazbu pi poskytování osetovatelské péce formou osetovatelského procesu, je zejmé i z odpovdí sester, kdy 87, 3 %

136

respondent

uvedlo,

e

osetovatelská

péce

o pacienta

dle

standard

formou

osetovatelského procesu je kontrolována auditem. Tento audit me být realizovaný i formou kontroly osetovatelské dokumentace, protoe ta slouí k záznamu jednotlivých krok osetovatelského procesu, tento audit byl vyuit v rámci tohoto výzkumného setení (Graf 10, Graf 11). Na základ uvedených výsledk se potvrdila Hypotéza 2. Práv na ádné vedení osetovatelské dokumentace byla zamena Hypotéza 3: Osetovatelská péce v nemocnici je zajistná ádn vedenou osetovatelskou dokumentací, která byla potvrzena, co pedevsím potvrzují odpovdi sester v Tabulce 40, kde a 92, 2 % respondent uvedlo, e poskytuje osetovatelskou péci formou osetovatelského procesu s ádným zápisem do osetovatelské dokumentace. Osetovatelská dokumentace, jako soucást zdravotnické dokumentace, je jak íká Vondrácek ,,upravena adou obecn závazných pedpis rzné právní síly, které stanovují jak povinnost zdravotnickou dokumentaci vést, tak i formu a obsah a jiné náleitosti zdravotnické dokumentace"(sestra a dok, str. 11). Proto nás zajímalo, jestli sestry vyuívají standard, který definuje ádné vedení osetovatelské dokumentace i jako zdroj informací a spolupracují s ním, skutecnost se ukázala jako pravdivá, protoe a 77 % uvedlo, e se ídí standardem pi ádném vedení osetovatelské dokumentace (Tabulka 41). Pi zavádní ádné osetovatelské dokumentace a s tím související i zdravotnické dokumentace ve zdravotnických zaízeních je vynouje ada problém, spojená hlavn s potebou jednotné zdravotnické dokumentace a pizpsobováním se poadavkm obsaených ve standardu v rámci specifik jednotlivých oddlení. Problémy s ádným vedením osetovatelské dokumentace piznává 72, 5 % respondent (Graf 3), picem nejcastji spíse problémy s ádným vedením osetovatelské dokumentace uvádí 80, 7 % sester u lka (Kontingencní tabulka 2) s praxí 21 let a více, s to v 45, 2 % (Kontingencní tabulka 2). Jako nejcastjsí problémy uvedli respondenti ve svých odpovdích v 23, 7 % nedostatek casu, v 21, 2 % odpovdích vlastní chyby a selhání, v 18, 6 % odpovdích pílisnou administrativní zát osetovatelské dokumentace (Graf 4). Krom monosti spolupráce se standardem definujícím osetovatelskou dokumentaci, se mohou sestry obrátit o pomoc nebo radu i na jiné, kompetentní pracovníky. Jak se uvádí v

137

Grafu 5, sestry nejcastji vyuijí monost obrátit se na stanicní sestru, co bylo uvedeno ve 35, 5 % odpovdích, na vrchní sestru, co bylo uvedeno v 31, 5 % odpovdích, na osobu povenou sledováním kvality osetovatelské dokumentace, co bylo uvedeno v 22, 2 % odpovdích, na hlavní sestru, co bylo uvedeno v 8 % odpovdích a jen v 2, 8 % odpovdích bylo uvedeno, e respondent se nemá na koho obrátit pi svých pochybnostech o vedení osetovatelské dokumentace. Kvalita vedení osetovatelské dokumentace je sledována a kontrolována prostednictvým audit a tuto skutecnost potvrdilo 93, 1 % respondent (Tabulka 43). Na základ uvedených výsledk se potvrdila Hypotéza 3. Dleitou soucástí kvality osetovatelské péce je sirsím slova smyslu komunikace s pacientem, vseobecná informovanost pacienta a povdomí o tom, co se s ním bude bhem hospitalizace dít a s tím spojená i edukace pacienta v nejrozmanitjsích oblastech, v tomto smyslu si edukaci nejcastji vysvtlují i sestry kdy mají popsat, v cem ony vidí dleitost edukace (Tabulka 47). V 20, 6 % odpovdích respondenti uvedli, e dleitost edukace vidí v lepsí spolupráci pacienta, v 19 % odpovdích v lepsí informovanosti pacienta, 12, 2 % vidí její dleitost vzhledem k rychlejsímu uzdravení pacienta, v 11, 6 % odpovdích v podílu pacienta na péci o své zdraví, v 9, 6 % odpovdích v tom, e edukace je dleitá soucást osetovatelské péce o pacienta, v 9 % odpovdích vidí její dleitost v tom, e je dleitou soucástí výsledk lécby, v 9 % odpovdích v tom, e jejím prostednictvím udrují kontakt s pacientem vzhledem k vysvtlování a objasování celého prbhu osetovatelské péce, v 5, 1 % odpovdích v prevenci rizikového chování pacienta vzhledem ke svému zdraví. Chápání edukace pacienta v tchto souvislostech vysvtluje i Závodná, kdy tvrdí e ,, edukácia pacientov a ich blízkých je nástrojom na zabezpecenie ich lepsej úcasti na procese poskytovania osetrovateskej starostlivosti"(54, str. 83). Tyto skutecnosti jsou soucástí ovování Hypotézy 4: U kazdého pacienta jsou posouzeny poteby edukace a je o tom ucinn záznam do zdravotnické dokumentace, která se potvrdila. Krom Tabulky 47 to dokládáme i tvrzením 83, 8 % respondent, kteí uvedli, e posuzují poteby edukace u kadého pacienta (Tabulka 43) a skutecností, e 90, 7 % respondent uvedlo, e zapíse posouzení poteb edukace pacienta do osetovatelské dokumentace (Tabulka 44).

138

Pi posuzování poteb pacienta se zápisem v osetovatelské dokumentaci se 60, 3 % respondent ídí standardem (Tabulka 45) a dleitost edukace vyjádilo 79, 4 % respondent (Tabulka 46). Z této skupiny respondent bylo 40, 1 % respondent s nejvyssím dosaeným vzdláním stedoskolským s maturitou (Kontingencní tabulka 3) a 42, 6 % respondent s délkou praxe 21 let a více (Kontingencní tabulka 4). Cílem diagnostiky edukace je podle Závodné ,,urcenie potreby uci sa, zistenie doleitých údajov a diagnostikovanie potrieb" (54, str. 93). Sestry zjisují poteby pacienta z hlediska edukace neustále a bhem celé jeho hospitalizace, to byla taky nejcastjsí v 34, 3 %, odpov respondent, kdy se zjisovalo kdy nejcastji sestry edukují pacienta (Graf 6). V 29, 5 % odpovdích bylo uvedeno, e respondenti edukují pacienta pi píjmu na oddlení, ve 20, 8 % odpovdích bylo uvedeno, e edukace probíhá ped vysetením, operací nebo zákrokem, ve 14, 3 % odpovdích bylo uvedeno, e na základ poádání lékae nebo pacienta a v 1 % odpovdích bylo uvedené, e respondenti pacienta needukují. V Grafu 7 jsou uvedené nejcastjsí oblasti, kterých se edukace paciena sestrou týká a to 17, 1 % odpovdích edukace o domácím a lécebném reimu, ve 16, 7 % odpovdích edukace vzhledem k nácviku nových dovedností, ve 16, 7 % odpovdích edukace vzhledem k nácviku nových dovedností a 16, 2 % odpovdích edukace o právech a povinnostech pacienta. Z uvedeného vyplývá, e edukace je dleitou a neoddlitelnou soucástí osetovatelské péce a vtsina sester jej povauje za základ své péce o pacienta. Uvedené výsledky dokazují, e Hypotéza 4 byla potvrzená. Hypotéza 5: Sestry si uvdomují dlezitost standardizace osetovatelské péce, se potvrdila, co je doloeno Tabulkou 53, kde 80, 8 % respondent uvedlo, e povauje standardy pro poskytování osetovatelské péce za dleité a jen 1 % respondent uvedlo, e standardy pro poskytování osetovatelské péce spíse nepovaují za dleité, picem ádný z respondent neuvedl, e standardy pro poskytování osetovatelské péce nepovauje za dleité. Zjisováním dleitosti standard osetovatelské péce se ve své práci zabývala i Hálková, která zkoumala toto tvrzení v nemocnicích v Beclavi a Kyjov a ve svém výzkumu píse, e ,,potvrdily se mi hypotézy, e vtsina sester podle tchto standard

139

pracuje a e jsou podle nich dleité" (33, str. 111). Tato skutecnost byla potvrzena i ve sledovaných nemocnicích v tomto výzkumném setení. Na samotném vytváení standard se vsak podílelo 14, 7 % respondent, z ceho 50 % respondent pracuje jako stanicní sestra a spíse podílelo 11, 3 % respondent, co pedstavuje jen 26 % respondent (Tabulka 48, Kontingencní tabulka 5), kteí se aktivn podíleli na tvorb standard, co pedstavuje malé zapojení sester do procesu tvorby standard, i kdy je moné, e mohly podcenit míru svého podílu na procesu tvorby standardu, protoe ,, napsaný standard je nutno znovu prodiskutovat v pracovním kolektivu a znovu posoudit jednotlivá kritéria a tím si potvrdit, e byla stanovena taková úrove péce, která je ádoucí a soucasn reálná" (31, bez c. str.), take i diskuse je úcast na tvorb standardu. Pínos standard pro poskytování osetovatelské péce pro svojí práci vyjádilo 44, 1 % respondent, kdy z této skupiny mlo 40 % respondent stedoskolské vzdlání s absolvovaným pomaturitním specializacním studiem a 37, 8 % respondent s délkou praxe 21 let a déle (Tabulka 49, Kontingencní tabulka 6 ­ 7). Proces aplikace standard do praxe není jednoduchý, pedstavuje obvykle nárocný proces s pedpokladem spolupráce, motivace a chutí ke zmnám u vsech na pracovisti, co uvedlo i 20, 7 % respondent, pro které spíse nebylo jednoduché aplikovat standardy do praxe na jejich oddlení a 2, 9 % respondent uvedlo, e nebylo jednoduché aplikovat standardy do praxe na jejich oddlení (Tabulka 50). Nejcastjsí problémy pi zavádní standard do praxe byly v 58, 3% odpovdích komplikace ze strany sester a 36, 9 % odpovdích uvedené komplikace ze strany léka (Graf 8), picem konkrétní problémy nebo komplikace jsou souhrnn uvedené v Tabulce 52 a jako nejcastjsí ze strany sester je v 41, 7 % odpovdích práv neochota pijímat nové vci. I kdy sestry uvedly v nabízených definicích v 38, 4 % odpovdích, e standardy pro poskytování osetovatelské péce zvysují kvalitu osetovatelské péce (Graf 9), soucasn jen 18, 1 % respondent si myslí, e péce o pacienta se zkvalitnila po zavedení standard pro osetovatelskou péci do praxe (Tabulka 51). V tomto zdánlivém paradoxu je ale zejmé, e sestry se snaí poskytovat pacientovi kvalitní osetovatelskou péci i v situacích, kdy standardy osetovatelské péce by vypracované nebyli a pínos standard osetovatelské péce vidí spís jako dlouhodobý

140

proces se zachováním její kvality na stejné nebo zvysující se úrovni. Ve svých názorech, které mohli voln vyjádit v 14, 9 % odpovdích respondenti uvedli, e dleitost standard vidí v jednotném postupu pi poskytování osetovatelské péce, 13, 8 % ve zvýsení kvality poskytované osetovatelské péce, v 12, 8 % ve zdroji informací, v 12, 6 % v umonní kontroly osetovatelské péce, v 12, 2 % v umonní osobní kontroly správnosti poskytované osetovatelské péce pi pochybnostech, v 11, 6 % v tom, e díky ním se pedchází chybám a omylm pi poskytování osetovatelské péce, 8, 9 % nevidí jejich dleitost, protoe je pi své práci nepotebují, v 4, 7 % v tom, e jejich dodrování zajisuje právní ochranu, v 4, 4 % ve zvysování odbornosti a profesionality pi poskytování osetovatelské péce. Z výse uvedených výsledk je patrné, e Hypotéza 5 byla potvrzená. Z výsledk výzkumu, jeho cílem bylo zmapovat úrove standardizace osetovatelské péce jako soucásti pípravy na akreditacní setení, je zejmé, e sledované nemocnice splují vsechny podmínky akreditacního setení v oblasti standardizace osetovatelské péce, které byly posuzované ve stanovených oblastech a v pedem vybraných akreditacních standardech, a které se týkají osetovatelské péce. Druhý cíl, který ml zjistit, zdali je osetovatelská péce v nemocnici realizována metodou osetovatelského procesu, byl splnn a vedl k zjistní, e sestry ve sledovaných nemocnicích aplikují vsechny fáze osetovatelského procesu v praxi bez problém, postupy a metody jsou u nich zaité a osvojené a spolupracují se standardem, který osetovatelský proces definuje, jako se zdrojem informací. Tetí cíl, který zjisoval, jestli je osetovatelská péce v nemocnici zajistná ádn vedenou osetovatelskou dokumentací, byl splnn a je jednoznacné, e sestry ve sledovaných nemocnicích zajisují osetovatelskou péci ádn vedenou osetovatelskou dokumentací, pi nejasnostech s jejím vedením se mají na koho obrátit, vedou jí ádn, na základ standardu, který definuje práci s ní a kvalita osetovatelské dokumentace je kontrolována audity. Splnním ctvrtého cílu, jeho úkolem bylo zjistit, zda jsou u kadého pacienta posouzeny poteby edukace, je zejmé, e u kadého pacienta v sledovaných nemocnicích

141

jsou posouzeny poteby edukace hned pi píjmu a následn i bhem celé hospitalizace a je o tom ucinn záznam do zdravotnické dokumentace. Sestry pociují dleitost edukace i vzhledem k naplování vsech poteb pacienta, aktivn pistupují k edukaci a povaují jí za nedílnou soucást osetovatelské péce o pacienta. Pátý cíl zjisoval, jestli si sestry uvdomují dleitost standardizace osetovatelské péce, byl splen a potvrdil, e sestry povaují standardy osetovatelské péce za dleité, vnímají je je jako zdroj informací, nástroj k posuzování a kontrole kvality osetovatelské péce a podílejí se i na procesu jejich tvorby.

142

6. ZÁVR Kvalita osetovatelské péce je prvoadým poadavkem vsech, kteí se na ní podílejí. Neoddlitelnou soucástí systému ízení kvality jsou standardy, jejich prostednictvím je zajistno neustálé zvysování kvality osetovatelské péce. Slouí i jako akreditacní nástroj k posuzování úrovn péce nemocnic a zdravotnických zaízení. Tato diplomová práce se vnovala standardizaci osetovatelské péce jako nedílné soucásti pípravy na akreditacní setení. Stanovenými cíli bylo zmapovat úrove standardizace osetovatelské péce jako soucást pípravy na akreditacní setení, zjistit, zda je osetovatelská péce v nemocnici realizována metodou osetovatelského procesu, zjistit, jestli je osetovatelská péce v nemocnici zajistná ádn vedenou osetovatelskou dokumentací, zjistit, zda jsou u kadého pacienta posouzeny poteby edukace a zjistit, jestli si sestry uvdomují dleitost standardizace osetovatelské péce. Na základ cíl byly stanoveny tyto hypotézy. První hypotéza: Nemocnice spluje vsechny podmínky akreditacního setení v oblasti standardizace osetovatelské péce. Druhá hypotéza: Osetovatelská péce v nemocnici je zajistna prostednictvím osetovatelských standard metodou osetovatelského procesu. Tetí hypotéza: Osetovatelská péce v nemocnici je zajistna ádn vedenou osetovatelskou dokumentací. Ctvrtá hypotéza: U kadého pacienta jsou posouzeny poteby edukace a je o tom ucinn záznam do zdravotnické dokumentace. Pátá hypotéza: Sestry si uvdomují dleitost standardizace osetovatelské péce. Výzkum ukázal, e vsechny nemocnice splují podmínky akreditacního setení v oblasti standardizace osetovatelské péce. Tím je první hypotéza potvrzena. Osetovatelská péce je v nemocnicích zajisována prostednictvím osetovatelských standard metodou osetovatelského procesu, který je ádn zaznamenáván v osetovatelské dokumentaci. Tím se potvrdila druhá a tetí hypotéza. V setení bylo dále zjistno, e u kadého pacienta jsou posouzeny poteby edukace, co je ádn zaznamenáno

143

ve zdravotnické dokumentaci. Tím se potvrdila ctvrtá hypotéza. Sestry si uvdomují dleitost standardizace osetovatelské péce a tím se potvrdila i pátá hypotéza. Standardizaci osetovatelské péce je vnovaná velká pozornost, sestry umí se standardy pracovat a vyuívají je jako zdroj informací. Soucasn se ale vtsinou nepodílejí na jejich realizaci, co je skoda, vzhledem k jejich vdomostem a praktickým zkusenostem. Výsledky setení budou poskytnuty vedoucím sestrám v nemocnicích, kde výzkum probíhal a zárove bych je ráda pouila pi prezentacích na odborných semináích pro sestry. Práce me být vyuita pi výuce na Jihoceské univerzit v Ceských Budjovicích, publikována na internetu nebo v odborných casopisech. Sestry by mohly vyuít této práce jako edukacní materiál, me jim poskytnout návod pi tvorb osetovatelských standard, upesnní nebo porovnání stávajících standard v rámci jejich zdravotnického zaízení s národními akreditacními standardy SAK CR. Doporucením pro sestry, vyplývající z tohoto výzkumného setení, by mohlo být, aby se aktivn podílely na zvysování kvality osetovatelské péce a ídily se standardy pi své práci ve stejném rozsahu jako doposud.

144

7. SEZNAM POUITÝCH ZDROJ 1 BÁRTLOVÁ, S., HNILICOVÁ, H. Vybrané metody a techniky výzkumu zjisování spokojenosti pacientu. 1. vyd. Brno: Institut pro dalsí vzdlávání pracovníku ve zdravotnictví, 2000. 118 s. ISBN 80-7013-311-2. 2 Baldrige Homepage, [on-line], 2010, [citováno 2010 ­ 03 - 12]. Dostupné z: http://www.baldrige.nist.gov/ 3 FARKASOVÁ, D., a kol. Osetrovatestvo-teória. 1.vyd. Martin: Osveta, 2001. 134 s. ISBN 80-8063-086-0 4 GLADKIJ, I., et al. Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 380 s. ISBN 80-7226-996-8 5 GLADKIJ, I., HEGER, L., STRNAD, L. Kvalita zdravotní péce a metody jejího soustavného zlepsování. 1. vyd. Brno: Institut pro dalsí vzdlávání pracovník ve zdravotnictví v Brn, 1999. 183 s. ISBN 80-7013-272-8 6 GROHAR-MURRAY, M.E., DICROCE, H.R., Zásady vedení a ízení v oblasti osetovatelské péce. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 320 s. ISBN 80-247-0267-3 7 HASKOVCOVÁ, H. Informovaný souhlas: proc a jak? 1. vyd. Praha: Galén, 2007. 104 s. ISBN 978-80-7262-497-3 8 IVANOVÁ, K. Etika pro pracovníky ve zdravotnictví. 1. vyd. Olomouc: Ostravská univerzita, 2005. 94 s. ISBN 80-7368-069-6 9 ISQua: improving healthcare worldwide, [on-line], 2010, [citováno 2010 ­ 04 - 12]. Dostupné z: http://www.isqua.org/isquaPages/General.html 10 JAROSOVÁ, D. Teorie moderního osetovatelství. 1.vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2000. 134 s. ISBN 80-85866-55-2. 11 JOINT COMMISSION INTERNATIONAL, Mezinárodní akreditacní standardy pro nemocnice, komentovaný oficiální peklad. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 288 s. ISBN 80-247-0629-6

145

12 KOLEKTIV AUTOR, Prvodce osetovatelskou dokumentací od A do Z. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 392 s. ISBN 80-247-0278-9 13 Koncepce osetovatelské péce, [online] , 2010 ,[citováno 2010 - 3 - 12]. Dostupné z www:http://www.mzcr.cz/Odborník/Pages/373-vestnik-92004.html?menu=696 14 KONTROVÁ, ., BORBÉLYOVÁ, V. Ostrovateské standardy v nefrológii. 1. vyd. Martin: Osveta, 2006. 83 s. ISBN 80-8063-237-5 15 KONTROVÁ, ., ZÁCEKOVÁ, M., HULKOVÁ, V. Standardy v osetrovatestve. 1. vyd. Martin: Osveta, 2005. 215 s. ISBN 80-8063-198-0 16 KOZIEROVA, B., ERBOVA, G., OLIVIEROVÁ, R. Osetrovatestvo 2. 1.vyd. Martin: Osveta, 1995. 1474 s. ISBN 80-217-0528-0 17 KUTNOHORSKÁ, J. Etika v osetovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 163 s. ISBN 978-80-247-2069-2 18 MADAR, J. ízení kvality ve zdravotnickém zaízení. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 248 s. ISBN 80-247-0585-0 19 MAAR, R., PODSTATOVÁ, R., EHOOVÁ, J. Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 178 s. ISBN 80-247-1673-9 20 MARX, D., VLCEK, F. Národní akreditacní standardy pro zdravotnická zaízení následné a dlouhodobé péce. Zdravotnické noviny. 2010, rocník 56, c. 11, s. 6-7. ISSN 1214-5602. ISSN 1214-7664 21 MASTILIAKOVÁ, D., Holistické pístupy v péci o zdraví. 1.vyd. Brno: IDV PZ, 2003. 164 s. ISBN 80-7013-277-9 22 Metodický návod na mytí rukou, [on-line], 2010, [citováno 2010 ­ 05 - 12]. Dostupné z: http://knihabezpeci.mzcr.cz/Pages/13-Metodicky-navod-na-mytirukou-MZ.html) 23 Nemocnice Jindichv Hradec, a.s, [on-line], 2010, [citováno 2010 ­ 05 - 1]. Dostupné z: http://www.hospitaljh.cz/images/sakcr_certifikat_20090518.jpg

146

24 PODSTATOVÁ, H. Hygiena provozu zdravotnických zaízení a nová legislativa. 1. vyd. Olomouc: EPAVA, 2002. 267 s. ISBN 80-86297-10-1 25 POCHYLÁ, K. Koncepce ceského osetovatelství. 2. vyd. Brno: Národní centrum osetovatelství 80-7013-420-8 26 POCHYLÁ, K., POCHYLÝ, O. Metoda kvantifikace osetovatelské péce pro stanovení poctu osetovatelského personálu. 1. vyd. Brno: Institut pro dalsí vzdlávání pracovník ve zdravotnictví v Brn, 1999. 48 s. ISBN 80-7013-290-6 27 PRCHA, J. Moderní pedagogika. 3. vyd. Praha: Portál, 2005. 481 s. ISBN 80-7367-047-X 28 PRCHA, J., WALTEROVÁ, E., MARES, J. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha: Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8 29 ROZSYPALOVÁ, M., SAFRÁNKOVÁ, A. Osetovatelství I, pro 1. rocník stedních zdravotnických skol. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2002. 231 s. ISBN 80-86073-96-3 30 SAK, Národní akreditacní standardy pro nemocnice. 1. vyd. Praha: Tigris, 2008. 103 s. ISBN 978-80-903750-6-2 31 Sestavování standard metodou DySSSy, [online], Dostupné z www:http://www.fnplzen.cz [cit. 2009 ­ 04 - 30] 32 Standardy osetovatelské péce, [online], 2010, [citováno 2010 ­ 05 - 1]. Dostupné z: http://portalkvality.mzcr.cz/Odbornik/ (Internet MZ 2) 33 Standardy osetovatelské péce v ceských nemocnicích, [online], 2010, [citováno 2010 ­ 04 - 1]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/214737/lf_b/?lang=en 34 STAKOVÁ, M. Ceské osetovatelství. 1. vyd. Brno: Institut pro dalsí vzdlávání pracovník ve zdravotnictví v Brn, 2001. 86 s. ISBN 80-7013-329-5 35 STAKOVÁ, M. Ceské osetovatelství 3: Jak zavést osetovatelský proces do praxe. 1. vyd. Brno: Institut pro dalsí vzdlávání pracovník ve zdravotnictví v Brn, 1999. 49 s. ISBN 80-7013-282-5 a nelékaských zdravotních obor, 2005. 49 s. ISBN

147

36 STAKOVÁ, M. Ceské osetovatelství 4: Jak provádt osetovatelský proces. 1. vyd. Brno: Institut pro dalsí vzdlávání pracovník ve zdravotnictví v Brn, 1999. 66 s. ISBN 80-7013-283-3 37 STAKOVÁ, M. Sestra ­ reprezentant profese. 1. vyd. Brno: Institut pro dalsí vzdlávání pracovník ve zdravotnictví v Brn, 2002. 78 s. ISBN 80-7013-368-6 38 Stránky SAK, [on-line], 2010, [citováno 2010 ­ 04 - 12]. Dostupné z http://www.sakcr.cz/about.php 39 SAMÁNKOVÁ, M., a kol. Základy osetovatelství. 1.vyd. Praha: Karolinium, 2006. 353 s. ISBN 80-246-1091-4 40 SKRLA, P., Pedevsím neublízit. 1. vyd. Brno: Mikadapress, 2005. 162 s. ISBN 807013-419-4 41 SKRLA, P., SKRLOVÁ, M. Kreativní osetovatelský management. 1.vyd. Praha: Advent-Orion, 2003. 477 s. ISBN 80-7172-841-1 42 SKRLA, P., SKRLOVÁ, M. ízení rizik ve zdravotnických zaízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 200 s. ISBN 978-80-247-2616-8 43 SRÁMOVÁ, H. Nozokomiální nákazy II. 1. vyd. Praha. Maxdorf, 2001. 303 s. ISBN 80-85912-25-2 44 TÓTHOVÁ, V. Osetovatelský proces a jeho dokumentace. 1. vyd. Praha: Triton, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7387-286-1 45 The Joint Commission,, [on-line], 2010, [citováno 2010 ­ 04 - 10]. Dostupné z: http://www.jointcommission.org/ 46 TRACHTOVÁ, E., a kol. Poteby nemocného v osetovatelském procesu. 2. vyd. Brno: Mikadapress, 2004, 186 s. ISBN 57-851-02 47 VASÁTKOVÁ, I. Osetovatelská dokumentace v nemocnici. 1. vyd. Brno: Institut pro dalsí vzdlávání pracovník ve zdravotnictví v Brn, 2001. 43 s. ISBN 80-7013-327-9

148

48 VLCEK, F. Indikátory kvality jako nástroj ízení a kontinuálního zvysování kvality ve zdravotnickém zaízení. Onkologická péce. 2006, rocník 10, c. 4, s. 3-6. ISSN 1214-5602. 49 VONDRÁCEK, L., LUDVÍK, M. Zdravotnické právo v osetovatelské praxi I. 1. vyd. Brno: Institut pro dalsí vzdlávání pracovník ve zdravotnictví v Brn, 2003. 74 s. ISBN 80-7013-376-7 50 VONDRÁCEK, L., LUDVÍK, M., NOVÁKOVÁ, J. Osetovatelská dokumentace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 72 s. ISBN 80-247-0704-7 51 VONDRÁCEK, L., VONDRÁCEK, J. Pochybení a sankce pi poskytování osetovatelské péce. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 68 s. ISBN 80-247-0705-5. 52 VONDRÁCEK, L., WIRTHOVÁ, V. Sestra a její dokumentace. 1. vyd. Praha: Grada. 2008. 88 s. ISBN 978-80-247-2763-9 53 WENSLEY, M. Quality of nursing care, [online], Dostupné z: http://www.ciap.health.nsw.gov.au/hospolic/stvincents/1992/a04.html [cit. 2009 ­ 04 - 22] 54 ZÁVODNÁ, V. Pedagogika v osetovatestve. 2. vyd. Martin: Osveta. 2005. 117 s. 80-8063-193-X 55 IAKOVÁ, K., Osetrovatelstvo: teória a vedecký výskum. 2. vyd. Martin: Osveta, 2009. 322 s. ISBN 978-80-8063-304-2

149

8. KLÍCOVÁ SLOVA AKREDITACE KVALITA OSETOVATELSKÉ PÉCE OSETOVATELSKÁ PÉCE STANDARDIZACE STANDARDY OSETOVATELSKÉ PÉCE

150

9. PÍLOHY Píloha 1 Anonymní dotazník Píloha 2 Kontrolní list k auditu uzavené osetovatelské dokumentace Píloha 3 Kontrolní list k auditu otevené osetovatelské dokumentace Píloha 4 Sablona standardu SOP Píloha 5 Formulá ,,Hlásení neádoucí/mimoádné události" Píloha 6 Certifikát akreditacní komise SAK

151

Píloha 1 Anonymní dotazník Dobrý den, jmenuji se Alexandra Simácková a studuji 2. rocník magisterského oboru Vseobecná sestra na Jihoceské univerzit v Ceských Budjovicích. Vnuji se výzkumu na téma ,,Standardizace osetovatelské péce jako nedílná soucást pípravy na akreditacní setení" a vyplnním dotazníku, který je anonymní a bude slouit jen k výzkumním úcelm, Vás prosím o Vasí laskavou spolupráci. Pedem velice dkuji za jeho vyplnní. Oznacte, prosím, vzdy jen jednu odpov, pokud nebude uvedeno jinak

1. V jaké nemocnici pracujete: a) Nemocnice Jindichv Hradec, a.s b) Nemocnice Pelhimov, p.o c) Nemocnice Havlíckv Brod, a.s d) Nemocnice Tábor, a.s e) Nemocnice Písek, a.s 2. Jaké je Vase nejvyssí dosaené vzdlání: a) stedoskolské s maturitou b) stedoskolské s maturitou a PSS c) vyssí odborné d) vysokoskolské - Bc. e) vysokoskolské ­ Mgr. f) specializacní, napiste prosím jaké ........................ 3. Jaká je délka Vasí praxe: a) mén ne 5 let b) 6 ­ 10 let c) 11 ­ 20 let

d) 21 let a více 4. Jaké je Vase pracovní zaazení? a) sestra lkového oddlení b) sestra ambulantní péce c) stanicní sestra d) vrchní sestra e) hlavní sestra f) jiné 5. Jak dlouho jsou ve Vasí nemocnici zavedené standardy pro osetovatelskou péci a) mén ne 1 rok b) 1 ­ 3 let c) 4 - 5 let d) více ne 5 let e) nevím 6. Jsou vsechny oblasti poskytování osetovatelské péce ve Vasí nemocnici definované standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 7. Chybí Vám osobn standardem zpracovaná oblast osetovatelské péce? a) ano, napiste prosím jaká................................

b) ne 8. Poskytujete osetovatelskou péci pacientm dle standard? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 9. Jsou standardy pro Vás voln pístupné a pln k dispozici? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 10. Je dodrování standard pro osetovatelskou péci kontrolováno audity? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 11. Je auditní cinnost týkající se osetovatelské péce ve Vasí nemocnici definovaná standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne

e) ne 12. Je sbr dat o kvalit osetovatelské péci (indikátory kvality) ve Vasí nemocnici definovaný standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 13. Sledujete ve Vasí nemocnici indikátory kvality osetovatelské péce? a) ne b) ano, napiste prosím které............................................ 14. Je proces sledování neádoucích (mimoádných) událostí ve Vasí nemocnici definovaný standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 15. Víte, které události jsou oznacované za neádoucí (mimoádné)? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne

16. Je systém sledování spokojenosti pacient ve Vasí nemocnici definovaný standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 17. Jsou osetovatelské postupy, jejich výbr, tvorba a sledování úcinnosti ve Vasí nemocnici definované standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 18. Je stanovení poteb pacienta pi píjmu v rámci osetovatelské péce a v urcitém casovém intervalu ve Vasí nemocnici definované standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 19. Je vstupní vysetení pacienta osetující sestrou pi píjmu a v intervalu 24 hodin ve Vasí nemocnici definované standardem? a) ano b) spíse ano

c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 20. Jsou formální a vcné náleitosti osetovatelské dokumentace ve Vasí nemocnici definované standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 21. Je frekvence a obsahová nápl zápis sester do osetovatelské dokumentace ve Vasí nemocnici definovaná standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 22. Je pedávání pacienta kvalifikovanou sestrou, kvalifikované seste ve Vasí nemocnici definované standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne

23. Je písemné vyhotovení osetovatelského plánu u kadého pacienta na zacátku hospitalizace ve Vasí nemocnici definované standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 24. Vypracujete u kadého pacienta na zacátku jeho hospitalizace plán osetovatelské péce do 24 hodin? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 25. Je osetovatelská péce poskytovaná formou osetovatelského procesu doprovázená ádn vedenou osetovatelskou dokumentací ve Vasí nemocnici definovaná standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 26. Je podávání lék a lécivých prostedk ve Vasí nemocnici definované standardem? a) ano

b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 27. Je seznámení pacienta vhodnou formou po pijetí do nemocnice s jeho právy ve Vasí nemocnici definované standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 28. Je posouzení poteb edukace pacienta ve Vasí nemocnici definované standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 29. Je stanovení poctu kvalifikovaného osetovatelského personálu ve vasí nemocnici definované standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne

30. Vyhovuje Vám soucasný pocet pracovník v nelékaských profesích na Vasem oddlení? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 31. Jsou kontroly osetovatelské dokumentace ve Vasí nemocnici definované standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 32. Je prevence nozokomiálních infekcí ve Vasí nemocnici definovaná

standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 33. Je dodrování hygieny rukou ve Vasí nemocnici definované standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout

d) spíse ne e) ne 34. Dodrujete hygienu rukou? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 35. Jsou postupy a metody spojené s rizikem infekcí, za úcelem sniování rizika infekce pro pacienty i personál ve Vasí nemocnici definované standardem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 36. Poskytujete osetovatelskou péci pacientovi

dle

standardu

formou

osetovatelského procesu? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 37. Spolupracujete pi poskytování osetovatelskou péce formou osetovatelského procesu se standardem (ve smyslu zdroje informací)?

a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 38. Máte osvojené postupy poskytování osetovatelské péce formou

osetovatelského procesu? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 39. Je pro vás snadné osetovatelský proces a jeho fáze aplikovat v praxi? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 40. Je osetovatelská péce o pacienta dle standard formou osetovatelského procesu kontrolována auditem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne

41. Poskytujete osetovatelskou péci formou osetovatelského procesu s ádným zápisem do osetovatelské dokumentace? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 42. Spolupracujete pi ádném vedení osetovatelské dokumentace se standardem (ve smyslu zdroje informací)? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 43. Máte problémy s ádným vedením osetovatelské dokumentace? a) ne b) ano, napiste prosím jaké......................................... 44. Pi pochybnostech o správnosti vedení osetovatelské dokumentace se mete obrátit: (mzete oznacit víc odpovdí) a) na stanicní sestru b) na vrchní sestru c) na hlavní sestru d) osobu povenou sledováním kvality dokumentace e) nemám se na koho obrátit

45. Je ádné vedení osetovatelské dokumentace kontrolováno auditem? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 46. Posoudíte u kadého pacienta poteby edukace? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 47. Zapísete posouzení poteb edukace pacienta do osetovatelské dokumentace? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 48. Posuzujete poteby edukace pacienta se zápisem v osetovatelské dokumentaci dle standardu? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne

49. Kdy nejcastji edukujete pacienty? (mzete oznacit víc odpovdí) a) pi píjmu na oddlení b) bhem celé hospitalizace c) ped výkonem/operací/zákrokem d) na poádání lékae/pacienta e) needukuji 50. Povaujete edukaci za dleitou? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 51. Vysvtlete prosím, proc povaujete edukaci za dleitou? ........................................................................... 52. Jaké oblasti se Vase edukace pacienta týká? (mzete oznacit víc odpovdí) a) domácí a osetovatelský reim b) práva a povinnosti pacienta c) nácvik dovednosti (napíklad sobstacnost) d) nácvik nové sebeobsluné cinnosti (napíklad aplikace inzulínu) e) nácvik chze f) rehabilitace g) stravování h) jiné................................................

53. Podílela jste se osobn na vytváení standard pro poskytování osetovatelské péce? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 54. Pociujete pínos standard pi poskytování osetovatelské péce? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 55. Bylo jednoduché aplikovat standardy do praxe na Vasem oddlení? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 56. Myslíte si, e se péce o pacienta zkvalitnila po zavedení standard pro osetovatelskou péci do praxe? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne

e) ne 57. Pamatujete si na komplikace pi zavádní standard pro osetovatelskou péci do praxe? (mzete oznacit víc odpovdí) a) ze strany sester, napiste jaké............................... b) ze strany léka, napiste jaké.............................. c) jiné, napiste jaké............................................ d) ne 58. Standardy pro poskytování osetovatelské péce: (mzete oznacit víc odpovdí) a) zvysují kvalitu osetovatelské péce b) umoují kontrolu dodrování stanovených postup osetovatelské péce c) zbytecn zdrují a odvádjí pozornost od pacienta d) jsou dalsí administrativa, nepodstatná pro moji práci 59. Povaujete standardy pro poskytování osetovatelské péce za dleité? a) ano b) spíse ano c) tko rozhodnout d) spíse ne e) ne 60. V cem vy osobn povaujete standardy týkající se poskytování osetovatelské péce za dleité ......................................................................

Dkuji za Vás cas a cenné informace Zdroj: vlastní

Píloha 2 Kontrolní list k auditu uzavené osetovatelské dokumentace

Zdroj: vlastní

Píloha 3 Kontrolní list k auditu otevené osetovatelské dokumentace

Zdroj: vlastní

Píloha 4 Sablona standardu SOP

Zdroj: Sestavování standard metodou DySSSy, [online], Dostupné z www: http://www.fnplzen.cz [cit. 2009 ­ 04 ­ 30]

Píloha 5 Formulá ,,Hlásení neádoucí/mimoádné události" Strana 1

Zdroj: Interní materiál Nemocnice Jindichv Hradec, a.s

Píloha 5 Formulá ,,Hlásení neádoucí/mimoádné události" Strana 2

Zdroj: Interní materiál Nemocnice Jindichv Hradec, a.s

Píloha 6 Certifikát akreditacní komise SAK CR

Zdroj: Nemocnice Jindichv Hradec, a.s, [on-line], 2010, [citováno 2010 ­ 05 - 1]. Dostupné z: http://www.hospitaljh.cz/images/sakcr_certifikat_20090518.jpg

Information

Jihoceská univerzita v Ceských Budjovicích

178 pages

Report File (DMCA)

Our content is added by our users. We aim to remove reported files within 1 working day. Please use this link to notify us:

Report this file as copyright or inappropriate

896023

Notice: fwrite(): send of 224 bytes failed with errno=104 Connection reset by peer in /home/readbag.com/web/sphinxapi.php on line 531