Read ruko2010.pdf text version

Stojíme na prahu nového roku a jist si vsichni pejeme, aby byl úspsný. Proto bych vám vsem chtl popát nejen pevné zdraví, spokojenost a hodn úspch v osobním i profesním zivot, ale také to, aby tento i dalsí roky nám zahrádkám pinásely jen samé radosti. Aby nám rostlo zdravé ovoce a zelenina, abychom se mohli tsit z krásy vypstovaných kvtin, aby se nasim zahradám vyhýbaly choroby a skdci a také to aby nás to nesastné "globální oteplování" netrápilo extrémními teplotami, pívalovými desti ani kroupami. To si ale bohuzel mzeme jen zbozn pát. adu vcí ale jsme schopni ovlivovat a chtli bychom vám k tomu poskytovat ty nejcerstvjsí kvalitní informace. Ty mzete nacházet na nasich webových stránkách a hlavn v nasem casopise Zahrádká, který by ml odebírat kazdý zahrádká. Bohuzel zatím tomu tak není a proto jsme rozhodli, ze od nového roku mze kazdá ZO odebírat jeden výtisk za podstatn zlevnnou cenu. Uplynulý rok byl pro nás zahrádkáe vcelku dobrý, ale svým prbhem ponkud atypický. Prudké stídání teplot a srázek vytváelo podmínky pro vznik skleníkového efektu a velký rozvoj celé skály houbových chorob. Máme oblasti, kde byla mimoádná nadúroda vseho ovoce a nkde naopak nebylo do ceho kousnout. Problémy byly i u okrasných rostlin, kdy nap. u lilií prudký nástup botrytidy prakticky pes noc znehodnotil nádherné kvty a následn i listy. Vysoké teploty umoznily mimoádn vysoký výskyt tásnnek na mecíkách a kdo neprovedl vcas chemickou ochranu ml zcela znehodnocené kvty. A mohl bych pokracovat, ale jak rád íkám "neporucíme vtru a desti" a musíme se naucit nase zahrádky ped nepíznivými vlivy co nejlépe chránit. Vím, ze vám k tomu budeme pináset ty nejkvalitnjsí informace, ze se naucíte s nimi pracovat a nase spolecná láska zahrádkaení nám bude i nadále pináset pohodu a potsení a ze se nám podaí k tomu pitáhnout i mladsí generaci a tak si vychovat nase nástupce. Chtl bych zde také podkovat vsem nasim aktivním zahrádkám za zahrádkáské výstavy, kterých v rámci naseho Svazu

v roce 2009 pipravili pes 120 a byly opravdu krásné. A i ty velké - celostátní na kterých se podílel Svaz se vydaily, jen musíme hledat do budoucna cesty k zapojení více zahrádká a snízení financních náklad. Nov zvoleným funkcionám bych chtl popát, aby své funkce vykonávali zodpovdn, aby je práce bavila a mohli ji vzdy vykonávat s chutí a tak, aby vse co udláme bylo ku prospchu nás vsech a slouzilo dalsímu rozvoji Svazu. Vás odstupující pedseda MUDR. Josef Kíz

ZELENINA ANO CI NE?

Pouziji-li shakesperovského být ci nebýt nebo parafrázovan zeleninu ano ci ne, pak nám jednoznacn vyjde ano. Ceský ucenec Dr. Lamb v dobách dávno minulých ekl ci lépe pedvídal ze: "dobytkáství nedovede lidstvu poskytnout dostatecné potravy, s rozmnozováním lidstva ubývá zvíectva, pozvolna musí nastati nedostatek masa a vydatnou náhradu mze poskytnouti zelenina a známo jest ze zkusenosti, ze lidé ziveni látkami rostlinnými, hlavn zeleninou, nepodléhají mnohým chorobám vbec, neznají rzných nemocí zaludecních, stevních, zánt, pekypují zdravím a silou a dockají se vysokého stáí." Pedpov se nevyplnila do slova a do písmene, ale význam zeleniny stále narstá. Zelenina je významnou slozkou lidské stravy pedevsím proto, ze je rostlinného pvodu a zajisuje písun látek jak energetického charakteru (cukry, bílkoviny a v nepatrném mnozství i tuky), tak zvlást dlezité látky dietetického charakteru jako jsou vitamíny, snadno dostupné minerální látky, aromatické látky a enzymy. To dává zelenin nezastupitelnou úlohu v nasí potrav. Proto odborníci na racionální výzivu zdrazují, ze by clovk ml denn konzumovat 350 g zeleniny, coz v celorocním úhrnu pedstavuje 130 kg. U nás doslo od roku 1989 rovnz k výraznému zvýsení konzumu ze 66 kg na soucasných 83,7 kg. Nyní, v dob obchodních etzc a obrovské nabídky vsech mozných i nemozných druh zeleniny, zálezí pedevsím na nás, zda zstaneme pouhými konzumenty "mar-

ketové zeleniny" nebo si ji vypstujeme sami. U zahrádká doslo k výrazným posunm v pístupu k pstování zeleniny. Dávno jsou pryc doby, kdy zahrádká pstoval a skladoval vse (v minulosti mu nic jiného nezbývalo). Nyní se zacíná více orientovat na pstování cerstvé zeleniny pro pímý konzum a na skladování jen zídka. Nabízí se otázka proc a z jakého dvodu? Odrdová skladba zeleniny je obrovská, mzeme napocítat tisíce odrd a slechtí se dalsí podle poteb zákazník, samozejm tch profesionálních. Zastavíme-li se u nkterých druh zeleniny, zjistíme, ze existuje nemalé spektrum druh zeleniny, které budeme stále pstovat pro svou nezamnitelnou chu, cerstvost a odrdovou rozmanitost. Plodová zelenina - Rajcata, papriky jsou slechtny více mén proto, aby byly odolné pro pepravu, aby mly vyrovnanou az kalibrovanou velikost, aby mly dlouhou zivotnost, ale zcela se vytratila typická lahodná chu a to je dvod proc si je budeme pstovat sami. - Okurky - salátové poskytují siroký výbr odrd a moznost sklízet cerstvé plody. Okurky nakládacky - oblíbená zelenina s cílem pouzití konzervace ve sladkokyselém nálevu - opt moznost pouzít osvdcené odrdy a následn osvdcené receptury nálev pro konzervaci. Moznost pouzití okurek nakládacek (perostlých) pro konzervaci mlécným kvasením - tzv. kvasáky. - Pstování nemén populárních dýní a cuket patí ke koloritu zahrádkáského pstitelského umní a zcela urcit v brzké dob nezanikne. Listová zelenina je urcena ke konzumaci v cerstvém stavu, práv utrzená na zahrádce, zde je její cerstvost tém nenahraditelná - proto rovnz pinálezí si ji pstovat sami. Jedná se pedevsím o salát hlávkový, ale v poslední dob se dere do popedí salát ledový a ímský, dále je to spenát a listový mangold - pro tepelnou úpravu. eichu si mzeme pstovat celorocn v bytových podmínkách. Kosáloviny patí mezi velmi nárocné na podmínky pstování, agrotechniku, takze zde bude pstování omezeno na pstování raných odrd kedluben a eventuáln celo2

rocnímu pstování brokolice, která oproti kvtáku není tak nárocná na agrotechniku pstování. Cibulové zeleniny budou patit mezi ty, na které urcit nezapomeneme. Cesnek svým výrazným aroma nesmí chybt ve skále pstovaných druh zeleniny, protoze koupit mzeme pouze cesnek cínské provenience, avsak ten je pro Evropana a zahrádkáe naprosto nepijatelný z dvodu netypické vn a chuti. Dalsí zeleninou je pazitka, kterou mzeme pstovat i v nádobách na balkón a tím ji mít ihned po ruce. Luskoviny - zcela urcit jsou komoditami, které zahrádká bude i nadále pstovat, a je to hrách nebo fazol, pro pouzití v cerstvém stavu nebo pro úpravu susením nebo sterilizací. Koenová zelenina - petrvává pstování, avsak pouze pro pouzití v cerstvém stavu a ustupuje se od pstování pro skladování. Aromatické koeninové zeleniny - mezi nejdlezitjsí patí kopr, majoránka, bazalka, libecek, saturejka a yzop budou patit mezi ty, na které by mlo vzdy zstat místo na pstování. Z uvedeného vyplývá, ze na zahrádce budeme pstovat celou adu zelenin, které nám v pozadované kvalit, chuti a rznorodosti obchodní sít nemohou zabezpecit. Odklon od tradicních pístup v pstování zeleniny je dán dobou, ale nic to nemní na faktu, zúzil se pstovaný sortiment, urcit se zvýsila kvalita výpstk spojená s chuovou, vzhledovou rozmanitostí, mozností rzných úprav jak ve stavu cerstvém tak i rznými druhy konzervování - mrazení, susení, sterilizace, kvasení. Zelenina zstane i do budoucna jedním ze základních pilí pstování na zahrádkách, zelenina bude nejen pro zpestení soucasného "komercního" jídelnícku, ale významn se bude podílet na hledisku zdravotním. Dovolte mi závrem milí zahrádkái, abych vám popál sastnou ruku pi výbru zelenin které si vzdy budete na zahrádce pstovat sami. K tomu by mla poslouzit i tato Rukov, která je vnována pedevsím zelináské problematice. Jaromír Láník, místopedseda CZS, pedseda zelináské komise RR CZS

VLASTNICTVÍ POZEMK

V ZAHRÁDKOVÝCH OSADÁCH

Platná zákonná úprava zejména ve znní píslusných ustanovení zákon o úprav vlastnických vztah k pd a jinému zemdlskému majetku cís. 229/1991 Sb.v platném znní, o podmínkách pevodu zemdlských a lesních pozemk z vlastnictví státu na jiné osoby cís. 95/1999 Sb. a obcanského zákoníku cís. 40/1964 ve znní pozdjsích pedpis vyvolala situaci, kdy mají majetkoprávní vztahy k pozemkm v zahrádkových osadách rzný charakter. Vedle nájemního a podnájemního vztahu zahrádká k pozemkm ve vlastnictví nebo nájmu základní organizace existují ve znacné míe zahrádkové osady, kde majiteli vsech nebo cásti pozemk jsou jejich uzivatelé, kteí pozemky získali restitucí, píp. koupí od státu, obcí ci soukromých osob nebo institucí. S tím koneckonc pocítá i zákon o sdruzování obcan cís. 83/1990 Sb., z nhoz vychází existence Ceského zahrádkáského svazu, který nepodmiuje clenství ve sdruzení vlastnickými vztahy, ale spolecnými zájmy, i návrh zahrádkáského zákona, který pi charakteristice zahrádkových osad vychází ze stejných zásad. Výse citovaný zákon c. 95/1999 Sb. pedpokládal tuto rznost vlastnických vztah, kdyz upednostnil prodej státních pozemk jejich uzivatelm - zahrádkám v zahrádkových osadách. Z této situace vychází i Vzorový osadní ád publikovaný ve Vstníku CZS c. 3 z roku 2005. Ve vstníku nebo casopisu Zahrádká jsme se uz nkolikrát zabývali problémy, které ze soukromého vlastnictví pozemk v zahrádkových osadách vznikají zejména v pípadech, kdy jejich uzivatelé ­ vlastníci preferují svá vlastnická práva ped spolecnými zájmy clen zahrádkových osad. Reagovali jsme i na námitku, ze neexistují zádná úcinná opatení ci sankce v tomto smru. Ackoliv tato námitka jist bývá nkdy dvodná, v pípad ze vlastníkem pozemku je clen CZS, je teba vycházet z platných stanov pípadn jiných obecn závazných pedpis a zákonných norem.

Nejvíce problém vzniká zejména nedodrzováním ci porusováním osadních ád, kdy vlastníci pozemk bez ohledu na poteby zahrádkové osady neplní povinnosti z osadních ád vyplývající nebo svá vlastnická práva zneuzívají ve svém zájmu na úkor ostatních zahrádká. V nkterých pípadech neplní dokonce osobní základní povinnosti clen CZS, neplatí nebo jsou v prodlení s clenskými a úcelovými píspvky, nezúcastují se clenských schzí, pípadn se odmítají úcastnit akcí, které základní organizace organizuje k údrzb ci zajistní spolecných zaízení. Podstatné vsak je, aby osadní ády byly jasné, pehledné a srozumitelné. Osadní ády nemohou kopírovat stanovy a jiné celosvazov závazné vnitní pedpisy. Musí vsak aktuáln vymezit poteby osady tak, aby zajisovaly optimální chod osady a spolecné zájmy clen v jejich zahrádkáské cinnosti. Jsou-li pak schváleny podle pravidel stanovených jednacím ádem orgán svazu clenskou schzí, jsou pak závazné pro vsechny cleny organizace. Porusení osadního ádu je pak porusením povinností clena CZS podle § 4 odst. 2 písm. a/ stanov CZS a jako takové by mlo být podle stanov sankcionováno, respektive náprava mze být vyzadována pomocí jiných, zejména motivacních opatení. Otázka vsak spocívá v tom, jaké sankce ci opatení má základní organizace k dispozici. Je zejmé, ze jako první by mly picházet v úvahu prostedky morálního charakteru, jako nap. projednání problému a pohovor s pestupcem na výborové schzi eventueln poté kdyz toto opatení je bezvýsledné, veejné projednání na clenské schzi základní organizace. Clenská schze se mze usnést na tom, ze nap. neúcast na udrzování ci údrzb spolecných zaízení mze být nahrazena financním plnním ve form dodatecných úcelových píspvk, které jsou pak v pípad neplacení pohledávkou organizace a lze je vymáhat i soudn. Totéz platí i pro pípad neplacení clenských nebo bzných, clenskou schzí pro dané období schválených úcelových píspvk (viz clánek JUDr. Krcha v pedchozí Rukovti).

3

Neplní-li clen ani poté své clenské povinnosti, pak zejm nezbývá, nez se s ním rozloucit a vyuzít § 3 odst.5 písm. b/ stanov o vyloucení z CZS. Je teba zdraznit, ze potom pozbývá vsech clenských práv vcetn práva uzívání spolecných zaízení. V této souvislosti je teba uvést, ze spolecná zaízení (pokud se nejedná o pozemky nebo objekty ve spolecném uzívání, které jsou v katastru nemovitostí oznaceny jako vlastnictví nebo spoluvlastnictví jednotlivých zahrádká) jsou vzdy ve vlastnictví základní organizace, nikoliv v podílovém spoluvlastnictví jednotlivých zahrádká, jak to i vyplývá z § 22 odst.2 stanov. Tak by to mlo být uvedeno podle Vzorového osadního ádu (sta I odst. 4 a 5 ­ viz Vstník ZS c. 3/2005) v osadních ádech jednotlivých základních organizacích. Úcelové píspvky ci jiné zdroje z nichz jsou spolecná zaízení poizována a udrzována nejsou totiz spoluvlastnickými podíly podle § 137 obcanského zákoníku, nebo jde analogicky s § 59 obchodního zákoníku o vklad clena, který se urcitá osoba zavazuje vlozit do sdruzení za úcelem nabytí úcasti v tomto sdruzení. A jako takový se tento vklad stává majetkem sdruzení (zde základní organizace). V zádném pípad nejde ani o podíl podle ustanovení § 829 a násl. obcanského zákoníku, které se vztahuje jen na sdruzení k urcitému úcelu bez právní subjektivity, zatímco CZS a jeho organizacní jednotky jsou právnickými osobami s vlastní právní subjektivitou svenou jí jejími cleny, oprávnné svým jménem konat právní úkony vcetn práva mít majetek, který z tchto zdroj tvoí, spravují, udrzují a disponují s ním. V návaznosti na uvedené skutecnosti by mly být realizovány i vztahy s majiteli pozemk, kteí nejsou cleny CZS, tedy s tmi vlastníky, kteí s CZS vystoupili nebo jejich clenství podle § 3 stanov zaniklo, pípadn s tmi, kteí nabyli vlastnických práv k pozemkm ddictvím, koupí nebo jinou formou zcizení. V tchto pípadech je nutné uzavít s nimi smlouvu o správ, provozu, údrzb, obnov a úhradách spolecných zaízení ZO, jejíz vzor byl publikován ve Vstníku CZS c. 1/2005 na str. 9 a 10. Smlouvu je teba

4

samozejm pizpsobit vcným i místním podmínkám (nap. pouzít pouze odst.1 a 3 její preambule, vypustit ci upravit první cást odst.1 ze stati I, upravit odst.2 písm. a/, vypustit ci upravit odst.3 ­ podle existence vcných bemen-, upravit ­ resp. vypustit údaje o podílových spoluvlastnících- stati II a III a prvních dvou odstavc stati IV). Tato smlouva mze být samozejm uzavena i se cleny CZS, zejména pokud není alespo v hlavních rysech obsazena v osadním ádu, respektive pokud jsou s dodrzováním ustanovení o spolecných zaízeních problémy. Smlouva je samozejm výrazným hmotným motivacním opatením. Základní organizace jako vlastník mze stanovit zejména odpovídající výsi úhrady za uzívání a správu spolecných zaízení, která nesmí být nemotivacní vci clenm základní organizace platícím úcelové píspvky, z nichz je provoz hrazen. Mla by zahrnovat podíl na veskerých nákladech na spolecná zaízení (vcetn odpis, náklad na správu a udrzování, na údrzbu, na dan a poplatky atd.). Smlouva by mla obsahovat i právo základní organizace od smlouvy odstoupit v pípad, ze není beze zbytku dodrzována. Motivacní faktor zde vystupuje do popedí i soudní vynutitelností dodrzování smlouvy. Ingerence soudních ci jiných státních orgán je krajním opatením donucovacího charakteru k dodrzování zásad souzití v zahrádkových osadách. I kdyz nikdo nesmí být podle zákona nucen ke sdruzování, k clenství ve sdruzeních ani k úcasti na jejich cinnosti (viz § 3 odst.1 zákona cís. 83/1990 Sb.), kazdý je na druhé stran povinen zdrzet se vseho, cím by nad míru pimenou pomrm obtzoval jiného nebo cím by ohrozoval výkon jeho práv. Obcanský zákoník pak v § 127 píkladmo stanoví, co se tím rozumí (obtzovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouem, plynem, parami, odpady, svtlem, stínním, nevhodnými devinami, stavbami atp.). K esení tchto problém je opt píslusný soud, v pípadech, kdy to v mensím rozsahu narusuje obcanské souzití píslusný obecní úad nebo jiný orgán. Jde ale skutecn o krajní

opatení, které by mlo následovat pi zvlás hrubém narusení zásad dobrých sousedských vztah. Pokud vsak jde o zásadní rozpory, které by mohly ohrozit i existenci svazu ci jeho organizacních jednotek, pípadn ohrozit zdraví nebo majetek spoluobcan, resp. ostatních clen zahrádkových osad nebo pokud je zpsobena hmotná skoda organizaci, pak vyuzití vsech metod bude zejm nevyhnutelné. Nicmén jsme vsak pesvdceni, ze vzájemnou dohodou, soucinností, obtavostí, osobním píkladem a pesvdcováním dosáhneme více nez represivními formami esení problém. JUDr. Ladislav Labuta, Právní komise RR CZS

ZELENINA PROTI CIVILIZACNÍM CHOROBÁM

Rostlinná potrava provázela nase pedky v prbhu jejich vývoje po 50 az 80 milion let. Za tu dobu se vytvoily pevné genetické základy naseho zazívacího ústrojí. K jeho správnému chodu stále potebujeme vsechny slozky, které byly odedávna ve strav nasich pedk obsazeny. Podle soucasných archeologických poznatk konzumovali pralidé jest koncem paleolitu více nez 100 rzných druh zeleniny, plod nebo semen. V paleolitu znal pravký clovk mnohé druhy zeleniny i jedlá semena. V archeologických vykopávkách z mladsí doby kamenné se nalezla semena pedchdc hrachu, bobu, edkví a jiných rostlin. Jenze potom postupn doslo k dramatické zmn skladby potravy. Omezení kocování pastevc znamenalo také omezení poctu rostlinných druh a tím i pestrosti stravy. Výrazn se zmnil jídelnícek. Hlavním zdrojem energie se staly obiloviny. Ped deseti tisíci lety se stal nás pedek zemdlcem a chovatelem a nakonec zacal potraviny upravovat prmyslovým zpsobem. Dnes máme nadbytek energeticky bohatých potravin, kterým vsak chybí látky ochranné. podporující imunitu a snizující

rizika chorob. Radikální zmny výzivy spolu s úbytkem namáhavé práce a s celkovým stylem sedavého zivota nese velký podíl na rozsíení tchto chorob. Ke zmnám potravinové základny doslo tak rychle, ze se tomu nestacila pizpsobit genetická výbava clovka. Z tchto poznatk vycházejí i výzivová doporucení tzv. paleolitické diety, které by se mly co nejvíce pizpsobit tomu, co jedl jeskynní clovk, to znamená co nejvíce zeleniny, ovoce, a libového masa, zvlást ryb a omezení rafinovaných potravin, jako jsou oleje, tuky, cukr, bílá mouka. Neshoda dnesního zpsobu výzivy s genovým základem naseho metabolismu je podle nkterých vdc pícinou nárstu poctu tzv. civilizacních chorob. Mezi n patí ateroskleróza s jejími dsledky (mozková mrtvice, ischemická choroba srdecní, infarkt), obezita, cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak, choroby s vysokými hodnotami cholesterolu a lipid v krvi a ada dalsích. Tyto choroby se casto vyskytují soucasn. Pouzívá se pro n proto název syndrom X, novji metabolický syndrom a také syndrom inzulinové rezistence. Deset bod pro zeleninu Proti diet pozdního paleolitu se zmnilo deset rozhodujících nutricních charakteristik potravin: harmonická skladba hlavních zivin, glykemický index, slození mastných kyselin, pocet a mnozství stopových prvk, acidobasická rovnováha, pomr sodíku a draslíku, obsah vitamin, obsah vlákniny, obsah bioaktivních ochranných látek a obsah energie. Ke zlepsení výzivové situace ve vsech deseti uvedených charakteristikách mze rozhodujícím zpsobem pispt práv zvýsená konzumace zeleniny. Harmonická skladba hlavních zivin Podíl potravin s vysoce koncentrovanými zivinami (cukry, tuky) se zvýsil a tím se soucasn snízil podíl ostatních potravin, které dodávají ochranné slozky. Zmnila se také rovnováha mezi píjmem tí hlavních zivin, sacharid, tuk a bílkovin. Nadmrný podíl sacharid a tuk mze být úcinn kompenzován konzumací zeleniny, která jich obsahuje velmi málo.

5

Glykemický index Podíl potravin s nízkou koncentrací sacharid (zelenina, celozrnné produkty) se v soucasnosti snízil a naopak vzrostl podíl potravin s velkým mnozstvím sacharid, pedevsím cukru (spoteba cukru je u nás 40 kg na hlavu a rok). Jak nás to ovlivuje? Po pozití stejného mnozství sacharid v rzných potravinách dochází bhem tí hodin k rzn prudkému a rzn vysokému zvýsení hodnot krevního cukru (glykémie). Glykémie se hodnotí stanovením glykemického indexu (GI), který mze mít hodnotu od 0 do 100, Jako standard slouzí glukóza s indexem GI = 100. Glykemický index je po pozití stravy ovlivnn jejím slozením, teba podílem tuku v sndené porci podílem vlákniny a dalsími faktory. Dnes se konzumuje podstatn více potravin s vysokým glykemickým indexem nez v dobách dívjsích a to není píznivé. Vtsina zelenin má glykemický index mensí nez 10 %, jen nkteré kolem 30 %. Konzum zeleniny tedy úcinn snizuje riziko zvýseného glykemického indexu. Píznivé slození mastných kyselin Vzrostlo také mnozství tuk v nasí strav a zvýsil se podíl tuk zivocisných, ve kterých je pevaha nezádoucích nasycených mastných kyselin. Píjem energie ve form tuk v paleolitu cinil piblizn 10 az 20 %, v soucasnosti je to 35 - 40 %. Je tedy dnesní spoteba tuk vysoce nadmrná, navíc vtsinou v nevhodné skladb mastných kyselin a s vysokým podílem cholesterolu. Tuky s píznivým slozením jsou obsazeny v moských rybách; rostlinných olejích a vtsin druh oech. Píznivé slození mají také tykvová semena. Zelenina sama nedodává prakticky zádné tuky a její zvýsená konzumace tedy omezuje jejich píjem. Soubor minerálních látek Nase soucasná strava neobsahuje vtsinou dostatek minerálních látek, potebných pro rzné funkce lidského tla. Castý je nedostatek (deficit) zeleza, vápníku ale nkterých nezbytných (esenciálních) stopových prvk. Zejména je porusena jejich vzájemná rovnováha. Konzumace zeleniny je i v tomto smru prospsná. Znacným

6

obsahem zeleza (10 az 60 mg.kg-1) se vyznacuje brukev, kadeávek, kapusta hlávková, kapusta rzicková, mrkev, ken, listová a naová zelenina. Bohatá na vápník (více nez 800 mg.kg-1) je nap. brokolice, kadeávek, kapusta hlávková, celer naový a apíkatý, ken, koenová petrzel, listová a naová zelenina. Zelenina obsahuje adu dalsích stopových prvk, potebných pro rzné funkce lidského tla. Je zde pítomen hocík (110 - 160 mg.kg-1), zinek (1,4 - 3,2 -1 mg.kg-1), selen (0,01 - 0,02 mg.kg ), jód (0,08 - 0,10 mg.kg-1), mangan (2,0 - 3,4 mg.kg-1), síra (100 - 500 mg.kg-1), m (0,5 az 0,9 mg.kg-1) a dalsí. Vyuzitelnost minerálních látek se v mnoha pípadech zvysuje spolecnou konzumací s potravinami zivocisného pvodu, naopak pítomnost vlákniny jejich vyuzitelnost snizuje. Rovnováha minerálních látek Zmnil se také podíl potravin kyselinotvorných a zásadotvorných. V kazdém organismu se vytváí urcitá rovnováha mezi prvky kyselinotvornými (hlavn síra, fosfor, chlór, jód) a zásadotvornými (sodík, draslík, vápník, hocík, zelezo). Nás organizmus udrzuje tuto, tzv. acidobazickou rovnováhu v krvi a vsech svých tkáních velice pecliv a dmysln. Dlezité orgány, které se na tom svou cinností podílejí jsou plíce a ledviny. Lze usuzovat, ze rovnováha v píjmu potravin jim jejich cinnost usnadní. Zelenina spolu s ovocem je pevázn zdrojem prvk zásadotvorných na rozdíl od vtsiny zdroj soucasné stravy (maso, vejce, tvaroh. chléb, rýze, tstoviny aj.). Zásadotvorn psobí na píklad kvták, edkev, mrkev, kedluben, salát, fazolka, rajcata, hrásek, spenát, zelí a ada dalsích. Pomr sodíku a draslíku Výrazn a rovnz nepízniv vzrostl píjem kuchyské soli a narusil tak pomr draslíku a sodíku. Spoteba kuchyské soli v potravinách (uzeninách, sýrech, pecivu) a pisolováním ciní casto 10-12 g za den, a mla by být polovicní. Zelenina spolu s ovocem svým vysokým obsahem draslíku pomáhá nastolit potebnou rovnováhu. Mezi zeleninu, obsahující více nez 3000 mg.kg-1 draslí-

ku patí nap. spenát, fenykl, edkev, kadeavá a rzicková kapusta, brokolice, tykev, mangold, topinambury. Obsah sodíku v zelenin je pi tom vesms velmi nízký: 70 az 200 mg na kg. Nízká úrove sodných sloucenin umozuje pouzití zeleniny a ovoce v dietách se snízeným obsahem soli. Obsah vitamin Nedostacující je dnes píjem nkterých vitamin, zejména vitaminu C a provitaminu A. Zelenina mze úcinn tento nedostatek kompenzovat. Velmi dobrým zdrojem vitaminu C je napíklad zeleninová paprika, brokolice, listová zelenina, provitamin A, ß-karoten dodá mrkev, listová zelenina a dalsí. Je zde ovsem obsazena ada dalsích vitamin, které clovk nezbytn potebuje. Konzumace zeleniny je úcinnou ochranou ped avitaminosou pispívá k udrzení imunity celého organizmu. Obsah vlákniny Snízil se podíl vlákniny ochranných látek ve strav. Rostlinné potravinové zdroje tvoily piblizn 60 az 80 % veskeré stravy paleolitického clovka a poskytovaly denn az 100 gram vlákniny. Vláknina ve strav v dob pedzemdlské pocházela tém výlucn z plod, koen, lustnin, oech, a dalsí neobilninové potravy. Pevázným zdrojem vlákniny jsou v soucasnosti obilninové (cereální) potraviny, které vsak neobsahují vysoce úcinný pektinový komplex. Potravinovou vlákninu s pektinem poskytuje zelenina, ovoce, lustniny, oechy, celozrnné pecivo. Zelenina obsahuje 10-80 g.kg-1 potravinové vlákniny s pestrým píznivým slozením vcetn pektinových látek, kterých je 8 az 24 g.kg- 1. V soucasnosti se doporucuje konzumace alespo 20-30 g vlákniny denn; zatím máme dnes spotebu vlákniny daleko mensí. Obsah ochranných slozek Dalsími zdraví prospsnými slozkami zeleniny, které se díve vbec nebraly v úvahu, jsou bioaktivní ochranné faktory, v posledních desetiletích intenzivn studované. Zelenina spolu s ovocem je jejich hlavním zdrojem. Jde o soubor rznorodých látek, které výrazn snizují rizika chorob

kardiovaskulárních a nádorových nebo zvysují imunitu organismu. Zejména jsou to antioxidanty, látky, které psobí proti nadmrnému mnozství volných radikál v tle. Nejvyssí antioxidacní úcinnost má cesnek, kadeávek, spenát, rzicková kapusta, dále následuje brokolice, cervená epa, cervená paprika fazolka, cibule, cukrová kukuice. Ochranné úcinky mají také barviva pítomná v zelenin, a uz jde o cervené karotenoidy, zelené chlorofyly ci cervenofialové antokyany. Skála ochranných látek je ovsem mnohem sirsí. Fytoncidy psobí proti mikrobm, kyanatany a glukosinoláty snizují rizika nádorových onemocnní. V nkterých zeleninách jsou i slozky lécivé. Obsah energie Konecn, a to velmi významn, vzrostl zejména v civilizovaných zemích píjem energie, který znacn pevysuje její potebu. Protoze potravy bylo vzdy spíse nedostatek, byla nase genetická výbava od pradávna nastavena tak, aby ji tlo maximáln vyuzilo a kdyz nastalo období pechodné hojnosti, aby si ji ulozilo do rezerv pro období nedostatku. Proto se i dnes nadbytek pijaté energie ukládá ve form tukových rezerv. A tak mezi jiným pibývá v populaci i pocet obézních osob a nemocných s cukrovkou druhého typu. Zvýsením podílu zeleniny v nasem jídelnícku je mozno úspsn ovlivnit stravovací zvyklosti, snízit píjem energie a vrátit se ke správn harmonicky vyvázené strav, prospsné nasemu zdraví. Dalsí ochranné úcinky zeleniny Nase populace je vystavena nejen riziku civilizacních chorob, ale i alergiím, vedlejsím úcinkm lék a casto má snízenou imunitu proti chorobám. Uvádí se také rzní pvodci stresu. Nemli bychom vsak zapomenout, ze nase pedky provázel stres jiného typu nez je nás soucasný; mnohdy v nm slo pímo o zivot. Zvýsení spoteby zeleniny mze podstatn pispt k ochran proti stresu. Komplexní úcinky zeleniny na zdraví jsou mnohostranné. Významný je uz sám biologicky pirozený zpsob zásobování organismu vodou (hydratacní úcinek). Voda v zelenin nepinásí

7

zádnou energii, je bez mikrob a je biologicky optimálním roztokem zivin. Protimikrobní psobení je dáno látkami, které pízniv upravují stevní mikroflóru. Nacházejí se v hocici, kenu, cesneku, cibuli, edkvi, edkvicce, rajcatech, paprice, kosálovinách a dalsích druzích zeleniny. Významné je psobení zeleniny proti nadmrnému mnozství volných radikál kyslíku (antioxidacní), které zneskoduje metabolické produkty zejména masitých pokrm. Dobe je znám mocopudný (diuretický) úcinek, který vede k urychlené eliminaci dusíkatých odpad a chlorid z lidského tla. Tento úcinek souvisí s obsahem draslíku, ale také cukr a kyselin. Je prokázán u pastináku, petrzele, celeru, mrkve, melounu, tykve a chestu. Vliv na trávicí funkce je casto projímavý (laxativní), pipisovaný hlavn vysokému obsahu potravinové vlákniny a pektinu, který zvysuje motilitu (hybnost steva) a tím i peristaltiku (posuny) obsahu trávícího traktu. Tím, ze vláknina na sebe váze vodu, udrzuje i pimenou konzistenci stolice a omezuje riziko zácpy (obstipace), pokud je zajistn soucasn dostatecný pívod tekutin. Zvlást úcinná je mrkev a cibule. Na zvýsení zaludecní sekrece pízniv psobí zelí, cervená epa, mrkev, edkev, kedlubny a ken. Mén zádoucí úcinek plynopudný (flatulentní) mají nkteré jen druhy jako nap. hrásek, zelí aj. Lze ho snízit dkladným rozzvýkáním nebo mlnním a vhodnou kuchyskou úpravou (rozmixováním a pípravou bez tuku). Obtíze s plynatostí a nadýmáním (meteorismem) hrozí zpravidla pi náhlém pechodu na zeleninovou stravu. Zlucopudný (cholagický) úcinek je zpsoben pívodem hoecnatých a dalsích solí, kyselinou citrónovou, vinnou, jantarovou, jejichz malá mnozství obsahuje. Výrazn psobí cesnek, který omezuje i kornatní tepen a vysoký krevní tlak. Úcinné slozky cesneku mírní otravu nikotínem. Protivedové úcinky má S-methylmethionin, který snizuje hladinu tuk v krvi a je obsazen v zejména v kosálové a plodové zelenin. Protizápalový úcinek má sáva z cesneku, cibule a kenu, protirevmatický a kortizono8

vý úcinek mají sirné slouceniny kosálovin a antihelmintový úcinek (proti stevním parazitm) mají tykvová semena a cesnek. Protinádorové (cytostatické) úcinky zeleniny jsou prokázány stovkami experiment. Vyssí píjem zeleniny prkazn souvisí s nizsím rizikem rakoviny horního dýchacího traktu. Proti nádorm psobí hoké látky okurek a salátu v komplexu ostatních pítomných slozek. Snízení rizika rakoviny zaludku a tlustého steva bylo pozorováno pi strav bohaté na lilkovitou a kapustovitou zeleninu (nap. brokolici). U nádor dalsích orgán zatím nejsou studie dostatecn prkazné nebo jednoznacné. Lécebný (farmakologický) význam mají nkteré silice, aminokyseliny (cystein a methionin) a dalsí. To se vyuzívá pi lécení nkterých chorob. Petrzel a cesnek jsou oficiálními lécivými rostlinami. Jde hlavn o komplexní úcinek zeleniny. Vsestranné psobení zeleniny Vliv zeleniny na lidský organismus je mnohem sirsí. Zelenina poskytuje pozitek z jídla svou chutí a vni, barvou i vzhledem. Podporuje vylucování zaludecních sáv a zvysuje chu k jídlu, reguluje látkovou pemnu a urychluje prchod tráveniny zazívacím traktem. Výrazn zlepsuje peristaltiku stev, snizuje vstebávání skodlivin sliznicí stev a upravuje stevní mikroflóru tím, ze podporuje uzitecné mikroby. V zelenin je ada slozek, které samy o sob nemají specifický úcinek, ale psobí spolecn s ostatními a mohou jejich úcinek stimulovat. Pravidelná konzumace zeleniny chrání tedy lidský organismus ped rznými poruchami a chorobami a má pozoruhodný úcinek pi upevování zdraví. Prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. MZLU v Brn

DUSICNANY JAKO RIZIKOVÝ FAKTOR V ZELENIN

ÚVOD Problematikou dusicnan jako kontaminant a jejich penosem do potravních etzc se zabývá nkolik pracovních orgán

Evropské komise, Výbor pro zivotní prostedí a prmyslové kontaminanty, Výbor pro zemdlské kontaminanty, vcetn výboru expert. Tyto skupiny se scházejí na pravidelných schzkách, kde se projednávají jednotlivé problémy v úzké spolupráci se zástupci Codex Alimentarius a Evropským úadem pro bezpecnost potravin (EFSA). Ve výborech jsou zástupci vsech clenských zemí EU, kteí se na pravidelných poradách zabývají tmi kontaminanty, které mohou njakým zpsobem ohrozit zdraví spotebitele. Jedná se hlavn o kojence a malé dti, kde vysoké obsahy dusicnan v potravinách mohou mít dopad na vývoj organismu. DUSICNANY Vsechny chemikálie, a syntetického nebo pírodního pvodu, vykazují pi urcité koncentraci toxicitu. Dokonce i pití neúmrného mnozství cisté vody mze zabíjet v dsledku porusení elektrolytické rovnováhy v organismu. Tento jev, nazývaný "vodní toxicita", je zpsoben snízením renální kapacity ve vztahu k vod vymsované z organismu. V potravinách, které jsou soucástí nasí stravy a které mají normální slození, jsou obsazeny nkteré pírodní látky v dávkách, které mohou za urcitých situací postacovat k vytvoení toxického úcinku. Tyto látky, i kdyz z hlediska jejich denního píjmu clovkem odpovídajícího normálnímu mnozství, vsak pi nesprávném pouzití nebo pi konzumaci potravin ve velkém mnozství mohou zapícinit toxické reakce. Jako píklad mohou poslouzit dusicnany (nitráty) a dusitany (nitrity), které pedstavují jedny z nejvýznamnjsích látek, se kterými se setkáváme v zelenin. Tyto slouceniny mohou v kombinaci s aminy obsazenými v jiných potravinách zpsobit toxické reakce vedoucí k tvorb karcinogenních nitrosamin. Látky z této skupiny mají z hlediska metabolismu celou adu negativních vliv: - strumigenní úcinek - blokace píjmu jódu nebo jeho vytsování negativn ovlivuje funkci stítné zlázy, - svými oxidacními úcinky snizují úcinek adrenalinu, - inaktivují karotenázu, coz vede ke snízení

pemny beta-karotenu na vitamín A a následn jeho ukládání v játrech (hypovitaminóza A), - snizují syntézu sirných aminokyselin. Nekonecné diskuse se vedou o dusicnanech (nitrátech). Nitráty jsou ve vod rozpustné ionty, jsou pirozenou slozkou zivotního prostedí jako následek fixace vzdusného dusíku. K syntéze vsech rostlinných protein a ostatních organických dusíkatých sloucenin jej rostliny získávají z pdy ve form dusicnan nebo amoniaku. Pemna amonných iont v pd je pomrn rychlá. Za normálních situací, paklize nejsou znecistny nadmrným pouzíváním prmyslových hnojiv, jsou nitráty ve vodách obsazené v pomrn nízkých koncentracích. Ve skutecnosti jsou nitráty obsazeny tém ve vsem, co jíme a pijeme - clovk je zatzován píjmem dusicnan po celý zivot. Dusicnany samy o sob jsou pro clovka relativn málo skodlivé, jejich skodlivost lze srovnat s úcinky chlorid. Skodlivost spocívá v tom, ze psobí nepímo na trávicí trakt, kde se bakteriální cinností redukují na toxictjsí dusitany (10x). Ty pak dále reagují s hemoglobinem, konkrétn oxidují Fe+2 na Fe+3 obsazené v methemoglobinu který jiz nemá schopnost penáset kyslík. Pro dosplého clovka je nebezpecná dávka dusitan cca 500 mg. U kojenc jiz postací dávka 1-10 mg. Tato snízená dávka u kojenc je zpsobena tím, ze krev obsahuje tzv. fetální hemoglobin (hemoglobin F), který je snáze oxidovatelný nez hemoglobin obsazený v krvi starsích dtí a dosplého clovka (hemoglobin A). Krom toho u kojenc jest není vyvinut enzymový oxidoredukcní systém, který katalyzuje zptnou redukci methemoglobinu na hemoglobin. Dusicnanová alimentární methemoglobinaemie je onemocnní jehoz závaznost závisí na mnozství methemoglobinu v krvi. Pirozená hladina methemoglobinu v krvi se pohybuje do cca 1 % z celkového mnozství krevního barviva. Lehká klinická forma se vyskytuje pi zvýsení hladiny na 5-10 % a projevuje se cyanózou modrého zbarvení, tachykardií, kecemi a prjmem. Mze se pidruzit i krvácení, kóma a poskození myokardu.

9

Po mnoho let byly dusicnany nacházející se v masných výrobcích povazovány za látky ohrozující zdraví. V soucasné dob, kdy pouzitím nových solicích smsí byl tento problém odstrann, se jako zvlást závazný problém ukazuje problematika dusicnan v zelenin. Hlavním dvodem je rostoucí spoteba rizikových druh zeleniny, tj. tch druh zeleniny, které obsahují nejvyssí hladiny dusicnan. Vzhledem ke globalizaci trhu a novým pstebním technologiím jsou celorocn dostupné. Tedy i v období s tzv. krátkým dnem, kdy jejich obsah v zelenin enormn stoupá. Jak je vseobecn známo, hlavním zdrojem dusicnan na vstupu do potravního etzce spotebitele je zelenina a voda. Dusicnany (NO3-) jsou pijímány rostlinami jako základní ziviny. Proto je pouzívána dusicnanová (ledková) forma významnou soucástí minerální výzivy rostlin v intenzivní zemdlské výrob. Za píznivých podmínek, jakými jsou dostatecná pdní vlhkost, teplo a slunecní svit, pijaté dusicnany rostliny rychle metabolizují podle zjednoduseného schématu pes dusitany na celou adu organických dusíkatých sloucenin: NO3- > NO2- > organické slouceniny dusíku Jakmile se vsak zmní vnjsí podmínky, zejména pokud dojde k rychlému poklesu okolní teploty a omezení slunecního svitu, rychlost uvedených dj se snízí a v rostlinách zstane zvýsená hladina dusicnan. Typickým píkladem je pstování zeleniny ve sklenících v období tzv. krátkého dne. Vzhledem k tomu, ze nitráty obsazené v potravinách se mohou transformovat na potenciáln karcinogenní N-nitrososlouceniny, Vdecký výbor pro potraviny EK ve vztahu k ochran zdraví obyvatel rozhodl v roce 1990 stanovit tzv. ADI (Acceptable Daily Intake - pijatelnou denní dávku) pro nitrátové ionty v hodnot od 0 do 3,65 mg/kg zivé váhy, s denním ekvivalentem píjmu 219 mg pro osobu s hmotností 60 kg, respektive ADI 0 - 0,007 mg/kg zivé hmotnosti. Tyto hodnoty platné pro ADI byly v roce 1995 revidovány a nahrazeny novými v rozmezí 0 - 0,06 mg/kg zivé hmotnosti.

10

Jednu z nejrozsáhlejsích studií, které se týkají stanovení obsahu nitrát v ovoci, a zelenin provedl v období 1987 az 2001 Inspectorate for Health Protection and Veterinary Public Health v Holandsku. Bylo zkontrolováno okolo 5000 vzork. Na základ této studie byly sledované produkty rozdleny do tí kategorií: 1 s nízkým obsahem nitrát (prmrná hodnota mén nez 1000 mg/kg), 2 se stedním obsahem nitrát (prmrná hodnota 1000-2000 mg/kg), 3 s vysokým obsahem nitrát (prmrná hodnota vyssí nez 2000 mg/kg). Do kategorie s nízkým obsahem nitrát lze zaadit ovoce a ze zeleniny fazole, hrásek, brokolici, karotku, kvták, cesnek, kapustu, pór, cibuli, brambory, cervené zelí, rebarboru a bílé zelí. Do kategorie se stedním obsahem lze zaadit koenovou zeleninu, celer, endivii, ledový salát, kedlubny a salotku. Do kategorie s vysokým obsahem lze zaadit cínské zelí, chest zahradní, hlávkový salát, apíkatý celer, pazitku, cervenou epu, spenát, tuín a potocnici. Na základ této studie byla provedena celá ada srovnání. Jako názorný píklad významu této studie lze uvést rozdlení obsah nitrát ve spenátu, endivii a cervené ep v závislosti na období a stejn tak na zpsobu pstování. Zelenina, hlavn sirokolistá zelenina, pirozen obsahuje vyssí koncentrace nitrát nez ostatní druhy potravin. Jako taková je hlavním píspvkem do celkového denního píjmu nitrát potravinami. Existuje celá ada faktor, které ovlivují hladiny nitrát v potravinách. Patí sem období, ve kterém je zelenina pstována, zpsobu hnojení, na zavlazování plodiny, skladování, kuchyském zpracování a sklizni Rajcata obsahují nejnizsí koncentrace dusicnan. Ve vztahu k rocnímu období byly zaznamenány rzné koncentrace nitrát u brambor, salátu, mrkve, kvtáku a cibule. V porovnání s ostatními obdobími byly nameny nizsí koncentrace nitrát v bramborách v letním období. U salátu stejn jako u mrkve byly vyssí koncentrace nitrát nalezeny na jae. A obrácen u kvtáku,

který byl zasazen na jae a v lét, byly nalezeny vyssí koncentrace nitrát nez po zbytek roku. U cibule byly vyssí koncentrace nitrát nalezeny na podzim. Na obsah dusicnan v zelenin má vliv i její úprava. Vaením se koncentrace nitrát snizuje u zelí, mrkve, kvtáku, brambor, spenátu a tuínu, bezvýznamn se var projevuje u rzickové kapusty a cervené epy. Smazením se zvysuje koncentrace nitrát u cibule, nemní se u rajcat a brambor. Z tabulky je zejmé, ze spenát, salát a cervená epa mají významn vyssí obsah nitrát nez ostatní druhy zeleniny. Koncentrace dusicnan v rzných druzích zeleniny Zelenina Pocet vzork 22 16 8 20 22 8 180 13 4 4 4 Koncentrace (mg/kg) Prmr Rozsah 1211 224-1877 338 26-1523 86 34-164 97 11-566 1051 85-3857 48 13-192 155 3-1077 1631 266-2634 59 30-80 118 39-239 17 4-42

tování a na období sklizn v jednotlivých clenských zemích. ZÁVR Chceme-li sami ovlivnit obsah nitrát v zelenin, pak mi dovolte nkolik rad na závr: Pstujeme-li si sami zeleninu, pak sledujte rady uvedené na obalech hnojiv nebo se porate s odborníkem. Obsah nitrát v zelenin závisí na mnoha faktorech (rocním období, typu hnojiva, dávce hnojiva, pdní reakci, druhu zeleniny apod.). 2. Teplo, nedostatek svtla a silná koncentrace hnojiv jsou hlavní faktory, které pispívají k tomu, ze zelenina pstovaná ve sklenících obsahuje více dusicnan nez ta, která roste voln na poli 3. Zeleninu je lépe sklízet vecer po slunecném dnu nez ráno. 4. Zeleninu ped sklizní nezaléváme. 5. Dusicnany je mozné snízit vaením ve vod az o 75 %. 6. Dusicnany je mozné snízit odstranním silných zeber a vnjsích list az o 30 %. 7. V zim nahradíme saláty bohaté na dusicnany zeleninou, jako je mrkev, vsechny odrdy zelí, rajcata apod. 8. Napíklad, cervená epa, celer, spenát a nkteré saláty obsahují více nitrát nez ostatní druhy zeleniny. 9. Tepeln upravenou zeleninu je teba konzumovat co nejrychleji po uvaení. Bakterie, které pemují dusicnany na dusitany, se rozmnozují pi teplotách mezi 5 a 15 EC. Nespotebované zbytky by mly být ulozeny rychle do chladnicky. To je také dvod, proc se spenát nemá ohívat. 10. Není dvod, proc se bát dusicnan tak, ze zeleninu kvli nim pestaneme jíst úpln. (Tento clánek vznikl pi esení grantu MSMT c. 604 607 0901) Doc. Ing. Lubos Babicka, Csc., Ing. Ivana Poustková, PhD. Katedra kvality zemdlských produkt, CZU v Praze. 1.

OBECNÉ PROBLÉMY V OCHRAN ZELENINY PROTI SKODLIVÝM CINITELM

1. Zmny v zastoupení skodlivých cinitel dané zmnami podnebí v posledních letech Prvním problémem, k nmuz se v ochran polní zeleniny proti skodlivým cinitelm zatím stále nedostatecn pihlízí, jsou zmny celkového klimatu u nás v posledních letech. Klasické stídání rocních období uz neprobíhá pozvolna, ale casto velmi rychle - napíklad jaro tém schází a za zimou pichází prakticky letní pocasí. Ve vývoji klimatu je patrná tendence k prodluzování období bez mraz az do velmi pozdního podzimu. Stále castjsí jsou extrémy v pocasí - padají teplotní rekordy, prodluzují se období beze srázek a srázky se pak kumulují do nkolika málo dn v pstitelské sezón. Zdali za tmito pozorovatelnými zmnami stojí cinnost clovka, zejména zvýsené emise tzv. skleníkových plyn, je stále otázkou diskusí mezi odborníky na klimatologii, vtsina z nich vsak tvrdí, ze ano. Nejcastji zmiovaným indikátorem klimatických zmn je globální nárst prmrné rocní teploty. Tento trend je zcela zejmý, protoze z posledních 12 let bylo 11 hodnoceno jako nejteplejsích. K pozitivním dopadm zmny klimatu patí prodlouzení bezmrazového období a posunutí pocátku vegetacního období v nejteplejsích oblastech na zacátek bezna a konce az do závru íjna. Vyssí teploty vzduchu prodluzují vegetacní období - umozují dívjsí vzcházení a nástupy dalsích fenofází, takze období zrání ci sklizn bývá uspíseno. Ocekávaný dalsí teplotní vzestup by ml vytvoit dostatecné teplotní zajistní pro pstování teplomilných kultur (papriky, rajcat, okurek atd.). Existuje vsak i vázné nebezpecí teplotního stresu spojené s castjsím výskytem extrémn vysokých teplot. Adaptacní opatení je teba orientovat na zmnu pstovaných druh zeleniny, pouzívání nových postup za úcelem snízení ztrát pdní vláhy.

Pizpsobit zmnám klimatu je poteba hlavn systém ochrany zeleniny proti nejdlezitjsím skodlivým cinitelm - chorobám, skdcm a plevelm: · Je teba pocítat s dívjsím nástupem významného síení houbových chorob, jako jsou plíse bramboru (Phytophthora infestans), plíse okurky (Pseudoperonospora cubensis), plíse cibule (Peronospora destruktor). Tomuto je nutno pizpsobit zacátek preventivních aplikací fungicidních pípravk. V doporuceních odborné literatury se u tchto chorob vtsinou uvádí nástup významného síení koncem cervna s kritickým obdobím zacátku cervence. Podle sledování u pstitel v posledních letech se vsak toto období posunulo spíse do poloviny cervna. Napíklad v roce 2008 byl zaznamenán masivní nástup plísn bramborové uz zacátkem msíce cervna. Z praktického hlediska to znamená posunout pocátek fungicidního osetování porost brambor, cibule nebo okurek o 10 az 14 dn díve, nez jsme byli zvyklí napíklad ped 15 lety. Teplý prbh zimy bez vtsích mraz s nejvtsí pravdpodobností umozuje pezimování pvodce plísn okurkové i v nasich pstitelských oblastech. Nelze se proto spoléhat na signalizaci pro zacátek osetování podle jejího síení v jiznjsích regionech. Je prokázáno, ze tato choroba nastupuje nejdíve v lokalitách, kde se okurky pravideln pstují, aniz by se sem postupn síila z jihu, jak se stále tvrdí. Je tudíz velmi pravdpodobné, ze u nás pezimuje. · Oteplování klimatu znamená obecn vyssí tlak skdc v porostech zeleniny. Teplejsí zimy svdcí zejména msicím, které jsou dnes uz nejproblematictjsím skdcem kosálové zeleniny. Na druhou stranu teplé vlhcí zimy tolik neprospívají skdcm ze skupiny motýl. Vyssí prmrné teploty bhem vegetace zkracují vývojový cyklus hmyzích skdc a tito jsou tak schopni mít za vegetaci více generací. Týká se to msic, ale i skdc ze skupiny motýl, u kterých dochází k vývoji tetích generací, jez významn skodí na kosálo-

Cerv. epa Zelí Kvták Mrkev Salát Cibule Brambory Spenát Kapusta Tuín Rajcata

Vzhledem ke konverzi nitrát na nitrity a posléze az na nitrosaminy a ve vztahu k jejich negativním vlivm na lidský organizmus je snaha snízit jejich hladinu na základ pijetí správné zemdlské praxe. Vzhledem k tomu, ze zelenina hraje dlezitou nutricní úlohu pi ochran zdraví spotebitele, mají tendence o zavedení jednotných nizsích hodnot a jejich kontrolu dlouhotrvající charakter. Zatím ale bez výrazného úspchu. Vsechny tyto snahy ztroskotaly na odlisných klimatických podmínkách, zpsobu ps-

11

12

vé zelenin tsn ped sklizní. Pro pstitele to pedstavuje velký problém, protoze proti tmto pozdním napadením skdci nemze zasáhnout klasickými insekticidy, aniz by porusil ochrannou lhtu vymezenou mezi aplikací a termínem sklizn. Je proto teba upednostovat pi registracích pípravky s krátkou ochrannou lhtou a zavést do pstitelských technologií nové biologické preparáty proti skdcm, které umozní provádt zásahy i bezprostedn ped sklizní.

Teplomilné plevele se vyskytují na stále vtsí cásti naseho území, na obrázku mracák Theophrastv.

· Teplejsí klima znamená také zmny v druhovém slození plevel. Teplomilné druhy (nap. jezatka kuí noha), které díve vzcházely az na konci jara, se v porostech objevují uz zacátkem dubna. Tyto plevele tak stihnou za vegetaci vytváet více klícivých semen, nezli díve a vyskytují se v porostech ve stále vtsí míe. Mírné zimy svdcí plevelm, které vzcházejí pozd na podzim a pezimují ve fázi listové rzice (nap. hemánkovité druhy). Do zacátku vegetace tyto plevele vstupují ve znacné síle a zpsobují problémy v pezimujících zeleninách (nap. ozimá cibule). S oteplováním se do nasich pstitelských oblastí síí dalsí druhy nebezpecných plevel, nap. mracák, durman atd. Jakmile jsou tyto druhy plevel v lokalit zjistny, je poteba okamzit je mechanicky ci chemicky likvidovat. Jinak dochází velmi rychle k jejich rozsíení, vytvoení pdní zásoby semen a poté uz jsme nuceni je esit kazdorocn.

2. Písnjsí pravidla pro pouzívání pesticid Spotebitelé se stále více obávají pítomnosti reziduí pesticid v ovoci a zelenin, jakozto potravinách, které se pímo konzumují. Ve skutecnosti vsak v 96 % vzork, které byly vyseteny píslusnými národními úady nebo orgány EU, nebyla zjistna rezidua v detekovatelném mnozství, nebo byla na tak nízké úrovni, která nepedstavuje zádné nebezpecí. Pesto vsak v legislativ EU, týkající se pouzívání chemických pípravk v ochran rostlin, nyní probíhají zásadní zmny. Nejen látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (CMR látky), ale i látky pouze podezelé, s vdecky neprokázanými úcinky a látky klasifikované jako endokrinní inhibitory se podle nov pipravované legislativy jiz pravdpodobn nebudou v budoucnu povolovat a u ady dosud registrovaných takovýchto látek hrozí jejich plosný zákaz. Ocekává se výpadek asi 25 % pesticidních látek soucasn v zelináství pouzívaných. V dsledku nové evropské legislativy musíme ocekávat adu nových problém v boji proti plevelm, skdcm i chorobám rostlin, které mají dosud nasi pstitelé pod kontrolou. Tyto dopady budou mít dlouhodob negativní vliv na pstování zeleniny v celé Evrop, s paticnými ekonomickými dsledky. Redukce pstování a snízení výnosu zelenin, které se v soucasnosti v Evrop pstují, povede ke snízení rentability a konkurenceschopnosti evropského zelináství s pímým dopadem na ceny zeleniny v obchodech. Vtsina nasich trzních pstitel jiz vyrábí v rámci Integrovaného pstování zeleniny, kde uz je v chemické ochran omezována. Dalsí omezení v pouzívání ochranných pípravk tuto skupinu pstitel tedy zasáhne jest citelnji. Je vsak teba íct, ze nové návrhy mají i nkterá pozitiva. Nov by se pípravky na ochranu rostlin nemusely registrovat v kazdé zemi zvlás, ale stacila by tzv. zonální registrace. Evropa by byla rozdlena do tí zempisných oblastí (sever, sted a jih) pro povolování pípravk, a pokud by byl v jedné zemi v dané oblasti pípravek povolen, automaticky by byl povolen i ve zbývajících zemích stejné zóny.

13

3. Nedostatek povolených pípravk na ochranu zeleniny v CR Dalsím problémem, který komplikuje ochranu zeleniny v posledních letech, je nedostatek povolených pípravk. Vypadávají pípravky, které uz nesplují soucasné písné nároky na toxikologii a nové pibývají jen poskrovnu. Spolecnosti dodávající pípravky na ochranu rostlin nemají casto zájem registrovat tyto do zeleniny, protoze je její pstitelská plocha u nás, ve srovnání s klasickými polními plodinami, malá. Investice do registrací v ádech stovek tisíc korun se proto pílis dlouho vrací nebo je dokonce ztrátová. Celkov ve svt je sice pesticidní trh v ovoci a zelenin nejvtsí (28 % prodeje), u nás vsak po drastické redukci speciálních výrob po roce 1989 není zdaleka tak významný jako v jiných zemích. S nedostatkem povolených pípravk je teba se njak vypoádat. Jednou cestou je moznost registrovat pípravky v rámci tzv. minoritního pouzití. Podle definice Státní rostlinolékaské správy je minoritní pouzití aplikacní oblast malého rozsahu nebo mensího ekonomického významu, pro niz nejsou k dispozici bu zádné prostedky na ochranu rostlin, respektive, pro niz nejsou registrovány zádné pípravky na ochranu rostlin nebo registrované pípravky nezarucují uspokojivé esení problému. Minoritní pouzití zahrnuje plodiny s mensí výmrou, kam zelenina rozhodn patí a skodlivé organismy s malým, lokálním nebo obcasným výskytem. O minoritní pouzití pípravku zádají vtsinou profesní pstitelské svazy - v pípad zeleniny Zelináská unie Cech a Moravy, ale mze to být i Ceský zahrádkáský svaz nebo jiné pstitelské organizace ci jednotliví pstitelé. Druhou cestou je zajistní co mozná nejefektivnjsího vyuzití stávajících povolených pípravk a jejich náhrada jinými prostedky. Práv to je cílem tzv. integrovaných systém ochrany plodin. K ochran plodin proti skodlivým cinitelm se v nich vyuzívá vsech dostupných a funkcních mozností v agrotechnice a vstupy chemické ochrany se omezují na nezbytn nutnou míru. Nositelem systému u nás je Svaz pro integrovaný systém produkce zeleniny v Ceské republi14

ce (IPZ), který je soucástí Zelináské unie Cech a Moravy. Pstitelé zeleniny, kteí splní podmínky Pravidel pro IPZ, mohou pak oznacovat své produkty ochrannou známkou jako jakostní a zdravou zeleninu. 4. Nedocenní významu správné výzivy porost Znacná cást problém v ochran rostlin a zeleniny zvlást, souvisí se zanedbáváním správné výzivy porost a s narstajícím utuzením pdy. V dsledku dramatického snizování stavu dobytka, které se týká pedevsím nejproduktivnjsích pstitelských (a zelináských) oblastí, ubývá i pro pstování zeleniny zdroj organických hnojiv. Prmyslov vyrábná organická hnojiva jsou drahá a jejich ekonomická návratnost diskutabilní. Nedostatek organické hmoty v pd a zanedbávání pravidelného vápnní zpsobují její vyssí náchylnost ke zhutování. Po kazdém vtsím desti nebo závlaze pak porosty trpí nedostatkem vzduchu, na ad pozemk dochází ke spatnému zasakování desové ci závlahové vody do pdy. Rostliny trpící nedostatkem vzduchu zastavují rst a jsou jako první napadány pedevsím skdci. Typickým píkladem je zelí a dalsí kosáloviny - pidusené rostliny na nejvíce utuzených cástech pozemku, se spatn vyvíjí a jsou siln napadány msicemi. Tyto rostliny pak vtsinou vbec nedorstají do konzumní velikosti a jsou potenciálním zdrojem skdc pro zbývající plochu. S utuzením pdy a spatným zasakováním vody souvisí také vyssí rozvoj houbových chorob, které potebují vysokou relativní vlhkost vzduchu v porostu. Intenzita vyuzívání pdy je v zelináských osevních postupech daleko vyssí nez pi pstování ostatních polních plodin. S tím souvisí i poteba pravidelné kontroly obsahu zivin v pd a jeho udrzování na potebné úrovni. Stále castji se pouzívá k dodání pohotových zivin rostlinám mimokoenová výziva postikem na listy. Vyuzití nkterých zivin (kationty ME) z hnojiv pi tomto zpsobu aplikace je vyssí nez pi jejich zapravení do pdy, kde podléhají rzným druhm sorpce. Na trhu je celá ada hnojiv speciáln urcených pro mimoko-

enovou výzivu. Krom minerálních hnojiv jsou to také nap. vodné roztoky aminokyselin a oligopeptid, které pecházejí pímo do metabolismu rostlin. Ped nákupem listových hnojiv je teba posoudit jejich slození a zvázit, zda není mozno si nkterá z nich pipravit svépomocí, tj. nákupem jednotlivých slozek a jejich smícháním ve vhodném pomru. Pokud ano, zpravidla se tím dosáhne nemalých financních úspor. V posledních letech se pod tlakem prodejc listových hnojiv moznosti listové výzivy znacn peceují. Listová výziva bude vzdy jen doplkem pdního hnojení, který by ml esit zjistné akutní nedostatky zivin. Tyto nedostatky se v jednotlivých pstitelských oblastech nasí republiky mohou znacn lisit s ohledem na matecnou horninu, ze které pda vznikla. Napíklad v oblasti jizní Moravy rozbory rostlin ukazují, ze se jim tady nejcastji nedostává zinku, manganu a hocíku. Se znacným odstupem pak následují dalsí prvky jako zelezo, draslík, bór, dusík nebo vápník. Deficitní obsahy nkterých prvk a pedevsím pak problémy s houbovými chorobami a se skladovatelností zeleniny, souvisí v poslední dob také s tím, ze se výrazn omezilo pravidelné vápnní pdy. Vápnní je potebné k dosazení a udrzení optimální hodnoty pdní reakce (pH). Vápnit je tedy nutné u pd, které tuto hodnotu nedosahují. Vápnní naopak nevyzadují pdy, které tuto hodnotu pekracují a obsahují více nez 0,3 % uhlicitan. Optimální hodnota pH pdy závisí, mimo jiných faktor, pedevsím na jejím zrnitostním slození a druhu pstované plodiny. Optimální hodnoty pH pd podle druhu Pdní druh pH Lehká 5,7 Stední 6,5 Tzká 6,7 Poznámka: pi vyssím obsahu humusu v pd (nad 5 %) jsou optimální hodnoty pH asi o 0,5 nizsí.

Optimální hodnoty pH pro jednotlivé zeleniny Druh zeleniny zelí kvták kapusta kedlubny cibule cesnek mrkev petrzel celer rajcata paprika okurky salát spenát hrách fazol poteba pH 6,3-7,8 6,4-7,5 6,4-7,3 6,0-7,3 6,5-7,8 6,0-6,5 6,7-7,5 6,5-7,5 6,5-7,5 5,5-7,0 6,0-7,0 6,6-7,2 6,2-7,5 6,0-7,5 6,6-7,7 6,5-7,8 Ing. Zdenk Peza

u nás líbit do té míry, ze to budou zdraví silní jedinci schopní vzdorovat rzným tlakm. Ze u nás mohou zít i takoví zivocichové i takové rostliny, kteí nám v nasem úsilí pomohou. Zámrn íkám pomohou, protoze nás zajímá koexistence a vzájemné psobení, nikoli vyhlásení boje na vsech frontách. Co nám dopomze k úspchu. 1. Úrodná humózní pda, která dobe zásobuje rostliny zivinami a odolává výkyvm pocasí. Je schopna "podrzet" rostliny v dob sucha a udrzet vzduch v obdobích des, taky se pehnan nevyplavovat. Taková pda by mla mít drobtovitou strukturu a mla by poskytovat domov celé armád pomocník, kterou nazýváme souhrnn pdní edafon. Jsou to bakterie, houby, asy, prvoci, cervi, roztoci, hmyz, chvostoskoci, pavouci, mkkýsi, zízaly... Takovéto ozivení pdy mzeme dosáhnout pedevsím pouzíváním kompost. Kompostujeme vsechen organický materiál ze zahrádky i z domácnosti. Dalsí mozností je pouzívání zeleného hnojení - pi prolukách v pstování a po sklizni. Vyséváme bu vikvovité rostliny (hrách, bob, vikev, peluska), msícek zahradní, svazenku, pohanku. Brukvovitým rostlinám jako je hocice se radji vyhneme. Jednak hrozí únava pdy pi následném pstování, nap. kosálovin a také rozvoj skdc tchto rostlin. Rostliny vysévané jako zelené hnojení mají vtsinou "rychlý start" a vzklící a vyrostou díve nez rostliny plevelné. Velmi nám pomohou nenechat pdu holou na pospas vysychání, vyplavování zivin a plevelm. Tzv. nastýlání nebo mulcování nám pomáhá podporovat zivot v pd a udrzovat vyrovnanou teplotu a vlhkost v pd. Nastýlat mzeme bu cernou textilií k tomu urcenou nebo rostlinným materiálem. Chceme-li nastýlat ve vytrvalých porostech - malý vinohrad nebo jiné, pouzijeme karton a na nj rostlinný materiál ve výsi alespo 3-5 cm. Sláma pro svj vyssí obsah celulózy takto chrání

16

pdu a zabrauje rstu plevel az 3 roky. Posekaná tráva na kartonu vydrzí jen jeden rok. Mulcování také chrání úrodu od uspinní pdou (jahody). 2. Osevní postup. Pochopiteln malá zahrádka neumozuje takové prostídání plodin, jaké bychom si pedstavovali. Dbáme tedy hlavn na to, zda se nevyskytly choroby karanténní a dlouhodob petrvávající v pd - v takovémto pípad radji tyto druhy v následujících sezónách ozelíme. Nezaazujeme po sob stejné celedi hlavn brukvovité po brukvovitých (edkvicky, edkve, vodnice, tuín, kosáloviny i hocice na zelené hnojení), liliovité po liliovitých (cibule, cesnek, pór), vikvovité po vikvovitých (hrách, fazole, vigna). Pi hnojení kompostem se ídíme osevním postupem. Máme-li ho dostatek, dáme vsude, máme-li málo, dáme jen pod rostliny 1. trati - tzn. nárocné na ziviny - tj. zejména plodová zelenina, kosáloviny a celer. Snazíme se o pestrost na zahrádce a celkov vyvázený prostor. Sázíme zdravou a otuzilou sadbu, nesnazíme se rostliny stínomilné pstovat na slunci a naopak, výsevy nepehusujeme. 3. Budeme dbát na to, abychom mli na zahrádce co nejvtsí armádu pomocník. Je to jiz výse zmínný edafon. Ten potebuje prostor pro zivot v lét a stechu nad hlavou v zim - listí, spáry mezi kameny, vtve, travní porost s vyssími stébly. Snazíme se nemít na zahrádce vsude jen anglicky stizený trávník, který je tém sterilní a neláká zádný hmyz. Jde-li to, máme nkde kousek loucky. Nebo vyséváme tzv. biopásy - to jsou záhony s rostlinami, které uzitecný hmyz lákají. V rostlinách tchto záhonk by mly být zastoupeny - msícek, kopr, chrpa, lnice, bob. Nkterými rostlinami si mzeme pomoci pi ozdravení pdy. Je to pedevsím aksamitník, který psobí insekticidn a pomáhá zvládnout pdní háátka. Vysazování biologické ochrany je nejcastjsí ve sklenících, jejichz ekosystémy mají velmi malou rovnováhu. Tu se snazíme

BIOLOGICKÁ A FYZIKÁLNÍ OCHRANA ROSTLIN JAKO NÁHRADA CHEMICKÉ Kdyby slo jednoduse a strucn popsat, jak zaídit takovouto náhradu, vsichni by to dlali a chemická lobby by se musela velmi snazit, aby své produkty nkomu vnutila. Nikdo by si zejm dobrovoln nevnásel do potravního etzce chemii s vdomím, ze jeho organismus s ní následn bude muset - díve nebo pozdji - svést nerovný souboj. Jak tedy uchránit svoji zahrádku ped chorobami a skdci a nepouzívat pitom chemické prostedky vbec nebo alespo v omezené míe? Já se domnívám, ze je k tomu poteba pistoupit tak trochu filosoficky. Vse zacíná u zemdlce, zahradníka, zahrádkáe - má-li pak tento zdravého ducha v jakz-takz zdravém tle a v hlav zdravý selský rozum, potom se musí dílo zdait. Základem zdravé a prosperující zahrádky je dát sanci zivotu, tzn. podívat se na svoje území a zhodnotit, jak se v nm daí rostlinám, které tam pstujeme. Zda se jim bude

15

udrzet dodáním uzitecných predátor. Ale nkteí z nich nám mohou pomoci i venku - Aphidius colemani na msice nkdy petvává i pes zimu, na mandelinku (její larvy v raném stadiu) je Bacillus thuringiensis a se slimáky mze pomoci dravá hlístice. Nezapomínáme ani na pvce, kteí jsou s to pomoci nám s celou plejádou hmyzu. Ptáci pedevsím potebují hnízdist hustsí koví, stromy nebo také budky, v zim pomoc s potravou. Kdybychom byli velmi dkladní dbali bychom na to, aby u nás ml prostor jezek, jestrka i nkteí jiní plazi, kteí mají na jídelnícku denn napsáno "hmyz". To byla nepímá opatení, jak si pomoci pi náhrad chemické ochrany za biologickou a fyzikální. Jako pímá opatení mzeme uvést tyto postupy. 1. Pi znalosti vývoje skdc mzeme rostliny ped nimi chránit zakrýváním bílou netkanou textilií. A to hlavn chráníme kosálovou zeleninu ped depcíky, kvtilkou zelnou, housenkami blásk a mr (nakrýváme ihned po výsadb do doby tsn ped sklizní). Proti kvtilce cibulové je to dokonce jediná ochrana (nakrýváme od výsev, výsadeb do kvtna), proti vrtalce pórové (nakrýváme od pol. dubna do pol. kvtna), proti houbomilce cesnekové (nakrýváme od podzimu do konce dubna), proti pochmurnatce mrkvové (od konce dubna do konce kvtna a od poloviny srpna do sklizn), proti kvtilce vsezravé na vzcházejícím fazolu nebo okurkách (nakrýváme od výsevu do rozvinutí prvních pravých list), proti mandelince (nakrýváme mensí plochy brambor a to ped vzejitím pokud nejsou brambory na stejném míst jako vloni). Bílá textilie se vyrábí v rzné gramázi - 17 g/m2 je urcena pro ochranu rostlin ped skdci a k pirychlování, a 30 g/m2 jen jako ochrana ped mrazem. Tak jako pouzívání pesticid nicí nejen skdce, proti kterým jsou urceny, ale bere sebou i zivocichy uzitecné, také minerální a syntetická hnojiva na jedné

stran ziví rostliny ale na stran druhé zhorsují strukturu pdy a její biologickou aktivitu, coz nakonec vede ke snizování její úrodnosti, tak také pouzívání netkané textilie má svoje úskalí. Pirychluje nejen kulturní rostliny, ale také plevel. Je teba cas od casu textilii odkrýt, plevel odstranit a ihned potom zpátky nakrýt. Pod krytem se zvysuje vlhkost a tím i riziko houbových a bakteriálních chorob, v lét se pod krytem neúmrn zvysuje i teplota. Prostedí pod netkanou textilií vyhovuje hrabosm i plzm. Proto je nutné zakrývat porosty jen po dobu nezbytn nutnou a taky se ídíme tím, zda se u nás tito skdci vyskytovali ci nikoli. ídíme se zkuseností a pozorováním. Není teba nakrývat ped skdcem, který se u nás nikdy nevyskytnul. 2. Biologická ochrana Lepové desky pouzíváme jako signalizaci skdc, ale také jako odchyt mensího mnozství hmyzu. Predátory, které mzeme koupit a na zahrádku dodat jsem jiz popsala výse. Je také mozné jít cestou zvysování rezistence proti rzným chorobám. Tyto pípravky také existují a mzeme je koupit. 3. Pokud se skodlivý hmyz opravdu pemnozí tak, ze se nám zdá, ze msice pece jenom nesplaví dés a slunécka se jest nenamnozily natolik, aby je pozely, mzeme pistoupit k jiné ochran. Nechceme-li zrovna pouzít chemickou ochranu, mzeme si pipravit lektvary pírodní. Recept najdeme pi trosce snahy nkolik. Cibulový zákvas, výluh z kopiv, odvar z kenu, peslickový odvar, odvar z rebarbory, studený výluh z rajcat, mrkvový výluh. Mzeme také popát sluchu díve narozeným a pouzít jejich recepty. Mzeme nechat rozbhnout svoji fantazii a zhodnotit zkusenosti a vymyslet nové recepty. Budeme odmnni velkým uspokojením. Peji hodn zdaru pi eliminaci chemie na zahrádce. Ing. Vra Zárská, ZF, MZLU v Brn

17

MZEME OCEKÁVAT ZMNY V DRUHOVÉM SLOZENÍ A VÝZNAMU SKDC ZELENINY?

Pstování zeleniny a jiz v malém nebo ve velkém má u nás znacnou tradici a také svým objemem pedstavuje dlezitou soucást rostlinné produkce. Kvalitu i kvantitu této produkce mimo jiné významn snizují skdci. V soucasné dob se s rostoucí intenzitou projevuje celá ada faktor, které mohou výskyt i pocetnost skdc ovlivnit. Je to nap. stále vtsí pocet zavlecených nepvodních druh skdc, nové pístupy v ochran rostlin, zavádní nových druh a odrd zeleniny a sílící vliv klimatické zmny. Také v dsledku ekonomických tlak mohou rzné plodiny a tím i jejich skdci nabývat nebo naopak ztrácet význam. Cílem tohoto píspvku není poskytnout návod, jak proti jednotlivým skdcm postupovat, ale pokusit se o prognózu zmn v následujících desetiletích. Bude do budoucna skdc zeleniny ubývat nebo pibývat, mohou se objevit úpln noví skdci a zmní se význam tch stávajících? Nápovdu bychom mohli získat analýzou zmn druhového spektra a významu skdc v minulosti, dlezité informace nám poskytnou pozorování z povtrnostn extrémních let, cerpat mzeme z vdeckých studií zabývajících se nároky jednotlivých skdc i ze situace v zemích s ponkud odlisnými sociáln-ekonomickými pomry a klimatem. Pesto odpovdi nejsou jednoduché, mohou být subjektivní a diskutabilní.

Provedeme-li si analýzu druhového slození a významu skdc zeleniny v prbhu 20. století, zjistíme následující fakta. Za uplynulých piblizn 100 let byly na zelenin zaregistrovány skody zpsobené asi 110 zivocisnými druhy, z nich asi 30 skodilo pravideln a významn, dalsích tém 50 pílezitostn.

Obr. 2. Larvy pochmurnatky mrkvové (Chamaepsila rosae) výrazn snizují kvalitu mrkve a umozují nástup hnilobných proces.

Zbytku druh se týkaly obvykle jen jednorázové a málo významné skody. V prbhu století ztratila celá ada skdc postupn význam, sice se s nimi v porostech zeleniny casto dodnes setkáme, ale skodí zanedbateln. Jsou to nap. larvy tiplic (Tipula spp.) a cibulovek rodu Eumerus, také plodomorka cocková (Contarinia lentis) - ta psobila lokáln skody ped 2. svtovou válkou a poslední doklad o jejím výskytu na nasem území je z roku 1947, dále bejlomorka kenová (Dasineura armoraciae), vrtule celerová (Euleia heracleii), vrtule chestová (Plioreocepta poeciloptera), kvtilka salátová (Bota-

Obr. 1. Msice zelná (Brevicoryne brassicae) sice lépe prosperuje pi ponkud vlhcím pocasí, ale patrn zstane nadále jedním z nejdlezitjsích skdc brukvovitých.

Obr. 3. Depcík polní (Phyllotreta undulata) patí k nejcastjsím depcíkm na brukvovitých.

18

nophila gnava), mra devobarvec bodlákový (Xylena exsoleta) a nkteré dalsí druhy mr. Skodlivost chroust v posledních tech desetiletích 20. století sice poklesla, ale po roce 2000 se znovu místy objevují castji. Vtsina tchto druh nedokázala odolat intenzifikaci pstování zeleniny a novým metodám ochrany rostlin, zejména chemickým pípravkm.

Obr. 4. Larvy krytonosce cibulového (Ophroninus suturalis) charakteristickým zpsobem poskozují listy cibule.

Jiné druhy se naopak objevily jako noví skdci nebo jejich skodlivost vzrostla. V nkterých pípadech jsou to skdci zavlecení z jiných cástí svta, nebo druhy díve nerozlisované od svých píbuzných. Nap. v roce 1993 byla na nasem území poprvé zaregistrována vrtalka jihoamerická (Liriomyza huidobrensis), jejíz larvy minují listy rzných rostlin. Nov byly v nedávné dob zaznamenány skody psobené kvtilkou koenovou (Delia platura) a k. vsezravou (D. florilega). Oba druhy se u nás vyskytovaly a skodily jist i díve, ale nebyly odlisovány od jiných kvtilek, asi nejcastji kvtilky zelné (Delia radicum). Totéz patrn platí pro nkteré vrtalky nap. v. rajcatovou (Liriomyza bryoniae) a vrtalku Liriomyza nietzkei. Teprve po roce 1960 byly zaznamenány skody psobené houbomilkou cesnekovou (Suillia univittata) a zvlást zajímavá je v tomto ohledu vrtalka pórová (Phytomyza gymnostoma). Byla popsána ze stední Evropy jiz v roce 1858, ale skodit zacala bez jasné píciny teprve v posledních 20 letech. Zamíme-li se na nejvýznamnjsí skdce, skodlivost vtsiny z nich se v prbhu 20. století více mén nezmnila a je velmi pravdpodobné, ze zstanou dlezitými

skdci i nadále. Jsou to ve vnjsích podmínkách (o sklenících je zmínka dále) nap. msice zelná (Brevicoryne brassicae, obr. 1), m. broskvoová (Myzus persicae), m. maková (Aphis fabae), tásnnka zahradní (Thrips tabaci), bejlomorka kapustová (Dasineura napi) na semenných porostech, kvtilka zelná (Delia radicum), k. cibulová (D. antiqua), pochmurnatka mrkvová (Chamaepsila rosae, obr. 2), plodomorka zelná (Contarinia nasturtii), depcíci (Phyllotreta spp., obr. 3), drátovci, tedy larvy nkterých druh kovaík, zejména rod Agriotes a Hemicrepidius, lalokonosec libeckový (Otiorhynchus ligustici) a nkteré dalsí druhy tohoto rodu, krytonosec zelný (Ceutorhynchus assimilis), k. cibulový (Ophroninus suturalis, obr. 4) a nkteré druhy listopas (Sitona spp., obr. 5). Z motýl jsou nejdlezitjsí blásek zelný (Pieris brassicae), b. epkový (P. rapae, obr. 6), mra zelná (Mamestra brassicae, obr. 7), m. kapustová (Lacanobia oleracea), kovolesklec gama (Autographa gamma) a osenice polní (Agrotis segetum, obr. 8), která spíse skodí v polních kulturách. I kdyz tyto druhy patrn neztratí na dlezitosti, velmi pravdpodobn nás jiz necekají pohromy zpsobené nkterými z nich v minulosti.

Nejvtsí skody pi pemnozeních psobili blásek zelný a osenice polní. Blásek zelný se za posledních 150 let pemnozil asi desetkrát do té míry, ze mu byla vnována rozsáhlá pozornost ve sdlovacích prostedcích a problém se esil na nejvyssí státní úrovni. Podobn osenice polní zpsobila nkolikrát obrovské skody, nap. v roce 1917 byly vycísleny na 62 mil. korun.

stejných plochách nebo v tsné návaznosti. Málo pohyblivé druhy na nich lépe prosperují, snáze se pemnozí a více skodí nez na velkých plochách. Velké plochy mohou být pi vhodném osevním postupu zakládány v casovém odstupu a ve vzdálenosti, která je pro mén pohyblivé skdce v jednom roce nepekonatelná. To se týká nap. skdc hrachu bejlomorky hrachové (Contarinia pisi), obalece hrachového (Cydia nigricana, obr. 9) a o. luskového (Grapholita lunulana).

Obr. 6. Blásek epkový (Pieris rapae) je velmi pizpsobivý druh s sirokým rozptím teplotních nárok; klimatickou zmnou nebude ovlivnn a zstane nadále dlezitým skdcem.

Obr. 7. Housenky mry zelné (Mamestra brassicae) skodí casto na brukvovitých, ale znehodnocují také nap. zrající rajcata, papriky a jinou zeleninu.

Obr. 5. Charakteristické pozerky, tzv. zejkování na listech hrachu zpsobené listopasy (Sitona spp.).

Ale i u tchto nejdlezitjsích skdc mohou nastat zmny. Scénáe vývoje klimatu pocítají se zvýsením teploty, ale srázkovými deficity. Význam druh, které se pemnozují spíse pi chladnjsím a vlhkém pocasí tak mze poklesnout. Nap. kvtilka zelná více skodí ve vlhcích chladnjsích letech, vlhkomilná je také plodomorka zelná. Za vlhkého pocasí roste skodlivost slimák (pesnji plzák, slimák i slimáck), háátek a drátovc. Msice obecn lépe prospívají pi teplém a suchém pocasí, ale nap. msice zelná (Brevicoryne brassicae, obr. 1) vyzaduje sice teplo, ale soucasn vlhko. Skodlivost tchto a nkterých dalsích druh mze být nizsí, ale mohou se projevit rozdíly mezi malo- a velkopstiteli. Na malých plochách mohou být totiz negativní vlivy klimatické zmny úcinnji tlumeny nap. stabilní zálivkou nebo zastínním a uvedení skdci nemusí být významnji postizeni. Rozdíly mezi malo- a velkopstiteli se mohou projevit i ve skodlivosti dalsích druh. Malopstitelé pstují zeleninu opakovan na

20

Zvýsení teploty zvlást bhem zimy by mohlo usnadnit pezimování nkterých tazných skdc. Cást populace by mohla trvale pezívat na nasem území, címz by vzrostla pocetnost a tím i skodlivost tchto druh. To mze nastat u zápednícka polního (Plutella xylostella) a kovolesklece gama (Autographa gamma), kteí skodí nejcastji na brukvovitých. Skodlivost teplomilných druh mze po oteplení narstat i ve vyssích polohách. Zvýsením venkovní teploty budou ovlivnni i skleníkoví skdci. Ti pedstavují v celém spektru skdc ponkud specifickou skupinu, i kdyz v pípad zeleniny jde v pevázné míe o skdce pronikající z vnjsího prostedí. Jen nkolik z nich je vysloven teplomilných a skodí výlucn nebo alespo významnji ve sklenících. Ve sklenících stejn jako ve vnjsích podmínkách jsou významnými skdci nap. msice broskvoová (Myzus persicae), m. skleníková (Aulacorthum circumflexum), tásnnka zahradní (Thrips tabaci) a t. zlutá (T. flavus). Ve sklenících více nez venku skodí nap.

19

kyjatka zahradní (Macrosiphum euphorbiae) nebo vrtalka rajcatová (Liriomyza bryoniae) a tém výlucn ve sklenících nap. molice skleníková (Trialeurodes vaporariorum), tásnnka západní (Frankliniella occidentalis) a vrtalka jihoamerická (Liriomyza huidobrensis). Následkem klimatické zmny by mohly druhy posledních dvou skupin pronikat nebo pezívat dlouhodob i ve vnjsím prostedí a psobit tam významnjsí skody. Podmínkou jsou ovsem zimy bez mraz, v opacném pípad je na rostlinách pstovaných mimo skleníky mozný jen sezónní výskyt. U tásnnky východní jiz byl ve stední Evrop výskyt mimo skleníky zaznamenán.

dalsích místech jizní Francie. Teplotní optimum tohoto skdce je 15-25 EC a spodní práh vývoje 7 EC a není vylouceno, ze by pi ocekávaném oteplení mohla proniknout az do stední Evropy. Totéz platí pro dalsího skdce rajcat, také makadlovku Keiferia lycopersicella, která byla zavlecena do Itálie asi v letech 2006 nebo 2007. Sviluska Tetranychus evansi skodící na lilkovitých i jiných rostlinách je dosud známa z jihozápadní Evropy a s oteplením se mze také síit.

PLZÁK SPANLSKÝ A OMEZENÍ SKODLIVOSTI PLZ

Poslední mírnjsí zimy napomáhají pezimování nejen "nasim bzným" plzm, ale pispívají i rychlejsímu síení nov "zavleceného" plzáka spanlského (Arion lusitanicus). V nkterých neudrzovaných lokalitách a v zahradách se jiz stává nejskodlivjsím plzem. Plzák spanlský patí do celedi plzákovitých (Arionidae). Piblizn ped 50 lety se zacal síit za hranice pvodního výskytu. Do Ceské republiky se dostal z jizní Evropy. V celé Evrop se jedná o historicky nejvýznamnjsího a nejproblematictjsího skdce mezi plzi vbec (Michal Horsák 2002). Plzák spanlský dorstá v dosplosti délky 8 az 12 cm, a je tak druhým nejvtsím plzákem z osmi nasich druh celedi Arionidae. Tlo má zavalité, schopné se polokulovit stahovat. Zadní konec nohy je zaoblený. Mladí jedinci jsou tmavohndí a v dosplosti má jeho zbarvení rzné odstíny v oranzovohndé skále. Mezi nase nejskodlivjsí plze patí slimácek síkovaný (Deroceras reticulatum) (40 az 60 mm dlouhý) a o nco mensí slimácek polní (Deroceras agreste). Ten zije skrytji a je mén castý. Rozmnozují se po celý rok a nkdy i v mírné zim. Slimáci a plzáci jsou hermafroditi a kazdý jedinec vytváí jak vajícka, tak spermie a mohou se páit s jakýmkoli dosplcem stejného druhu. Jedinec naklade za rok az 500 vajícek. Za 6 týdn po vylíhnutí uz mohou pezimovat. Za rok mají dv az ti generace, zijí sest az osm msíc. Reprodukcní schopnost za vegetacní období je vysoká - uvádí se az 10 000 jedinc. Vsichni plzi si libují ve stinném a vlhkém prostedí a nejaktivnjsí jsou pi teplotách 13 az 18 EC. Optimální je pro n destivé a vlhké pocasí. Pi nevhodných podmínkách se stahují do hlubsích vrstev pdy. Aktivní jsou pevázn v noci, pes den jen za vlhkého podmracného pocasí. K pemnození vtsinou dochází v dubnu az kvtnu a zejména v prbhu teplého podzimu, pedevsím na zastínných lokalitách a na tzsích, kyselejsích pdách.

Obr. 9. Obalec hrachový (Cydia nigricana) bude spíse problémem malopstitel nez velkých ploch hrachu.

Obr. 8. Housenky osenice polní (Agrotis segetum) zpsobily vícekrát v minulosti skody dosahující desítek milion korun; tento druh patrn i nadále zstane významným skdcem, ale pi kvalifikovaném pístupu k ochran rostlin bude mozné skodám vcas zabránit.

Dostáváme se k otázce, zda se k nám mohou rozsíit dalsí neznámí skdci zeleniny. Pocetnjsího síení nových skdc se nemusíme obávat, ale nkolik druh pece jen pipadá v úvahu. Nap. makadlovka Tuta absoluta skodící na rajcatech (minuje jejich listy), pvodem z Jizní Ameriky, byla v roce 2006 zjistna ve východním Spanlsku, v roce 2007 na Baleárech, v roce 2008 na Korsice a v jizní Francii a v roce 2009 na

Pokusíme-li se o celkovou prognózu, zdá se, ze pocet skdc zeleniny bude mírn klesat na úkor mén významných skdc. Nedojde k zásadním zmnám ve významu dlezitých skdc, mírn se mze projevit vliv oteplování klimatu a zavádní nových postup v ochran rostlin (ojedinlá síení nových skdc na nase území, zmny významu stávajících). Pi regulaci skdc bude snaha v maximální míe vyuzívat vdecké poznatky a postupovat v duchu integrované ochrany a kde to bude mozné, jest setrnjsím zpsobem. Základem a východiskem tchto postup budou co nejúplnjsí znalosti jejich zpsobu zivota (vývojové cykly a jejich "slabá" místa) a ekologických nárok (stanovist, vlhkostní pozadavky, teplotní prahy vývoje, sumy teplot aj.). Velmi dlezitá pak bude správná a pesná determinace pvodce skod. S tím pak bude souviset propracovaný monitoring, signalizace a vcasné a úcinné zpsoby regulace, které neohrozí kvalitu produkt ani okolní prostedí. Doc. Ing. Hana Sefrová Ph.D. AF, MZLU v Brn

21

Oproti nim má v podmínkách stedoevropského klimatu plzák spanlský (zatím) jen jednu generaci do roka. Kladení vajícek probíhá od poloviny srpna do konce záí, nkdy (pi mírné zim) az do poloviny prosince. Jeden plz mze naklást az 200 vajícek. První mláata se líhnou za píznivé teploty uz za 1 msíc po nakladení vajícek. Vajícka kladená v záí a pozdji pezimují a líhnou se pístí jaro. Malí, pezimující jedinci do délky 1,5 cm mohou vylézat jiz v lednu (!), pokud teplota vystoupí nad 4 EC. Z vtsiny ozimých vajícek se mladí jedinci líhnou obvykle od prvních dubnových dn. Maximální pocetnosti dosahují plzáci spanlstí v kvtnu az cervnu, kdy jsou zaznamenávány nejmasovjsí výskyty. Skodlivost plz v zahradnických provozech a na zahradách je pro ideální podmínky, které jim zde vytváíme, trvalá po celé vegetacní období. V temperovaných prostorech i v zim. Zde slimáci zpsobují skody zejména v zelináství, na jahodách i na okrasných rostlinách. Poskození casto bývá vstupní bránou pro houbové a bakteriální choroby. V napadeném porostu jsou viditelné lesklé slizové stopy a sedozelený trus. Slizové stopy jsou sekrecí mazlavého hlenu, který umozuje slimákm a plzákm se pohybovat po vtsin druh povrch. Postupy likvidace plz: Na malých pozemcích je vsestrann nejefektivnjsí metodou pímý rucní sbr. Ten má více variant - od bzného sbru az teba po napichování plz na bodec, kterým je zakoncena hlka. Nejdlezitjsí ovsem je, aby se do "boje" zapojili i vsichni v okolí, jinak máme stále o "zábavu" postaráno. Pi pemnození pak neudrzované plochy psobí doslova jako líhn a místa, kde plzi peckávají nepíznivá období. 1. Odstranit mozné úkryty (kameny, deva, fólie, desky, plechy) nebo je vhodn vyuzít jako lapáky. 2. Odstranit neudrzovaný "kompost" a neponechávat vtsí mnozství zbytk plodin, vytrhaných plevel, posecené trávy apod. Taková místa, kde je vlhko a vlivem rozkladných proces i vyssí teplota, jsou

22

oblíbené úkryty plz a optimální místa pro kladení vajícek a mnození. 3. Pravidelný rucní sbr, nejlépe krátce po desti, vecer s umlým svtlem (baterkou) ci brzy ráno. Nasbírané plze je mozné zkrmit prasatm ci drbezi (kacenám) nebo ihned zlikvidovat (posypat vápnem, posolit) nejlépe vaící vodou. 4. Vychytávání pod lapáky - vlhké devné desky, ploché kameny, vlhké hadry, folie aj. lapáky a návnady umísujeme do stínu. Pro zvýsení odchytu se jako návnada pod lapáky doporucují - slupky z meloun, cuket, okurek, pomeranc nebo i nkolik granulek návnadových pípravk (VANISH SLUG PELETS, MESUROL SCHNEKENKORN). Nutno denn kontrolovat a plze prbzn odstraovat. 5. Pouzít "pasti", nádoby zakopané do zem a naplnné pivem (stací edným). Jako návnada mohou slouzit i usmrcení rozdrcení plzáci! (jsou kanibalové). Tam se nalákaní plzi utopí (pravideln podle poteby cistit a obnovovat). Vhodné je nechat okraj pasti 1 az 2 cm nad povrchem pdy, aby do pasti nepadali jiní zivocichové (stevlíci). 6. Za suchého pocasí lze záhonky, které chceme ochránit, ohradit cca 8-10 cm sirokým pruhem pilin, které se mohou polít cernou kávou i sedlinou (pi snízení úcinku opakovan polít, zvlást po desti). 1 az 2 % roztok kofeinu je pro plze smrtelným nervovým jedem (rostliny pitom snásí i mnohem vyssí koncentrace) a slabsí koncentrace je odpuzuje (bzn pipravený sálek instantní kávy má asi jen 0,05 % kofeinu). Místo kávy mozno vyzkouset i caj, výluh z cesneku, kapra samce aj. Plze také odpuzuje cibule, celer, cerný bez, hocice, kerblík, libecek, lichoeisnice, majoránka, rajcata, eicha zahradní, salvj, tymián, yzop, listy dubu, vtve ze zeravu (thuja) aj. Je mozné pouzít i dalsí pekázky jako dusíkaté vápno, pálené vápno, saze, popel, samotné piliny nebo jejich smsi, borové jehlicí, jecné plevy, písek, moucku z vápence a dalsí. Také údajn pásky s cedicovou nebo skelnou

vatou brání pelézání plz a na nejvíce navstvovaná místa nasypat mletý pep aj. Ditrich (2001) uvádí také chlorid sodný (kuchyská sl). Sl ale kvli zasolování pdy nedoporucuji. Maximáln jí posypat nasbírané plze v nádob pro rychlé usmrcení. 7. Ohrazení záhonku elektrickým ohradníkem-pltkem. 5ks neizolovaných tenkých (mdných) drátk (prmru 0,2-1 mm) stídav + - + - +, uchycených soubzn na pásku umlohmotné síoviny, napájí 9V baterka. Kdyz plz spojí dráty, zazije asi to jako kdyz si dáte kontakty baterky na jazyk, akorát podstatn silnji. Slimáka to odradí od dalsího posunu a odleze. Pokud to je dobe odizolované, vydrzí baterka na celou sezónu. 8. Výzkum v Anglii prokázal, ze povrch pdy osetený mdí snizuje aktivitu slimák a plzák. Az 90 % slimák uhynulo, kdyz bylo donuceno pelézt po takto upraveném povrchu. (Sárka Vondrásková, 2006) Biologický zpsob ochrany Biologická ochrana je ke krajin rozhodn setrnjsí. Je sice pravda, ze dosplí plzáci mají málo predátor (divoká prasata, jezci, nkteí vtsí ptáci, svtlusky), ale mladí jedinci jsou potravou mnoha druhm zivocich (draví brouci, záby, nkteí plazi, nkteí ptáci, hmyzozravci). Snsky vajícek plz jsou úspsn likvidovány dravými plzi z celedi Zonitidae, zejména Oxychilus cellarius a O. draparnaudi (i hlemýzdi a nkterými plzáky). Z parazit, kteí by mohli regulovat populaci plzák, picházejí v úvahu jednak mouchy celedi Sciomyzidae, jednak parazitické hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita. Jde o parazita, který byl jiz úspsn pouzit ke tlumení nkolika druh plz a je komercn dostupný nap. Nemaslug. Není pravdpodobné, ze by tento parazit vyhubil celou populaci, ale pro regulaci pemnozeného druhu se zdá být velmi vhodným. (Oleg Ditrich, 2001) Výhodou biologické ochrany je, ze nemá negativní vliv na zivotní prostedí a nehubí potenciální predátory.

23

Nemaslug - biologický pípravek proti plzm obsahující parazitické hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita. Vyrábí nap. belgická firma Biobest. Prodejce: Biocont Laboratory, Biocontrol aj. Byl vyvinut pro skleníky, zahrady, trávníky, komposty atd. Háátka velikosti cca 1,1 mm se aplikují zálivkou nebo postikem na dobe provlhcenou pdu pi teplot 5-28 EC (optimum 15 EC). Po dobu psobení musí být dostatecná vlhkost substrátu. Poté háátka aktivn vyhledávají slimáky a pronikají do nich dýchacími otvory. Napadený slimák pestává pijímat potravu a za 4 az 21 dní po infekci hyne. Po dokoncení vývoje invazní larvy zacnou vyhledávat nové hostitele. Nevýhodou aplikace pípravku Nemaslug je jeho slabsí a pomalejsí úcinek pi jednorázovém pouzití na rozdíl od chemického pípravku. Podle nkterých studií napadají tyto hlístice (Phasmarhabditis hermaphrodita) zejména vylíhlé a mladé plze, zatímco na dosplce je jejich úcinek minimální az nulový. Aplikaci nutno provádt pedevsím v dob výskytu mladých jedinc. Chemické pípravky proti plzm (moluskocidy) - pouzívat na zahrádce jenom pi pemnození plz. V soucasnosti se na trhu setkáme hlavn s pípravky, které se podle fyziologického úcinku dají rozdlit na ti základní skupiny. Buto se jedná o preparáty, jejichz úcinná látka psobí jako nervový jed - nejcastji methiocarb - Mesurol Schneckencorn. Dobe úcinkuje i za nizsích teplot. Jsou toxictjsí, mén selektivní (výbrové) a tím hubí i dalsí organizmy. Odlisným typem jsou preparáty, kde je úcinnou látkou "suchý líh" metaldehyd - Vanish Slug Pellets, který psobí jako dotykový a pozerový jed. Ten zpsobuje ochrnutí plz s nadmrnou sekrecí slizu a má za následek jejich dehydrataci (vysusení). Tyto pípravky jsou mén toxické a více selektivní na plze a tím setrnjsí k zivotnímu prostedí. Obecn vsak platí, ze kazdá chemikálie, navíc i látka klasifikovaná jako zdraví skodlivá, má urcitý negativní vliv na zivotní prostedí. Nov schváleným typem je pípravek jehoz aktivní

24

látkou je fosforecnan zelezitý - Ferramol Schneckenkorn. Je registrovaný pro pouzití proti slimákm a plzákm na zelenin, okrasných rostlinách a jahodách. Po pození pelet pestává plz pijímat potravu a hyne za ti az sest dní. Na rozdíl od metaldehydu není ovlivnna produkce slizu, proto je plz schopen odlézt dále od návnady a uhynulí slimáci nebo plzáci nemusí být na osetovaných plochách vidt. Mnozí to mohou myln hodnotit jako neúcinnost. Pi doporuceném pouzití není u "Ferramolu" klasifikována pro clovka, domácí zvíata, vcely a ostatní necílové organismy zádná nebezpecná vlastnost. Osetení se provádí na pocátku napadení rovnomrným posypem mezi pstované plodiny, cesticky, pod pstební stoly. Nesmí pijít do styku s osetovanou zeleninou. Na zahradách je vhodné umístit návnady (stací pouze nkolik granulek na jedno místo!) nap. do kousku trubky, pod dlazdici nebo misku, kterou podlozíte tak, aby pod ní zstala asi dvoucentimetrová strbina. Návnady umístíte vsude tam, kde je pedpoklad výskytu plz - u nádrzí s vodou, podezdívek plotu, u kompostu, ve skleníku ci paenisti. Uhynulé plze (pokud jich je vtsí mnozství) odstraujte i se slizem, posypte vápnem a zaryjte do zem. Pokud budete dslední (i v okolí) mzete se takto na zahrádce zbavit plz bhem krátké doby. Dodrzujte pokyny v návodu na pouzívání, abyste se vyvarovali rizik pro clovka a zivotní prostedí. Ing. Josef Gall Státní rostlinolékaská správa

DUSÍKATÉ VÁPNO PRO ZDRAVOU PDU A ZDRAVÉ ROSTLINY

Zvlástní postavení mezi dusíkatými hnojivy zaujímá se svými specifickými úcinky dusíkaté vápno, nkdy nesprávn nazývané vápnodusík. Pamtníci si vzpomenou na dusíkaté vápno vyrábné v Sokolov, které bylo v práskové form, nekvalitn zabalené a na potíze pi jeho aplikaci.

Dnesní dusíkaté vápno je granulované (neprásí) a obsahuje 20 % dusíku a 50 % vápníku (jako CaO). Jeho podstatou je kyanamid vápenatý, který vzniká vázáním vzdusného dusíku na karbid vápníku. K výrob dusíkatého vápna je poteba velké mnozství elektrické energie, coz se projevuje na jeho cen. Jak psobí v pd? Dusíkaté vápno se ve styku s pdní vlhkostí rozkládá za vzniku kyan amidu a vápna. Vzniklý kyan amid se vyznacuje silným pesticidním (to je fungicidním, fungistatickým, insekticidním a repelentním) úcinkem v pd. Tato kyanamidová fáze koncí pemnou na mocovinu. Tento proces pemny, který je závislý na vlhkosti a teplot pdy, trvá piblizn dva týdny. V této etap pemny se toto hnojivo uplatní svými úcinky na nicení semen plevel v pd, klícících plevel, plz a jejich vajícek a dále na nicení pvodc chorob koen - psobí proti nádorovitosti kosálovin, hnilob salátu, cernání edkví a edkvicek, korkovitosti a hnilob bulev celeru, padání klícních rostlin a dalsích chorob rostlin, které petrvávají v pd. Dusíkaté vápno tak zmensuje tlak chorob, zlepsuje hygienu pdy, pecuje o zdravjsí kultury a zvysuje výnosovou jistotu. V následující etap se mocovina dále pemuje na amonný a dusicnanový dusík a tak se postupn a rovnomrn uvoluje dusík ve form pijatelné pro rostliny. To trvá 6 az 10 týdn a hovoíme o etap výzivy rostlin. Nedochází tak ke zbytecnému a pedcasnému uvolování dusíku a jeho moznému vyplavení v dusicnanové (nitrátové) form. Koenm rostlin je tak dusík k dispozici dlouhodob a v pijatelné form. Dusíkaté vápno je dosud jediné, ve velkém mítku vyrábné hnojivo, které má zpomalenou rozpustnost dusíku. Vysokým obsahem aktivního vápníku pomáhá otupovat pdní kyselost a tak podporuje úrodnost pdy. Do pdy s pedstihem. Dusíkaté vápno je urceno k základnímu hnojení ped setím nebo výsadbou a vzhledem k toxickým meziproduktm pi jeho

rozkladu jej musíme zapravit do pdy s pedstihem. Hnojivo se aplikuje 2-3 týdny (v lét 1-2 týdny) ped výsevem nebo výsadbou rostlin na pipravené záhony a hrábmi se dokonale promísí s povrchem ornice. Pda v dob aplikace by mla být mírn vlhká (nikoliv suchá), aby mohl zdárn probhnout proces pemny v pd. Teplé a vlhké pocasí tuto lhtu zkracuje a chladné pocasí ji prodluzuje. Hnojivo se v pd beze zbytku rozkládá a nezanechává v ní zádná skodlivá rezidua. Vyuzití u zeleniny. Na plochách s výskytem nádorovitosti kosálovin se doporucuje hnojit kosáloviny dusíkem vzdy ve form dusíkatého vápna a to v dávce 8-10 kg/ 100 m2 dva az ti týdny ped výsadbou. V lét zkracujeme tuto ochrannou lhtu na 1-2 týdny. Pi jeho pemn v pd dochází ke ztrát schopnosti trvalých spor infikovat rostliny nádorovitostí. Tuto vlastnost dusíkatého vápna vyuzívají pstitelé kosálovin uz tém 100 let. K tykvovitým rostlinám (okurky, tykev, melouny a cukety) se doporucuje podle poteby dusíku 3 az 6 kg hnojiva na 100 m2 dva az ti týdny ped termínem výsevu nebo výsadby. Hnojivo dkladn zapravíme do vrchní vrstvy pdy (5 az 10 cm). Vysoký obsah rychle pijatelného vápníku zvysuje kvalitu plod a jejich trvanlivost. Rostliny mají zdravé koeny a je mensí zaplevelení a také mén chorob a plz. Dusíkaté vápno zvysuje podíl kvalitních hlávek salátu podle pokus z Nmecka o 15 az 22 %. Psobí totiz proti hnilob salátu a vysoký písun vápníku omezuje okrajovou nekrózu list (jedná se o krátkodobý nedostatek vápníku v rostlinách). Dusík se uvoluje postupn bhem vegetace a tak dusíkaté vápno zabrauje hromadní dusicnan v rostlinách. Na 100 m2 se doporucuje aplikovat 3 - 4 kg dusíkatého vápna na jae 2 az 3 týdny a v lét cca 6 - 8 dní ped výsadbou. Ped výsadbou brambor. Brambory hnojíme podle odrdy a jejího nároku na dusík 3 az 5 kg dusíkatého vápna na 100 m2 a mzeme jej zapravit do pdy jiz ped výsadbou. Úcinnost proti plevelm je

25

velmi dobrá, kdyz toto hnojivo rozhodíme na vlhkou pdu po výsadb brambor az do doby krátce ped vzejitím. V této dob pomáhá zmírnit pozerky plz a drátovc, kteí zpsobují pi pstování brambor velké problémy. Dusíkaté vápno zmíruje téz napadení brambor koenomorkou. U jahod a rzí zmensuje napadení chorobami. Ped výsadbou jahod lze hnojit dusíkatým vápnem, nebo zmensuje jejich napadení chorobami, které petrvávají v pd (cervená a fytoftorová hniloba jahod a verticiliové vadnutí), potlacuje plevele, drátovce a plze. Na 100 m2 se doporucuje zapravit do pdy 3 - 5 kg tohoto hnojiva dva az ti týdny ped výsadbou. Dlezité je to zejména na záhonech, kde castji pstujeme jahody. Dusíkaté vápno pomáhá pstitelm rzí likvidovat zárodky cerné skvrnitosti a rzi ve vrchní vrstv pdy a na opadlých listech, pouzité v dávce 3 kg/100 m2 na vlhkou pdu koncem zimy. Snizuje se tak infekcní tlak tchto chorob v následující vegetaci. Pomáhá pi dezinfekci pdy. Zahrádkám chybí vhodný pípravek k dezinfekci pdy ve fóliovnících, paenistích a sklenících. Proto nkteí pouzívají uz adu let k tomu úcelu dusíkaté vápno na podzim po sklizni v dávce 1kg na 10 m2. Tato dávka se rozhodí na povrch pdy a zaryje a pak ji jest mzeme zakrýt polyetylénovou plachtou. Pokud je pda suchá, doporucuje se ped zarytím dostatecn zalít. Dusíkaté vápno lze pouzít i k dezinfekci zeminy urcené pro mnození. Provádí se tak, ze k 1 m3 zeminy pidáme 2,5 az 3 kg dusíkatého vápna, dkladn ji promícháme a dobe navlhcíme. Podle teploty a vlhkosti lze takto osetenou zeminu pouzít po 3 az 5 msících. Pouzitelnost zeminy lze zjistit pomocí testu se eichou nebo salátem. Dusíkaté vápno proti plzm. Dusíkaté vápno má také výbornou úcinnost proti plzm. Je známo, ze na plochách pravideln hnojených dusíkatým vápnem plzi nepedstavují tém zádný problém. Uz v dávce 3 kg na 100 m2 se dostaví píznivé

26

výsledky a psobí i na vajícka plz. Aplikuje se na místa, kde se plzi pravideln zdrzují (kolem zivých plot a kompost), vecer v podob 0,5-1 m sirokých bariérových pruh, které brání pelezení plz do porostu. Za suchého pocasí se zlepsí úcinnost zapravením dusíkatého vápna do pdy. Ideálním obdobím je konec zimy, díve nez zacnou stromy a kee rasit. Pozor - nikdy bychom nemli aplikovat dusíkaté vápno na cerstv vyseté nebo vysázené kultury a nikdy na listy rostlin. Na travních porostech Dusíkaté vápno lze vyuzít také pi obnov trávník v dávce 4-5 kg na 100 m2 dva týdny ped výsevem a mlce jej zapravíme do pdy. Tato plocha by mla být udrzována ve vlhkém stavu az do výsevu travní smsi a v této dob hnojivo potlacuje vtsinu klícících plevel. Pomalu a rovnomrn se uvolující dusík se postará po dobu nkolika týdn o dobré vzejití a zádoucí rst trávníku. Také stávající trávníky lze hnojit dusíkatým vápnem jiz casn na jae, picemz je nutné zabezpecit aplikaci rovnomrn a v pesné dávce hnojiva. Pi první aplikaci se doporucuje dávka 2 kg/100 m2 a za 14 dní se opakuje. Tím se omezuje nebo zcela hubí mech a casn vyklícené jarní plevele. Hnojivo lze pouzít i k hubení jednotlivých plevel, napíklad pampelisek, kdy aplikujeme obsah jedné cajové lzicky do stedu listové rzice plevele. Na loukách a pastvinách omezuje nejen výskyt plevel, zejména mechu, ale chrání také zvíata na pastv ped napadením parazity, napíklad motolicnatostí a plicní cervivostí. Pouzívá se na podzim v dávce 3 kg na 100 m2 a na jae v mnozství 4 kg na 100 m2. Jako pídavek do kompostu. Dusíkaté vápno se doporucuje jako pídavek do kompostu, protoze také zde psobí na skodlivé zárodky. Pi pemn dusíkatého vápna jsou usmrceny klícící semena plevel, rzní skdci a urcité choroby. Krátkodob se to týká i bakterií, které zabezpecují tlení. Brzy se vsak naopak vytvoí tak píznivé podmínky pro mikroorganismy, ze

se rychle zotaví. Pi zakládání kompostu mzeme pouzít na kazdou vrstvu odpadu silnou 20-25 cm 100 gram dusíkatého vápna na 1 m2 (asi dv plné hrsti), coz odpovídá mnozství asi 0,5 kg dusíkatého vápna na 1 m3 kompostovaného materiálu. Toto doporucené mnozství bychom nemli pekrocit. Dusíkaté vápno se k nám dovází z Nmecka v plastových pytlích po 25-50 kg ve form granulí o velikosti 0,5 az 2,5 mm pod

názvem Perlka. Malospotebitelské balení je po 1,3 a 5 kg. Pi vtsí poteb dusíkatého vápna je cenov nejvýhodnjsí balení po 50 kg. V závru pipomínáme, ze hnojivo drázdí kzi a sliznice, pedevsím oci a dýchací cesty. Proto pi aplikaci dodrzujte základní hygienická pravidla a pracujte zásadn v rukavicích. Dusíkaté vápno se nesmí dostat do ocí. Bhem aplikace dti a domácí zvíata drzte v bezpecné vzdálenosti. Ing. Miroslav Kalina, Csc.

salátová k rychlení,cekanka hlávková a cerný koen. Liliokvté - cibule kuchyská, salotka, cesnek, pór, pazitka a chest. Které druhy zelenin lze pstovat za sebou? Brambory jsou vynikající pedplodinou pro zeleniny na zahrádce, zvlást proto, ze vytváejí píznivou pdní strukturu, odplevelují pdu, obohacují ji zivinami. Pstování po sob se u brambor nedoporucuje kvli moznosti penosu karanténních chorob a skdc (rakovina brambor, háátko bramborové). Celer mozno po kvtáku, ne ale po sob, ani po mrkvi nebo petrzeli, je dobrou pedplodinou pro spenát. Cibule a cesnek po mrkvi a okurkách, ne vsak po sob, nebo po póru. Cerný koen se snese po vsech pedplodinách. epa salátová po salátu, raných kedlubnách, ne ale po spenátu a mangoldu. Fazole po kosálovinách, mohou se pstovat i jednou po sob. Hrách po kosálovinách, ne po póru a cibulích, pokud mozno následné pstování az po tech letech. Kedlubny, podobn jako rzicková kapusta: je také mozno zaadit do sledu mezi celer a tyckové fazole. Kosáloviny se doporucují pstovat po bramborách a zeleninách z celedi bobovitých. Mrkve po kosálovinách, bobovitých, ne ale po celeru. Okurky po vsech pedplodinách, po sob az po tech letech. Pór po vsech pedplodinách krom cibulovin Rajcata po vsech pedplodinách krom brambor, mohou se pstovat i jednou po sob. Rzicková kapusta po raných bramborách, hrachu, nebo zelenin, která se sklízí v cervnu. edkve po vsech pedplodinách, které nepatí k brukvovitým.

28

Salát po vsech pedplodinách, vtsinou se pstuje jako meziplodina. Spenát po raných bramborách, hrachu, fazolích, ne vsak po cervené ep, nebo mangoldu (podzimní vysev). Zahrádká nemze kvli omezené výme dodrzovat osevní postupy tak, jak by bylo nezbytn nutné. Proto lze doporucit castjsí pstování meziplodin zejména na zelené hnojení. Na zeleninových záhonech pouzíváme svazenku nebo zito, ne vsak hocici a epku (botanická píbuznost s nkterými zeleninami a moznost penosu chorob a skdc). Pi pstování kosálovin a okurek se osvdcuje hnojení dusíkatým vápnem, které potlacuje výskyt nkterých chorob a skdc v pd (pi výskytu nádorovitosti kosálovin aplikovat do pdy 3 týdny ped setím, ci výsadbou dávku 80-100 g/m2). Urcitou kompenzaci poskytují také smísené kultury. Je to pstování rzných plodin na dané plose. Tím dochází napíklad k lepsímu vyuzití svtla a místa, ziviny z pdy jsou také lépe vyuzity a omezuje se zaplevelení. Stejn tak jsou známé úcinky proti napadení chorobami a hmyzem. Píklady dobrých a spatných rostlinných soused na zahrádce uvádíme níze: Dobí sousedé fazole - mrkev, kvták zelí - keíckové fazole mrkev (raná) - cibule mrkev (pozdní) - pór salát - edkvicky, kedlubny rajcata - petrzel, celer Spatní sousedé tyckové fazole - cibule hrách - fazole, rajcata okurky - rajcata brambory - rajcata zelí - cibule z výsevu hocice salát - petrzel Na závr jest pipomínám, ze bychom mli v zelináské zahrádce dbát stále na stídání plodin. Casto se pstují stejné druhy zeleniny na stejném záhonu libovoln dlouho po sob. Tím klesá výnos, zhorsuje se kvalita a dochází k únav pdy a k silnému rozmnození chorob a skdc. Ing. Miroslav Kalina, CSc.

Pouzití dusíkatého vápna k dalsím plodinám pstovaných v zahrádce Plodina Dávka Doba pouzití v kg na 100 m2 Mrkev, spenát, 3-5 kg 2-3 týdny ped výsevem mlce zapravit do edkev, edkvicky pdy Hrách, fazole 2-3 kg 1-2 týdny ped výsevem mlce zapravit do pdy, nebo po vysetí krátce ped vzejitím Pór, cibule ze sa3-5 kg 2 týdny ped výsadbou mlce zapravit do zecky pdy, nebo 2-3 týdny po výsadb aplikovat rovnomrn na záhony. Rostliny musí být suché! Celer, rajcata 4-10 kg Nejmén 2 týdny ped výsadbou zapravit do vlhké pdy Reve 4-8 kg V pedjaí ped vyrasením

STÍDÁNÍ ZELENIN NA ZAHRÁDCE

V zemdlství se pstují plodiny v urcitém poadí po sob, tedy v osevním postupu. Stálé stídání plodin je soucasn preventivní ochranou rostlin ped chorobami a skdci. Vývoj chorob a skdc rostlin se tak brzdí, nebo dokonce zastavuje. Osevní postup se ídí casto podle botanické píbuznosti plodin nebo podle jejich rozdílných pozadavk na ziviny. Píbuzné, nebo stejné druhy rostlin bychom nemli po sob pstovat. Pro pedstavu této botanické píbuznosti uvádíme v následující tabulce zaazení zeleniny do botanických celedí: Cele - druhy zeleniny a rostlin na zelené hnojení: Merlíkovité - spenát, cervená salátová epa a mangoId.

Bobovité - hrách, fazol a bob zelené hnojení: lupiny, vikve, jeteloviny a seradela. Miíkovité - mezi koenovou zeleninu patí mrkev, petrzel, celer a pastinák, k druhm pstovaným pro apíky nebo listy zaazujeme celer apíkatý a listový, petrzel listovou a fenykl sladký. Brukvovité - zelí, kapusta hlávková, kapusta kadeavá (kadeávek), kapusta rzicková, kedlubny, kvták, brokolice, pekingské zelí, cínské zelí, edkev, edkvicky, vodnice, tuín, ken a eicha, zelené hnojení: hocice a epka. Tykvovité - okurky, tykve, meloun cukrový a meloun vodní. Lilkovité - rajcata, paprika, brambory a lilek vejcoplodý. Hvzdicovité - salát hlávkový, salát ledový, salát listový, strbák (endivie) cekanka

27

MÉN ZNÁMÉ LISTOVÉ ZELENINY NA ZAHRÁDCE

Listová zelenina je casto charakteristická relativn malými nároky na teplotu a kratsí vegetacní dobou. Díky tmto vlastnostem je vhodná jako pedplodina nebo následná plodina ped, nebo po pstování hlavní plodiny. Nkteré druhy (nap. polnícek kozlícek, roketa aj.) je vhodné pstovat z postupných výsev ci výsadeb, abychom si zajistili plynulou sklize cerstvých list. Listová zelenina je velmi bohat zastoupena rostlinnými druhy z rzných celedí. Vedle bzných zástupc existuje nepeberné mnozství druh mén známých, které by si jist zaslouzily pozornost pstitel a spotebitel. Krom zeleniny, kterou si blíze pedstavíme v následujícím textu, stojí za zmínku celá ada dalsích zeleninových druh, jako jsou nap. cínské zelí, celer apíkatý i listový, netradicní typy salátu (chestový salát; ímský salát; listové saláty - zelené a cervené typu Lollo a dubolisté), cekanka salátová (pro rychlení puk), cekanka hlávková, strbák zahradní, potocnice lékaská, ale i nkteré druhy u nás plan rostoucí, které lze pstovat - nap. pampeliska lékaská, lebeda zahradní, srucha zelná aj. Polnícek kozlícek (Valerianella locusta) Polnícek je nenárocná jednoletá zelenina z celedi kozlíkovité (Valerianaceae). Pstujeme jej na venkovním záhon z pímého výsevu nebo pedpstované sadby brzy na jae (únor - bezen), nebo pak od cervence do poloviny záí pro podzimní sklize. Výsevy polnícku od poloviny záí do poloviny íjna lze pezimovat a sklízet az casn zjara. Pokud chceme rzice list sklízet i v zimním období, bude vhodnjsí výsev do nevytápného skleníku, kde máme jistotu, ze nebudu bhem zimy rostliny pod snhem. Osivo vyséváme do ádk od sebe vzdálených 10 az 15 cm, do hloubky 1,5 cm. Pi pstování sadby vyséváme nkolik semen do kelímku nebo buky sadbovace najednou. Výsevy ze záí vysazujeme bhem íjna do sponu 10 x 15 cm. Pro skleníkové pstování volíme odrdy odolné vci plísni. Sklízíme

obvykle celé listové rzice pro pípravu cerstvých salát. Chryzantéma - kopretina vncová (Chrysanthemum coronarium L.) Jedlá chryzantéma je jednoletá rostlina z celedi hvzdnicovité (Asteraceae). Pstuje se na jae (bezen - kvten), nebo pozdji od srpna, kdy nehrozí nebezpecí vybíhání do kvtu. Osivo vyséváme do ádk vzdálených 20-30 cm, mezi jednotlivými rostlinami v ádku ponecháme 10-15 cm, hloubka výsevu je asi 2 cm. Je mozné i pedpstování sadby, kterou ve fázi 3-5 list vysazujeme na stanovist. Sklízejí se mladé listy nebo nerozkvetlé výhony, ze kterých se pipravují saláty. Hocice cínská (Sinapis chinensis, syn. Brassica juncea) Hocice cínská, neboli brukev sítinovitá, je zástupce listové zeleniny z celedi brukvovité (Brassicaceae). Její listy jsou nutricn hodnotné a hocicná silice jim dodává typickou koenitou chu. Osivo vyséváme brzy na jae, ve skleníku jiz od února, na venkovních záhonech od bezna do kvtna. Bhem dlouhých letních dn vybíhají rostliny do kvtu, proto s výsevy pokracujeme az koncem léta (srpen - záí). Hocice cínská dobe odolává nízkým teplotám, proto ji lze v nevytápných sklenících pezimovat. Pro sklize mladých list pstujeme hocici ve sponu 10 x 10 cm, pro postupné odlamování list starsích ponecháme rostliny ve volnjsím sponu, az 20 x 40 cm. Mizuna (Brassica rapa var. nipposinica, syn. Brassica rapa var. nappobrassica) Mizuna (neboli mitsuna) je listová forma vodnice. Patí mezi brukvovité druhy listové zeleniny. Pstuje se z výsev od bezna ve sponu 30 x 40 cm, picemz rostliny dorostou ke sklizni asi za dva msíce. Pi pstování v hustsím sponu (5-10 x 5-10 cm) sklízíme mladé listy jiz za dva az ti týdny. Mizuna se mze vysévat az do letních msíc, nebo pi správné péci (s drazem na dostatek vláhy) je odolnjsí vci vybíhání do kvtu. Listy se pouzívají nejcastji cerstvé pro pípravu salát, je vsak teba je vcas sklidit, aby nebyly pílis tuhé.

29

Perila kovitá (Perilla frutescens) Perila kovitá patí do celedi hluchavkovité (Lamiaceae). Pstuje se pro sklize list, které obsahují celou adu látek prospsných lidskému zdraví. Proto jsou listy vyhledávanou surovinou v kuchyni pi píprav salát a masitých pokrm. Perila nachází uplatnní také jako okrasná rostlina na záhonech nebo v nádobách. Zajímavá je schopnost této rostliny odpuzovat nkteré skdce zahradních rostlin. Pstujeme ji obvykle z pedpstované sadby, kterou získáme z beznových výsev ve skleníku. Ve druhé polovin kvtna, jakmile pomine nebezpecí pozdních jarních mrazík, vysazujeme pedpstované rostliny na venkovní stanovist ve sponu 50 x 30 cm. Roketa setá (Eruca sativa) Roketa setá je zelenina z celedi brukvovité se skromnými nároky na stanovist a krátkou vegetacní dobou. Roste pi nizsích teplotách, proto je mozné ji vysévat jiz od bezna na venkovní záhony. Casné beznové výsevy je vhodné zakrýt netkanou textilií. S výsevy pokracujeme az do kvtna a po letní pauze pak bhem srpna az do zacátku záí. Osivo vyséváme do ádk vzdálených 15-20 cm, vzdálenost rostlin v ádku je 1 az 2 cm. Mladé listy se pouzívají do salát, casto ve smsi s jinou zeleninou, protoze se jedná o druh s výraznou chutí a salát pipravený pouze z list rokety by mohl být pro nkteré konzumenty az pílis palcivý. Fenykl sladký (syn. hlíznatý) (Foeniculum vulgare var. azoricum, syn. var. dulce) Fenykl sladký je zelenina z celedi miíkovité (Apiaceae), jejíz konzumní cást (nepravá cibule) vzniká ztloustnutím bází apík. Pstuje se na pdách dostatecn zásobených vodou (ne po miíkovitých pedplodinách). V sussích podmínkách se vytváejí tuzsí a mén chutné konzumní cásti a zvysuje se riziko vybíhání rostlin do kvtu. Fenykl pstujeme z pímých výsev nebo pedpstujeme sadbu, obvykle se vysévá od cervna az do poloviny srpna. Mladé rostliny vysazujeme na záhony asi za 40 dní po výsevu do

30

sponu 40-50 x 20-30 cm. Nepravou cibuli sklízíme opatrn, abychom neseezali konzumní cást pílis vysoko a nezpsobili její rozpad. Sklizený fenykl upravíme zakrácením postranních apík, stedové nejmladsí listy, které jsou indikátorem cerstvosti, vsak ponecháme. V závislosti na podmínkách lze fenykl skladovat 1-2 msíce, picemz optimální teploty se pohybují okolo 0 EC a relativní vzdusná vlhkost 90-95 %. NOVOZÉLANDSKÝ spenát (Tetragonia expansa) Novozélandský spenát má se spenátem setým podobný zpsob vyuzití v kuchyni (píprava spenátu). Jedná se vsak o rostlinu z jiné celedi - kosmatcovité (Mesembryanthemaceae). Vzhledem k vyssím nárokm na teplotu pstujeme tuto zeleninu obvykle z pedpstované sadby - výsevy od bezna ve skleníku, pedpstované sazenice pak vysazujeme na venkovní stanovist, jakmile pomine nebezpecí pozdních jarních mrazík, do volnjsího sponu (40 x 60-80 cm). Od léta az do podzimu pak mzeme postupn sklízet odlamováním mladé koncové cásti rostlin. Novozélandský spenát poskytuje surovinu pro pípravu spenátu i bhem dlouhých letních dn, kdy je pstování spenátu setého problematické kvli jeho vybíhání do kvtu. Mangold (Beta vulgaris ssp. cicla) Tato listová zelenina z celedi merlíkovité (Chenopodiaceae) se pstuje v zásad ve dvou typech: mangold k ezu - s vtsím poctem list, uzsími apíky a mangold apíkatý - se silnými duznatými apíky. Pro jeho pstování jsou vhodná stanovist s humózními, hlubokými pdami. Vysévá se 3-4 cm hluboko, spon pro apíkatý mangold volíme 40-50 x 20-30 cm, pro mangold k ezu 20 az 30 x 10-15 cm. Sklize provádíme odlamováním vnjsích list (vybíráme jen zdravé a svzí listy). Cepele list mangoldu se zpracovávají obdobn jako spenát a jsou zajímavé nízkým obsahem kyseliny savelové. apíky se zpracovávají na salát, nebo se upravují obdobn jako chest. Ing. Martin Koudela, Ph.D. Katedra zahradnictví, CZU v Praze

PSTUJME BRAMBORY, ZE ZAHRÁDKY CHUTNAJÍ NEJLÉPE

V "Situacní a výhledové zpráv Brambory duben 2008", vydané odborem rostlinných komodit ministerstva zemdlství CR se uvádí, ze samozásobitelé (tedy malopstitelé a zahrádkái) vypstovali na výme 8636 ha 177,2 tis. tun brambor, coz je 17,7 % z celkové sklizn brambor v Ceské republice. Spoteba brambor znovu klesla a pohybuje se kolem 62 kg na osobu a rok. K neustálému poklesu spoteby brambor dochází i u zahrádká. Je to skoda, brambor má vysokou nutricní hodnotu a pispívá tak k dobrému zdravotnímu stavu clovka. Pokusím se nalézt odpov, proc dochází k neustálému poklesu spoteby brambor i u zahrádká, i kdyz nebude zcela urcit vycerpávající. Mám za to, ze to je zpsobeno velmi malou informovaností o odrdách brambor, jejich vlastnostech a hlavn pak nepoznání chut nejchutnjsích. Poád petrvává stereotyp nerozlisování odrd bez ohledu na to, ze není brambor jako brambor. Jednoduse jdeme koupit sadbu, jdeme koupit brambory na jídlo do obchodu a ty jsou nám také tak pedkládány. Bez podrobného popisu a znalosti nabízené odrdy. Hluboce je v nás zakoenna minulost, kdy jsme objednali pytel brambor, ten nám dovezli ped dm, my ho uskladnili a pak konzumovali s povzdechem, ze letos jsou horsí nez ty vloni. Pro názornost malé srovnání - jdeme také koupit maso bez hluboké znalosti vlastností, uzití a chuti? Dokonce, a to je správné, pecliv vybíráme v nabídce stejného druhu masa. A nabídka odrd brambor je podstatn vtsí, nez je druh masa. V roce 2008 bylo pihláseno 198 odrd k uznání. Kazdá odrda má jiné vlastnosti a samozejm jiné uzití a chu. Je tedy z ceho vybírat. Zahrádká na rozdíl od pstitele nemá limitující hlediska - ekonomika pstování a nárocnost odrdy. Mze pstovat odrdu, která bude vhodná pro danou potebu salát, kase, píloha a uspokojí v plné míe pedstavu o výborné chuti. Pípadný výpadek u nkteré odrdy ho financn nezlikvi-

duje. Brambory ze zahrádky opravdu chutnají nejlépe. Co je v moznostech zahrádkáe, aby se toto konstatování naplnilo: Pedností zahrádkáe je, ze se zpsobem pstování co nejvíce piblizuje dnes tolik modernímu ekologickému pstování. Pouzívá minimáln chemické pípravky proti chorobám a skdcm, místo drahých minerálních hnojiv pouzívá zelené hnojivo, shání chlévskou mrvu, plevel likviduje rucn, neprovádí moení sadby a porost ped sklizní nelikviduje chemicky. Ze toto dláte od nepamti, souhlasím, splujete jeden velice dlezitý pozadavek výborné chuti, nebo pesticidy, pouzívané velkovýrobou chu tém vzdy znehodnocují. Dalsí pedností je, jak jsem jiz uvedl, ze není omezován ekonomikou pstování. U brambor, tak jako u jiných kulturn pstovaných rostlin platí: kvalitní je vesms nákladnjsí. Je castý pípad, ze velice chutný brambor má nízký výnos, i teba polovinu obvyklého výnosu. Výnos se ale na zahrádce dá zvýsit zálivkou, která je pro zahrádkáe vesms proveditelná. Velkovýroba jiz také zacíná se závlahami, nap. u odrdy Annabelle byl docílen dvakrát vyssí výnos nez pi pstování bez závlahy. Neopominutelnou pedností je to, ze zahrádká se mze stát sbratelem a sám si zkouset a hledat nejchutnjsí odrdu. Na rozdíl od podobného zkousení zná výsledek nkolik msíc po zasázení, zatímco nap. rozsíené pokusnictví u jablek trvá nkolik rok. Musí vsak sehnat informace o tch nejlepsích odrdách. Jak na to? Nejjednodussí je prostudovat degustaci brambor, jako jedinou v takovéto form u nás na webových stránkách www.zahradkari.cz pod regionálním pracovistm Tebíc. Tato tabulka výsledk se stává pravidelnou akcí zahrádká na Tebícsku a mla by se stát pravidlem i jinde. Vlastnosti jednotlivých odrd jsou také detailn popsány v Pehledu odrd bramboru, vydávaného Ústedním kontrolním a zkusebním ústavem zemdlským, kde jej lze i získat. Zde vsak nejsou uvedeny úplné novinky, ale ani odrdy dovázené k nám a nepihlasované k registraci.

31

Z vlastní zkusenosti mohu "sbratelství" odrd doporucit, je napínavé a pinásí rychlé výsledky. Je skodou zahrádkáe nevyuzít obrovskou nabídku odrd. A odrdy jsou v kazdém roce nové. V roce 2008 se v demonstracních pokusech firem zabývajících se sadbou bramboru, objevilo neuvitelných 28 nových odrd. Zde pak pomze v rychlé orientaci domácí jednoduchá degustace, zapsat výsledky a porovnat je se stejn sbratelským kamarádem a pak uz jen zbývá odrdu sehnat. Co by také pisplo k vtsí informovanosti o vlastnostech bramboru? Kdyz se zahrádká dopracuje k vyhovující odrd, narazí na problém zajistní uznané sadby. Výrobci sadby jsou ve znacné pevaze na Vysocin, málo na Sumav. Takze vzdálenost stovek kilometr. Jiz se objevili první obchodníci s nabídkou po pedbzném objednání a dovozem k odbrateli. V zájmu zahranicní konkurence urcit výrobci sadby najdou zpsob jak dopravit uznanou sadbu co nejblíz k zahrádce. Podle mého odhadu by tak doslo k navýsení produkce uznané sadby o 10 % a to urcit stojí za to. Ovlivnit sortiment nabízených brambor jak k sadb tak i ke konzumu mohou v nemalé míe i nákupcí obchodních etzc. Nejsem pesvdcen, ze se v nabídce vbec vyznají. Chtjí-li udrzet kvalitní sortiment, tak nemohou nakupovat jenom dle ceny. Jako píklad by jim mli slouzit vysoce kvalifikovaní nákupcí vína - coz jsou spickoví znalci vseho, co se týce vína. Jeden nejúspsnjsí obchodní etzec vydává pravideln jiz delsí dobu detailní popisy nabídky caj, cokolád, lahdek, vín, kávy, masa, ryb apod. Jenom jednomu druhu masa vnuje 12 stránek s uvedením i minut a teploty ke kvalitnímu zpracování. Bohuzel o bramborách ani ádka, pouze nabídka raných ci pozdních, mytých nebo nemytých. Zde jsou tedy obchodníci hodn pozadu. Moje povídání by nebylo úplné, kdybych se alespo zcásti nevnoval pstování. Nebudu psát o základních nálezitostech, kazdý zahrádká má svoje zkusenosti i dobré výsledky. Zmíním se o zajímavostech nebo naopak o negativních jevech.

32

Kvalitní sadba. Pedpokladem úspchu je kvalitní sadba, koupená s návskou do 10 kg firemní, nad 10 kg úední tj. s hlavickou ÚKZUZ. V zádném pípad nekupovat brambory bez oznacení uznaná sadba, coz je trik posledního roku. Na letácku je uvedena nabídka kvalitních brambor z Vysociny za cenu znacn nizsí nez je cena uznané sadby a malým písmem se nabízí za polovicní cenu brambory ke konzumu. Trik, jak neporusit pedpisy a vyvolat dojem ze se jedná o sadbu. I obchodní etzce v nabídce sadby klamou. Stací nám sadba s oznacením stupn mnození C1 nebo C2. V prvním pípad lze odrdu pouzít jest dalsí dva roky, v druhém pípad jenom rok, je vsak nutné v prbhu vegetace likvidovat jakkoliv nemocné nebo tvarov jiné rostliny vcetn nasazených hlíz. Varuji ped pouzitím sadby z vlastního zdroje, jestlize porost byl v pedchozím roce jakkoliv nemocný. V posledních letech je rekordní výskyt msic, které jsou penaseci viróz. V porostu, neoseteném insekticidy, tak získáme u velké cásti odrd nekvalitní sadbu. Píprava sadby Aby brambory zachytily co nejvíce vláhy, která v kvtnu nebo cervnu obvykle chybí, je teba brambory narasovat, lépe pak naklicovat. Zacínám zacátkem února ulozením do komory s teplotou cca 10 EC, po dobu 14 dn, pak na chodb dalsích 4-5 týdn pi teplot cca 14-18 EC. Sázím pod fólii koncem bezna a zacátkem cervna sklízím. Dají-li se takto naklícené brambory do skleníku, dají se konzumovat jiz koncem kvtna. Suché a teplé pocasí posledních rok m spís vede k pouzívání vtsí sadby, u malé je riziko vlivu sucha na vývoj nat a tím i výnosu. Pro nejranjsí sklize pouzít odrdy s rychlým vývojem hlíz (producenti je nkdy oznacují pro sklize v 1. termínu). Mohu doporucit odrdy Magda, Markéta, Monika, Leoni, Saline, Solist. Nkteré odrdy ve sklep vytvoí dlouhé klícky. Odlomte je bez obav pi píprav k naklicování.

Pstování Doporucuji sázet více odrd, ne vzdy kazdá vyjde. Dlezité je kvalitní zpracování pdy, které vyloucí hroudy. Není dobré opomenout okopávku ci proorávku, zlikvidujeme plevel bez pouzití chemie. Pokud se na daném pozemku vyskytne strupovitost, která je jinak vadou krásy, nemá vliv na výnos v pípad napadené sadby, nedoporucuji na tomto pozemku brambory vbec sázet. Strupovitost se kazdým rokem opakuje. Mám nkolikaleté zkusenosti, ze na jiném pozemku jsou sklizené brambory ze stejné sadby zcela cisté, bez strupovitosti. Bramborovou na lze kompostovat, ze suché nat se plíse nesíí. Velice dlezité je vydýchání brambor k uskladnní alespo 2-3 týdny ve vtraném prostoru, aby doslo k zahojení ran a vyazení nakazených hlíz. Teprve potom ulozit do vlhkého a chladného sklepa. Mnoho konzument také neví o tom, ze brambory z chladného sklepa (pod 7 EC) není vhodné ihned zpracovávat. Je teba aby se vydýchaly, pesnji eceno doslo k pemn cukru, zpsobeného chladem, zpt na skrob. Chybn si myslí, ze mají brambory nevratn namrzlé. Doporucené odrdy podle výsledk více degustací, poádaných ÚS CZS Tebíc. Úvodem konstatování, ze obecn platí nevhodnost konzumu velmi raných brambor po Novém roce. Samozejm jsou výjimky, ale není jich zas az tolik. Proto v lednu, kdy degustace poádáme, nehodnotíme VR brambory, abychom je zbytecn neposkodili. V seznamu jsou abecedn seazeny odrdy, které se za poslední ti roky umístily do 10. místa. Degustujeme vzdy okolo 30 odrd. Annabelle, Anuschka, Ambra, Andante, Antoniet, Baccara, Cecille, Colette, Daniela, Delianne, Finka, Gala, Kariera, Milva, Natascha, Olympia, Princess, Salome, Terka. Závrem dv zajímavé informace Na rozdíl od dívjsích informací o tom, co obsahují brambory, se nov uvádí obsah vitamínu C 17 az 22 mg ve 100 g, kalorická hodnota 72 az 86 kcal. Dlezité je i to, ze brambory neobsahují zádný tuk.

Úpln novou informací je, ze bramborami lze snízit onemocnní rakovinou nebo infarktem. Casopis Bramboráství v císle 2/2009 zveejnil výsledky výzkumných prací, týkajících se výnosu a kvality brambor hnojených selenem. Dle zahranicních experiment bylo zjistno, ze konzumace potravin, obohacených selenem snizuje výskyt rakoviny plic o 64 %, rakoviny tlustého steva o 58 % a rakoviny prostaty o 64 %. Brambory lze jednoduchým zpsobem postikem na list obohatit o zmiovaný selen a pi tom lze i mírn zvýsit výnos. Zajímavé je i to, ze selen mze být penásen pomocí sadby na následující generaci. Hnojivo, obsahující selen je ve vývoji a dle informací z Ústedního bramboráského svazu lze ocekávat, ze bude k dispozici na pístí rok. Informaci o tom sdlíme zahrádkám na webových stránkách CZS v diskuzním fóru o bramboru. Máme se tedy na co tsit. Proto pstujte brambory, ty vase chutnají nejlépe. Miroslav Muska, ÚS CZS Tebíc

PSTOVÁNÍ BRAMBOR ZA POUZITÍ NETKANÉ TEXTILIE A PÍPRAVA SADBY

Brambory z vlastní zahrádky mají významné pednosti proti tm zakoupeným v obchodech. Jednak je máme moznost pstovat jako "ekologicky cistou" potravinu, omezíme pouzívání chemických pípravk, pi promysleném postupu se obejdeme i bez nich. Velkou pedností je zejména jejich peclivá rucní sklize s minimálním poranním, která umozní uchovat jejich perfektní zdravotní stav, bezvadný vzhled na povrchu i uvnit hlíz a v porovnání s bramborami po mechanizované sklizni nabízenými v obchodech pispje k minimálním ztrátám. Velmi oblíbené je mezi zahrádkái pstování raných brambor, které jako lahdková zelenina zpestují nás jídelnícek v dob, kdy brambory z loské sklizn ztratily jiz pvodní dobrou chu a výzivnou hodnotu, rané brambory na trhu jsou drahé a stejn se nevyrov33

nají cerstvým hlízám z vlastní zahrádky. Snahou kazdého zahrádkáe je mít rané brambory ke sklizni co nejdíve, v teplých oblastech nkdy jiz od druhé poloviny kvtna. Tomu výrazn napomze jejich pstování pod bílou netkanou textilií, která uspísí sklize az o dva týdny. Na trhu se zahradnickými potebami je bzn v prodeji polypropylénová textilie Pegas-agro 17 UV v nkolika síkách od 160 cm, s níz mají zahrádkái výborné zkusenosti i pi rychlení rzných druh zeleniny. Její pedností je, ze je vzdusná, propustná pro svtlo i pro vodu, pi setrném zacházení se dá opakovan pouzít, narozdíl od polyetylénových fólií (vcetn perforovaných) u ní nedochází tak snadno k "pehívání" porostu a k zakapávaní srazené vlhkosti na rostliny. Pod textilii sázíme dobe naklícenou sadbu s krátkými, silnými klícky, a to velmi brzy hned, jakmile je pda dobe zpracovatelná. Nerozhoduje tolik teplota pdy, která postacuje 6 EC v hloubce výsadby (u ostatních brambor z neprobuzené sadby má být alespo 8 az 10 EC). V teplých nízinných oblastech s lehkými pdami bývá termín výsadby v píznivých letech jiz v první dekád bezna, jinde zacínáme sázet s rzným zpozdním podle místních klimatických a pdních podmínek. Textilii natahujeme na záhon hned po výsadb v síce vtsí nez je síka pikrývaných ádk (160 cm pes dva ádky nebo 320 cm pes ctyi ádky) a "pebytecnou cást" po stranách pirolujeme a zahrneme zeminou. Vzeslé rostliny velmi lehký povlak textilie nadzvedávají, proto ji ve srolované cásti postupn uvolujeme, aby rostliny neutiskovala. Pod textilií se vytváí píznivé mikroklima, vyssí prmrná teplota a vlhkost vzduchu i pdy, brambory pod ní asi o týden díve vzcházejí a rychleji rostou. Pouzití textilie je tedy opodstatnné pouze pro casné termíny sklizn raných brambor, zatímco pi pozdjsí výsadb v teplotn píznivjsích podmínkách jiz zádný efekt nepinásí. Textilie cástecn chrání rostliny ped jarními mrazíky, nebo vypaovaná voda na vnitní stran v kapilárách textilie zmrzne, a

34

vytvoí ledový kruný - jde o tzv. "iglú-efekt". Casto sice namrznou horní listy dotýkající se textilie, ale ostatní cásti rostliny zstanou neposkozené. Jistotu v ochran proti pízemním mrazíkm vsak textilie neposkytuje a bohuzel se ani nedá pesn íci, kolik stup mrazu pod ní brambory vydrzí. Nám pi krátkodobém ranním mrazíku pestály pod textilií bez úhony -4,5 EC a v jiném roce, kdy doslo k poklesu teplot pod bod mrazu jiz v devt hodin vecer a mrazík postupn sílil az do ranního minima -4 EC, nadzemní cást rostlin zcela zmrzla. Rozhoduje více faktor. Vtsí jistotu ochrany proti mrazu poskytuje dvojité pokrytí textilií. Pi okopávkách a pihrnování textilii z jedné podélné strany odhrneme, po vypletí a okopávce opt pihrneme. Výhodou je, ze textilie ve srovnání s fólií mze zstat na porostu déle. Textilii z porostu odstraníme pi trvalejsím vzestupu nejvyssích denních teplot nad 20 EC, nebo pi nich se porost pod netkanou textilií pílis pehívá a textilie rostlinám jiz více skodí, nez prospívá. Nastanou-li vsak takové teploty jiz koncem dubna ci na zacátku kvtna (ped píchodem "ledových muz"), necháme textilii shrnutou na jedné stran záhonu a v pípad ochlazení ji znovu natáhneme. Za chladného jara lze ponechat textilii na porostu az do sklizn. V zahrádce je vhodné vyuzít i nízkého tunelového krytu s fólií nebo netkanou textilií, který usnaduje manipulaci a v pípad silnjsích mrazík umozuje pekrytí rohozí, plachtou apod. Pi pstování raných brambor pod netkanou textilií samozejm vyuzíváme i ostatní tradicní opatení podporující casnou sklize, k nimz nálezí volba vhodné odrdy, pouzití zdravé, pedklícené sadby a zálivka v období písusku. Zahrádká si musí zvolit nkterou z velmi raných odrd s krátkou vegetacní dobou, jejichz hlízy mají v dob sklizn vyhovující obsah susiny (nesmjí být pílis vodnaté) a jsou chuov hodnotné. Základem pro dobrý výnos pkných hlíz raných brambor a samozejm i ostatních konzumních brambor je kvalitní, zdravá a vitální sadba. Proto by ml zahrádká k sázení pouzívat originální uznanou sadbu vzdy

s oznacením odrdy a mnozitele (stupn C2, C1, pop. E; perspektivn, snad jiz od roku 2010, v novém oznacení B, A , pop. E) kazdorocn nakoupenou ve specializovaných prodejnách. Její kvalita byla úedn zkontrolována a zajisuje i odrdovou pravost. Vlastní sadbu radji nesázíme, nebo jen za pedpokladu, ze jsme ji sklidili z bezvadných a zdravých rostlin a máme zahrádku ve vhodném prostedí (bramboráská oblast). Jinak se nám s velkou pravdpodobností do sadby pimíchají hlízy rostlin trpících virózou ci jinou chorobou, které na pohled vypadají zcela zdrav, ale rostliny z takové sadby bývají zakrnlé (nkdy vbec nevyrostou), výnos je snízený, na pozemku zbytecn rozsiujeme choroby. Pesazování uznané sadby po jeden az dva roky mze být úspsné ve stedních a vyssích polohách, zatímco v nízinách je nutné obmovat sadbu kazdorocn (zde totiz sadba rychle degeneruje). Nedoporucuje se krájení sadby, které díve bývalo (z úsporných dvod) dosti rozsíené. Pi krájení hrozí znacné riziko síení chorob; napíklad suchá fuzariová hniloba se i pi malém výskytu napadených hlíz krájením rychle síí a znicí tak veskerou sadbu; penásejí se i dalsí choroby. Jsme-li pesto nuceni pro nedostatek sadby hlízy krájet, provádíme to jen u zdravých hlíz. Ty krájíme vzdy jen podéln, od korunky (cást hlízy s vtsinou ocek) k pupkové cásti. Rozkrájenou sadbu necháme nkolik dní v malé vrstv oschnout, aby rány zaschly a vytvoila se korková vrstva. Pro casnou sklize raných brambor pstovaných pod netkanou textilií i bez ní je vhodná sadba vtsí velikosti, protoze dostatek zásobních látek u ní podporuje rychlejsí start a vtsí ranost. Nakupujeme proto tzv. velké tídní sadby (síka hlíz 4-6 cm). Pro pozdjsí sklizn lze pouzít i mensí sadbu (2,5-4 cm); drobnjsí hlízy vsak budou mít mén klíck a vyroste z nich mensí pocet stonk. Proto mensí sadbové hlízy sázíme v ádku hustji, hodn drobné hlízy mzeme dávat i po dvou. S tím je nutné pocítat pi

plánování mnozství sadby. Chceme-li sklízet cerstvé hlízy od konce jara az do podzimu a vypstovat si i brambory na uskladnní, je teba mít nkolik odrd, aby nám vse neuzrálo najednou, mli jsme výbr rzných varných typ (pevnjsí ci moucnatjsí konzistence duzniny po uvaení), chutí a dalsích vlastností. Pstujeme-li vsak více odrd, nesmíme dopustit jejich smíchání - pi sázení, pi sklizni, ve skládce ani pi píprav v kuchyni. V pípad pstování raných brambor vcetn jejich pstování pod netkanou textilií je nezbytnou podmínkou pro casné sklizn sadbu pedklícit ci zakoenit, nebo pedklícená sadba poskytuje vzdy ranjsí sklize, zpravidla o 10-14 dní a její zakoeování pispje k dalsímu zkrácení vegetace. Nez zacneme pedklicovat, hlízy narovnáme na lísky nebo zeleninové pepravky, nejlépe korunkovou cástí (polovina hlízy s více ocky) nahoru. Pedklicovat zacneme asi 4 az 6 týdn ped výsadbou (pi nizsích teplotách az 8 týdn). Proto je teba koupit sadbu s dostatecným pedstihem nebo dle moznosti jiz na podzim. Pedklicováním bychom mli získat klícky 1,5 az 3 cm dlouhé, se základy koínk v podob hrbolk a s vytvoenými rzicemi lístk. Vlivem pedklicování na svtle má kazdá odrda zcela charakteristický typ klíck lisící se velikostí, barvou, tvarem, ochmýením a dalsími znaky; proto pi pípadném pomíchání odrd je lze po pedklícení opt snadno roztídit. K dosazení potebné délky a kvality klíck pi pedklicování není teba dodrzovat nijak slozitý ani písný rezim, naopak lze rzn improvizovat. Pedklicovat mzeme pi teplotách v rozmezí asi od 8 do 18 EC (pi vyssích teplotách by hlízy zbytecn moc scvrkávaly), kterým pizpsobíme dobu pedklicování (delsí doba pi nizsích teplotách) a rezim osvtlení. V prvních 7 az 14 dnech necháme hlízy v tmavé místnosti nebo rovnou na svtle probudit ci mírn narasit. Poté je jiz pedklicujeme v místnosti s denním svtlem (i ve skleníku) nebo zacneme osvtlovat 8 az 12 hodin denn napí35

klad záivkami (svtlo brzdí rst klíck do délky, klícky jsou pevnjsí). Relativní vlhkost pi pedklicování je vhodné (ale ne nezbytné - o nco více scvrknou) udrzovat nejmén na 80 % (mlzením v místnosti, popípad pímo na hlízy). Asi týden ped výsadbou je vhodné pedklícené hlízy otuzovat (nejlépe pi teplot 6 az 8 EC), aby se pipravily na teplotu pdy. Z hlediska ranosti se velmi osvdcily i "dlouhé bílé klíce", tj. asi 4 az 5 cm dlouhé, silné klícky vyrostlé pi zámrném pedklicování ve tm (nikoliv tenké sklepní klícky, které se k výsadb nehodí). Takto pedklícené hlízy vsak musíme sázet velmi opatrn. Tam, kde je to mozné, lze vyuzít i "zakoeování" sadby. Po probuzení hlíz je ulozíme v bednickách, zasypeme raselinou a v teple a vlhku necháme hlízy vytvoit bohatou koenovou sí a klícky. Zakoeovat mzeme i pedklícené hlízy, které vlozíme nap. do koenác nebo kelímk s otvorem ve dn, zasypeme je vlhcí zeminou nebo raselinou, pípadn zalijeme. Hlízy zde za 5 az 7 dní vytvoí bohaté koeny a základy budoucích stonk. Sadbu brambor urcených pro pozdjsí sklizn lze rovnz pedklicovat a pi pstování brambor bez chemických postik tak lze dosáhnout jistjsích výnos. Nové hlízy zacnou rst asi o 14 dní díve a v dob síení plísn bramborové (dokáze rychle znicit na) je výnos o dost vyssí nez u rostlin z neprobuzené sadby. Na druhé stran musíme pocítat s tím, ze porosty z pedklícené sadby díve dozrají a hlízy z nich budou v teplejsím sklep díve klícit. Sadbu brambor pro pozdjsí sklizn vsak vtsinou nepedklicujeme, ale je vhodné nechat ji narasit dva az ti týdny v teplé místnosti (délka klíck asi 0,5 cm) nebo nechat hlízy alespo probudit. To nám umozní vyadit ze sadby nemocné a málo vitální hlízy, které se neprobudily. Navíc asi o týden urychlíme vzejití a snízíme tak riziko napadení jest nevzeslé sadby v pd chorobami, které bývá vyssí v letech s chladným a vlhkým pocasím po výsadb. Prof. Ing. Karel Hamouz, DrSc. Katedra rostlinné výroby, CZU v Praze

36

RAJCATA NA ZAHRAD, ANO CI NE

U nás jako v celém svt jsou rajcata velmi oblíbenou zeleninou. Pestoze jsou svtov ve spoteb na 1. míst ze vsech zelenin, spoteba poád stoupá. I u nás je máme v obchodech celorocn, ale bohuzel ne v zádané kvalit, proto bude mít i do budoucna jejich pstování na zahrádkách rozhodn perspektivu. Není nad rajce, které dozrává do cerveného stavu na kei. Chuov i nutricn je nesrovnateln lepsí nez to, které se sklízí pedcasn a dozrává na dlouhé cest ke spotebiteli. V soucasné dob na nasich zahrádkách pevládají rajcata vysoká (tycková), které je nutno vyvazovat a vystipovat po celou vegetacní dobu, Jsou tedy velmi pracovn nárocná. Byla a jsou urcena k pímému konzumu a na saláty, naopak keícková (determinantní) rajcata, casto nazývaná také prmyslová slouzila hlavn k výrob protlak, kecup, sáv. Nkolik rok jsme hodnotili nás sortiment tyckových odrd jak z hlediska výnos tak náchylnosti na praskání plod a jako nevhodné odrdy velmi náchylné na praskání se ukázaly odrdy Tornádo, Romus, Domino. Odrdy Domino a Tornádo jsou výnosov spolehlivé, ale na praskání velmi citlivé. Nejlépe se osvdcily z velkoplodých odrd Tipo, Torino a z drobnoplodých, Bejbino F1. Bejbino bylo hodnoceno rovnz jako chuov nejlepsí odrda. Neosvdcila se v posledních letech odrda Orkádo, která mla vysoký podíl prasklých plod. Výnosov spolehlivé, ale stedn náchylné na praskání byly odrdy Parto a Pedro. Vzhledem k tomu, ze jiz neplatí, ze keícková rajcata mají drobné plody, jsou skrobnaté chuti s nízkým obsahem kyselin a výnosov horsí, lze pedpokládat, ze i na zahrádkách se budou pstovat keíckové odrdy, pracovn nenárocné, s pevnými, ale chuov dobrými plody. V ceském sortimentu jsou k dispozici dv keíckové hybridní odrdy s kulovitými, pevnými plody, trvanlivostí v cerveném stavu az 14 dní a výnosov spickové Marienka a Darinka. Pochopiteln, ze cena

hybrid je vyssí, ale kazdopádn se to vyplatí. Ob odrdy mají v prmru 90 az 100 g plody, pevné, krásn vybarvené.Velké masité plody (120-140 g) má i nov pipravovaná hybridní odrda s pracovním oznacením SM 208/03 F1. Standardní výnosnou odrdou je odrda Proton s mensími, ale velmi pevnými plody, velké, pevné plody má rovnz odrda Pavlína. Je tedy z ceho vybírat i mezi keíckovými odrdami. doc. Ing. Ivan Malý, CSc. Zahradnická fakulta, MZLU v Brn

rstem se výborn osvdcila pro pstování v truhlících a nádobách, proto byla zaazena i do kolekce MINI zahrádka. ALMA PAPRIKA Tato maarská národní specialita je spojena s maarskou kuchyní pupecní srou stejn jako maarský gulás nebo haláslé. ALMA paprika je oznacení pro jablíckovou papriku zlutozelené barvy. Zraje do cervena, ale v tomto stadiu se prakticky nesklízí. Pravá ALMA paprika je kulatá, zlutozelená, s hrubou stnou plodu. Vyniká plnou chutí a aroma. Stna plodu je savnatá a sladká, jádinec a zilky mírn pálí, podobn jako u nám známé PCR. Pstitelsky má stejné nároky jako ostatní zeleninové papriky - dá se pstovat ve skleníku i fóliovém krytu, na záhevných lokalitách i venku. Tajemství ALMA papriky je v její píprav. Recept je tolik jako na zmiovaný gulás. Mají ale jedno spolecné - konzervaci celých plod v sladkokyselém nálevu. Plody drobnoplodých odrd se konzervují vcelku, spolu s jádincem a semeny, stejn jako kozí rohy. Lahdkou jsou vtsí plody plnné zelím. Odstrate stopku plodu (nemusíte vybírat jádinec ani semínka) a naplte plod nakrájeným zelím. Zalijte plody ve sklenici nálevem "na okurky" a sterilujte. Pravá ALMA paprika má pálit. Do sklenice s plody mzete vlozit jednu az dv feferonky. Jeden z originálních recept radí dát malou feferonku do kazdého plodu. To jiz ale ALMA paprika nepálí - to hoí. Plody naplnné zelím se dají konzervovat i mlécným kvasením, stejn jako nase tradicní kysané zelí. CZENTESI CSÍPOS je ta pravá, mírn pálivá maarská ALMA paprika. KAPIE Tento název jsme kdysi pevzali od skutecné cervené kapie, bulharské odrdy s názvem Kurtovskaja kapija. Pravá kapie je paprika v botanické zralosti cervená, s plochým plodem, který má pevnou stnou. Význacným znakem této skupiny je dvojkomorový, na prezu plochý plod, který se ve velkovýrob lépe rozezává, odsemeuje a zbavuje placenty - zilek v plodu. Drobnou nevýhodou dvoukomorových plod je to, ze

37

jsou náchylnjsí k pokivení a deformacím. Kapie jsou vhodné k nakládání, konzervaci a sterilaci. Pevný lusk je mozná úpln malým handicapem pi konzumaci za cerstva, oceníte jej ale pi konzervování - výsledný produkt nezmkne ani po roce skladování. Kapie jsou skupinou odrd Balkánu a stední Evropy, mimo tuto oblast se síí az v posledních letech. RAFAELA F1 - tato velmi raná hybridní kapie je stedního vzrstu. Plody jsou stíhlé, jehlancovité, urcené ke sklizni v botanické zralosti. Jde o pravou kapii s pevnými plody ideálními pro sterilaci. LYDIA je univerzální nehybridní kapie pro pole i fóliové kryty. Stíhlé jehlancovité plody rychle cervenají a sklízíme je výhradn za cervena. LUNGY F1 je pechodný typ mezi kapií a zeleninovou paprikou. Je to univerzální, vysoce adaptabilní hybrid, který vyniká výborným zdravotním stavem. Je vhodný pro polní pstování, v chladnjsích oblastech i do folník a skleník. Má stíhlý, pevázn ale trojkomorový plod s pevnou stnou, která nemkne pi sterilaci a soucasn je píjemná ke konzumu za cerstva. V dob zralosti pecházejí plody ze zelené do tmav cervené barvy. Plody jsou vhodné pro pímý konzum v technické a zejména v botanické zralosti vcetn sterilace. Zahrádkái ocení univerzálnost jak po stránce pstitelské, tak i z hlediska pouzití plod. JEHLANCOVITÉ PAPRIKY Tento typ nasel centrum svého rozsíení v Maarsku a odtud se dostal na Slovensko i do Cech. Jenom pomalu se dostává i do jiných cástí svta. Odrdy s jehlancovitým typem plodu sice nemají tak silnou stnu duziny jak kvadratické papriky, vynikají ale odolností k horsím klimatickým podmínkám, výraznou adaptabilitou a tím, co zahrádkáe zajímá nejvíc - vysokou násadou plod. AMY je nejpstovanjsí nehybridní odrda, nekorunovaná královna mezi polními paprikami. Tato velmi raná odrda stedního az

38

nizsího vzrstu poskytuje atraktivní, smetanové plody jehlancovitého tvaru a velmi píjemné savnaté chuti. Mezi hlavní pednosti AMY patí stabiln vysoký výnos a perfektní zdravotní stav. Malým handicapem této odrdy je fialové lícko na plodu za chladných podzimních dn ke konci vegetace. SUPERAMY F1 je hybridní analog AMY s geneticky zablokovanou tvorbou anthokyanu, fialového barviva, které u AMY zpsobuje zmiovaná fialová "lícka". Hybridní efekt se u SUPERAMY projevuje vyssí vitalitou, stabilním výnosem a výraznou raností. Plody jsou vtsí nez u AMY s jest hrubsí stnou. Pole i fóliovník této odrd svdcí. Nechte plody této odrdy vyzrát, sbírejte je ale smetanov bílé, tehdy jsou nejchutnjsí. Pi "nalévání" a zakulacování plodu roste do síky jeho stna. Nevyzrálé, podtrzené plody jsou mén chutné a rychle vadnou. SLOVANA F1 vyniká mimoádnou pizpsobivostí rzným podmínkám prostedí. Rostliny jsou vyssí, v píznivých podmínkách az vysoké. Plody jsou siroké tupé jehlance zelené barvy, vynikající pevností a mimoádnou pizpsobivostí rzným podmínkám prostedí. V porovnání s odrdou SLÁVY má SLOVANA tzsí plody s pevnjsí a silnjsí stnou. SLÁVY F1 - spickový hybrid se stabiln vysokými výnosy i v mén píznivých podmínkách. Paprika stedního vzrstu pro pstování na poli, v chladnjsích oblastech i ve folnících a sklenících. Plody jsou siroké jehlance s pevnou, stedn silnou stnou, v technické zralosti svtle zelené, v botanické cervené. KVADRATICKÉ PAPRIKY Hrubá stna plodu, savnatá a chutná duzina jsou znaky vtsiny kvadratických paprik. Jsou pevázn urcené pro pstování ve sklenících a fóliových krytech. Pi optimálních podmínkách z tchto odrd získáte maximum. Jsou vsak "nárocné milenky", kdyz se jim nevnujete, zklamou Vás. Potebují teplo, pravidelnou výzivu a zálivku. Potebují hýckat.

CO JE ZAJÍMAVÉHO V ODRDÁCH PAPRIK

Paprika patí na ceských zahrádkách k nejpopulárnjsím plodinám. Jiz dávno je pryc doba, kdy se pstovala pouze na jihu Moravy. Sklenícky a fóliovníky se dostaly "daleko na sever", mnohdy stací paprice pouze zástna z fólie nebo záhevná lokalita. Globální oteplování nám v tomto pípad nahrává. Odrd paprik dostupných pro zahrádkáe jsou desítky, mozná stovky. Jak se v nich vyznat? I papriky patí do velké rodiny zelenin, které k nám pisly pes moe, z Ameriky. Za staletí, po která se v Evrop i Asii pstují, tu vznikly nové odrdy a celé skupiny paprik, které jsou zpátky reintrodukovány i do své pvodní vlasti. Jsou to maarské spicaté papriky, kapie nebo v posledních letech ceský píspvek - baby papricka HAMÍK. Tato odrda se vymyká vsem pokusm o správné zaazení. Mensí, oválné plody s kulatou spickou zrají ze zelené barvy do jasn oranzové. Silná a kompaktní rostlina jich nese velké mnozství. Cím HAMÍK skutecn vybocuje z ady, je jeho sladkost. Savnatá stna plodu je skutecn SLADKÁ. Plody jsou prakticky bez semen, na zmensené placent jich najdete pouze pár. Odrda je vhodná do skleník i fóliových kryt, v nejteplejsích oblastech a na chránných stanovistích i do volné pdy. Kompaktním

SASKIA F1 se vyznacuje zvlástní, hráskov zelenou barvou plod v technické zralosti. Také chu tchto velkých obdélníkovitých plod je mimoádná, obdobn jako pizpsobivost rzným podmínkám prostedí. Vzrst rostlin je vyssí, barva plod v botanické zralosti tmav cervená. KVADRY F1 - polní kvadratická paprika stedního az vyssího vzrstu. Stedn veliké, ale tzké plody jsou v technické zralosti smetanové a v botanické svtle cervené. Doporucujeme je sklízet v technické zralosti, kdy velmi dobe snásí krátkodobé skladování i pepravu. Je velmi vhodná i pro pstování ve folnících, kdy poskytuje stabiln vysoké výnosy velmi chutných plod. LAMUYO typ - MAXI papriky Úsloví "co je malé to je hezké" neplatí vzdy. Nkdy máme náladu na "cím vtsí, tím lepsí". Papriky se casto rozdlují do skupin - kapie, kvadratické, jehlancovité, beraní a kozí rohy... Ty, které vynikají velkými plody, se oznacují jako LAMUYO typ. Jejich plody jsou dlouhé, hranolovitého tvaru, bzn dosahující délku 20 cm, pi správném pstování i 30 cm. Stna plodu je casto zprohýbaná, hrubá, tuzsí konzistence a píjemné chuti. Hybrid SAMURAI F1 má plody tmavozelené, zrající do karmínov cervené barvy. Novinka TEO F1 se velikostí plod pedchozímu hybridu vyrovná. Tmavozelená barva plod se v prbhu zrání mní do zluta. Ob odrdy jsou vhodné do skleník a fóliových kryt. Rostliny jsou pevné a mohutné s tmav zelenými listy. Jestli chcete vypstovat MAXI plody, nechte rostlinu dostatecn zmohutnt, vystípejte první kvty a v prbhu vegetace nechte na rostlin 3, maximáln 5 kvt najednou. Pravidelná závlaha a pravidelné pihnojování jsou podmínkou. PÁLIVÉ PAPRIKY Dávno pryc je doba, kdy se z pálivých paprik pstovala pouze PCR a feferonka KORÁL. Dnes zahrádká ví, ze není pálivé jako pálivé. Za pálivost paprik je odpovdný alkaloid capsaicin, který obecn podporuje

zazívání - zlepsuje sekreci zaludecních sáv a prokrvuje sliznice. Podle posledních výzkum je tato látka úhlavním nepítelem nasycených mastných kyselin, snizuje hladinu cholesterolu v krvi, lidov eceno "cistí krev". Vdci pedpokládají, ze mensí pocet chorob srdce a cév u jizanských národ souvisí práv s úcinkem capsaicinu. Stovky lékaských studií v posledních letech potvrdily vliv capsaicinu na zmírnní projev artritidy, na snízení srázlivosti krve a tím snízení nebezpecí infarktu, na snízení píznak lupénky. Pouze na zacátku jsou práce ovující vliv capsaicinu na potlacení zhoubného bujení. Úrove pálivosti je analyticky daná obsahem capsaicinu udávaného v tzv. SHU jednotkách. Sladké papriky obsahují 0 jednotek, cistý capsaicinový extrakt 16 milion SHU. Dostupný sortiment pálivých paprik pechází v pálivosti od slab pálivých OSTRY F1 a PCR, pes stedn pálivé JALAHOT F1 a PÁLIVEC, pálivé KORÁL a chilli papricky az po siln pálivé HABANERO. Pro vasi lepsí orientaci v pálivých paprikách a usnadnní výbru toho, co budete pstovat, jsme zavedli na sáccích s osivem logo "drácka, který chrlí ohe". Tato figurka nám pipadala nejblizsí pocitu, který nastává po konzumaci pálivých paprik. Ve spodní cásti loga je barevná stupnice od zelené (nejmén pálivá) pes modrou (stedn pálivá) az po cervenou, která prost "hoí". Posuvný vykicník na této stupnici znázoruje stupe pálivosti. V minulých letech se ceským zahrádkám dostala poprvé do rukou originální mexická paprika HABANERO. Je tím nejpálivjsím, co je zatím v sortimentu paprik bzn k dostání. 300.000 SHU mluví samo za sebe. Pevné a dekorativní rostliny jsou vhodné i pro pstování v truhlících na balkónech ci oknech. Jestli jste ji vyzkouseli, víte jiz, ze je skutecn pálivá a dávkovat ji doporucujeme skutecn po spetkách. Výbr mexických paprik je ale podstatn sirsí a proto pro vás máme nco "tak akorát" - jde o papriku typu "jalapeno", odrdu

JALAHOT. Plody této odrdy jsou mensí ale tlustostnné jehlance 7,5 cm dlouhé a 3,5 cm siroké. Typickým znakem typu jalapeno je plod na povrchu úpln hladký, bez zprohýbání nebo rýhování. Tmavzelená barva plod se zráním mní do cervené. JALAHOT mzete pstovat ve fóliových krytech a sklenících, v teplých oblastech nebo záhevných lokalitách i na poli. Odrda je snesiteln pálivá i pro Stedoevropany. Je výborná do typického chili con carne ale i do salát, leca nebo guláse. Vyzkousejte papricky jalapeno zapecené se sýrem - rozkrojte plody podéln na polovinu, vyberte placentu se semeny, naplte papriky sýrem dle vasí chuti a dejte zapéct az zmknou. Získáte výbornou pochoutku k pivu i k vínu. PÁLIVEC je stedn pálivý, delsí "kozí" roh, na ezu tém kulatý. Má vyssí vzrst a tmav zelené plody zrající do cervena. Je urcen nejen pro sterilaci, ale i pro pímý konzum v technické i botanické zralosti. Nevyhovuje vám pálivost? Vyzkousejte "beraní roh" SAMARA. Svtle zelené plody mzete sterilovat stejn jako PÁLIVEC. Chilli papricky je oznacení pro odrdy se stíhlými, siln pálivými plody. Jsou dostupné v celé palet barev - DAMIÁN (cervená), KILIÁN (oranzová) a KRISTIÁN (zlutá). Plody jsou tenké, dlouhé 5-8 cm. Rostliny vyzadují teplo a dostatecnou zásobu zivin. Výborn reagují na kapkovou závlahu. Jsou urcené pro pstování na poli, ve fóliovnících i sklenících. Tyto odrdy jsou vhodné i pro pstování v nádobách. Malý paprikový slovnícek HYBRID - F1 - první filiální generace po kízení mateské a otcovské generace (odtud F1). Hybrid vyniká vysokou vyrovnaností, výnosem, kvalitou plod a pizpsobivostí k rzným pstebním podmínkám. V hybridní odrd je mozno "skládat" vlastnosti jejich rodic - nap. barva plodu nebo odolnost k chorobám. Dalsí generace po pesevu hybridní odrdy se vyznacuje stpením v mnoha znacích a poskytuje nevyrovnané potomstvo.

40

TECHNICKÁ ZRALOST je zralost, ve které se bzn sklízí plody paprik - vtsinou je charakteristická zlutozelenou, zelenou nebo smetanov bílou barvou plodu. Dlezité je, abyste plody "nepodtrhli" a sklízeli je az tehdy kdyz jsou pln narostlé a nalité, kdy jiz stna plodu dosáhla odrdov specifické síky. BOTANICKÁ ZRALOST je charakterizována fyziologicky zralými semeny, plody mají vtsinou cervenou nebo oranzovou barvou. Rychlost s jakou odrda pechází z technologické do botanické zralosti je odrdovou charakteristikou, nap. odrd AMY trvá dlouho, nez zcervená a je urcena pro sklize smetanov zbarvených plod. Obecn rychle cervenají vsechny kapie. Ing. Peter Gajdostin, SEMO Smrzice

JEDNODUCHÉ ZPSOBY PSTOVÁNÍ HUB DOMA A NA ZAHRÁDCE

V poslední dob najdeme v obchodech siroký sortiment pstovaných hub. Kdo si chce ale houby vypstovat sám, má dnes sirokou skálu rzných postup. Nejjednodussí metodou je zakoupit v nkterém ze zahradnických center blok substrátu hlívy nebo zampiónu. Takový blok substrátu hlívy má bu proíznuté otvory ve fólii, nebo otvory proízneme, aby jimi mohly nasazené plodnice prorstat. V pípad hlívy stací substrát umístit v osvtleném prostoru se zvýsenou vlhkostí a chránit vyvíjející se houby ped pímým osvtlením. Lépe se stabilní vlhkost udrzuje v místnosti, kde není také takové riziko vzniku skod psobením slimák. U zakoupeného bloku zampiónového substrátu musíme nejdíve zjistit zda-li je substrát prorostlý bílým podhoubím a pokud ne, potom musíme nkolik dn pockat, dokud podhoubí proroste celým objemem substrátu. Potom odízneme fólii na povrchu, substrát do hloubky 3-5 cm prokypíme. Povrch potom utuzíme a naneseme rovnomrn speciální zeminu, která bývá k bloku substrátu pilozena. Zeminu také nakypíme,

39

urovnáme ale nestlacujeme a tentýz den 2x pokropíme v odstupu 3 hodin po 500 ml vody. Doporucuje se umístit blok se substrátem do teploty 22-25 0C na dobu 7 dn. Pro udrzení vysoké relativní vlhkosti se doporucuje na tuto dobu povrch zakrýt kusem mikroténové folie. Jakmile dosáhlo podhoubí na 1/3 povrchu, kde zemina zblá, zeminu hluboko prohrabeme a zase urovnáme, picemz dosavadní teplotu udrzujeme. Po 3-4 dnech dáme bloky do nizsí teploty nejlépe 17-19 0C a v krátké dob mzeme spatit jak podhoubí uzlíckuje a zacíná vytváet zárodky plodnic. Jakmile dosáhne vtsina zárodk velikosti hrásku, mzeme 2-3x zalít dávkou 300 ml. Sklidíme 1. vlnu a s koncem vlny kulturu opt 2x zalijeme. Pokud dodrzíme vsechny základní pstitelské zásady a potebnou hygienu, mzeme sklízet zampióny 4-6 týdn. Vyplozený zampiónový substrát pak dáváme na kompost nebo jej zarýváme do záhon urcených k výsadb zelenin 1. trati. Hlívový substrát si ale mzeme pipravit i sami. Volíme pstování na devu nebo na ezané slám. Pi pstování na spalcích nebo paezech pouzíváme devo nkolik týdn po kácení v dob vegetacního klidu (dub, buk, habr, bíza, topol, olse jsou nejlepsí). Pouzíváme vtsinou kolíckovou sadbu a k disposici je v soucasnosti asi 5 rzných druh hlív. Dlezité je pracovat v cistém prostedí s cistým vrtákem na devo o prmru 10 mm a zaockované devo zabalit bu do strecové fólie nebo do polyetylénového pytle a tsn uzavít, abychom chránili devo ped vyschnutím. Na jae zaockované spalky prorostou ve sklep do srpna a tehdy je vkládáme do pdy na stinném a vlhkém míst. Pokud máme spalky mkkého deva (bíza, topol) plodí jiz téhoz roku na podzim nebo v budoucím roce na jae. Spalky tvrdého deva plodí az v roce následujícím. Spalky se zpravidla vyplodí bhem 3-5 let. Paezy plodí mnohem delsí dobu. Stále oblíbené je pstování hlívy na ezané (psenicné) slám. K tomu úcelu je teba získat balík v suchu skladované slámy, kterou poznáme podle zluté barvy. Sláma

sedá, plesnivá s cernými lozisky vhodná není. Naezanou slámu vlozíme do velkého polyetylénového pytle a zalijeme ji velou vodou. Následující den uízneme rohy pytle a vypustíme pebytecnou vodu. Pro pstování ve vtsím se sláma mácí ve vtsím kotli s velou vodou. K substrátu pak pidáváme 2-3 % zrnité sadby. Slámu pak osázíme rovnomrn do celého profilu. Pytel shora tsn zavázeme a z boku proízneme 6-10 otvor o prmru 2-3 cm. Mycelium houby prorstá 20-30 dn podle teploty. Ta by mla být optimáln 20-25 EC. O vlastním pstování pak platí totéz co bylo eceno u pstování hlívy na zakoupených blocích. Existuje jest dalsí zpsob, jak pstovat hlívu ku píkladu v domácnosti. To je postup pstování na slamných peletách firmy ATEA s.r.o., která vyrábí pelety z kvalitní slámy. K pstování pouzijeme 3-5 litrový mikroténový sácek. Do nj nalijeme 2 litry velé vody a do vody nasypeme 1 kg slamných pelet. K práci pouzijeme ochranné rukavice, abychom se neopaili a hned po zalití pelet vodou obsah sácku zvencí prohnteme a tsn uzaveme úvazkem. Na druhý den, kdy substrát zchladnul, proízneme 4 mensí otvory v sácku a do nich zasuneme kolíckovou sadbu. Sadba prorstá v optimální teplot 3-4 týdny. Prorostlý sácek necháme odplodit ve svtlé vlhké místnosti nebo jej zavsíme do stinné koruny strom jako ochranu ped slimáky. Místo slamných pelet mzeme s výhodou pouzít pelety nebo brikety z listnatého deva ale na n narazíme jen velmi zídka. Tato metoda je ve vývoji a bhem krátké doby nám nabídne k pstování adu dalsích pstovaných hub. Nabízí se i rzné zpsoby pstování, kdy jen pomáháme pírod v tom, aby houby vyrostly. Jedna z mozností je, ze si vyhlédneme kee cerného bezu na kterých najdeme staré odumelé vtve obrostlé plodnicemi cerné houby - ucha Jidásova. Vezmeme samozavlazovací truhlík, vtve naezeme na délku truhlíku a vlozíme je do truhlíku, který dle návodu naplníme vodou. Pokud budeme vtve trvale udrzovat ve vlhku, mzeme ocekávat v krátké dob bohatou úrodu

41

plodnic ucha, které je vítanou slozkou asijských pokrm. Zkusenosti z minulých let ukazují, ze si mzeme na zahrad vypstovat i smrze. Stací zakoupit krovinu v pytlích, nastlat ji na záhon v lét nebo bhem casného podzimu a v následujícím roce mzeme ocekávat úrodu smrz. Ty se objevují vzdy v následujícím roce po mulcování a to od konce dubna do zacátku kvtna. V dalsí letech úroda ustává. Je nutné ale v pípad suchého jara nastlanou plochu casto na jae zalévat. Ing. Ivan Jablonský, CSc.

NKTERÁ SPECIFIKA A PROBLÉMY PI PSTOVÁNÍ ZELENINY NA ZAHRÁDKÁCH

Rozvoj vdy a výzkumu, jakoz i spolecenský vývoj patí k hlavním aspektm, které se tak jako v jiných oborech výrazn podílejí i na zmnách v oboru zahradnictví a potazmo i zahradnicení. Zahradnicení má v nasich zemích dlouholetou tradici. Vtsina zahrádká povazuje pstování zeleniny spíse za konícka, který jim pinásí v pípad úspsného pstování radost nez za nezbytný zdroj obzivy. V posledních letech se i pi této cinnosti objevila nkterá specifika a problémy. Kazdorocn se na trhu objevují nové odrdy, kde ada z nich vyzaduje speciální agrotechniku, vyskytují se nové choroby a skdci, mní se spektrum pípravk na ochranu rostlin. Chceme-li se tedy dockat oné radosti pi sklizni, je teba umt na tyto nové skutecnosti reagovat. Jedním z druh, které v posledních letech zaznamenaly významný nárst na trhu, je brokolice. K její oblib u drobných pstitel rozhodn pispla relativn mensí nárocnost na pstování, napíklad ve srovnání s kvtákem. Dalsím faktorem je i zvýsená pítomnost látek, které mají prokazateln antikarcinogenní úcinky. Nejvýznamnjsí z nich jsou glukosinoláty a z nich pak pedevsím sulforafan. Zásadní vliv na jeho vstebávání v lidském tle má gen s oznacením GSTM1.

Problém je vsak v tom, ze cca polovina populace tento gen v tle postrádá a protirakovinný úcinek se pak výrazn snizuje. Cestou, jak to cástecn eliminovat, je výbr odrd se zvýseným obsahem glukosinolát. Mezi n patí i nehybridní odrda Limba. V nkterých státech je pouzívána ve farmaceutickém prmyslu pro pípravu pírodních preventivních léciv proti rakovin. Její dalsí výhodou pro pstování na zahrádce je i to, ze patí k odrdám remontantním, tzn. po sklizni hlavní rzice vytváí mnozství bocních výhon, s dalsími mensími rzicemi, které lze sklízet postupn. Ve srovnání s vtsinou dalsích odrd na trhu je i výrazn ranjsí. Dalsími druhy, které neopomene pstovat snad zádný zahrádká, jsou cibule a cesnek. V posledních letech vsak ada zahrádká prozívá pi pstování cibule, zejména ze sazecky, velké zklamání. Dvodem je napadení vrtalkou pórovou, jejíz významnjsí skodlivost byla prvn monitorována v roce 1993 na jizní Morav a v soucasné dob se jiz rozsíila po celé republice. První generace dosplých much klade v dubnu az zacátkem kvtna vajícka do bazálních cástí list cibule. Vylíhlé larvy pak vyzírají parenchymatické pletivo list, dochází k jejich kroucení, zastavuje se rst a mze dojít az k totálnímu znicení porostu. Chemická ochrana je velice problematická. V soucasné dob je povolen pouze pípravek Decis EW 50 nebo Decis Flow 2,5. Jsou vsak úcinné pouze proti dosplcm, ne proti larvám, takze aplikaci je teba nkolikrát opakovat po dobu trvání náletu. Je skoda, ze nelze doporucit zálivku pípravkem Reldan 40 EC v koncentraci 0,125 %, jehoz aplikace spolehliv larvy vrtalky usmrtí a i siln poskozený porost regeneruje, protoze tento pípravek je registrován v zeleninách pouze pro pouzití v cesneku a kosálové zelenin. Poslední mozností, jak porost cibule ochránit, je pikrytí netkanou textilií po dobu náletu dosplc. Vrtalka pórová skodí i na porostech cesneku, ale poskození nebývá tak zásadní jako u cibule. Vtsí poskození cesneku má na svdomí houbomilka cesneková, jejíz larvy pozírají pletiva, a pi silném

42

výskytu dochází k postupnému zloutnutí od nejmladsích list az k úplnému odumení rostliny. Jarní osetení proti houbomilce cesnekové provádíme, jakmile dojde k oteplení nad 10 EC. Osetení je teba po 14 dnech jednou az dvakrát opakovat. Mnoho pstitel kazdorocn esí problém, kdy zahájit sklize cesneku. Je urcité zazité pravidlo, ze u palicák je to v dob, kdy se narovná kvtní stvol. Mnohem pesnji vsak urcíme optimální dobu sklizn, pokud uchopíme kvtní stvol mezi prstem a ukazováckem tsn nad cibulí a prsty stiskneme. V moment, kdy kvtní stvol promáckneme, je teba zahájit sklize. ada diskusí se vede i na téma skladování cesneku. Skladovatelnost je dána jednak geneticky, ale i podmínkami skladování. K nejlépe skladovatelným odrdám patí nap. odrda Dukát. Pro dobré uchování cesneku je nejdlezitjsí nízká vzdusná vlhkost. Je proto lepsí cesnek uskladnit pi pokojové teplot a vlhkosti 40-45 %, nez v chladném sklep, kde se vzdusná vlhkost mze pohybovat kolem 70 % i více. Okurky jsou dalsím zahrádkái oblíbeným druhem. Na trhu se v posledním období objevily desítky nových odrd, a to jak okurek salátových, tak i nakládacek. U nakládacek pak výrazn vzrostl pocet odrd partenokarpických, u nichz vsak stále petrvávají mylné pedstavy o jejich pouzití a pstování. Partenokarpie je vlastnost rostlin vytváet plody bez pedchozího opylení. Rostliny vytváejí výlucn samicí kvty. Petrvává vsak chybný názor, ze sama tato skutecnost je zárukou vysokého výnosu. Partenokarpické odrdy je vhodné pstovat tam, kde je nedostatek opylovac, jako nap. ve sklenících, ve fóliových krytech nebo v oblastech, kde je dostatecná izolace (alespo 500 m) od ostatních odrd s pevázn samicím kvetením. V pípad, ze dojde k opylení partenokarpické rostliny pylem z jiné odrdy, zacnou se v plodu normáln vyvíjet semena a plody pak mohou být znacn deformované. Dnesní nové odrdy s pevázn samicím kvetením vytváejí sice samcí kvty, ale na kazdém nodu se samcím kvtem bývá zpravidla i kvt samicí, takze

není odvodnná pedstava, ze pítomnost samcích kvt snizuje výnos. Tyto odrdy jsou tedy vhodné do míst s vyssí koncentrací ploch okurek, jako jsou zahrádkáské kolonie apod. Dnesní nejnovjsí odrdy nakládacek jsou zpravidla geneticky nehoké, s vysokou odolností proti plísni okurkové, ale i dalsím chorobám. Jako píklady lze uvést nové partenokarpické odrdy s hustou jemnou bradavicnatostí (Partner F1, Karen F1), partenokarpické odrdy s ídkou hrubou bradavicnatostí (Zuzana F1, Orfeus F1, Alhambra F1), odrdy s pevázn samicím kvetením s ídkou hrubou bradavicnatostí (Fantasy F1, Corveta F1, Alice F1, Aloe F1, Marieta F1) a odrda s jemnou hustou bradavicnatostí Twigy F1. Pi rozhodování, zda vysévat tzv. hustoostné nebo hruboostné odrdy je krom jiného teba pihlédnout i k místu pstování. Hustoostné odrdy jsou zpravidla citlivjsí k teplotním výkyvm, a jsou proto vhodnjsí do nejteplejsích oblastí pstování okurek. Hruboostné odrdy pak mzeme pstovat i ve vyssích polohách, pípadn v kombinaci s pstováním ve skleníku nebo ve fóliovém krytu. Protoze stoprocentní rezistence na odolnost proti plísni okurkové zatím neexistuje, výrazn se napadení plísní snizuje pi pstování systémem vertico. Rostliny jsou vedeny na drátnce, díve dochází díky proudní vzduchu k jejich osusení po ranních rosách a rozvoj plísn se tak eliminuje. Pi pstování skleníkových salátových okurek, z nichz naprostá vtsina je partenokarpická, prozívá ada pstitel dilema, zda bocní výhony vystipovat, ci ne. Obecn lze povazovat za platné, ze u odrd s dlouhými plody (tzv. hadovky) vystipujeme vsechny bocní výhony, protoze tyto rostliny by nebyly schopny veskerou násadu plod i na bocních výhonech uzivit (Saladin F1, Marta F1, Saturn F1). U odrd s kratsími plody (Sherpa F1, Twenty F1, Aikon F1) zastipujeme bocní výhony za 3. listem. Tento postup pak výrazn zvýsí jejich výnos i dobu plodnosti. Po výsadb skleníkových okurek je rovnz vhodné odstraovat vsechny kvty az do 5. nodu. Rostliny pak zmohutní, nevycerpávají se tvorbou plod na prvních nodech a nedochází pak k výpadkm ve vyssích patrech.

43

edkvicky jsou oblíbenou zahrádkáskou kulturou pro svoji krátkou vegetacní dobu (25-40 dní), a lze je proto pstovat jako pedplodiny, meziplodiny i jako následné kultury. I u tohoto druhu zaznamenalo slechtní v posledních letech výrazný progres. Existují odrdy v siroké skále barev (bílá Albena, zlutá Zlata, fialová Viola), dále v dvoubarevném provedení cervenobílé a nepeberné mnozství odrd cervených. Rozhodujícím kritériem pro výbr odrdy by mly být podmínky a doba pstování. Jsou vyslechtny odrdy pro teplé ci studené rychlení, odrdy pro jarní ci podzimní polní pstování, ale i odrdy pro celorocní polní pstování. Správným výbrem odrdy pro dané podmínky a období pak pedejdeme zklamání. I u tohoto druhu zaznamenáváme v posledních letech zesílený atak skdc, zejména blýskáck a depcík, a je proto nutné dbát jejich výskytu zvýsenou pozornost. Krom chemické ochrany je mozné zabránit poskození porost i jejich pekrytím netkanou textilií. Pokud polozíme textilii na záhon po zasetí, je vhodné po vzejití zkontrolovat vzcházivost a porost pípadn dojednotit na konecnou vzdálenost. Nejcitlivjsí je porost práv v dob vzcházení, kdy ho ve fázi dlozních lístk mohou skdci totáln znicit. Pokud textilii pouzíváme pi studeném rychlení jako ochranu proti chladu ve skleníku nebo fóliovém krytu, je teba vzít v úvahu, ze jejím pouzitím se mní svtelné podmínky a porost je teba pravideln kontrolovat, aby nedoslo k pedcasnému vytahování nat a vybíhání do kvtu. Utrhnout si a ochutnat rajce na vlastní zahrádce je snad potsením pro kazdého pstitele. I u rajcat se objevily desítky nových odrd a kazdý si mze vybrat podle svého gusta od odrd tesového typu s hmotností plodu 20-25 g, nap. Cherrola F1, pes odrdy koktejlových rajcat (30-40 g Spencer), az po odrdy s rznými pívlastky jako nap. melounové (Duo), citrónové (Citrina), hruskové cervené ci zluté (Radana, Perun), banánové (Taiko), obí (Brutus). V nabídce jsou i odrdy balkónových rajcat, které lze pstovat v truhlících, jako odrda Vilma s cervenými plody, odrda Aztek se

44

zlutými plody a odrda Venus s plody oranzovými. Tyto odrdy jsou vsak spíse pro zpestení sortimentu a základem pro pstování i na zahrádce zstávají stále odrdy cervených rajcat s hmotností plod 80 az 130 g. S výstavbou a rozsiováním supermarket se u nás na trhu zacala objevovat a stále se prodávají rajcata typu LSL (z angl. Long Self Life), jejichz plody se vyznacují dlouhodobou skladovatelností, msíc i více. Tyto plody ze supermarket vsak casto postrádají chu a rajcata pipomínají snad jen tvarem a barvou. Je to velká skoda, protoze slechtní v posledních cca 10 letech zaznamenalo i v tomto smru výrazný pokrok a na trhu je v soucasné dob k dostání i osivo odrd rajcat typu LSL, které se svými chuovými vlastnostmi vyrovnají klasickým odrdám a jsou i dlouhodob skladovatelné. Z ceských odrd lze pipomenou Pedro F1, Spencer, Akron F1 ci Dafne F1. Proc tedy rajcata ze supermarket nechutnají, je zpsobeno pedevsím spatným výbrem odrd ze strany obchodník, pro nz stále hlavním kritériem výbru zstává cena a skladovatelnost. Asi nejvtsím problémem pi pstování rajcat zstává napadení plísní bramborovou. U kulturních odrd zatím 100% odolnost neexistuje a penos resistence z planých forem je pro slechtitele stále bhem na dlouhou tra. Pesto lze vhodnou kombinací citlivé chemické ochrany a dodrzováním nkterých agrotechnických opatení rajcata úspsn pstovat az do pozdního podzimu. S chemickou ochranou je teba zacít vcas, preventivn pi signalizaci výskytu plísn, nejpozdji pi prvních projevech na listech, coz bývá kolem poloviny cervna. Vhodné je aplikovat systémový fungicid, jako nap. Acrobat MZ. Postik lze po 10-14 dnech opakovat, ale je teba vzít v potaz pedpokládanou dobu dozrávání plod, protoze ochranná lhta je u tohoto pípravku 21 dn. Poté je vhodné pejít na ochranu kontaktními fungicidy, jako nap. Ridomil GOLD MZ 68 WP (ochranná lhta 3 dny) nebo Bravo 500 (ochranná lhta 7 dn). Plíse se rychle vyvíjí za vlhkých podmínek a postupuje od spodku rostliny nahoru. Základem pro úspsné pstování by ml být výbr slunné-

ho a vzdusného stanovist. Zálivka rajcat by mla být podmokem, aby nedocházelo k ovlhcení list. Plody na jednotlivých vijanech jsou vyzivovány vzdy listy nad nimi. Proto vzdy po sklizni plod na daném vijanu nebo v pípad napadení plísní i tsn ped sklizní list nad tímto vijanem odstraníme a samozejm zlikvidujeme tak, aby nemohlo dojít k dalsímu síení infekce. Tycková rajcata samozejm v prbhu celé vegetace vystipujeme. V nasich podmínkách na rostlinách obvykle dozrává 4-6 vijan. Po dosazení tohoto poctu je proto vhodné zastípnout vegetacní vrchol, abychom podpoili vývoj posledního vijanu ped ukoncením vegetace. Pestoze rajce je rostlinou samosprasnou, pi pstování ve fóliových krytech nebo ve sklenících se casto stává, ze nkteré plody jsou neopylené, coz se následn projevuje na zpomalení jejich rstu, zstávají polovicní, i mensí. Pi pstování ve venkovních podmínkách postacuje k dokonalému opylení i pouhé proudní vzduchu a samozejm i pítomnost opylovac. V krytých prostorách nedostatecnému opylení pedejdeme, pokud s rostlinami alespo jednou denn zatepeme. Dalsím zahrádkái oblíbeným druhem je kedluben. Pi slechtní nových odrd je hlavní pozornost zamena na odolnost proti devnatní duzniny a proti praskání bulev. Pi výbru odrdy pak opt bereme v úvahu zpsob pstování, tzn. chceme li rostliny rychlit nebo je pstovat na poli. Pro rychlení pak vybíráme odrdy s nizsí natí a kratsí vegetacní dobou, jako nap. Luna, z hybridních odrd pak Korfu F1 ci Kref F1. Pro polní pstování mzeme pouzít i výse uvedené, ale i Kartago F1 a z pozdnjsích pak Troja F1, ci letitou, ale stále oblíbenou odrdu Gigant. Z modrých kedluben pro jarní a podzimní polní pstování je pak novinkou odrda Ballot F1. Kedlubny je vhodné pstovat z pedpstované sadby, kde pro výrobu sadby pocítáme cca 4 týdny. Perostlá sadba mze zpsobit problémy pi vývoji bulev, které se mohou protahovat, ci se vbec pestat vyvíjet a rostliny vytvoí pouze mohutné olistní. Málokterý pstitel si

vsak uvdomí, ze i listy kedlubn, zejména mladé, mají vysokou nutricní hodnotu, dokonce výrazn vyssí, nez samotné bulvy. Jedná se pedevsím o obsah vitamínu C, B, provitamínu A, vápníku, zeleza, fosforu, draslíku, ale i dalsích látek. Pebytecnou sadbu tedy nemusíme vyhazovat, ale listy pouzít do míchaných salát, jakoz i mladé listy po sklizni bulev. I v pípad, ze si vybereme odrdu odolnou proti praskání, mzeme být nemile pekvapení. Za odrdu odolnou proti praskání se povazuje ta, která odolává vláhovým a teplotním výkyvm. K praskání bulev vsak mze dojít i druhotn, po napadení skdci, zejména krytonoscem epkovým, který klade vajícka v blízkosti vegetacního vrcholu, kde je tká nejidsí. Samotné mikroskopické poskození povrchu bulvicky a následn z vajícka vylucované enzymy, které mají za následek zbytnní pletiva, jsou pak pícinou druhotného praskání. Je proto vhodné opt pouzít pekrytí netkanou textilií, pípadn setrnou chemickou ochranu. Ze salát pak drobní pstitelé zacínají stále ve vtsí míe preferovat zejména saláty listové. Je to pedevsím z toho dvodu, ze vtsinu listových salát lze sklízet postupn, tzv. cesáním, a sklize z kazdé rostliny lze na rozdíl od salát hlávkových rozdlit na delsí casové období. Zpravidla jsou i odolnjsí proti vybíhání. Salát patí k nutricn nejhodnotnjsím zeleninám, zejména v jarním období. Krom vitamín C, B, E, PP, provitamínu A, obsahuje i významná mnozství minerálních látek, jako je draslík, fosfor, zelezo, vápník, sodík, hocík zinek, jód apod., ale i dalsí významné látky jako kyselinu listovou, lactucin, hyoscianin, aspergil, nkteré enzymy a dalsí látky prospsné metabolismu a celkovému zdravotnímu stavu. Sortiment listových salát je i barevn a tvarov rozmanitjsí, takze je lze krom klasického pouzití s nálevem pouzívat jako pízdoby ci do smísených zeleninových salát. Saláty typu ,,Lollo" jsou siln zkadeené, od svtle zelené barvy (odrda Rekord), pes svtle cervenou (Merlot) az po tmav cervené (Crimson, Nikolaj). Z dubolistých salát mzeme zvolit rovnz zele45

nou variantu (Dubácek) ci cervenou (Redin). Vysoce výnosná je i odrda Rosela se siln bublinatými a zkadeenými stedn cervenými listy. Listové saláty mzeme pstovat jak z pedpstované sadby, tak i z pímých výsev a prakticky celorocn. Pi výsadb pedpstované sadby dbáme na to, abychom sadbu ,,neutopili", tzn. abychom ji sázeli výse (cca o 0,5 cm). Pedejdeme tím problémm s podehníváním. Pamatujme, ze salát mají krom nás ve velké oblib i sneci a slimáci, proto je jejich pítomnost na záhonu nutno pravideln monitorovat a v pípad poteby vcas zasáhnout. Nejen pstování zeleniny, ale i okrasná cást zahrady vcetn travního porostu, je chloubou leckterého zahrádkáe. Závrem tedy zstame u okrasného trávníku. Pokud si uvdomíme, ze trávník seceme 1x týdn a v letních msících i castji, dostaneme se k tomu, ze je práv tou nejnárocnjsí kulturou na zahrádce, která odcerpává nkolikanásobn vtsí mnozství zivin nez zeleninové ci okrasné druhy. S hnojením bychom mli zacít jiz v pedjarním období, kdy mzeme dodat základní ziviny granulovanými hnojivy jako nap. NPK nebo Cererit, a to jiz na snhovou pokrývku. S dalsím pihnojováním mzeme pockat az po první seci, coz bývá zpravidla zacátkem az kolem poloviny dubna. Pro pihnojení je vhodné pouzít speciální granulované hnojivo pro trávníky, nejlépe 2-3 dny po seci a zásadn pokud není trávník vlhký. Pihnojování je vhodné po kazdé druhé seci. Toto hnojivo obsahuje vyssí podíl dusíku. V závru vegetace, tj. v záí, volíme opt hnojiva s vyssím podílem draslíku, fosforu a vápníku. Intenzivní výzivou trávníku omezíme i výskyt mechu, který se rozsiuje zejména pi nedostatku zivin a zvýsené kyselosti pdy. Vázení pátelé zahrádkái. Pokud Vám tento clánek, který byl sestaven v podstat na základ Vasich nejcastjsích dotaz, pomze k lepsím výsledkm pi pstování, mzeme se i v budoucnu vnovat dalsím zeleninovým, ale i okrasným druhm. Vase dalsí konkrétní dotazy mzete zasílat i na adresu [email protected] Ing. Lubos Srbek, Moravoseed s.r.o.

46

EKOLOGICKÁ NEBO BIOZELENINA NA ZAHRÁDCE

Je ada zelenin, které mze zahrádká pstovat bez opakovaného pouzívání chemických postik, minerálního hnojení tj. bez chemie. Mze si vyrobit na vlastní zahrádce biozeleninu, kvalitní jak po chuové stránce, tak biologicky hodnotnou. S úspchem je to mozné u koenové zeleniny, mrkve, petrzele, pastináku, celeru, cervené salátové epy. Dlezité je pro pstování vybírat kvalitní odrdy s vyssím stupnm rezistence vci houbovým chorobám. Namátkou je mozno jmenovat celer kde je výhodné se zamit na odrdy Neon, Kompakt, Albína RC F1, u kterých je vysoká rezistence vci septoriové skvrnitosti (rzivosti), totéz platí u koenové petrzele u odrd Alba, Atika, Jadran, Orbis. První ti jmenované mají i výbornou odolnost vci padlí. Pedpokladem úspsného pstování petrzele je vcasný výsev nejlépe zacátkem bezna a co nejranjsí jednocení. Pak jsou koeny petrzele kvalitní, dobe skladovatelné. Nemli bychom zvlást na tzkých a také chudsích pdách zapomínat na pastinák, kde jsou v ceském sortimentu uz dv odrdy: Dlouhý bílý a Kama. Cervená salátová epa se stává více zádanou zeleninou na nasem trhu. Má adu vynikajících vlastností, jednak má vynikající skladovatelnost, krásnou barvu duzniny, stáva z ní psobí antikarcinogenn. Snad jediným nedostatkem je, ze nejvíce ze vsech u nás pstovaných zelenin kumuluje nitráty. Je poteba ji dávat na místa, kde lze pedpokládat malou zásobu dusíku. Její úzasnou výhodou je dlouhý termín, po který lze epu vysévat od poloviny dubna az do poloviny cervna. Z jednoklickových odrd lze doporucit Moniku a Monopoly, z ostatních Bonu, Betinu i starsí Cervenou kulatou. epa je výborná ke skladování Na závr z koenové zeleniny je nutno se zmínit o mrkvi, která se pstuje snad na kazdé zahrádce. Je dobré pstovat odrdy, které netrpí zelenáním hlav. koen i duzni-

ny jako nap. Jitka, Kardila, Katlen, Kráska, Tinga, Marion, Cortina, Darina. Poslední jmenovaná je jest odolná praskání koen. Ze zahranicních odrd, odrdu Kamaran, která nejmén kumuluje nitráty. Ze zahrádek by mla zmizet stará odrda Nanteská, která trpí jak zelenáním hlav tak praskáním koen. Z listové zeleniny lze s úspchem pstovat spenát, mimo odrd Matadora Herkules, které jsou náchylné na plíse spenátovou. Velmi zajímavou a nutricn hodnotnou zeleninou je sterbák-endivie, který lze pstovat jak pro ranou, tak podzimní sklize bez jakýchkoliv pesticid. Stejn tak lze doporucit i hlávkovou cekanku typ Zuckerhut, která se v nasich podmínkách seje az koncem cervna, zacátkem cervence a sklízí v íjnu az prosinci, jelikoz snásí az -7 EC. Co se týce raného salátu, nelze doporucit zádnou ze starsích odrd typu Král máje a p. pro nízký výnos i horsí zdravotní stav. Bez chemické ochrany se výnosov i z hlediska zdravotního stavu osvdcily odrdy Lento, Deon, Faraona Amur. Odrda Amur byla nejranjsí. Jako nevhodné z hlediska vysokého napadení plísni salátovou se jeví odrdy Cassini, Maraton. Dalsí zeleninou, kterou lze s úspchem pstovat bez chemické ochrany je fenykl sladký, u nhoz nejvhodnjsí termín výsevu je konec kvtna zacátek cervna. Sadbu je poteba pedpstovat pi teplot 18-20 EC, pi nizsích teplotách devnatí a vybíhá do kvtu. Kostáloviny jsou pro ekologické pstování nejhorsí skupinou. Pod netkanou textilii lze v dobrém zdravotním stavu dopstovat kedlubny. Z raných odrd je mozno doporucit bílou Lenu a modré Azur, Ballot, Blankyt. Rovnz hrách i fazol na lusky lze s úspchem dopstovat bez chemické ochrany. Bohuzel u velmi rozsíených rajcat a okurek se bez chemické ochrany neobejdeme. I kdyz u okurek stací jeden postik, pípravkem Aliette, u rajcat 2-3 postiky Kuprikolem 50 nebo Curzatem K. doc. Ing. Ivan Malý, CSc. Zahradnická fakulta, MZLU Brno

RACIO - POLNÍ PLODINY NA CESKÉ ZAHRÁDKY

Zahrádka je místem pro zeleninu, ovoce a kvtiny. Je ale nkolik plodin, které mají na zahrad svoje místo, ale do zádné z tchto kategorií je zaadit nemzeme. Mák, sója, cizrna nebo pohanka mezi zeleniny nepatí. Stejn tak cukrovka, která je ale pro pípravu tradicního jihoceského "kapra na cerno" nutností. Abychom vyclenili pro tyto plodiny spolecnou "skatulku", vytvoili jsme pro n RACIO kolekci. Do podobné kategorie patí i kukuice. Tato typicky polní plodina se pstuje na siláz i na zrno, její cukrová sestra ale patí na kazdou zahrádku. Cukrovka V prbhu úspsných let ceského cukrovarnictví byly lány cukrovky vsude kolem nás. Doprovázely je obí hromady epy na podzim a obcas ztracená bulva na okraji cesty. Njak pirozen jsme se naucili cukrovku vyuzívat v kuchyni. A se jiz jedná o typicky jihoceský "sirob", nezbytnou ingredienci potebnou k píprav kapra na cerno, epáky, nebo pírodní sladidlo pi sterilaci cervené epy. Dnes, kdyz pstování cukrovky ve velkém v mnoha regionech ustupuje, je nemálo tch, kteí si vysejí její záhonek na zahrádce. Pstování cukrovky je jednoduché a prakticky se nelisí od pstování cervené salátové epy. Cukrovce vyhovují tzsí, humózní pdy, bohat organicky hnojené. Výsev provádíme v dubnu, jakmile nehrozí riziko pímrazk. V pípad namrznutí mladých sazenic mze dojít ke tvorb tzv. vybhlic. Cukrovka je velmi nárocná na pihnojení dusíkem, nejlépe v ledkové form. V pípad sucha v srpnu se nám cukrovka odvdcí za závlahu výrazným zvýsením výnosu. Sklízíme od poloviny záí, kdy cukrovka dosahuje maximální cukernatosti. Staí zemdlci vdli, ze cukrovka vytváí do srpna hmotu (bulvu) a v záí cukr. Osivo hybridní, vysoce cukernaté odrdy CARUSO F1, které v sáccích najdete, se vyznacuje genetickou jednoklíckovostí 47

v klubícku je pouze jedno klícivé semínko. Odrda je prakticky "bezúdrzbová" a jediná pomoc, kterou po vás na zahrádce pozaduje, je obcasné odplevelení. Sója Mezi slova sója a bílkoviny dáváme obvykle rovnítko. A právem - sója je lustnina s vysokým obsahem protein. Má siroké pouzití jako potravina, krmivo i jako surovina pro zpracovatelský prmysl. Na rozdíl od masa neobsahuje hnilobné baktérie, tyramin, xantin, cholesterol a dalsí skodlivé látky. Sója poskytuje obzivu asi 1 miliard obyvatel a je vhodná pro mladé i staré, zdravé i nemocné, dusevn i tlesn pracující. Výzivná hodnota sóji je vysoká - 500 g sóji se rovná asi 2 kg masa, 5 litrm mléka nebo 28 slepicím vejcím. Sója je vysoce teplomilná plodina. Nejvhodnjsím termínem setí je konec dubna az pocátek kvtna, kdy je pda dostatecn prohátá a sója tak rychle a rovnomrn vzejde. Sejeme do ádk 40-50 cm, v ádku 3-4 cm od sebe do hloubky 4-8 cm. Sója je velmi citlivá na zaplevelení a provzdusnní pdy, a proto provádíme pravidelnou okopávku a pleckování. Jak poznáme kdy sklízet? Sója má v plné zralosti listy zluté, lusky zaschlé, semena v lusku jsou pln vybarvená, tvrdá a pi potesení v lusku chrastí. V nasich podmínkách dozrává koncem srpna az v polovin v záí. Cizrna (Cicer arietinum) Cizrna je jednoletá teplomilná luskovina s pevným, nepoléhavým stonkem. Lusk obsahuje 1-2 smetanov zbarvená zrna, která jsou o nco vtsí nez hrách. Barva kvtu je cerveno-rzová. Je to plodina vhodná pro potravináské úcely - na mouku, ke konzumaci celých vaených nebo prazených zrn, pro pípravu cizrnové kase nebo polévky. Odborníci na výzivu adí cizrnu mezi nejkvalitnjsí lustniny a doporucují ji také dtem, nastávajícím maminkám a vegetariánm. Tato chvála pramení z vysokého obsahu sacharid, bílkovin a vlákniny. Pstovány jsou dv formy cizrny - se svrastlým plochým zrnem a se zrnem kulatým. Nabízíme vám druhou z nich.

48

Pro svoji velkou odolnost k suchu a schopnosti fixace vzdusného dusíku je cizrna vhodná k zúrodnní píscitých, podzolových pd, výsypek a ke zvýsení výnos následných plodin na orné pd. Vyséváme v beznu az v dubnu pímo na záhon. Vegetacní doba je kolem 130 dní. Olejný len - len na semeno Vsichni víme, ze ten nejlepsí len se pouzívá "krteckovi na kalhotky". Není ale len jako len. Olejné lny se pouzívají hlavn na výrobu fermeze, ale ta má pece jenom zvlástní chu danou vysokým obsahem kyseliny linoleové. Potravináské lny mají obsah této kyseliny nizsí a naopak vysokým obsahem kyseliny linolové. Výsledkem je píjemná chu oleje i samotného semínka. A práv toto semena jsou ideální do cereálního peciva nebo jako posyp na rohlíky. AMON je z potravináských olejných ln to nejlepsí. Rostliny jsou nízké az stedn vysoké, barva kvtu modrá, barva semene zlutá. V rámci sortimentu zlutosemenných odrd lnu poskytuje AMON kvalitní semeno s vysokým obsahem tuku (kolem 45 %). Skladba mastných kyselin ji pedurcuje pro potravináské vyuzití - obsah kyseliny linoleové je velmi nízký, mén nez 3 %. Olejný len sejeme velmi casn z jara, hned jak se horní vrstva pdy trvale proheje na 6-8 EC, tedy po setí jarních obilovin. Za normálních povtrnostních podmínek to bývá v nízinách zacátkem dubna, ve vyssích polohách asi v polovin kvtna. Sejeme do ádk 10 cm, v ádku 1-1,5 cm a do hloubky 1,5 cm. Pohanka (Fagopyrum esculentum) Pohanka je nkdy vnímána jako rostlina chudých (pohanková kase), jindy jako nezbytná soucást zdravé výzivy. Pravdou je, ze pohanka prospívá cévám, zmíruje potíze s kecovými zílami; snizuje riziko trombózy, infarktu a mozkové mrtvice; snizuje hladinu cholesterolu, ovlivuje pízniv hypertenzi, má píznivé úcinky pi zaludecních a dvanácterníkových vedech, pízniv psobí na bolesti hlavy i nechutenství. Pohanka je jednoletá, teplomilná a na vláhu nárocná bylina. Má kolénkatý nacervenalý stonek 0,5-1,2 m vysoký, který se

v horní tetin siln vtví. Kvty jsou drobné, bílé ci narzovlé, seskupené v kvtenstvích po 7-9 kvítcích. Vyséváme v kvtnu az v cervenci pímo na záhon. Vegetacní doba rstu pohanky je od 99 do 120 dn. Plodem je trojboká nazka pipomínající bukvici. Nerovnomrné kvetení a nestejnomrné dozrávání zpsobuje, ze je teba sklízet v dob, kdy jsou dv tetiny nazek zralé, tj. pln vybarvené (hnd ci sed). Potravináské máky Jsme na n zvyklí. Mák je u nás tradicní pochutinou. Makové buchty si nesl ceský Honza v uzlíku, kdyz odcházel do svta na zkusenou. Mnohého cizince ale pekvapí bílá a fialová pole máku v ceské krajin. "To se u vás mze pstovat?" kroutí nevícn hlavou. V mnohých krajinách je pstování máku siln regulováno, hlavn z obavy ze zneuzití na výrobu opiát. Je zde vidt, ze nkdy je regulace zbytecná, Cesko není a asi ani v dohledné dob nebude velmocí ve výrob opia pro cerný trh, i kdyz te je i u nás pstování máku kontrolováno. SOKOL je stedn raná blosemenná odrda se semínky s oískovou píchutí, která bývají pouzívána v pekaství jako náhrada oech. Rostliny jsou stedn vysoké az vysoké, mén odolné proti poléhání. Odolnost proti napadení chorobami je dobrá a výnos semene je vysoký. Semena mají vysoký obsah oleje. GERLACH je jeden z nejvýnosnjsích modro semenných mák. Odrda je odolná k poléhání a vyvracení, má dobrý zdravotní stav. Vegetacní doba 135 dní jej adí k stedn raným mákm. Barva semene je modrosedá s vysokou barevnou vyrovnaností. Upozornní: Ohlasovací povinnost osob pstující mák setý na plose vtsí nez 100 metr ctverecných ukládá § 39 zákona c. 167/1998 Sb. O návykových látkách. Cukrová kukuice Kukuice na siláz, kukuice na zrno, pukancové, okrasné... Zstame u té, která je pro zahrádkáe nejuzitecnjsí - u kukuice cukrové. Cukrová kukuice je jako jediná z kukuic azena mezi typické zeleniny. Není to zádná zhavá novinka. Andská kukuice Chullpi je

pedchdcem dnes pstovaných cukrových kukuic. Jiz ona obsahovala "cukrový gen" a v prehistorické dob nebyla vaena, ale susena a vyuzívána jako sladký zákusek. V Bolívii byla pouzívána na pípravu alkoholického nápoje. V jeskyních severní Arizony byla nalezena její dobe zachovalá zrna z období 1000 - 1300 n.l. Jak vyplývá z jejího názvu, cukrová kukuice je cenna pro obsah cukr. Zatímco kukuice na zrno obsahuje v mlécné zralosti kolem 3 % cukr, zrna cukrové kukuice mají ve stejném stupni zralosti obsah jednoduchých cukr 7-14 %. Sladkost jejich klas je zalozena na vyuzití endospermového mutantního genu su. Az v padesátych letech minulého století byl v slechtitelském programu americké University of Illinois objeven gen sh2 odpovdný za zvýsenou akumulaci cukr v zrnu v rozsahu 19-21 %. Tyto kukuice jsou nazývány supersladké a jsou urceny pro skutecn mlsné jazýcky. V genetickém základu supersladkých kukuic je zalozena i dalsí výtecná vlastnost - nizsí ztráta cukr po sbru. Pi 48 hod. skladování za teploty 22 az 25 0C se u supersladké kukuice odbourá a zmní na skrob pouze 20 % cukr. U sladké kukuice je ztráta cukr za stejnou dobu pi stejné teplot az 70 %. Cukrová kukuice je k nasí skod casto opomíjena, i kdyz obsahuje celou adu cenných látek. Z minerál je to draslík, fosfor, vápník, hocík, mangan, zelezo a zinek. Velmi významný je obsah thiaminu (vitamín B1), riboflavinu (vitamín B2), kyseliny askorbové (vitamín C) a karotenoid, zejména je zajímavý obsah zeaxantinu. Z cukr pevládá sacharóza, glukóza a maltóza. Sacharidy, vláknina, bílkoviny a nenasycené mastné kyseliny tvoí dohromady výzivný antistresový koktejl. Kukuice má pozitivní vliv na krvetvorbu, plodnost, potenci a správnou cinnost nerv a mozku. Pozitivn ovlivuje zdraví mocového mchýe a trávicího ústrojí. Doporucit ji lze nejen zenám, kde má pozitivní vliv na zdraví kze, vlas a neht; ale také muzm, u kterých podporuje kvalitu svalové hmoty. A protoze neobsahuje lepek, lze kukuici pouzít i pro bezlepkovou dietu.Zeaxantin je karotenoid se specifickým

49

psobením pi ochran ocní sítnice. V oku se nachází v ocní cocce (macula lutea) a na sítnici v tzv. zlutém bod, který je centrem ostrého vidní.Svým antioxidacním úcinkem chrání zeaxantin sítnici ped psobením volných radikál a ped degenerací maculy spojenou se stárnutím. Pedcházejí rovnz vzniku sedého zákalu a serosleposti. ADIKA F1 je nejranjsí ze sladkých kukuic. Tento raný hybrid je vhodný pro pímý konzum, mrazení i konzervování, vyniká kvalitním zlutým zrnem s vysokým obsahem cukru. Rostlina je vysoká 180-200 cm, tvoí 1-2 silné klasy s vysokým podílem zrna prmrn 18 ad na klasu. Tém neodnozuje. Odrda vykazuje dobrou odolnost proti fusariózám. Je rezistentní k snti kukuicné (Ustilago maydis), prasné snti kukuicné (Sporospirium golci - sorgi) a spále kukuicné (Helminthosporium turcicum). Vyséváme koncem dubna nebo zacátkem kvtna, sklize nastupuje 77 dní od výsevu, od konce cervence do konce záí v mlécné zralosti. Tento hybrid je vhodný i pro postupné výsevy pro pozdjsí sklizn. AFRODITA F1 je o 5-10 dní pozdnjsí. Je to velmi výnosný hybrid cukrové kukuice, s raností od 82 dní od výsevu. Rostliny této odrdy vytváí jeden, maximáln dva klasy. Odrda se vyznacuje vysokou tolerancí k fusariózam, vysokou úrodou a dobrou výtzností. Je rezistentní k snti kukuicné, prasné snti kukuicné i k spále kukuicné. Rostlina vytváí pevná stébla, klas má 20 az 24 ad vysokého zlutého zrna. Odrda vyniká velikostí klasu, který dosahuje váhy az 320 gram. Sklízíme v mlécné zralosti, pomalé dozrávání prodluzuje dobu sbru. Ob odrdy mají obsah cukru v technologické zralosti okolo 10 %. ARANKA F1 je extrémn ranou supersladkou kukuicí zaazenou do kolekce PRO MLSNÉ JAZÝCKY. Vytváí jeden, maximáln dva klasy. Mezi její pednosti patí dobrý zdravotní stav, vysoký výnos a perfektn uzavený klas. Je rezistentní k prasné snti kukuicné a spále kukuicné. Vhledem k ranosti je vhodná pro postupné výsevy pro rozlození sklizn. AGNES F1, druhý zástupce supersladkých kukuic je o 10 dní pozdnjsí. Jde o ranou

50

odrdu s výbornými chuovými vlastnostmi. Rostlina je vysoká 160-180 cm, tvoí 1-2 silné klasy s vysokým podílem zrna, prmrn 16-18 ad na klasu. Délka klasu je 18 az 20 cm. Obsah cukru je cca 20 %. Odrda vykazuje dobrou odolnost proti fuzariózám, je rezistentní k snti kukuicné, prasné snti kukuicné a spále kukuicné. Vegetacní doba je okolo 82 dní od výsevu. Vhodná pro pímý konzum v mlécné zralosti, mrazení i konzervaci. Pstování Cukrová lahdková kukuice potebuje k vyklícení vyssí teplotu nez kukuice krmná. Dobe klící, pokud teplota pdy dosáhne trvale 8 EC. Novjsí supersladké hybridy jsou jest nárocnjsí, potebují az 10 EC. Vhodný termín výsevu je od konce dubna, zacátku kvtna do konce cervna. Rozlození sklizn mzete dosáhnout optovným výsevem vasí oblíbené odrdy v intervalech 14 dní. Cukrová kukuice dobe snásí pesazování. Toho mzete vyuzít pro dosazení nejranjsí sklizn na pímý konzum. Semena vyséváme v druhé polovin bezna do skleníku ci folníku. Vypstování sadby trvá piblizn 4 az 5 týdn. Jeden týden otuzujeme a tuto otuzenou sadbu mzeme vysazovat ve sponu 75 x 25 cm nebo 80 x 20 cm. Pedpstováním zkrátíme dobu do sklizn palic piblizn o ti týdny. Vyberte pro kukuici místo na pln oslunné severní stran zahrady. Rostliny kukuice jsou vysoké a kdyz je vysadíte na jizní ci východní stranu, budou stínit ostatním zeleninám. Kukuice je rznopohlavná, jednodomá. Pyl se tvoí v samicích kvtenstvích na vrcholu rostliny a zacíná se uvolovat nkolik dní pedtím, nez se objeví blizny na vrcholu klasu. Pyl je penásen vtrem na znacné vzdálenosti. Pro lepsí opylení je výhodné pstovat kukuici v ,,blocích", které tvoí minimáln 4 ady rostlin. Bloková výsadba minimáln 4 kratsích ad je vhodnjsí nez jedna ada dlouhá. Supersladká kukuice je delikátní pochoutkou. Abychom si zajistili výtecnou chu, musíme zabránit jejímu opylení ostatními kukuicemi. Nejjednodussí zpsob je psto-

vat na zahrad pouze sh2 typy, nebo pstovat rané a pozdní kukuice mezi jejichz termínem kvetení je minimáln 10-14 dní. Sklize a zpracování Cukrovou kukuici sklízejte v mlécné zralosti - v dob kdy jsou zrna plná ale jest nezacínají zatvrdat a roní mlécn zbarvenou sávu. Konzumujte kukuicné klasy co mozno nejdív po sklizni. Labuzníci íkají - ,,sklízejte klasy az kdyz voda zacne vít..." Cukry v zrnech se hned po sklizení zacnou mnit ve skroby a zrna ztrácí svou sladkost. Cím vyssí teplota skladování, tím je odbourávání cukr rychlejsí. Jestli musíte kukuici pesto skladovat, ulozte klasy v lednici a zbavte je suknic az tsn ped pípravou. Supersladké kukuice (sh2) ztrácí cukry podstatn pomaleji nez sladké typy. Do vody ve které vaíte kukuici, nepidávejte sl, zrna by ztvrdla. Pidejte do vody lzicku cukru, zvýrazníte tím chu i vni. Rovnz kukuici nepevaujte. Jestli máte rádi celé vaené klasy skladujte je v mraznicce po dobu az 6 msíc. Zamrazte je co nejdív po sklizni. Ing. Peter Gajdostin, SEMO Smrzice

ZELENÉ KOENÍ

Zelené koení patí do dnes jiz samostatné komoditní skupiny Lécivé, aromatické a koeninové rostliny (LAKR). Veejnost tyto druhy s oblibou nazývá "bylinky". Bohuzel jde o neprofesionální název a radíme jak studentm, tak pi svých pednáskách odborníkm tento termín nepouzívat. Nejen v Ceské republice, ale i v rámci Evropské unie je tato skupina plodin stále obtízn definovatelná a z hlediska statistiky balancuje na hranici mezi zemdlskou a zahradnickou produkcí. Charakterizovat vsak tuto skupinu mzeme následovn: Jsou to zelené cásti rostlin (listy, nat) pouzitelné vtsinou jako cerstvé, suché nebo mrazené. Plochy velkoplosn pstovaných druh ze skupiny zeleného koení jsou prakticky nezjistitelné a má se obecn zato, ze zde v republice není zádný

"velký" pstitel. Na nasem trhu psobí dv firmy, které produkují zelené koení v kontejnerech a nabízí je v hobby marketech a supermarketech. Historicky bych chtla zmínit napíklad velkoplosné pstování majoránky na Bzenecku, které skoncilo na pocátku 90. let. Produkce se ve vtsin vyvázela do Nmecka. Pokud jsou tyto rostliny k dostání v zahradnictvích, jde pouze o lokální zálezitost. Plochy speciálních plodin, kam patí celá skupina lécivých, aromatických a koeninových rostlin, ale i chmel, len olejný a padný, úzce souvisí s poptávkou zpracovatel a jejich plochy kolísají. Vzhledem k tomu, ze od ceských zpracovatel nejde smrem k pstitelm zádný pozadavek, vtsina produkce se dovází. Za vsechny druhy zmíním opt majoránku, která pochází zejména z Egypta a Polska. Na trhu lze zakoupit velké mnozství výrobk od zpracovatelských firem tuzemských i zahranicních, od suseného materiálu baleného v malých baleních jako koení az po mrazené ezané nat nebo listy. Z botanického hlediska mzeme do této skupiny zaadit následující druhy: pazitka pímoská (Allium schoenoprasum L.), petrzel kadeavá (Petroselinum crispum L.), libecek lékaský (Levisticum officinale L.), cibule kuchyská (Allium cepa L.), cesnek kuchyský (Allium sativum L.), majoránka zahradní (Majorana hortensis Moench.), kopr vonný (Anethum graveolens L.), bazalka pravá (Ocimum basilicum L.), dobromysl obecná (Origanum vulgare L.), saturejka zahradní (Satureja hortensis L.), saturejka horská (Satureja montana L.), rozmarýn lékaský (Rosmarinus officinalis L.), druhy rodu máta (Mentha sp.), salvj lékaská (Salvia officinalis L.), tymián obecný (Thymus vulgaris L.). Jde tedy zejména o druhy z celedi hluchavkovitých, miíkovitých a cesnekovitých. Zelené koení se vyuzívá jako ostatní koení k aromatizaci a zmn chuových vlastností pokrm. Aroma zpsobují v rostlinách pítomné obsahové látky, zejména silice, známé také jako éterické nebo esenciální oleje. Jsou to komplexní látky, casto

51

slozené ze stovek slozek. Jsou tkavé, nemísitelné s vodou, mísí se a rozpoustí se v lihu a éteru. Vznikají ve zvlástních rostlinných strukturách, napíklad v trichomech (chlupech) (máta), zlázkách (salvj, bazalka) a silicných kanálcích plod (kmín, fenykl). Krom silice jsou listy a nat zdrojem kyseliny listové a mnoha minerálních látek (Ca, Mg, P, K). Vsechny zmiované druhy lze pstovat v nasich podmínkách, bu na mensích plochách na zahradách, nebo velkoplosn na poli. Samozejm je lze pstovat ve sklenících, ovsem takto pstované rostliny vykazují odlisné mnozství a slození obsahových látek. Pozor, druhy pvodem ze Stedomoí (saturejka, máta, tymián, salvj, bazalka) nelze srovnávat z hlediska vzhledu, chut a vn, tedy obsahových látek s rostlinami stejných druh, ale vypstovanými ve stedomoských podmínkách. Stejn tak, pokud si pstitel doveze osivo z jizní Evropy a zaseje zde v nasich podmínkách, nemze ocekávat stejný vzhled a aroma jako v zemi pvodu. Tyto silicnaté rostliny jsou velmi citlivé na vlivy prostedí, zejména prbh pocasí (prmrné teploty, úhrn srázek, doba slunecního svitu) bhem tvorby kvt, kvetení a dozrávání plod. Základem úspsného pstování obecn je kvalitní osivo, tedy zdravé, klícivé, bez necistot a s nízkou vlhkostí. Doporucuji kupovat osivo nap. v barevných sáccích od renomovaných tuzemských semenáských firem. Ackoli se toto osivo castokrát mnozí mimo území Ceské republiky, bývá podrobeno semenáské kontrole a kvalita je garantována. Rozhodn nedoporucuji si mnozit osivo v domácích podmínkách. Vzhledem k vysoké variabilit odrd by mohlo dojít ke zmnám vzhledu a celkovému zhorsení vlastností. ada druh napíklad netvoí semena a musí se mnozit vegetativn, tj. ízkováním, hízením, oddlky, odkopky apod. Pi setí a sadb je teba vnovat pozornost návodm na obalech od výrobce, nebo se drzet obecných zásad pi výsevu pro pedpstování sadby (bazalka, meduka, máta, salvj), pímém setí (tymián, dobromysl) nebo vegetativním mnození

52

(meduka, máta, pelynk, salvj, levandule). ada druh má také rzné nároky na podmínky pro klícení, napíklad dostatek svtla nebo naopak klící v temnu (libecek). Osivo nkterých druh je teba ped výsevem ochlazovat. Pímé výsevy jednoletých druh provádíme zpravidla na jae v beznu az dubnu, u teplomilných druh az po ,,ledových muzích", tedy po 15. kvtnu (majoránka). Výsev do paenist pro pípravu sadby provádíme od bezna. Vegetativní mnození oddlky a ízky je mozné na jae od dubna do cervna nebo bhem léta a na podzim v záí. Bazalka obecná (Ocimum basilicum L.) je jednoletý druh mnozený sadbou, kterou pipravujeme výsevem od poloviny bezna do dubna do paenis nebo bednicek. Klícní rostliny pepikýrujeme po 2 rostlinách do sadbovac. Na pozemek vysazujeme po 15. 5. ve velikosti 8-10 cm, ped tím otuzujeme. Vhodný spon je síka ádk 30 cm a 20 cm v ádku. Na 100 m2 je poteba 5-7 g semen, tj. asi 800-1200 sazenic/100 m2. Rostliny se rychle ,,vytahují", je teba zastipovat kvty, aby rostlina rozkosatila a vytvoila kompaktní útvar. Sklízíme bhem cervence bu samostatné listy (cerstvá, susená jako koení), nebo celou kvetoucí na bez devnatjících bází jako lécivou rostlinu na cajové smsi. Susí se pirozeným teplem, ne na pímém slunci. Bazalka je citlivá na mráz, na pozemku vydrzí do prvních mrazík, sezehnutí se projeví tvorbou velkých hndých skvrn a rostlina odume. Bazalka je domácí v Indii, Evrop, jihovýchodní Asii, je vsak oblíbená v USA, Mexiku, Africe, Stedomoí, Itálii, Thajsku a jihovýchodní Asii. Nasla svoje místo i v nasem regionu, jako soucást zejména italských pokrm. Semenáské firmy reagují na zájem konzument, a tak se na trhu objevila ada odrd jednotlivých poddruh s rozdílným vzhledem a vní. Klasickou bazalkou je sweet basil (,,sladká", Ocimum basilicum), dále najdeme holy basil (,,svatá", Ocimum sanctum), lemon basil (citronová, O. basilicum var. citriodorum), cinnamon basil (skoicová, O. basilicum var. cinnamomum), curly basil

(kadeavá, O. basilicum var. crispum). Jména odrd casto odkazují na její vlastnosti (Blue Spice, Cinnamonette, Compact). Krom list a nat se mzeme setkat s typickou italskou pastou z bazalky v olivovém oleji. Rzné vn a chut jsou závislé na odrd a provenienci, tedy rozdílným obsahem silice a jejím slození. Bazalka je siroce pouzívaná ve stedomoské kuchyni (Itálie), jizní Asii. Pidává se tsn ped dokoncením pokrm, kombinuje se s rajcaty, cesnekem, olivovým olejem, olivami, zázvorem, kapary, ostejsími sýry. Typickými výrobky a pokrmy s bazalkou jsou pesto alla Genovese, insalata Caprese, pizza a mozarella. Je vsak také lécivou rostlinou a má ve fytoterapii své místo. Psobí diureticky, proti bolestem hlavy a pi nachlazení. Majoránka zahradní (Majorana hortensis Moench.) je druhem zeleného koení typickým pro stední Evropu. Mnozí se z pedpstované sadby nebo pímým výsevem na lehcích pdách kvli skraloupu a v teplých oblastech. Na pípravu sazenic je teba 2 az 4 g osiva na 1500 sazenic na 100 m2. Vysazujeme po 15. 5. do ádk 30 cm sirokých a na vzdálenost 15-20 cm v ádku. Pro pímý výsev budeme potebovat 50-80 g osiva na 100 m2. Vyzaduje lehcí záhevné pdy, bez tvorby skraloupu a hojnou zálivku. Pstuje se spíse v teplejsích oblastech republiky. Sklízí se na po rozkvtu, kdy kvtní listeny vytvoí kulovité útvary. Stíháme cca 5 cm nad zemí, s rostlinami manipulujeme velmi jemn, je citlivá na ponicení list a hndnutí. Susíme do 35 EC, lépe pirozeným teplem ve stínu. Uchováváme ve svazcích nebo opatrn odrhneme listy s kvtními listeny, abychom zabránili úniku silice. Majoránka pochází ze severní Afriky a jihovýchodní Asie. Pstuje se ve Stedomoí, stední a východní Evrop, Anglii, USA, Jizní Americe a Indii. Pouzíváme susenou nebo drhnutou na. Má svzí koennou, hokou a jemn stiplavou vni a chu, s kafrovými tóny, aroma má po tymiánu a sladké bazalce. Obsahovými látkami jsou silice a minerální látky. Pouzívá se do uzenin, ,,zabijackových jídel", gulás, omácek, k lilkm, rajcatm,

fazolím, kapust, na jehncí, vepové maso. Psobí proti migrén a má antibakteriální úcinky. Kopr vonný (Anethum graveolens L.) je jednoletá aromatická a koeninová rostlina. Mnozí se pímým výsevem v dubnu az kvtnu. V teplých oblastech vyséváme co nejdíve. Seje se do ádk 20-30 cm, hloubka maximáln 1,5 cm. Na 100 m2 je poteba cca 80 g semen. Ta je teba jemn zahrnout zeminou. Pro lepsí klícivost je mozné osivo na noc namocit do chladné vody. Jako zelené koení sklízíme bohat nitkovit dlené listy a zpracováváme susením nebo mrazíme. Pro nakládání zeleniny se sklízí kvetoucí okolíky. V nkterých jihoevropských zemích se k píprav pokrm pouzívají rovnz semena. Kopr pochází z jizního Stedomoí a jizního Ruska. Pstuje se v USA, Anglii, Polsku, Skandinávii, stední Evrop, Turecku, severní Indii a Japonsku. Semena voní lehce po kmínu a chutnají po anýzu, listy mají intenzivní a svzejsí vni a chu. Hlavní obsahovou látkou je silice a její slození se lisí podle provenience. Pouzívá se pro nakládání zeleniny, do zelí, bramborových salát, octa, oleje, do mas, uzenin, dresink, omácek, ryb a jehncího, s cockou, fazolemi. Zlepsuje chu k jídlu, podporuje trávení a psobí jako tonikum. Libecek lékaský (Levisticum officinale L.) je vytrvalá koeninová rostlina pstovaná pro listy spíse tradicn v zahradách. Na velkých plochách se pstuje jako lécivá rostlina pro koen vyuzívaný ve farmacii. Mnozí se sadbou z pedpstovaných sazenic. Výsev do paenist je vhodný od bezna. Spon pro výsadbu by ml být dost siroký, asi 50 x 50 cm, protoze rostliny libecku jsou mohutné. Na stanovisti vydrzí nkolik let. Ped zimou je teba jej seezat. Pro domácí pouzití casto stací jedna az dv rostliny. Po 4-5 letech je vhodné rostliny nahradit novou výsadbou nebo libecek pemístit. Domovem libecku je jizní Evropa, pstuje se v západní Asii, Nmecku, Itálii, Francii, Ceské republice, Slovensku, Maarsku. Dva druhy jsou plané: moský libecek (scottish lovage, shunis) roste na sever53

ním pobezí Británie, na atlantickém pobezí USA, druhý, cerný libecek (alexanders) roste v Anglii a Stedomoí. Pouzíváme zelenou na nebo pouze listy, libecek susený, mrazený, cerstvý nebo susený koen, stonek, a semena. Cerstvé listy mají kvasnicov pizmovou chu s citronovo-celerovým aroma. Susené listy mají silnjsí aroma nez cerstvé. Obsahovou látkou je silice. Pouzívá se do polévek, omácek, oct, dusených pokrm a salát, v Itálii s dobromyslí a cesnekem do rajcatových omácek, semena na saláty, brambory, do chleba. Ve farmacii se vyuzívá koen jako diuretikum, digestivum, na menstruacní potíze, k cistní pleti do pleových vod. Dobromysl obecná (Origanum vulgare L.) je víceletá aromatická, koeninová a lécivá rostlina. Pedpstovávají se sazenice v paenisti nebo bedýnkách (výsev od bezna). Na 100 m2 je teba 5-7 g osiva. Vysazujeme od kvtna do ádk 60 cm, 30 cm v ádku, 400 az 500 sazenic na 100 m2. Vzhledem k vytrvalosti mzeme starsí rostliny dlit a získat tak sadbu (oddlky), od cervna do záí. Dobromysl (oregano) vydrzí na jednom míst 6-7 let. Vytváí hustý zapojený porost, rostliny jsou az 1 metr vysoké s bohatými kvtenstvími, která jsou hojn navstvována vcelami. Pravé oregano pochází ze Stedomoí (Itálie, ecko, Turecko, Francie), pstuje se nebo sbírá (Balkán). Pouzívá se susená na, mletá nebo ezaná. Vn a chu se lisí podle provenience. Silice zpsobuje fenolový bylinný zápach, lehce kvtinový, hoké chuti, s lehce citrónovými tóny, aroma pipomíná majoránku. Mexické oregano má více silice a odlisné slození. Pstitelé se mohou setkat s píbuzným druhem - ecká dobromysl (Origanum heracleoticum L.), které má ostejsí aroma a chu. Pouzívá se na ryby, maso, zeleninu, pizzu, kue, omácky, tstoviny, grilovaná masa, jehncí, omelety, polévky, fazole. Kombinuje se s cesnekem, olivami, koriandrem, citronem, chilli, rajcaty, lilkem, octem, sýry. Je to rovnz významná lécivá rostlina, vyuzívá se jako stomachikum, pi zántech hrtanu, bolestech zub, hlavy a nemocech respiracního traktu.

Máta (Mentha sp.) je z hlediska taxonomie komplikovaný rod. Zahrnuje mnoho plan rostoucích a do kultury introdukovaných druh a kízenc. Jsou to víceleté silicnaté rostliny. V prvé ad jde o lécivou rostlinu, jejichz plochy a produkce silice patí na první místa ve svt. Nejpouzívanjsí je máta peprná (Mentha x piperita L.), pro zajímavost anglicky peppermint. Je to kízenec máty vodní a máty klasnaté. Zídka tvoí semena, z tch vyrstají rostliny, které stpí, musí se tedy mnozit vegetativn sazenicemi. Ty se tvoí z vrcholových ízk, které se berou ze zdravého porostu v dubnu az kvtnu a pstují se v sadbovacích. Výsadba sazenic se provádí hlavn na podzim vzhledem k jistjsím vláhovým podmínkám. Sazenice sázíme do ádk 50-60 cm, v ádku 20-30 cm od sebe. Je poteba rostliny sadit pomrn hluboko a zatlacit. Poteba sazenic na 100 m2 je 1000-2000 kus. Krom sazenic z vrcholk, které musí zakoenit a pak se dávají na pozemek, mzeme mátu mnozit oddlky. Rostliny jsou mohutné a tvoí podzemní "stolony", ze kterých vyrstají nové stonky. Odtrhneme z trsu kusy a roztrháme je na cca 20 cm kousky a ty sázíme do hlubokých rýh (8-10 cm. Opt zahrneme, necháme nad zemí cca 10 cm a utlacíme. Jarní výsadba oddlk je jistjsí, ale poskytne jen jednu sklize. Pokud rusíme po 3-4 letech porost na velkých plochách, rostliny se vyoou, oddlky 1 m se natrhají na kusy a po 2 se dají do vyorané brázdy. Na 100 m2 je teba cca 5 kg odnozí. Druhým nejvyuzívanjsím druhem je máta klasnatá neboli kadeavá (Mentha spicata L.), anglicky Spearmint. M. peprná pochází z jizní a centrální Evropy, pstuje se v sev. Africe, Rusku, USA, Indii, Anglii, jizní Evrop. M. klasnatá se pstuje v Cín, jizní Asii, Indii, Japonsku. Pouzívá se cerstvá nebo susená na. M. peprná má jasn zelené listy, stonky a zilnatinu do fialova, sladce peprné vn a chuti, siln po mentolu. M. klasnatá je lehce stiplavá, svzí bylinné vn a chuti sladsí po citronu a neobsahuje mentol, není chladivá. Obsahovými látkami u obou druh je silice, avsak s rozdílným slozením.

54

Máta peprná nebo její silice se pouzívají do moucník, cokolád, cukrovinek, likér, cigaret, na pecené jehncí, skopové, do omácek, marinád, bylinných caj, peciva, oct, dresink, salát a zeleninových jídel. Máta klasnatá se pouzívá s kokosem, zeleným chilli, cibulí, mangem, do nápoj. Hodí se ke kardamomu, salotce, bazalce, koriandru, citronové tráv, limetám, papaye. Nat nebo listy se pidávají se ke konci vaení. Máta peprná je významná lécivá rostlina vyuzívaná pi lécb nemocí z nachlazení, horecky, bolesti hlavy, zub. Zvysuje sekreci zluce, snizuje nadýmání, pízniv psobí pi nevolnostech a má silné antibakteriální úcinky. Mezi dalsí druhy rodu máta zaazujeme mátu rolní (Mentha arvensis L., cornmint nebo japanesse mint), mátu okrouhlolistou (Mentha rotundifolia L., orange mint), mátu vodní (Mentha aquatica L., Water mint), mátu polej (Mentha pulegium L.). Rozmarýn lékaský (Rosmarinus officinalis L.) je vytrvalý poloke. Domácí je ve Stedomoí, pstuje se v Africe, Británii, Francii, Itálii, Maroku, Portugalsku, Rusku, Spanlsku, Turecku a USA. Vyzaduje chránné, slunné a suché polohy. Je velmi citlivý na mráz a v nasich podmínkách nepezimuje, proto se na zimu pesazuje do hrnk a pemisuje se do svtlých místností. Pes zimu se mírn zalévá. Mnozí se ízky 10-15 cm dlouhými ze starsích rostlin. ízky odebíráme v kvtnu, necháváme zakoenit v kvalitní zemin nebo vlhkém písku. V cervnu mzeme vysadit na pozemek. Rozmarýn vyzaduje pdu s dostatkem humusu a vápníku. Ze semen se mnozí obtíznji, osivo je mén klícivé, ale drzí si klícivost po 2-3 roky, klící pi 20 EC az 4 týdny. Mladé rostliny se musí zastiovat. Sklízíme úzké listy, pouzíváme cerstvé, susené, celé nebo drcené. Mají svtle zelenou az hndosedozelenou barvu. Silice v listech zpsobuje silné borovicové aroma, s cajovými tóny a lehce nasládlé chuti. Chutná po mát, salvji, balsamiku a kafru, s lehce nahoklými a devitými podtóny. Pi píprav pokrm se pouzívá na pecené kue, jehncí, brambory, do marinád, octa, polévek, na peceného králíka, do

vinné omácky. Hodí se k olivovému oleji, paprikám, citrónu, skoici, hebícku, cesneku. Vaením neztrácí aroma. Tradicn psobí proti kasli, spatnému prokrvení, migrénám, slabosti, dusevní únav, panické reakci a podrázdnosti. Má antioxidacní úcinky. Saturejka zahradní (Satureja hortensis L.) je jednoletá koeninová rostlina. Mnozí se pímým výsevem na pozemek, coz je levnjsí varianta. ádky se doporucují siroké 20 az 30 cm. Poteba semen je 30-50 g semen/100 m2. Pokud pedpstováváme sazenice, sázíme pak po 2 - 3 rostlinách do sponu 20 x 30 cm. Dalsím druhem, se kterým se v nasich podmínkách mzeme setkat je saturejka horská (Satureja montana L.). Jde o vytrvalý druh, který je schopný zde pezimovat. Tvoí kompaktní útvary. Saturejka je pvodn stedomoským druhem. Pstuje se ve Francii, Nmecku, Spanlsku, balkánských zemích, Británii, Kanad, severní Africe a USA. Sklízíme malé úzké listy, svzí zelené barvy, suché jsou zabarvené do hnda. Listy saturejky horské jsou uzsí. Pouzíváme celé nebo drhnuté. Mají bylinné aroma, lehce peprnou a hokou chu, podobnou tymiánu, mát a oreganu. Vytrvalý druh má silnjsí a ostejsí aroma nez letní. Obsah a slození silice kolísá v závislosti na pvodu. Vyuzívá se pi píprav zeleninových jídel - fazole, kapusta, brambory, houby, cocka. Je soucástí tzv. bouquet garni, do omácek k masm, grilovaných mas, ryb. Mla by se pidávat ke konci vaení. Pipravují se z ní také likéry a vermuty. Podporuje chu k jídlu, zlepsuje trávení, má antioxidacní úcinky. Salvj lékaská (Salvia officinalis L.) je víceletá lécivá, aromatická a koeninová rostlina. Nazývá se také jako dalmatská nebo anglická. Semena se vysévají do paenist v íjnu az listopadu nebo v beznu az dubnu po pejití mraz pímo na pozemek. Semena by se mla jemn zakrýt zeminou. Na 100 m2 je poteba 40-100 g semen. Síka ádk je 30 cm. Výsadba se provádí do

sponu 60 x 40 cm, mnozství 400 sazenic na 100 m2. Salvj je mozno mnozit dlením málo zakvétajících trs od cervna do záí. Rostlina je domácí v severovýchodním Stedomoí, pstuje se na Balkán (Albánie), východní Evrop, Cín, Turecku, Spanlsku, ecku, USA. Krom s. lékaské se mzeme v Evrop setkat s dalsími druhy: salvj muskátová (Salvia sclarea L., Francie, Rusko, Maroko), salvj spanlská (Salvia lavandulaefolia L., Francie, Spanlsko), salvj ecká (Salvia triloba L., ecko, Spanlsko). Existuje mnoho variet a odrd: úzkolisté formy, sirokolisté formy, okrasné variety - S. officinalis var. tricolor, S. o. var. aurea, salvj ananasová. Salvj lékaská má sedozelené listy, po ususení do stíbitosedé barvy, Jsou pokryty trichomy se silicnatými nádrzkami. Ususené listy tvoí chuchvalce. Pouzívá se cerstvá, sekaná, susená drcená. Ve fytoterapii se pouzívá nakvétající na. Aroma se mní od jemn balzámové vn po siln kafrového bylinného aroma a chuti, v závislosti na provenienci. Zpsobuje chladivý pocit v ústech. S. lékaská má svíravé úcinky, koenné, hoké a kafrové aroma. S. ecká (triloba) má silnjsí kafrové aroma. Spanlská salvj má mén hokou chu. Muskátová salvj voní po pelargoniích. Suchá droga má silnjsí aroma nez cerstvá. Jako koení je populární v Itálii, ecku. Aroma je dominantní, pouzívá se tedy v malých mnozstvích nebo ve smsích. Kombinuje se s cibulí, rajcaty, máslem, cesnekem, tucnými rybami, vepovým, drbezí, krtím masem, do uzenin. V italské kuchyni do telecího, prsutu, do vinné omácky, na pizzu, telecí játra. V nmecké kuchyni do úhoí polévky, v Anglii ke kachnímu nebo vepovému, ve Francii do uzenin, nádivek. Ve stední Evrop do cajových smsí, salát, v USA do dusených ryb, vepového, nádivek, salám, pecených ryb a sýr. Má silné protizántlivé úcinky v dutin ústní a pi bolestech v krku (kloktadlo, nálev nebo tinktura), vnitn proti pocení, tisení nerv, snízení horecky, pi nevolnostech z tzkých jídel. Je siroce vyuzívána do prostedk pro ústní hygienu.

56

Tymián obecný (Thymus vulgaris L.) je víceletá aromatická, koeninová a také lécivá rostlina. V únoru az beznu se vysévá do bednicek. Na 100 m2 je poteba 10-20 g osiva. Jemné klícní rostliny se musí pepikýrovat. Sazenice o velikosti 5-7 cm je mozné v kvtnu az cervnu vysadit na pozemek do sponu 25-40 x 15-25 cm. Hustota porostu je doporucována 800-1500 sazenic/100 m2. Tymián lze dlit trsy, cca bhem léta, picemz z jednoho trsu se dá pipravit 15-20 sazenic. Rostlina je domácí ve Stedomoí, pstuje se ve Francii, Itálii, Spanlsku, Portugalsku, Nmecku, Maroku, Alzírsku, Egypt, Anglii, Karibiku a USA. Rod Thymus zahrnuje adu druh s odlisným vzhledem a obsahem silic a jejich slození. Klasický nejrozsíenjsí tymián obecný se anglicky nazývá garden thyme nebo common thyme. Dalsími druhy jsou: bílý nebo také spanlský tymián (T. zygis), mateídouska obecná (wild thyme, T. serpyllum), spanlské oregano (T. capitatus), citronový tymián (T. citriodorus), marocký tymián (T. satureoides), sirokolistý tymián (T. pulegioides). Existuje mnoho tzv. chemotyp tymiánu obecného, tj. stále je to druh Thymus vulgaris, ale jde o chemicky odlisné populace rozsíené v dané oblasti (nap. Spanlsko, Francie, stední Evropa). Cerstvé listy jsou jasn zelené, teckované, oválné, lehce srolované, s drobnými trichomy. Pouzívá se cerstvý, susený, mletý. Aroma je borovicov kouové, lehce kvtinov bylinné. Podle chemotypu je chu citronová, koenná, mátová. V kyselém prostedí si zachovává aroma, pi vaení je velmi rychle ztrácí. V suseném stavu je aroma silnjsí. Tymián je soucástí zejména jihomoské kuchyn. Pidává se do nádivek, zeleninových polévek. Hodí se k mastným jídlm jako je jehncí, skopové, kachna, vepové, rajcatové omácky, ryby a do vína. Je soucástí provensálského koení (bouquet garni, herbs de Provence). Má silné protizántlivé úcinky, podprn psobí pi chorobách horních cest dýchacích, proti kasli pi bronchitidách, laryngitidách, dále proti úzkostem, svalovým bolestem a jako repelent. Ing. Gabriela Rzicková, Ph.D. Agronomická fakulta, MZLU v Brn

55

NETRADICNÍ PSTOVÁNÍ LÉCIVÝCH, AROMATICKÝCH A KOENINOVÝCH ROSTLIN

(pstování v nádobách, truhlících, na balkónech) Nástup léta charakterizuje mimo jiné také stále více se objevující výzdoba oken, balkón, lodzií a stesních zahrad kvtinami. Osazování nádob letnickami ci tzv. balkónovkami dotváí a zkrásluje nase domovy a v mstské sedi zástavby nájemních i panelových dom, psobí tento barevný prvek svzím a barevným dojmem. V záplav kvtin nabízených odbornými zahradnickými firmami ci jinými prodejci si dnes mze kazdý vybrat pro dané podmínky svého domova stovky barevných a druhových kombinací. Pouzitím jednoho ci sesazením více druh vznikají pímo malá umlecká díla. V zahranicí se pi osazování nádob casto setkáváme i s pouzitím jiných - pro nás netradicních rostlinných materiál (okrasné trávy, zeleniny, LAKR apod.) - v Ceské republice je to spíse výjimkou. Jednou ze skupin rostlin, které lze za splnní urcitých podmínek s úspchem pstovat v nádobách na oknech ci balkónech, jsou i lécivé, aromatické a koeninové rostliny (LAKR). Takto oznacovaná skupina zahrnuje rostliny od letnicek po trvalky, byliny, polokee, kee, pocházející z rzných celedí, rzného pvodu, vtsinou s nizsími nároky na pstování a následnou údrzbu. Spolecné mají praktické vyuzití - v kulináství, lécitelství, kosmetice, likérnictví, humánní a veterinární medicín. Tyto vlastnosti pedurcují skupinu LAKR k vyuzití práv pi osazování rzných nádob, okenních truhlík, ale i vtsích ploch (stesní zahrady, átria), exponovaných stanovis (zele ve mstech, okolí nemocnic a zdravotnických zaízení, skolních budov). Nez zacneme experimentovat, zkusme se zamyslet nad nkterými aspekty charakterizujícími LAKR. Skupina LAKR se vyznacuje velkou botanickou rozmanitostí. Zahrnuje druhy pocházející z oblastí vylozen suchých (tymiány, mateídousky, levandule, smil, apod.) i mok-

ad (máty, puskvorec, vachta, ...), z vysokohorských poloh (rozchodnice, hoec) ci nízin (slézy, ebícky, hemánky, ...). Lécivé rostliny jsou soucástí lucních a lesních spolecenstev, mnohé jsou od nepamti pstované jako kulturní rostliny a provázely clovka na jeho vojenských ci objevitelských výpravách. Pvodní stanovist urcuje pozadavky rostlin na prostedí, do kterého je mzeme pi výsadbách umístit. Z hlediska dlouhovkosti mzeme mezi LAKR zaadit letnicky (msícek, saturejka, kopr, koriandr, ...), dvouletky (divizna, náprstník, kmín, ...) ci vytrvalé rostliny (levandule, yzop, mateídouska, tymián, ...). Významné je jejich estetické psobení barevná skála rostlin, kvt a kvtenství, textura olistní, doba kvetení, ale i typická vn, která je pro tuto skupinu rostlin velmi charakteristická. Dlezitá je také informace, ze látky obsazené v tchto rostlinách jsou vyuzívány pi lécení rzných lidských a zvíecích neduh, nemocí a potízí, slouzí jako koení v kulináství, v likérnictví nebo kosmetice. Z rozsáhlého souboru LAKR je mozné pro výsadby do nádob v nasich podmínkách vybrat tyto druhy: Bazalka (Ocimum), saturejka (Satureja montana, Satureja hortensis), dobromysl (Origanum vulgare), majoránka (Majorana hortensis), salvj (Salvia officinalis, Salvia scleraea), yzop (Hyssopus officinalis), msícek (Calendula officinalis), koriandr (Coriandrum sativum), levandule (Lavandula), tymián a mateídouska (Thymus ), brutnák (Borago officinalis), hemánek (Chamomilla), smil (Helichrysum), Perila (Perilla frutescens), pazitka (Allium schoenoprasum), vcelník (Dracocephalum) a mnohé dalsí. Zastoupení jednotlivých druh ve výsadbách volíme i podle toho, zda je budeme chtít vyuzít jenom jako okrasné, nebo budeme rostliny pouzívat jako zdroj koení pi píprav jídel a nápoj v kuchyni, zda zizujeme výsadbu jenom na jeden rok (bazalka, majoránka, saturejka, msícek, ...), nebo si pedstavujeme dlouhodobjsí vyuzití (levandule, tymián, dobromysl, salvj, ...).

57

Rozhodující pro osázení nádob je také stanovist, kam je umístíme. Jiné rostliny zvolíme pro slunecné stanovist ci pímo slunecný úpal, nebo pro polostín ci stín. Limitující jsou také nároky na vláhu, hnojení a následnou údrzbu. Zásady pro pouzití LAKR do výsadeb: 1. Správná volba nádoby - nádoby pro pstování rostlin by mly být dostatecn hluboké, aby nedocházelo k jejímu castému prosychání (hloubka 30-80 cm). Na dno je vhodné umístit drenázní vrstvu (drobný strk, keramzit, drcené hlinné stepy, ...) a pro výsadbu pouzít kvalitní zahradnický substrát urcený pro truhlíky, balkónové kvtiny. 2. Pravidelné zavlazování - vyuzití samozavlazovacích truhlík (pro bazalku, mátu, ...) a pihnojování u víceletých výsadeb (vyuzití tekutých hnojiv zejména pro rostliny, které sklízíme pro na). Do substrátu pi výsadb mzeme pro zjednodusení osetování bhem vegetacního období pidat pomalu se uvolující granulované hnojivo pro okrasné kvtiny. 3. Osetování - pravideln udrzujeme rostliny v dobré kondici - zabraujeme perstání, pílisnému devnatní, zasychání, obnovujeme a posilujeme kvetení, zastipováním zajistíme kompaktnost rstu apod. 4. Pstované LAKR vtsinou netrpí nemocemi a skdci, pesto vcasným zásahem proti nkterým z nich (msice, padlí, rzi, ...) zabráníme jejich poskození. 5. Druhová skladba - pro jednoleté výsadby je mozné vyuzít bohatý sortiment bazalek (Ocimum ssp.), které se lisí nejen vzhledem (vysoké, nízké, sirokolisté, drobnolisté, s listy zbarvenými v rzných odstínech zelené, fialové, ...), ale jsou i odrdy s výrazn odlisnou vní - skoicová, citronová, koenná. Bazalka má ráda umístní na chránné, ale slunecné místo. Vyzaduje pravidelnou zálivku, zastipováním a odbrem cástí nat na konzum udrzujeme bazalku v nízkém a kompaktním vzrstu. Saturejka zahradní (Satureja hortensis L.) - jednoletá rostlina, nizsího keovitého vzrstu, s výrazn koeninovou vní. Otuzilá, nenárocná, vyzadující slunnou polohu.

58

Majoránka zahradní (Majorana hortensis Moench.) - jednoletá nízká rostlina, keíckovitého vzrstu. Dobe snásí ez, ale je citlivá na zavlazování. Msícek zahradní (Calendula officinalis L.) - barevná skála kvetoucích rostlin velmi pkn doplní zelenou barvu ostatních rostlin. Pro osazování nádob a truhlík se doporucuje vybírat cílen odrdy vyslechtné pro nízký a kompaktní vzrst. Koriandr setý (Coriandrum sativum L.) mladé rostliny s úspchem vyuzijeme ke koenní jídel, kvetoucí a plodící rostliny psobí ve výsadbách velmi dekorativn. Kopr vonný (Anethum gravaeolens L.) - je vhodný pro pstování ve vtsích nádobách samostatn, nebo spolu s jinými LAKR. Cerstvá zelená na se vyuzívá ke koenní jídel a salát, kvetoucí a plodící rostliny potom jako dominantní dekorativní prvek výsadby. Brutnák lékaský (Borago officinalis L.) velmi zajímavá a dekorativní letnicka, mode kvetoucí, vyssího vzrstu. Mladé listy a kvty je mozné pouzít do salát (intenzivn voní po okurkách). Celá kvetoucí rostlina je dominantou výsadby. Je citlivá na zálivku, bohat ji navstvuje hmyz. Z vytrvalých rostlin je mozné pro pstování v nádobách na slunecném stanovisti doporucit zejména tyto LAKR: Levandule (Lavandula angustifolia Miller.) - podle odrdy nízká az vysoká trvalka s krásnými voavými kvty, dekorativní v dob rstu i kvetení. Existující barevná skála kvt od bílé pes rzovou, svtle fialovou az tmavofialovou se dobe kombinuje s ostatními rostlinami. Je suchovzdorná, vyzaduje plné slunce a chránnou polohu s dostatkem vláhy v zim. Pravidelný ez udrzuje rostliny v dobré kondici a bohatém kvetení. Tymiány a mateídousky (Thymus ssp.) nízké kompaktní rostliny, vtsinou poléhavého az plazivého vzrstu. Existují odrdy a formy s bíle a zlut panasovanými listy, s barevnou skálou kvt od bílé po tmav fialovou. Vyzadují slunecnou, spíse sussí polohu.

Salvj lékaská (Salvia officinalis L.) zajímavá vytrvalá rostlina, okrasná svými sedými i v zim neopadavými listy a barevnou skálou kvt od barvy bílé, pes rzovou, modrou az po fialovou. V dob kvetení je bohat vyhledávána hmyzem. Snásí dobe slunecné, sussí stanovist. Ve stínu mén kvete. Dobromysl obecná (Origanum vulgare L.) - velmi dekorativní rostlina s kultivary, které jsou zajímavé barevným olistním i nízkým kompaktním vzrstem. Siroké spektrum barev kvtenství od bílé pes rzovou a rzné odstíny fialové spolu s barevnými listeny psobí v kompozici velmi dekorativn. Pouzívá se do výsadeb na slunecné a sussí stanovist. Pro polostinné stanovist mzeme vyuzít zejména rzné druhy máty, kontryhel, rebarboru. Mátu (Mentha ssp.) je mozné s úspchem pstovat v samozavlazovacích truhlících. Pro svj rst vyzaduje vtsinou dostatek vláhy. Dalsími rostlinami, kterými mzeme doplnit výsadby v nádobách, jsou nap. pazitka (Allium schoenoprasum L.), petrzel (Petroselium crispum (Miller) A.W.Hill., libecek (Levisticum officinale L.). Jiné vyuzití LAKR: Výsadby LAKR v nádobách je mozné pemístit na zimu do zimních zahrad, kde v chladném, svtlém a bezmrazém prostedí pezimují a mohou být vyuzívány jako koení pi píprav jídel bhem celého roku. Pouzijeme - li do výsadeb nkteré mén obvyklé druhy - nap. Lavandula stoechas, Lavandula pinnata, Lavandula dentata, Rosmarinus officinalis apod., zajistíme si neobvyklé, kvetoucí rostliny v období, kdy je jich v nasem okolí nedostatek (bezen-kvten). Pouzitím LAKR na výsadbu záhon na exponovaných místech a místech s extrémními podmínkami (sucho, slunecný úpal, zasolování), jako nap. stesní zahrady, átria, psí zóny, prostranství u veejných budov, získáme sirsí sortiment pouzitelných rostlin. S úspchem mzeme nkteré LAKR nízkého vzrstu vyuzít jako náhradu za trávník (tymián, mateídouska, saturejka,

kontryhel, ...) nebo hluboce koenící druhy pouzít na zpevnní prudkých ci erozí poskozovaných svah (yzop). LAKR - zejména ty, které obsahují silicnaté látky, vysazované v okolí nemocnic a zdravotnických zaízení, psobí pízniv na eliminaci skodlivých mikroorganizm v ovzdusí. Mnohé LAKR (puskvorec, máta, blatouch, kosatec, vachta, ...) je mozné vyuzít pro výsadbu do pírodních jezírek a nádrzí na cistní odpadních vod. Vtsina LAKR jsou medonosné rostliny, které bohat navstvuje hmyz, jsou hostitelskými rostlinami pro rzná vývojová stádia vzácných a ohrozených zivocich. Vyuzití LAKR v pstitelské a zahrádkáské praxi nabízí nescetné mnozství variací. Je poteba se jenom trochu zamyslet a vyuzít nabízených vlastností tchto rostlin. Ing. Elena Dusková Zahradnická fakulta, MZLU v Brn

Abychom ale na sob nezkouseli starý spatný vtip - vsechno je jedlé, ale nco pouze jednou, pojme se podívat na okrasné zeleniny blíze. Okrasná kapusta je blízká píbuzná tradicní kapust a zelí, s tím rozdílem, ze byla vyslechtna pro otevenou rzici list s výrazn vybarveným stedem. Listy mohou být hladké (okrasné zelí) nebo siln zkadeené (okrasná kapusta), celokrajné az siln vykrajované. Sted rzic se vybarvuje do cervené, rzové nebo bílé barvy. Co je podstatné, k tomuto vybarvování dochází az pi poklesu nocních teplot pod 10 EC. V lét nenápadné zelené listové rzice na záhonu lehce pehlédnete. V polovin záí se stanou rostliny výraznou dominantou zahrady a zstanou jí az do pozdního podzimu, nezídka az do Vánoc. Nejenom záhon je místem, kde tato rostlina najde svoje uplatnní, balkóny a terasy jsou pro ni jako stvoené. Co s truhlíky, az vase petúnie ci muskáty sezehne první mráz? Uklidit je do sklepa a vytáhnout na jae - ale proc? Osázejte je rostlinami okrasné kapusty a budete se z nich tsit jest nkolik msíc. A navíc - kdykoli, az se vám omrzí, kdykoli je mzete sníst. Okrasná kapusta patí mezi kosáloviny, její listy jsou sice tuzsí, ale jsou jedlé. Mzete je vyuzít jako jedlou ozdobu talí nebo osmahnout na pánvi pi píprav "cíny". Okrasná kapusta se seje od poloviny kvtna do konce cervna. Pstování je shodné s kapustou, kvtákem ci brokolicí. Sortiment dostupný ceským zahrádkám je skutecn siroký. Skupina KAMOME má siln kadeavý list, ´RED KAMOME´ F1 tvoí silné rostliny s cerven zbarveným stedem, ´WHITE KAMOME´ F1 má sted bílý. Skupina CORAL má vykrajované listy a je dostupná ve smsi CORAL QUEEN F1 (rzová) a CORAL PRINCE F1 (bílá). Hluboce vykrajované listy mají odrdy ´RED PEACOCK´ F1 (cervená) a ´WHITE PEACOCK´ F1 (bílá). A jestli chcete nco speciálního, skutecn unikátního, vyzkousejte odrdu ´VICTORIA PIGEON´ F1. Listy jsou sice hladké, jenom mírn zvlnné, sted rzice je ale dvoubarevný - rzové bílý.

60

JSOU OKRASNÉ ZELENINY K JÍDLU?

Zabhlá schémata nás provází po celý zivot. Vta "zelenina je na talí, kvty do vázy" je jedním z nich. A pece to tak nemusí být. Ono to tak vzdy ani nebylo - jiz staí ekové a ímané vyuzívali kvtiny do jídel. A stedovké portréty ze zeleniny nám ukazují na to, ze ani okrasná zelenina není myslenkou novou. Okrasné zeleniny se postupn dostávají i na nase zahrádky. A hned vyvstává otázka - jsou jedlé, kdyz jsou "okrasné"? Problémem je tradicní dlení rostlinných druh dle jejich uzitkových vlastností. Rostlina má jedlé plody - dostane tedy nálepku "zelenina". Druhá láká motýly na krásná soukvtí - ta bude mít nálepku "kvtina". Ale to co jíme z kvtáku nebo brokolice jsou základy kvt respektive kvtní poupata. Tykve v rámci jednoho druhu, nap. tykev obecná, jsou mezi sebou kízitelné a je jim jedno, ze nkteré jsou "na okrasu" a druhé "k jídlu". Barevné kadeavé saláty se svou krásou neztratí na zádném kvtinovém záhonu.

59

Okrasné papricky mají zakrslý rst a pstují se v kvtináccích ne pro nenápadné kvty ale pro záiv zabarvené plody. Tyto mohou být zluté, oranzové, cervené i fialové, tvarem stíhlé a spicaté i krátké a pyramidální. Ale jiz na první pohled je na nich vidt, ze jsou pálivé. Vtsina pstovaných odrd je skutecn ostrá, nemusíte se jich ale bát, obsahují capsaicin, stejný jako je obsazen v pálivých zeleninových paprikách. Capsaicin byl poprvé izolován v cisté form v roce 1898, první syntetická výroba se datuje rokem 1930. Capsaicin obecn podporuje zazívání - zlepsuje sekreci zaludecních sáv a prokrvuje sliznice. Podle posledních výzkum je tato látka úhlavním nepítelem nasycených mastných kyselin, snizuje hladinu cholesterolu v krvi, lidov eceno "cistí krev". Vdci pedpokládají, ze mensí pocet chorob srdce a cév u jizanských národ souvisí práv s úcinkem capsaicinu. Stovky lékaských studií v posledních letech potvrdily vliv capsaicinu na zmírnní projev artritidy, na snízení srázlivosti krve a tím snízení nebezpecí infarktu, na snízení píznak lupénky. Pouze na zacátku jsou práce ovující vliv capsaicinu na potlacení zhoubného bujení. Nebojte se proto pálivých paprik, ani tch okrasných. Zacnte s nimi ale pomalu. A pozor, capsaicin je návykový a postupn budete vyzadovat jídla pálivjsí a pálivjsí. Ovsem na rozdíl od jiných návykových látek tato vasemu tlu prospje. Pálivost se u paprik mí v tzv. SHU jednotkách (Scoville Heat Units). Vtsina zeleninových odrd vykazuje hodnoty 0 - 100 SHU, cistý capsaicin na druhém pólu spektra má 15.000.000 SHU. Mezi tmito mezními hodnotami se pohybuje sortiment pálivých paprik. Skupiny odrd JALAPENO mají 2.500-5.000 SHU, TABASCO 30.000 az 50.000 SHU a HABANERO 200.000 az 300.000 SHU. Okrasné tykvicky pokryjí pdu a kdyz jim minimáln pomzete, zakryjí i nevzhlednou zídku nebo plot. Vyznacují se malými barevnými plody, které se vhodn uplatní pro podzimní dekoraci v kosících a osatkách. Vtsina z nich patí

k druhu tykev obecná (Cucurbita pepo). Odrdy ´MINI TURBAN´ nebo ´HOKKAIDO´ se ale adí k tykvi obrovské (Cucurbita maxima), i kdyz velikost jejich plod má daleko do obích rozmr. Odrda ´TRNOVÁ KORUNA´ svým tvarem pipomíná známé patizony. Stejn jako ony je jedlá a dá se vyuzít ke konzumu v mladém stadiu, dív nez se stane slupka plodu tvrdá. Stejn je to s kultivarem ´KACENKY´ - v USA jsou tyto plody se zahnutým krkem oznacovány jako "crookneck" a v popularit se vyrovnají cuketám. Mladé plody jsou skutecn chutné. Nkteré odrdy drobných okrasných tykvicek - dvoubarevné "hrusticky" nebo malá "vajícka", ale mají krev pvodních druh, hlavn Cucurbita texana. Tyto plody obsahují vysoký podíl hociny cucurbitaceinu, píbuzné hocinám které se nacházejí ve starsích odrdách okurek. Nemusíte se ovsem bát otravy, plody jsou tak hoké, ze jsou skutecn nepozivatelné. Hranice mezi okrasnou a jedlou tykví se úpln stírá u odrdy ´GIGANTE´. Její oranzové kulaté plody jsou ideální na vyezávání pro stále populárnjsí svátek Halloween. Duzina je ale jedlá, dá se konzervovat, péct i upravit na rzné pívaky. Okrasné okurky jsou novinkou minulého roku. Jsou to liány dorstající 150 - 180 cm s drobnými, jemn trnitými plody. Okurka jezek (Cucumis dipsaceus) má oválné, 6 cm dlouhé plody s jemnými lesklými bodlinkami. Angerstová okurka (Cucumis myriocarpus) zaujme drobnými, pouze 3 - 4 cm velkými plody tmav zelené barvy se svtle zeleným podélným pruhováním. Kastanová okurka (Cucumis africanus) má plody oválné, tmavohndé a bodlinaté. Bodliny jsou kontrastní, svtle hndé. I kdyz patí do rodu Cucumis a jsou píbuzné nasim nakládackám, ani jedna z tchto okurek není vhodná k jídlu. Jedlé plody má pouze jedna - angurie (Cucumis anguria). V Jizní Americe se pstuje jiz po staletí a nkdy je nazývaná jezatý meloun. S melounem vsak nemá mnoho spolecného. Plody jsou velké jako holubí vejce, na povrchu poseté mkkými ostny. Mladé a svzí, svtle zelené plody jsou velice osvzující. Lze je nakládat jako okurky do slad-

kokyselého nálevu, na zimu se dají uchovat i nasolené. Tato dekorativní rostlina se dá pstovat i v nádobách. Sami vidíte, ze velká vtsina okrasných zelenin je jedlá. Posute tedy ve svých myslích dlení zahrady na okrasnou a uzitkovou a zkuste tyto dv funkce jedné zahrady propojit. Uvidíte, ze budete mile pekvapeni. Ing. Peter Gajdostin, SEMO Smrzice

ZEMPISNÝ PVOD ODRD SLIVONÍ

Botanický rod slivoní je siroký. Patí do nho i broskvon, meruky, tesn a visn. Nás orientacní pehled se bude týkat pouze "modrých peckovin", tedy svestek, polosvestek, renklód, slív, mirabelek a myrobalán. Ze mezi modrými peckovinami se vyskytují i odrdy s plody zelenými, zlutými, cervenými, ci fialovými, je obecn známo. Mezi ovocnái zájem o slivon rychle vzrstá. Nejváznjsí choroba slivoní - sarka zlikvidovala i u nás tisíce strom. Ve slechtní nových, tolerantních (i infikované normáln plodí) odrd nasi slechtitelé zaostali. Ze zahranicí se k nám dostávají stále nové odrdy, o kterých se jen obtízn získávají informace. Odrd, se kterými se mzeme setkat, je tém stovka. Vtsina patí k polosvestkám, lákavého vzhledu a dobré chuti. Pesto stará dobrá svestka domácí zstává v chuti nedostizená. EVROPA Ceská republika: Altanova (r) Amálka (HL 703) Dwarf (HL 902) Hamanova (s) HD - 1 (Janoska, Velká n.Vel.) Preston (ps) (Matejsek) Stáa (HL 619) Svestka domácí (s) Tchobuzická (ps) Vakova Chrudimská (s) Viola (Hajducek) Vítek (Sehnal, Kunstát) Slovensko: Klar (my)

61

Klaret (my) Klasik (my) Nmecko: Bella mira (m) Elena (s) Ersingenská (s) Felsina (ps) Haganta (ps) Hanita (ps) Jojo (ps) Katinka (ps) Lützelsachsenská (s) Miragrande (m) Ortenauer (s) Presenta (s) Rheingold (r) Ruth Gerstetter (s) Sanktus Hubertus (s) Tipala (s) Top (ps) Topend (s) Topfirst (ps) Topfive (ps) Topgigant (ps) Tophit (ps) Topimun (ps) Topking (ps) Topper (ps) Topstar (ps) Toptaste (s) Voyaguer (s) Wagenheimova (ps) Zimmerova (ps) Francie: Bryská (s) Mirabelka Nancyská (m) Oullinská (r) Wazonova (r) Zelená renkloda (r) Anglie: Malvazinka (s) President (ps) Reine Victoria (r) Itálie: Vlaska (s) Srbsko: Cacanská lepotica (ps) Cacanská najbolja (ps) Cacanská raná (ps) Cacanská rodná (ps) Valjevka (s)

62

Bulharsko: Gabrovská (ps) Rumunsko: Carpatin (ps) Ialomita (s) Pitestan (ps) Tuleu Gras (s) Polsko: Nectavit (s) Promis (s) Ryngla Ulena (= Oulinská) (r) Slivo- nektarin Slivo-tese Tolar (s) Vengierka (= Svestka domácí) (s) Ukrajina: Obilnaja (my) Zurna (my) Maarsko: Anna Spät (ps) Belgie: Belgická zlutá (s) Svédsko: Herman (ps) Jubileum (ps) Opál (s) SEVERNÍ AMERIKA USA: Amers (ps) Bluefree (ps) Earliblue (ps) Empres (ps) Oneida (ps) Ontario (r) Stanley (ps) Weeblue (ps) Kanada: Valor (ps) Verity (ps) ASIE Japonsko: Unika (r) Vysvtlivky: s - svestka, ps - polosvestka, s - slíva, r - renklóda, m - mirabelka, my - myrobalán (Hajducek) - udrzovatel odrdy (Velká n.Vel.) - místo udrzování odrdy Ladislav Zahradník, Ovocnáská komise RR CZS

SPECIFIKA EZU PECKOVIN

Motto: "Úbytek ovocných devin (strom) na venkovských prostranstvích, podél cest nahrazujme vysazováním ovocných strom na své pd, na zahradách u dom a stavení." Péce o ovocný strom pomáhá zapomínat na pracovní vyptí v bzném zivot, posiluje lidský organismus, ukliduje dusi a plody stromu posilují nase zdraví. ez ovocných strom vychází z biologických hledisek tchto rostlin, která se lisí u jednotlivých skupin (jádroviny, peckoviny apod.). Odlisnosti jsou i uvnit jednotlivých skupin, v tomto textu jsou probrány odlisnosti (specifika) u ezu peckovin. Broskvon Kazdorocní ez je nutností, broskvo plodí na jednoletém dev a musí kazdý rok vytváet dostatecn dlouhé letorosty. Základní podmínkou úspsného uplatnní ezu je silná rstová kondice strom. ez na broskvoni se musí provádt ezem za pupenem nebo na vtevní krouzek na hladko a bez pahýl, vsák atd. Rány vzdy ihned zatíráme balzámem, vtsí stpaským voskem. Od zacátku roku se u broskvon zamujeme na tyto zásahy ezu: ez po výsadb stromku Kupovaný stromek ze skolky by ml mít stední výhon a 3 - 4 postranní výhony. ez po výsadb provádíme vtsinou vzdy az po pli bezna. Pokud chceme vypstovat kotlovitou korunu, vyízneme stední výhon az na první spodní postranní výhon. Tento první postranní výhon zakrátíme na dva pupeny, vzdy na spodní pupen otevírající korunu. Druhý spodní výhon zakrátíme dle výsky rstu na dva az ti pupeny, na spodní pupen. Tetí výhon dle polohy na stromku zakrátíme podle poteby na ti az ctyi pupeny, poslední na pupen ven z koruny. Pi koupi stromku je nejlepsí odstup výhon na stromku 10 - 15 cm. Rasící pupeny na kmínku odstraujeme. Na jae ezem upravujeme stromky sázené i na podzim. Tento silný ez po výsadb je nutný pro zdárný rst.

ez v dob nakvétání, kvtu, nebo na malé pldky Vsechny narostlé letorosty z loského roku, jak na plodném obrostu, tak na koncích kosterních vtví nebyly jest zakráceny a pichází doba úpravy ezem.V dob kvtu se provádí ez výchovný u mladých stromk do pti let a na starsích ez udrzovací. Ve výchovném ezu se hlavn vnujeme zapstování silných kosterních vtví, které unesou pístí úrody ovoce. Naplánujeme nejcastji ctyi kosterní vtve, které se mohou jest rozdvojit do volných prostor. Úhel kosterních vtví udrzujeme okolo 45E. Ve výchovném ezu kosterní vtve udrzujeme v rovin, vzdy ezem na úrove nejslabsí vtve, aby zesílila jako ostatní. Nezapomínáme dbát celou dobu výchovného ezu na plodný obrost, který nám vyrstá po celé délce kosterních vtví. V dob kvtu ezeme 50 % plodného obrostu na 3 rstové pupeny, aby z nich narostly letorosty na plodnost v pístím roce. Druhých 50 % plodného kvetoucího obrostu necháme v délce 30 az 50 cm dle rstu stromu. Vzdy na konci zakrácení plodného výhonu musí zstat rstový pupen. Zesnulý ovocná pítel Kst ezal onu druhou polovinu plodného obrostu na 4 - 6 kvtních rzic s koncovým rstovým pupenem - toto esení je pro zacátecníky velmi dobré. Z plodného obrostu odstraujeme jalové výhony. Na zastizeném 30 az 50 cm dlouhém výhonu po probírce necháme broskve rozmístné od sebe okolo 10 az 15 cm. V tomto období ezu v kvtu probíhá téz ez udrzovací od pátého roku zivota stromku az do stárnutí stromku, kdy pichází ez zmlazovací. V dob udrzovacího ezu rst jiz není tak silný, protoze máme plnou plodnost. Zde se staráme zrovna tak jako ve výchovném ezu o pokracování rstu kosterních vtví pi jejich prodluzování. Stejn tak se staráme o plodný obrost po celé délce kosterních vtví. Opravný ez po zmrznutí kvt a v dob zmlazování broskvoní: Po zmrznutí kvt broskvoní v daném roce musíme opravným ezem po odkvtu strom vrátit plodný obrost az na ti rstové pupeny. Pokud jsou na výhonu napíklad dva rstové pupeny a pak nkolik zmrzlých

63

kvt, teba jiz opadaných, ezeme na tyto dva rstové pupeny. Na plodném obrostu se nesmí zbytecné ponechávat na výhonech "vyholený" prostor. Plodný obrost se neustále musí zmlazovat a navracet ke kosterní vtvi. V tomto období je mozné provést zmlazovací ez starých strom. Provádíme ho v dob, kdyz narstají malé pldky, nebo po zmrznutí kvt. V této dob zacnou vyrázet nové letorosty. Kdyz dosáhnou délky asi ti centimetry, zacínáme zmlazovat. Staré stromy broskvoní, pokud mají zdravý kmen a základ kosterních vtví, mzeme hluboko zmlazovat az o 80 % koruny. Zmlazování se provádí k zmínným 3 cm narostlých letorost. Nebo zmlazením v této dob sesazujeme korunu stromu teba o 30 % sesazením na spodní odbocující výhon, který smuje ven z koruny. Bzné zásahy bhem vegetace (cerven-srpen) si objasníme na píkladu: Zpomalujeme rst perstajících konkurencních letorost u prodluzujících kosterních vtví jejich zakrácením. Plodný obrost, pokud má snahu zesilovat, prodluzovat do vtví, musíme zakrátit, zpomalit rst. Odstraujeme svislé výhony (vlky), nevhodn vyrstající letorosty, také kizující, zahusující, zaschlé letorosty atd. ez po ukoncení rstu letorost, v okrajových oblastech az v pli záí Zapamatujme si, ze v záí nezakracujeme letorosty narostlé bhem roku! Nové letorosty ezeme az v kvtu! V záí odstraujeme odplozené výhony, staré devo a pokud jsme nedlali ez bhem vegetace, tak také jiz výse zmínné výhony. Význam ezu broskvoní v záí spocívá v tom, ze popsaným zpsobem udláme prklest a máme mensí korunu na postiky na kadeavost. U merunk se od zacátku zamíme na tyto zásahy ezem: ez po výsadb meruky. Pi výsadb meruky, která se nyní provádí jak na podzim, tak na jae, vzdy upravujeme ezem korunku stromku az v beznu, kdyz se zacnou zvtsovat, probouzet pupe64

ny. U stromku sázeného na podzim letorosty v korunce zakracujeme o 50 %, terminální výhon bude nejvýse. Stromek meruky sázené na jae musíme více zakrátit stejným zpsobem, az o 65 %. U vsech peckovin s výjimkou broskvoní je dobré zachovávat terminální, stedový výhon. Zachovává pirozený rst stromu, zabrauje rstu svislých výhon, vlk, ovlivuje výse výnos, prodluzuje zivotnost stromu. Terminální výhon a jeho rst ukoncujeme ve výsce 3 - 4 metr a sesazujeme ho ezem na spodní odbocující výhon. ez v dob nakvétání, kvtu, po odkvtu V dob nakvétání se zamujeme na výchovný ez mladých strom a udrzovací ez v dob plné plodnosti. Dále na zmlazovací ez pi stárnutí stromu. Pi výchovném ezu se staráme o zapstování silných kosterních vtví, které unesou plody merunk. Výchovný ez a jeho provedení je popsáno u odlisnosti ezu broskvoní, ale u merunk je nutné respektovat tato specifika: Kosterních vtví mze být více - okolo sesti. U merunk kosterní vtve vycházejí z genetické spirály na terminálním výhonu do rzných stran, asi po 15 - 20 cm od sebe. Kmínek je u merunk vhodnjsí delsí, nez jeden metr, aby nedocházelo k poskozování kvt vlivem pízemních mrazík. Po celé délce kosterních vtví zapstováváme plodný obrost, který by neml perst pes 30 cm. Tento plodný obrost neustále zmlazujeme, aby byl co nejblíze ke kosterní vtvi. U udrzovacího ezu se hlavn zamujeme na pokracování rstu hlavních kosterních vtví a zmlazování plodného obrostu. Vse se dje pi vyrovnaném rstu, optimální délce pírstk okolo 25 cm a plné plodnosti stromu. V této dob po odkvtu provádíme i ez zmlazovací. Dáváme pozor - u merunk mzeme korunu stromu sesadit ezem jen o 30 %, aby nedoslo k soku a následné mrtvici. Korunu stromu sesazujeme vzdy na spodní odbocující výhon, smující ven z koruny. Meruka má plodnost na nových letorostech jako broskvo, ale kvty pirstají jest na kyticových krátkých výhonech.

ez na plodnost v cervnu Kolem tetího roku zivota stromu meruky pistupujeme na tzv. Sittv ez plodného obrostu v cervnu. Ten se provádí jen na nových letorostech, které vyrstají z kosterních vtví. Jestlize lze pedpokládat, ze nové letorosty mohou narst do konce srpna asi 30 cm, tak pi polovicní délce asi 15 cm konec letorostu s rstovým koncovým pupenem odstraníme. Tím docílíme, ze na zakráceném letorostu vyrazí píkladn jeden az ti nové krátké letorosty plodného obrostu. Tyto letorosty dalsí rok pozdji vykvétají a mají moznost se uchránit jarním mrazíkm a zvysují úrodnost stromu. Vzdálenost kosterních vtví od sebe u merunk se doporucuje kolem 80 cm, aby na nich byly rukávy plodného obrostu. ez bhem vegetace (6.-8. msíc) V msíci cervnu az srpnu provádíme stejné úkony jako u broskvoní. U merunk se jedná o zásahy hlavn u mladých strom. Odstraování svislých výhon bhem vegetace je nutné, aby pozdji nezahusovaly koruny strom. Svisle rostoucí výhony, pokud máme málo plodného obrostu v daném míst, je mozno - pokud jsou krátké a ohebné - vyvazovat do vodorovné polohy. U peckovin nepouzíváme ez na patku jako u jabloní! ez v záí V oblastech okolo 250 m nadmoské výsky provádíme tento ez hlavn u starsích strom merunk jiz od zacátku záí. Jedná se hlavn o druhou moznost ezu pro ovocnáe, drobné pstitele kteí potebují rozlozit práci na zahrad na více termín ezu. Jedná se tak o druhou etapu udrzovacího ezu. U strom, které nebyly udrzovány kazdorocním ezem, provádíme hlavn prklest. Ale kazdorocní ez u peckovin je nutností, jinak plodný obrost perstá do podoby vtví 2. ádu! V tomto období v záí se hlavn zamujeme na zakrácení odplozeného plodného deva. ez provádíme na nkteré nov narostlé letorosty, které jsou co nejblíze ke kosterní vtvi. Plodný obrost udrzujeme mladý jako u broskvoní, ale nenecháme ho delsí, asi 30 cm. V tomto období neezeme tak, aby vznikaly velké

ezné rány, (rána by mla být nejvýse do prmru 3 - 6 cm.). Tyto zásahy necháváme az na ez po odkvtu, ale pi kazdorocním ezu by u peckovin nemlo docházet k ránám nad 6 cm v prmru. Stromy ocistné od výhon, které tam nepatí, jsou pipravené na zimu a na chemickou ochranu ped kvtem a to na postik na ochranu ped pozdními mrazíky a na moniliovou spálu. Tese Od zacátku roku se zamujeme na zásahy ezem: ez po výsadb stromku. Pi výsadb stromku tesn postupujeme stejn jako u merukového stromku, kmínek tesn by ml být okolo 1 metru. ez v dob rasení, nakvétání V dob rasení pupen provádíme u tesn ez výchovný a u stromku v plné plodnosti ez udrzovací. Ve výchovném ezu u tesní zapstováváme kosterní vtve pod úhlem 45E. Zakracování kosterních vtví vzdy provádíme od nejslabsí kosterní vtve, kterou podle síly upravíme. Ostatní silnjsí vtve zakrátíme do rovnováhy s tou zakrácenou vtví nejslabsí. Terminální, stedový výhon potom zakrátíme okolo asi 20 cm vysoko nad kosterními vtvemi. Vznikne nám úhel zakrácení koruny okolo 120E. V prvních letech uz na kosterních vtvích vzniká plodný obrost, který - pokud by zahusoval korunu stromku - zakracujeme. U tesní hlavn na podnozi ptácnice nesmíme dovolit nkteré kosterní vtvi, aby rostla pod vzpímenjsím úhlem. Vznikl by tzv. dvoják terminálního výhonu, vidlice. U tesní a téz u merunk dochází u dvojáku k prasknutí v míst terminálu. Vytváíme pirozený tvar s vedoucím stedním výhonem. Kosterních vtví udrzujeme asi pt. Nyní uz máme slabji rostoucí podnoze typu P-HL-A a PHL-B, nebo Gisela 5, které narostou podle pdních podmínek do výsky 3 az 4 metr. Terminální (stední výhon) nemusí u peckovin rst jako svícka, ale mze se vychylovat do strany. Plodný obrost u tesní mze být delsí, az 50 cm, ale nesmí zahusovat korunu, kizovat výhony a perstat do vtví

65

dalsího ádu. Tesn jsou svtlomilné, udrzujeme korunu dostatecn svtlou s pravidelným rozvtvením. U tesní stací pírstky nových letorost 15-20 cm. Kazdorocn musí být obnova mladého deva v korun. ez zmlazovací, v dob zacínajícího rstu nových letorost Starsí stromy mzeme zmlazovat az o 40 % objemu koruny strom. Vtsí zmlazení mze vést k odumírání cásti koen. Lépe je zmlazovat postupn, vzdy sesazením na spodní odbocující vtev, na výhon, který smuje ven z koruny. Rány po ezu by nemly mít vtsí prmr ezné plochy nez 6 cm, aby rána vytváela hojivé pletivo kalus. Pokud máme tese na podnozi ptácnice, která narstá do velké výsky, je dobré zmlazovat kazdé 3 roky pi sklizni. Zmlazujeme odíznutím hoejsích vtví s tesnmi, které nejdou ocesat, ovoce oceseme na zemi. Rány po zmlazení zatíráme stpaským voskem, aby devo nepraskalo. Mensí rány po ezu u peckovin zatíráme stromovým balzámem. ez v dob vegetace (cerven - srpen) provádíme hlavn u mladých stromk, jako u broskvoní a merunk. ez v záí Kdyz stromy ukoncují ukládání zásobních látek do vtví a koen, je vhodná doba pro druhou moznost prklestu strom tesní. U mladých strom necháme ez na jaro, u starsích tesní mzeme dát strom ezem, prklestem do poádku. Pokud dáme strom do poádku, na jae odstraujeme jen odumelé výhony. Na jaro necháme téz ez, pi kterém by vznikaly vtsí prmry rány nez 3 az 6 cm. Vise ez po výsadb stromku. Visn máme rstov rozdleny na pevislé rostoucí (´Morela pozdní´) a na visn s pirozeným vzpímeným rstem (´Favorit´). U pevisle rostoucích visní mzeme zapstovat kotlovitou korunu tím, ze pi výsadb odstraníme stední výhon a ponecháme 3 kosterní výhony, které pipravíme pro budoucí rovnováhu kosterních vtví. Samozejm vzdy vysazené stromky zastihneme az se za66

cnou zvtsovat pupeny. Visn s pirozeným, vzpímeným rstem, kterých je nyní vtsina, pi výsadb zapstováváme, jak je popsané u meruky. U obou zpsob ezu ezeme u stromk, vysazených na podzim, asi 50 % výhon, u vysázených na jae asi 65 % výhon, vzdy na pupen, smující ven z korunky stromku. ez visní v dob rasení, nakvétání. U visní, rostoucích pevislým zpsobem, zapstováváme korunu stromu jako u broskvoní, aby kosterní vtve byly pevné a s dostatecným plodným obrostem. Kdo kazdorocn nezakracuje plodný obrost, peroste mu do tzv. "bic" - vyholených výhon, které rostou k zemi. Na konci jsou potom 10 cm krátké plodné letorosty. U starsích strom je vidt, kde vznikla chyba visn byly cesány trháním a u visní se vytrhly rstové zárodky nových letorost. Tyto pevislé výhony visní (´Morela pozdní´) se musí sklízet odstíháváním plod. Potom se musí takto dlouhé výhony (bice) navracet smrem, na nkterý výse polozený letorost nebo rstový zárodek, který je nejblíze ke kosterní vtvi. Visn pirozeného tvaru se stedním výhonem zapstováváme a udrzujeme podobn, jako u tesní. U visní je mozné nyní jiz zvolit podnoz slabji rostoucí, jako u tesní. ez zmlazovací v dob zacínajícího rstu nových letorost. Visn zmlazujeme stejným zpsobem jako tesn. Pokud peckoviny ezeme kazdorocn, dochází k zmlazování plodného obrostu stále. ez v dob vegetace (cerven - srpen) provádíme hlavn u mladých strom. Vnujeme se stejným zásahm jako u broskvoní. ez v záí uplatujeme hlavn u starsích strom, kde provádíme prklest a práce ezem jako v dob rasení. Úpravu mladých strom ponecháme na jaro - pokud nemají odumírající výhony. Veskeré peckoviny ped zimou by mly být oseteny, ocistny od vsech klejotok, ran, jak bylo popsáno u broskvoní.

Slivo Také u slivon rozdlujeme casov zásahy ezem od zacátku roku odbobn: ez po výsadb stromku. Pi výsadb stromku slivon postupujeme stejn jako u merukového stromku. U slivoní je nejlepsí kmenný tvar ctvrtkmen. Korunka by mla být pyramidální, s úhlem kosterních vtví koruny nahoe 120E. ez v dob rasení az nakvétání. U slivoní provádíme téz ez výchovný a udrzovací. Musíme dbát na zapstování pevných kosterních vtví, postupujeme obdobn, jako u tesní. Plodný obrost na kosterních vtvích a terminálu by neml perstat pes délku 30 cm. U slivoní mzeme zapstovat bu korunu pirozenou, kdy na stedním výhonu kosterní vtve vyrstají v odstupech okolo 20 cm na genetické spirále, nebo strom s korunou patrovou, kdy spodní patro od patra hoejsího vymezuje asi 120 cm odstup. V patrové korun pstujeme ve spodním patru ctyi kosterní vtve, v hoejsím patru jen ti. U obou tvar koruny musíme po celé délce kosterních vtví zakracovat plodný obrost. U svestek si musíme zapamatovat, ze na kazdém letorostu u konce je koncový pupen, který umozuje prodluzování letorost. Dále pod ním jsou dva konkurencní pupeny se silným rstem a musí se ezem potlacovat. Dále je na letorostu 4 - 5 pupen, které jsou rstov jiz mén intenzivní, sestý az sedmý pupen nemusí dát vznik zádnému rstu. Proto staré stromy svestek bez ezu plodného obrostu jsou jako perostlá houstina, uvnit plná proschlých vtvicek. U vsech peckovin rozvtvený obrost zmlazujeme na mladsí rozvtvení. U renklód a polosvestek musíme nutn plodný obrost zakracovat, jinak stále prodluzuje rst. Pokud u peckovin není korunka stromu hodn prosvtlena, nevyrází ve strom nový mladý plodný obrost. ez zmlazovací v dob zacínajícího rstu nových letorost Jelikoz zmlazování plodného obrostu provádíme kazdorocn - jinak peroste casto do vtví - zamujeme se hlavn na snízení koruny stromu - kosterních vtví a stedního výhonu. Pokud bychom zmlazení

ezem provedli silné, mohlo by dojít k odumení cásti koen ale i k odumení svazk pletiv v kmenu stromu. Proto odebíráme do 40 % vtví v korun stromu a to sesazením kosterních vtví ezem na spodní odbocující výhony ven z koruny. Peckoviny bychom mli udrzovat do výsky stromu tak vysoko, kam dosáhneme z hliníkových staflí se sedmi pícky a výsuvným zebíkem. ez v dob plné vegetace (6.-8. msíc) Hlavn prohlízíme mladé stromy a zastipujeme, neboli zpomalujeme v rstu konkurencní letorosty na kosterních vtvích a letorosty, které na plodném obrostu mají snahu nadmrn rst. Odstraujeme nevhodné letorosty, které zahusují nebo rostou dovnit koruny, svislé letorosty, vlky. Dále kizující, nemocné, odumelé, zalomené letorosty. ez po sklizni plod v záí az v íjnu V této dob nesmíme ezat silnjsí vtve, nez 3-6 cm v prmru, coz je jest hojitelná rána u peckovin az na jae. Zamíme se hlavn na starsí stromy, mladé stromy ponecháme az na dobu rasení. ez provádíme stejný jako v dob rasení, az na uvedené výjimky. Takto upravené a osetené stromy jsou pipravené na jarní ochranné postiky a na pípadné psobení mrazu v zim. Rány vtsí nez jeden cm by mly být oseteny stromovým balzámem. Jaroslav Kraus, ÚS Praha-východ

VÝSADBA OVOCNÝCH STROM

v oblastech s vysokou hladinou spodní vody, na nepropustných, tzkých pdách. Kazdý, kdo Vám radí se sázením stromk, doporucuje urcité stanovist. Zpravidla pimen vlhké, stedn tzké, propustné pdy a podle toho, o jaký druh stromu jde, tak i výsku hladiny spodní vody. Na mén kvalitních stanovistích doporucí snad jen rybízy, angresty, maliny, jahody a zeleninu. Pesto se mohou sázet ovocné stromy i na mén vhodných místech, nemáme-li moznost lepsího esení. Rozhoduje výbr odrdy, podnoze, velikost a tvar otvoru na sázení, svazitost pozemku, moznosti drenáze.

67

Výbr odrd by ml být v souladu s klimatickou charakteristikou stanovist. Takové, které v daném míst vyzrávají jen na dobrém stanovisti, nejsou vhodné. Vlhké pdy se he prohívají, proto by se na nich mly pstovat ty odrdy, které mají spíse kratsí vegetacní dobu, díve dozrávají, vyzrávají ve dev, díve ukoncují vegetaci... Na jae totiz rasí pozdji, na podzim nechtjí usínat, mají totiz stále dostatek vody a nejspíse i zivin. Napíklad ´Matcino´ vyzrává ve dev pozd, dík tomu namrzá i na dobrých stanovistích. Dalsí jablon trpí rakovinou,... Myrobalán na mokrých pdách siln narstá, oddaluje plodnost. Ptácnice trpí klejotokem,.. V nejhorsím stavu bývaly na podmácených pdách odrdy ´Spartan´, ´Bláhovo oranzové´, ´Ontario´, ´Stark Earliest´. Z novjsích ´Sampion´, ´Sparjon´. Tím, jak je v posledních letech výrazné sucho a pstují se jablon na slabých podnozích, není vliv podmácení v "tradicních" polohách tak vidt. Z podnozí nejlépe vychází mlko koenící typy u jabloní, kdoulo u hrusní, vegetativn mnozené a slab rostoucí semenné podnoze pro tesn a slivon, broskve, meruky. U jabloní i ostatních druh ovoce je mozné pouzít u vyssích tvar i semenác, ten je také odolný (i kdyz koení hluboko). Tradicní je výsev, nebo výsadba velmi mladých semenác na místo urcení, jejich následné stpování. Semenác si v míst "lépe zvyká", rozkládá své koeny v rzných hloubkách. Obavy z pozdního vyzrávání deva zejména na semenácích mze cástecn snízit i pozdn letní ez. Zabrání prorstání výhon, které zpravidla pichází v úvahu po teplém a suchém lét ukonceném destivým záím. Bzn se doporucuje kopat velké a hluboké díry, naplnit je kvalitním substrátem a sázet odolné, bujn rostoucí, hloubji koenící podnoze. Jsem pesvdcen o tom, ze takový zpsob není nejlepsí. Koeny se stahují za zivinami do hloubky a v dob, kdy trvá delsí srázkové období jsou zcela utopené pod vodou, která se stahuje do dr na rovném pozemku. Stromy trpí rakovinou, velmi spatn se jim hojí rány po ezu. Naopak mlká výsadba, ci dokonce výsadba nad povrch a dosypání "kopecku" pomáhá stromu pezít bez vtsích problé68

m. Otvor vytvoíme sirsí a hluboký jen 20 cm, nad povrch dosypeme 10 cm substrátu, pípadn více, to ale musíme vhodnou obrubou zajistit navrsenou zeminu. Koeny se rozprostou co nejpeclivji do síky, v rzných hloubkách. Proti vysychání horní vrstvy je teba zalévat, nakrýt rvek mulcem z kry, hoblin, trávy. Pokud stromy obcas pihnojíte formou zálivky, koeny se rozprostou od hloubky tém nulové az po dno vykopané jámy. Rozlození koen také ovlivní aplikace déle rozpustných hnojiv, jako je Silvamix. Pokud dáváme tablety stále do stejných míst, budou se koeny za nimi natahovat a to jak do zamýslené hloubky, tak i do vhodné vzdálenosti od kmínku. I kdyz dlouho prsí, mají takové stromy koeny ve vod jen v malé míe. Pro takto sázené stromy je bezpodmínecné umístní trvalé opory. Dává se z té strany, ze které kmínek stromu ohívá únorové a beznové slunce. Uzití drenáze je mozné jak na svazitém, tak i na rovinatém terénu. Na svahu mze být díra na sázení vtsí, ale musí být u ní odvod vody z vykopané jámy. Stejn tak na rovin lze odvést vodu z hloubji kopaných jam. Jáma 40-45 cm hluboká by mla mít drenáz cca 30 cm pod povrchem. Aby mla význam, musí být drenáz svedena do studny, ze které je teba nateklou vodu odebírat, cerpat. Pokud chcete mít solidní "velké ovoce" i v horsích pdních podmínkách, nenechte se odbýt slovy, ze to nejde. Cest k úspchu je nkolik, stací jen vybrat tu nejlepsí pro Vás. Nco o drenázích Moderní je pouzití tzv. husích krk. Velmi dobe a rychle odvedou pebytecnou vodu, ta se v míst nijak nezdrzí. Musí se u nich dodrzet bu vodorovné ulození nebo velmi mírný spád. Pomalejsí odvodnní umozní drenáze podle starých recept. Do rýhy potebné hloubky se dá vrstva 10 cm hrubého, lomového kamene, na nj asi 5 cm kacírku a zasype se to zeminou. Dalsí, stará metoda spocívala ve vyrobení drenáze ze svazk prut, (prmr vrstvy cca 10 cm). Na tuto vrstvu pijde zase vrstva kacírku a zem. Takové drenáze se dlaly jest zacátkem minulého století a fungovaly i v 80.

letech, tedy po 50-60 letech. Neplatilo pro n, ze by se ucpaly, ze by pi nepesném polození vodu nevedly. Nestalo se u nich jako u drenázek, ze by se hnuly a zanesly, nestalo se jim nco podobného jako kdyz se njaká spatn vypálená roura rozpadla a zem drén v tom míst zanesla, ze by zarostla koeny,... Pruty v zemi zstávají velmi dlouhou dobu, dík stálé vlhkosti. Pi rychlém odtoku se ztrácí z pdy ziviny, zejména dobe rozpustný dusík. Musí se po kazdém delsím srázkovém období doplovat. Zejména po mokré a málo mrazivé zim, déle trvajících destích v první polovin léta. Rychlý úbytek zivin je vtsí, kdyz se hnojí klasickými hnojivy - granulemi typu NPK, jednoslozkovými hnojivy. Jiz jmenovaný Silvamix a dalsí hnojiva, která se rozpoustjí pomaleji (Osmocote, ...), velkému úniku zivin brání. Také pouzívání organických hnojiv, kompostu snizuje ztráty. Ziviny se vází do humusu, pechodn i do tl mikroorganism, nejsou (zjednodusen eceno) voln v pd, aby je voda vyplavila. Draslík a fosfor se tak rychle do volné vody neuvolují a nevymývají. Nevím jestli to platí doslova, ale pro pohyb tchto zivin v pd jsme mli na skole formulku. Dusík za rok procestuje v pd 30 cm do hloubky, draslík 3 cm a fosfor 3 mm. Mozná ze to není ideáln pesné, ale pro orientaci v bzných podmínkách by to mohlo stacit. Ing. Ivan Dvoák

pozornost. Co je toho pícinou? Díve nez se tuto otázku pokusíme zodpovdt, je úcelné ozejmit nkolik základních pojm. Vymezení pojm Klej (rostlinná guma, klovatina) - lepkavá prsvitná nebo svtle zlutá guma tvoená slozitými cukry (heteropolysacharidy). Ve vod gumy bobtnají nebo jsou rozpustné. Lze je clenit na dv skupiny: gumy pirozen se tvoící nap. ve dev strom rodu Acacia a pi poranní vytékající na povrch (arabská guma) a ranové gumy, které se vytváejí v reakci na poranní a jiné stresy. Tvoí se ve dev, ke a plodech nkterých peckovin. Základní jednotkou rostlinných gum je celulóza a hemicelulóza. Klejotok (gumotok) - je klej, který pomalu vytéká na povrch rostlin a na vzduchu postupn tuhne a tvrdne; a název pro píznak naruseného zdraví projevující se zejména u peckovin i jiných devinných rostlin (nap. u hlosiny úzkolisté). Gumóza - je abnormální tvorba rostlinných gum následkem naruseného zdraví rostlin; a soucasn název pro narusení zdraví rostlin s píznakem klejotoku/gumotoku. Pryskyice pírodní (rezin, smla/smola): lepkavá tuhnoucí látka tvoená hlavn tkavými fluidními terpeny (uhlovodíky, alkoholy, aldehydy, ketony a karboxylovými kyselinami). Pryskyice mají specifickou vni podmínnou pímsí charakteristických olej. Ve vod jsou nerozpustné, rozpoustjí se v lihu a dalsích rozpustidlech. Tvoí se ve dev jehlicnan. Smolotok - pryskyice prýstící na povrch rostlin (obdoba klejotoku). Mízotok - nahndlá tekutina vytékající z korových mokvavých nekróz na kmenu a vtvích rzných devin, zejména listnatých. Má rzné píciny, nejcastji jde o psobení komplexu patogenních organism a nevhodných vnjsích podmínek. Rezinóza (smolnatní): je abnormální tvorba pryskyic zejména z kmen jehlicnatých strom (obdoba gumózy u peckovin); a také název pro narusení zdraví rostlin s píznakem smolotoku. Klejopryskyice - smísenina pryskyic a gum se znacnjsím mnozstvím pryskyic.

69

V dalsím textu pomineme problematiku smolnatní u jehlicnan a pozornost zamíme pouze na soubor jev spjatých s klejotokem peckovin. Závry, k nimz dospjeme u klejotoku, lze v obecné rovin vztáhnou i na smolotok. Píznaky spjaté s klejotokem Castý je výron kleje u tesní, merunk, broskvoní, svestek a slív. Kolem výtoku bývají pletiva porusena. Jako reakce na poranní se nejcastji objevuje na povrchu kmene, vtví a plod. Vytékající lepkavý prsvitný nebo svtle zlutý klej tuhne a tvrdne. Za vlhka klej nabobtnává, rozpoustí se ve vod a stéká po kmenech a vtvích. Spolu s výronem kleje se nezídka vytváí okolo místa poranní kalus, valovité zduení tvoené tenkostnnými málo diferencovanými (parenchymatickými) bukami. Pletivo kalusu vsak zanedlouho podléhá rozkladu. Opakuje-li se proces tvorby rozkladu a tvorby hojivého pletiva, vznikají otevené rány tercovitého vzezení s rozmanitými záhyby a rýhami, okrouhlého az lalocnatého tvaru, které objímající vtsí ci mensí cást obvodu kmene ci vtve. V otevených ranách se usazuje rzný hmyz a rzné saprofytické a poloparazické houby (fakultativní nekrotrofové). Postizené vtve postupn odumírají, strom chadne az úpln odume. Tvorba kleje v rostlinných pletivech Výronu kleje na povrch rostlin pedcházejí specifické procesy vzniku kleje ve vnitních pletivech, jejichz mechanismus není dosud uspokojiv objasnn. Klej se mze tvoit dvma protikladnými procesy: rozkladem buncných stn (viz definice kleje); nebo zvýsením produkce kleje v sekrecních bukách pokrývajících povrch dutin ci kanálk v parenchymatických devních a lýkových pletivech poblíz kambia (druhotného dlivého pletiva). Vzestup tvorby kleje rozkladem buncných stn je projevem rozkladných (degenerativních) pochod. Naproti tomu zvýsení produkce tvorby kleje v sekrecních bukách lze povazovat za proces obnovovací (regenerativní) nebo obranný. V soucasnosti zacíná pevládat názor, ze klej je rostlinami vylucován na ochranu ped vysusením poran70

ných pletiv a proti síení bakteriálních a houbových patogen. Podstata úcinnosti klejopryskyic v obranných reakcích postizené rostliny spocívá v tom, ze vyplní mezibuncné prostory, impregnují buncné stny a nkdy i vnitek bunk. Za pedpokladu, ze tvorba klejopryskyic je dostatecn rychlá, vytváí se neproniknutelná bariéra, která patogena izoluje od okolního zdravého pletiva. Mikroskopická setení svdcí o tom, ze usazeniny kleje obklopují ty zivé buky, které byly infikovány mikroorganismy. Nkdy mohou mít klejopryskyice schopnost znicit pvodce houbových chorob, avsak po ztuhnutí plní spíse funkci fyzikálního (mechanického) obranného mechanismu. Schopnost uzavít poranná, pípadn infikovaná místa závalem a nebo klejopryskyicemi kolísá podle druhu stromu, ale závisí také na jeho vitalit. Píciny tvorby kleje Abnormální tvorba kleje u peckovin byla v minulosti spojována s psobením nejrznjsích faktor. Mezi nimi se nejvtsí váha pikládala poranním zpsobovaným fyzikálními faktory (jako je mráz, silný vítr, krupobití), zivocichy (zejména hmyzem, mén casto hlodavci a zví) a cinností clovka (pi ezu, zejména silném, provedeném v nevhodnou dobu a nesprávnou technikou). O úzké vazb mezi poranním a nadmrnou tvorbou gum svdcí existence termínu ranové gumy. Zasáhne-li poranní lýko, mze to mít za následek omezení pohybu asimilát ke koenm. Castá a nápadná je tvorba kleje u strom peckovin napadených pvodci korových nekróz. Rzné typy klejopryskyic se vytváejí okolo nekrotických skvrn na vtvích a kmenech po infekci bakteriemi (Pseudomonas syringae pv. syringae a P. pv. morsprunorum) a houbami (Valsa cincta a V. leucostoma). Silné výrony kleje bývají rovnz na vtvích peckovin infikovaných houbou Stigmina carpophila (Clasterosporium carpohilum). Jako pícina tvorby kleje se uvádjí i jiné faktory, které narusují výmnu látkovou rostliny. Mohou to být urcité viry, nepíznivé stanovist, poskození herbicidy a mnohé jiné faktory.

JAK PROTI KLEJOTOKU PECKOVIN

Novodobé rostlinolékaství se mze chlubit mnoha nezpochybnitelnými úspchy v potlacování ady infekcních chorob, skdc a plevel. Neplatí to vsak pro vsechny pípady. Napíklad v soucasnosti doporucovaná opatení proti klejotoku peckovin a smolotoku jehlicnan se tém nelisí od tch, která se nabízela a byla k dispozici k pouzití jiz ped sto lety. Stejn jako v minulosti i dnes je efektivnost tchto opatení problematická. Pestoze se klejotok peckovin a smolotok jehlicnan bzn vyskytuje, v nejnovjsích píruckách na ochranu rostlin se této problematice nevnuje tém zádná

Klejotok plod casto vzniká následkem poranní hmyzem nap. pilatkou svestkovou u slivoní. Je klejotok peckovin choroba, porucha nebo projev obranných reakcí rostliny? Klejotok u peckovin mze být podmínn rozmanitými pícinami. Výtok kleje sám o sob není pícinou naruseného zdraví rostlin, nýbrz píznakem. Lépe eceno, je píznakem málo úspsných ci neúspsných obranných reakcí rostliny na poranní a jiné stresové faktory vnjsího prostedí. Nadmrná tvorba kleje u peckovin a její výtok na povrch rostliny je jev, který má urcité shodné rysy s horeckou u clovka. Horecka sama o sob není nemoc. Je to jedna z prvních reakcí organismu na infekci a má zásadní význam pro pekování infekce. Samotné snízení zvýsené teploty nevede k uzdravení organismu. A obdobn je tomu i u klejotoku peckovin. Odstranním kleje se spatný zdravotní stav stromu nezlepsí. Pedcasné odumírání tesní - píklad komplexního pístupu k ochran proti nmu Odhaduje se, ze kazdorocn u nás pedcasn odumírá 2-5 % strom tesní. Odumírání nezídka pedchází vylucování kleje a jeho ukládání na ke kmene a vtví. Mnohá polní pozorování a výsledky skleníkových a laboratorních pokus, které jsme provádli v 70. a 80. letech minulého století, svdcila o tom, ze se ke vzniku pedcasného odumení vtví a celých strom spojují ti stejn dlezité faktory: mráz v dob vegetacního klidu a v pedjaí; fytopatogenními bakterie vyvolávající korové nekrózy a nevhodné stanovist (zamokení nebo delsí období sucha, mensí hloubka pdního profilu, snízená schopnost uvolovat ziviny z pdních cástic do pdního roztoku, nizsí obsah vápníku aj.). Patogenita bakterií se mze projevit, popípad nabývá na intenzit, kdyz na rostlinná pletiva psobí ped infekcí nebo po infekci mráz, který nemusí být pílis silný. A naopak, mrazy okolo -13 az -18 °C, které jsou pro zdravá pletiva tesní bzn neskodné, zpsobí nekrózy u pletiv, která jsou infikova-

ná bakteriemi Pseudomonas syringae pv. syringae nebo Pseudomonas syringae pv. morsprunorum. Jinými slovy, mráz ped infekcí fytopatogenními bakteriemi zvysuje náchylnost pletiv k napadení a pletiva infikovaná bakteriemi jsou k nízkým teplotám citlivjsí. Z uvedeného vyplývá, ze soucástí ochranných opatení proti odumírání tesní musí být jednak zvysování mrazuvzdornosti odrd i podnozí, jednak vzestup rezistence k fytopatogenním bakteriím rodu Pseudomonas. Je vypracovaná metodika testování mrazuvzdornosti odrd a podnozí, která umozuje v mrazicích komorách objektivn stanovit maximální hladinu mrazuvzdornosti i stabilitu mrazuvzdornosti po pedcházejícím psobení teplé periody. Stejn tak jsou k dispozici metody testování na rezistenci podnozí a odrd k fytopatogenním bakteriím. Shrnuto, pro poteby intenzivního pstování v produkcních sadech tesní je mozné omezit (nikoli zamezit!) pedcasné odumírání vtví a celých strom uplatnním jak slechtitelských metod (slechtním na rezistenci k mrazu a fytopatogenním bakteriím), tak i opateními u mladých výsadeb smujícími k zabránní infekce ped zimou, bhem zimy a v pedjaí (aplikací mnatých pípravk na zacátku opad list a ped rasením). Ochranná opatení proti pícinným faktorm spjatých s klejotokem Klejotok není pícinou, nýbrz jedním z píznak naruseného zdraví peckovin. Jelikoz tvorba kleje není patologickým projevem, ale soucástí obranných proces proti poranní a infekci, byla by snaha o potlacení vzniku kleje nepaticná a dokonce kontraproduktivní. Opodstatnná jsou opatení proti poranní pletiv a pvodcm korových nekróz a na podporu vitality strom. Opatení proti poranní pletiv a zmírnní následk poranní - Vyhnout se zbytecnému mechanickému poranní strom. - Omezit riziko poskození mrazem nátrem kmen a kosterních vtví bílým nátrem (vápnem, balakrylem, latexem). Zastiování jizních stran kmen rznými materiály je úcinnjsí nez nátry bílou barvou bílým

71

latexem. Je to dlezité zejména u mladých strom. - Potlacovat skdce zpsobující poranní kmene a vtví. - Oddálit ez na zacátek jara, kdy se rychle tvoí hojivé kalusové pletivo. Podzimní ez mze siln oslabit a stresovat stromy a vystavit je poskození bhem zimy a následné infekci. - Podpoit rychlé hojení ran správnou technikou ezu. Neprovádt ez za vlhkého pocasí. Je teba pockat, az kra oschne. Opatení proti pvodcm korových nekróz Je-li klejotok prvodním znakem korových nekróz bakteriálního nebo houbového pvodu, mají opodstatnní preventivní a pímá opatení vci pvodcm tchto chorob. Jejich cílem je: jednak zvýsit rezistenci podnozového a roubového materiálu, jednak redukovat zdroje a síení nákazy; omezit proniknutí patogen dovnit rostliny; snizovat stresy vnjsího prostedí. Pokud se korové nekrózy na strom uchytí, je velmi obtízné se jich zbavit. - Odumelé vtve odezat asi 15 cm pod viditelnou nekrózou kry nebo deva. - Malá nekrotická loziska (nekrotické léze) na mensích vtvích je nejlépe odstranit odezáním celé vtve asi 15 cm pod viditelnou korovou nekrózou. Odezané infikované vtve spálit. - Velké nekrotické léze na kmeni nebo kosterních vtvích se nkdy doporucuje ostrým nozem vyíznout az na zdravé (hnd nezbarvené) devo a poté otevenou ránu osetit stejn jako rány vzniklé pi prklestu koruny strom. Vyezávání nekrotické léze az na zdravé devo vsak není vhodné, jde-li o lokalizovanou nekrózu s ostrým pechodem mezi poskozeným a zdravým pletivem tvoeným bariérou impregnovanou klejopryskyicemi. Tím, ze takovou funkcní hranicní bariéru mezi zdravým a poskozeným pletivem odstraníme, vystavujeme strom novému stresu a tvorb nové ochranné bariery. Opatení na podporu vitality strom - Nevysazovat na zamokené stanovist.

- Redukovat stres z nedostatku vody zavlazováním bhem sucha. - Vyhnout se hnojení uprosted léta. Prof. Ing. Václav Kdela, DrSc.

LETNÍ ODRDY JABLONÍ

Letní odrdy jabloní patí mezi první jádrové ovoce, na které se vsichni od zimy tsí. Podle doby zrání cleníme odrdy na letní, podzimní, ran zimní a zimní. První plody letních odrd dozrávají v polovin cervence a jejich doba zrání pechází do konce srpna. Ve vyssích podhorských polohách je sklize posunuta o 2 týdny a jejich doba skladování se také prodluzuje. Vzhledem k jejich krátké vegetacní dob (100 - 120 dní) jsou velmi nárocné na agrotechniku. Dlezitá je pedevsím ochrana proti chorobám a skdcm, hnojení, závlaha a ez. Nejvíce rozsíená odrda nových intenzivních výsadeb v CR je odrda JULIA, která byla vyslechtna z kízení odrd Quintet a Discovery ve VSUO Holovousy pod oznacením HL-461. První registrace probhla v roce 1994. JULIA má bujný rst, který omezíme volbou slab rostoucí podnoze (nap. M9, J-TE-H, M26). Tvoí velmi siroké otevené koruny. Vtve spatn obrstají plodonosným devem a mají sklon k vyholování. Casto zstávají po odkvtu plody ve shlucích na dlouhém dev. Nástup do plodnosti je casný a plodí pravideln. Plody dozrávají na konci cervence, v oblastech s vyssí nadmoskou výskou zacátkem srpna. Plody jsou stedn velké, plose kuzelovité s krátkou a silnou stopkou. Jejich základní barva je zelená az zelenozlutá, dobe oslunné plody jsou celé pekryty tmav cervenou barvou s výrazným ojínním. Slupka je hladká, pevná a necitlivá k otlakm. Duznina je svtle zelená, v dob zrání bílá, kehké konzistence. Plody jsou savnaté a sladce navinulé. Pro tuto odrdu je typický velký, siroký a tmav zelený list. JULIA tolerantní ke strupovitosti jabloní a odolná proti padlí jabloovému. Je vhodná do vsech poloh v kombinaci se slab rostoucími podnozemi a je dobrým opylovacem do

72

ran kvetoucích odrd. Doporucení: Po sklizni je vhodné provést prosvtlovací ez a zakrácení dlouhého deva. Pro zvýsení skladovatelnosti (max. 2 týdny) je vhodný casnjsí termín sklizn, a to jest ped vyzráním jádince. Dále je u této odrdy vhodný casný termín probírky plod ve shlucích, a to do 14 dn po propadu pldk. Velké plody po probírce trpí hokou pihovitosti, nutné jsou proto minimáln 3 aplikace listových hnojiv s obsahem lehce pijatelného vápníku, nap. CaCl2 bhem cervence. DISCOVERY Jedná se o nahodilý semenác Worcesterské parmény pvodem z Anglie. Stromy rostou stedn bujn az stedn. S pouzitím silnjsí podnoze má tendenci zahusovat. Tvoí stedn velké, kompaktní, siroce pyramidální az kulovité koruny. Plody jsou stedn veliké, siroce kulovité az zplostlé, tvarov velmi vyrovnané. Základní zelená je casto kryta cervenou, která tvoí výrazné lícko. Duznina je kehká zlutav bílá, savnatá s jemným aroma. Chu má sladce navinulou, celkov velmi dobrou. Slupka je hladká, suchá, stedn pevná, s výraznými svtlými teckami. Plodnost je v prvních letech slabá, pozdji prmrná. Zraje v 1/2. srpna, v dobrém sklep vydrzí az jeden msíc. Nemá zvlástní pozadavky na stanovist, do vyssích poloh je nevhodná, dochází zde k namrzání. Odrda je stedn citlivá ke strupovitosti a padlím tém netrpí. Doporucení: Vzhledem k mensí plodnosti této odrdy se doporucuje kombinace se slab rostoucími podnozemi. Zahustné koruny negativn ovlivují velikosti a vybarvení plod. Discovery je dobrým opylovacem do raných odrd. JAMES GRIEVE a jeho mutace RED, DOUBLE RED Tento semenác vznikl kízením Pottova s Coxovou renetou ve Skotsku. První popis odrdy je jiz z roku 1883. Do LPO byla zapsáno az v roce 1954, cervená mutace v roce 1970. Pvodní a její mutace rostou stedn bujn, ve stáí slab. Tvoí siroké kulovit rostoucí koruny, plodonosný obrost je po celé délce výhonu pravideln rozlozen. Silné vtve jsou v korun nasazeny v tupých

úhlech. Plody jsou stedn velké az velké, kulovitého tvaru s tlustou stedn dlouhou stopkou. Základní svtle zelená barva plod se v dob zralosti mní na zlutou, nkdy se u pvodní odrdy projeví krycí cervené zíhání. Cervená mutace je kryta cervenou barvou tém po celém povrchu plodu. Slupka je tenká, ale pevná, suchá a hladká bez ojínní, v dob zrání mastná. Plody jsou navinule sladké, mírn natrpklé chuti s píjemným aroma. Duznina má krémovou barvu, je kehká a savnatá. Plodí casn a s dostatecnou probírkou pravideln, patí k nejúrodnjsím jabloním. Díky atraktivní barv kvt a casné dob kvetení se pouzívá jako opylovac do ran kvetoucích plod. JAMES GRIEVE dozrává v 2/2. srpna, ve vyssích polohách se sklize protáhne do poloviny záí. Hodí se do vtsiny pstitelských poloh, nejlépe na stedn rostoucích podnozích. Strupovitostí je casto napadá a na padlí jabloové je citlivá. Doporucení: Vzhledem ke slabé slupce a kehké duznin je nutná setrná sklize, nejlépe probírkou. Dále je nezbytná peclivá ochrana proti strupovitosti, padlí a moniliózám. Plody jsou citlivé k hoké pihovitosti, zejména u strom pehnojených dusíkem. Nutná je proto aplikace hnojiv s obsahem vápníku. DARIA Tato letní jablo vznikla kízením odrd James Grieve a Red June ve SS Tchobuzice, a to pod oznacením TE 4009. Registrována byla v roce 1995. Roste stedn bujn a v dob plodnosti jen stedn. Vytváí siroce pyramidální koruny s tendencí zahusovat. Casn a dobe vytváí plodonosný obrost, který je v plodných letech casto ve shlucích. Odrda má sklony k alternaci a výnosov je podprmrná. Plody jsou stedn velké, kulovit kuzelovité s zebrovitou kalisní jamkou. Základní barva plodm je zelenozlutá, casto krytá cerveným líckem. Slupka je tenká, hladká bez ojínní, nemastí a je náchylná na otlaky. Duznina je bílá, sladce navinulé chuti. Plody jsou stedn savnaté a velmi voavé. Zraje nestejnomrn od zacátku srpna. Zastínné plody musí zstat o týden déle na stromech. Skladovatelnost je 2-3 týdny. Doporucení: Vzhledem k alternaci odrdy je nutná pravi73

delná probírka plod. Dále je vhodný pravidelný udrzovací ez spolecn s letním prklestem jednoletých výhon. Dariu je teba casto osetovat fungicidními pípravky proti strupovitosti a padlí jabloovému. Pstovat lze ve vsech oblastech do 650 m.n.m. V nizsích oblastech trpí casto padlím a kvalita plod se výrazn zhorsuje. Vhodné jsou stedn rostoucí podnoze typu MM 106. MIO Jedná se o kízence Worcesterské parmény s odrdou Oranie, který byl vyslechtn ve Svédsku. U nás je pstován od roku 1990. Roste stedn siln az stedn, s tendencí vytváet stedn velké, husté, kulovité koruny. Vtve velmi siln rozvtvují a tvoí se na nich slabý plodonosný obrost na dlouhém dev. Jablka jsou stedn velká az stední, kulovitého tvaru, casto zplostle kulovitého a jsou jemn zebernatá. Základní barva je zelenozlutá a je casto kryta cervenou barvou po celé plose oslunných plod. Jejich slupka je hladká, lesklá, stedn mastná a pevná. Duznina je jemná, sladce navinulá, mírn aromatická, krémov bílé barvy. Plodnost této odrdy je raná a vysoká. V teplejsích oblastech je pravidelná i bez dkladného ezu. Sklízí se v 2/2. srpna, a to nejlépe probírkou plod. Po sklizni je mozno plody skladovat maximáln 3 týdny. Odrda je citlivá na pozdn jarní mrazíky, je stedn citlivá na strupovitost jabloní a málo trpí padlím jabloovým. Kvete bohat a je dobrým opylovacem do raných odrd. Doporucení: Mio je doporucováno zvlást do sussích a teplých oblastí, kde vytváí atraktivní cervená jablka. Je nutný kazdorocní dkladný ez zahusujících výhon, který mzeme aplikovat i v letních msících. V horsích polohách se doporucuje pouzití silnjsí podnoze typu MM106. HANA Tato letní odrda vznikla kízením odrd Prima a Krasava na pracovisti Ústavu experimentální botaniky Akademie vd Ceské republiky ve Stízovicích. Hana je stedn vzrstná v dob plodnosti, roste málo. Vytváí rozlozité koruny kulovitého tvaru s vtvemi dobe obrstajícími plodným devem. Plodí velmi brzy, pravideln s prmrným výnosem. Jablka jsou stedn velká az velká,

74

kulovitá s castými hrbolky kolem kalisní jamky. Jejich slupka je hladká, mírn rzivá a slab mastná. Mají zelenozlutou barvu krytou po celé plose karmínov cerveným zíháním. Duznina je zelenobílá, velmi savnatá, navinule sladká s mírným aroma. Hana atraktivn kvete a je dobrým opylovacem. Odrda zraje v první polovin srpna a je u ní vhodná probírka plod. Plody se dají uchovávat 2 týdny. Doporucení: Hana je rezistentní proti strupovitosti a tolerantní vci jabloovému padlí. Fungicidní ochranu vsak nesmíme zanedbat v dob zrání, kdy je riziko napadení plod moniliózou. Je to velmi plastická odrda, vhodná do vsech poloh a na vsechny odrdy. Plody jsou citlivé k hoké pihovitosti, a proto se doporucují postiky na list hnojivy s lehce pijatelným vápníkem. AMETYST Dalsí letní odrda z dílny pracovist Ústavu experimentální botaniky Akademie vd Ceské republiky ve Stízovicích. Vznikla kízením odrd Nela a Vista Bella. Roste stedn siln az siln. Tvoí siroce rozlozité, ídké koruny s pevisajícím charakterem rstu. Plodí ran a pravideln se stedn velkým výnosem. Kvete také ran a bohat a je dobrým opylovacem v ran kvetoucích odrdách. Jablka jsou stedn velká a vyrovnaná, kulovitého tvaru s výrazným ojínním. Základní zelenozlutá barva je po celé plose kryta purpurov cervenou barvou s ojínním, které se v dob zralosti ztrácí. Duznina je zlut zbarvená, stedn pevná, kehká, savnatá sladce navinulá. Jablka mají pevnou slupku s píjemnou vní. Ametyst zraje zpravidla ve 2. polovin srpna, asi 10 dn ped James Grieve, ped sklizní nepropadává a v dobrém stavu vydrzí asi msíc. Odrda je rezistentní ke strupovitosti, málo náchylná na padlí. Volba podnoze závisí na pdních podmínkách a zpsobu pstování, vhodné jsou pedevsím M9, M26 a do horsích pd a na vtsí tvary MM106. Krom popsaných odrd patí k casto pstovaným letní jablon Delicia, Mantet, Prsvitné letni, Primula, Melba, Stark Earliest, Nela, Quinte. Ing. Josef Vacká

JAK DÁL V PSTOVÁNÍ HRUSNÍ

Význam pstování Historické prameny uvádjí adu zpráv a doklad o pstování ovocných druh a odrd. Znacný rozkvt ovocnáství nastal v 16. a 17. století. V tomto období se k nám dostávají nové odrdy hrusní z Francie, Belgie a Holandska. Konec 18. a zacátek 19. století je typický pro pstování ovoce na panských sídlech, klásterních a pozdji i selských zahradách. Významný podíl zde sehráli siitelé ovocnáství (Skivánek z Plaan, Jan Teplý z Pelouce, Matj Rössler z Podbrad). Nejvtsího rozmachu pstování hrusní dosáhlo Dolní Polabí, které se tak stává produkcním a vývozním centrem. V tomto období vychází i ada pomologických dl nasich významných autor (Jan íha, Josef Vank, Karel Kamenický). Hrusky byly v minulosti povazovány za velmi významné ovoce. Soucasnost vsak staví do popedí peckoviny, zejména teplomilné meruky a broskvon. Dívjsí pstování vyuzívalo ovoce jak pro pímý konzum, ale zejména pro celou adu zpsob konzervárenského vyuzití, na kompoty, susení (mleté susené plody - pracharanda), povidla apod. Pesto, ze v Evrop se konzumuje tikrát více jablek nez hrusek, lze z jejich plod pipravit mnoho chutných pokrm, proslulých dezert, most, ale i jemných destilát - hruskovice. Jejich aromatické látky pedurcují hrusky pro saláty, müsli, sávy a pod. Lécivé úcinky hrusek spocívají v podpoení exkrece, odstraování nezádoucích produkt pemny látkové, zmírují trávící obtíze v lidském tle, ovlivují hospodaení s vodou, spolupsobí pi odstraování jedovatých látek z tla, napomáhají pi ledvinových a mocových obtízích, podporují krve tvorbu a rst organizmu. Výhodná je konzumace hrusek pro pacienty se zvýsenou potebou tekutin. V plodech, duznin i slupce jsou obsazeny vitamíny, stavební jednotky bílkovin, minerální látky. V optimální rovnováze pak biologicky úcinné látky draslík, sodík, vápník a fosfor, m a zinek. Vysoký je obsah kyseliny listové, podporující rst a tvorbu bunk.

Nároky na stanovist Pro trzní pstování se hodí teplé oblasti, hlubsí pdy, stedn tzké spíse sussí s vysokou hladinou podzemní vody. S ohledem na charakter koenové soustavy vyzadují hrusn na semenné podnozi hluboké propustné pdy (Ceské stedohoí - pdy sopecného pvodu a naplaveniny). Odlisnjsí charakter je u kdouloových podnozí. Nevhodný pro tyto podnoze je vyssí obsah uhlicitan v pd (nadmrný obsah vápníku vyvolává chlorózu. Nejvhodnjsí podmínky pro pstování hrusní se nachází v nadmoské výsce 200 az 300 m s prmrnou rocní teplotou 8 EC a rocním úhrnem srázek 450 az 650 mm. Kvetení hrusní je ranjsí a tedy citlivjsí na poskození kvt pozdními jarními mrazíky. Vhodná jsou chránná stanovist s dobrým proudním vzduchu. Mrazivé zimní vtry zpsobují namrzání deva i koen, pedevsím pi pouzití kdouloových podnozí. Expozice východní ci jihovýchodní je pro pstování nejvhodnjsí, vhodné jsou i západní svahy. Na jizních svazích dochází k vtsímu poskození deva zimními mrazy. Mén vhodné jsou i severní svahy, které jsou mén výhevné, chladné. Vývin kvt a dobré kvetení je základem pro docílení dobrých úrod hrusek. Pravidelná tvorba kvt je u hrusní vtsí nez u jabloní. Je ovlivovaná rozdíly odrd i stupnm agrotechniky. Poslední fáze vývinu kvtních pupen pi jejich rozvití a objevení chocholíku poupat je u hrusní nápadná opadem velkých sedohndých supin. Nejlépe vyvinut a tedy nejdíve vykvétá vrcholový kvt. Nesporná je dlezitost vcel pro zdárné opylení. Vsechny pstované odrdy jsou cizosprasné, u nkterých se castji vyskytuje partenokarpie - bezsemennost. Období kvetení pstovaných odrd není dlouhé a doba kvetení se vtsinou pekrývá. Výjimkou jsou studená chladná jara, kdy ran kvetoucí odrdy se nekryjí s dobou kvtu pozd kvetoucích odrd a nemze se docílit dobré opylení. Opylovace volíme na základ shodné doby kvetení a ovení vzájemné pylové kompatibility. Vtsina odrd je diploidních s vysokou klícivostí pylu. Triploidních s nízkou klícivostí je jen malá cást

75

(odrdy Lucasova, Pastornice). Plody partenokarpické nejsou z hlediska hospodáského tak cenné jako z ádn opylených kvt. Soucasné pstitelské tvary jsou nízké, stnová i pásová výsadba. Tmto pstitelským tvarm pak musí odpovídat i vhodn rostoucí podnoz. Podnoze pro hrusn Pro hrusn se pouzívají generativn i vegetativn mnozené podnoze. Skupina generativních (siln rostoucích) pevazuje i pesto, ze intenzivní pstování vyzaduje nizsí tvary, tedy slab rostoucí kdouloové podnoze. Skupina generativn mnozených podnozí hrusní (hrusové plán a semenác) nachází rovnz uplatnní pi rekonstrukci krajiny v ovocnásky marginálních oblastech, kde hrusn historicky byly a opt jsou prvkem krajinotvorným. Nejcastji jsou ve výsadbách pouzívány následující podnoze: H - TE - 1, pochází z polokulturních odrd hrusní ze SS Tchobuzic. Podnoze jsou vyrovnanjsí s lepsí afinitou ke kulturním odrdám, H - TE - 2, pochází. Podnoze se vyznacují bujnjsím rstem a pomrnou vyrovnaností, H - BO - 1, pochází z VÚOOD Bojnice, vyznacuje se mrazuodolností, spolehlivostí tvorby osiva a vyrovnaností podnozí. Vhodná je pro stední tvary, nabízí pouzití i jako kmenotvorná odrda. Mezi hlavní vegetativn mnozené podnoze pro hrusn patí kdoulo (Cydonia oblonga). VACHN (1999) rozdluje kdoulon na následující skupiny: - skupina angerská - spolecným znakem je slabsí rst nez u skupiny provensálské Do této skupiny se adí kdoulon M A, M C, z ceské skupiny K - TE - B. Podnoz M A je mén mrazuodolná, oslabuje rst o 30 az 50 % v porovnání s hrusovým plántem. Nedostatecná je afinita k odrdám Clappova, Boscova, Drouardova, Charneuská, Williamsova, Lucasova. Podnoz M C, je azena k nejslabji rostoucím, roste o 10 - 15 % slabji nez M A. Celkov problémová je afinita k odrdám. - skupina provensálská (kdoulo provensálská), vyznacuje se vtsí odolností vci

76

suchu i nadbytku CaCO3 nez kdoulo angerská. Kdoulo BA 29, je klonovou selekcí z kdoulon provensálské, vyznacuje se lepsí afinitou k nkterým odrdám (Williamsova), - skupina ceská, podnoz K - TE - B, je mrazuodolnou podnozí, má delsí vegetacní dobu nez K - TE - E, dobrá afinita je pouze s odrdou Hardyho a tak se dostává na okraj zájmu. Podnoz K - TE - E, dosahuje vyssí mrazuodolnosti, vyznacuje se slabým az stedním rstem, pomrn dobrou mnozitelností. K vtsin odrd má dobrou afinitu, nesrstá s odrdou Boscova. Moznou dalsí skupinu tvoí podnoze vyselektované z kízenc OHF (Farold). Vyznacují se odolností ke spále rzovitých, jsou mrazuodolné a mén citlivé k pebytku CaCO3. Mimoádná je afinita s evropskými i asijskými odrdami hrusek. Jejich vzrstnost je variabilní, od velmi slab az po vzrstn s úrovní plánte. Piblizují vstup do plodnosti, pozitivn ovlivují velikost plodu. Zpravidla se mze jednat o nkterou z tchto podnozí: Dayre - Farold, OHF 282 Daymir - Farold, OHF 62 Daytor - Farold, OHF 87 Daygon - Farold OHF 40 K rozsíení ploch hrusní mze také pispt vyslechtní nových podnozí splujících pozadavky soucasných pstitelských zpsob. Jednou z mozností se jeví i podnoz Pyrodwarf (prof. Jakob, Geisenheim), vzrstov se pohybuje mezi podnozemi kdouloní M A a M C. Pednost spocívá v dosahování pravidelné trzní produkce ovoce. V dívjsím období byla jedna z oblastí výzkumu naseho ústavu zamena na skolkaskou výrobu - jednoleté dopstování výsadbového materiálu ve tvaru zákrsk kontejnerovým zpsobem. Na bzn pouzívané podnoze pro hrusn H - TE - 1 a kdoulo M A byly naroubovány dlouhé rouby (délka kmínku zákrsku a 5 pupen pro zalození budoucí korunky). Roubový materiál dodala Sempra s.r.o. Litomice v následujícím slození odrd - Alfa, Astra,, Bohemica, Decora, Delika, Delta, Dicolor, Dita, Erika,

Jeanne d´Arc, Lada, Laura, Lebosca, Milka, Nela, Vonka, Williamsova, Zlata. Za kontrolu slouzily odrdy Konference a Hardyho. Výtznost na podnozi H - TE - 1 cinila 80,45 %, výrazn nizsí byla u podnoze M A, rozhodující byla nejenom odrda, ale i kvalita koenového systému pouzitých podnozí. Nejlepsích výsledk vytvoených stromk bylo dosazeno u odrd Zlata, Alfa, Leboska. Odrdová skladba Odrdová pestrost byla vzdy výrazným znakem naseho ovocnáství a to nejen u zahrádká, ale i v produkcním pstování. V minulosti se vyskytovala ada zajímavých a pro urcité oblast typických semenác (na Tisnovsku - Fajfka, Knízatka, Mendlovka, Neznámka, Sedulka Spidlenka, Krvavka). Dlezitá je i chuová kvalita plod - pevázn závislá na dob zrání. Za chuov nejlepsí se zpravidla oznacuje skupina odrd dozrávajících do listopadu, maximáln do zacátku prosince. Chu u pozdji dozrávajících hrusní je obecn oznacována za horsí. Hodnocenými znaky u plod jsou dále velikost, celkový vzhled, tvarové vlastnosti, rzivost, krycí barva apod. Pro budoucí pstování bude kladen draz na: - odolnost vci chorobám a skdcm (strupovitost hrusn, rez hrusová, bakteriální spála rzovitých, moniliová hniloba, mera hrusová, plodomorka hrusková) - dlouhou pirozenou uchovatelnost plod a zachování chuových hodnot soucasných kvalitních odrd - mensí vzrstnost, kompaktní slabsí rst, odolnost vci poklesm teplot - pizpsobivost k podmínkám stanovist Soucasné zastoupení odrd je znacn rozsáhlé (viz. Seznam odrd zapsaných ve Státní odrdové knize) - nejen svým poctem 42 odrd, ale zejména kvalitou plod a mozností výbru odrd pro jednotlivé zpsoby pstování, rozdílná stanovist apod. Cílevdomá práce slechtitelských pracovis (SS Tchobuzice, VSÚO Holovousy) pro nase pstitele vytvoila pocetnou skupinu mimoádn hodnotných odrd. Za poslední devítileté období se jedná o dv desítky

odrd, které jsou blíze a podrobn charakterizovány v ad dostupné pomologické literatury a tedy nase pozornost bude velmi strucná.a bude vycházet z tchto materiál (NESRSTA, JAN, DOKOUPIL 2005). Na základ hodnocení genofondové výsadby odrd na VSÚO Holovousy s.r.o., kde hlavní pozornost byla zamena na vegetativní a plodové znaky, autoi uvádí následující poznatky. Letní odrdy jako jsou Radana, Isolda rozsiují nabídku výbru, perspektivn se pocítá i s trzním uplatnním. Výhodné je jejich pstování v teplých oblastech. Podzimní odrdy v zastoupení Elektra, Karina, Manon, Morava nabízí uplatnní v trzních výsadbách. Skupina zimních odrd jako jsou Astra, Bohemica, David, Dicolor, Dita, Erika, Omega, Petra, Vonka pedpokládá uplatnní pi obnov tradic pstování hrusní (extenzivn pstované sady, stromoadí, aleje). Neopomenutelná je i vysoká kvalita plod u odrd Vonka a Dicolor. Rozdlení odrd dle konzumní zralosti (rstové vlastnosti, pomologické znaky. Letní odrdy Alice (konzumní zralost VII. - VIII.) - vzrstnost slabá - plod stední, vyrovnaný, zlutozelený, rzov cervený - duznina bílá, sladce navinulá. Milada (konzumní zralost VIII. - IV.) - vzrstnost stední - plod velký, nesoumrný, zlutozelený, rzov cervený - duznina bílá, jemná, sladká. Podzimní odrdy Karina (konzumní zralost IX.) - vzrstnost stední - plod velký, siln nesoumrný, zlutý, celoplosn svtle cervený - duznina bílá, savnatá, jemná, sladká. Blanka (konzumní zralost X.) - vzrstnost stední - plod velký, slab nesoumrný, zlutozelený, oranzov cervený - duznina bílá, jemná, nasládlá. Decora (konzumní zralost XI.) - vzrstnost slabá az stední - spur typ - plod stedn velký, soumrný, zlutozelený, pekryt cervení

77

- duznina bílá, savnatá, jemná, navinule sladká. Denisa (konzumní zralost X.) - vzrstnost stední - plod velký, slab nesoumrný, zlutozelený, krycí barva rzovo-cervená - duznina bílá, stedn hrubá, nasládlá. Manon (konzumní zralost X.) - vzrstnost silná - plod hruskovitý, velký, soumrný, zelený, pozdji zlutý, rzivý - duznina jemná, savnatá, navinule sladká. Morava (konzumní zralost X.) - vzrstnost stedn silná - plod velký, soumrný, zlutozelený, hndozlutý s cerveným zíháním - duznina bílá, savnatá, jemná, sladká. Hardyho (konzumní zralost XI.) - vzrstnost silná - plod stedn velký, slab nesoumrný, zlutozelený, povrch rzivý, drsný - duznina bílá, savnatá, sladce navinulá. Jizera (konzumní zralost XI.) - vzrstnost silná - plod velký, soumrný, zlutozelený az zlutý - duznina bílá, velmi savnatá, hrubá, navinule sladká. Monika (konzumní zralost XI.) - vzrstnost silná - plod velký, slab nesoumrný, zlutozelený, pekryt oranzovým líckem - duznina svtle zlutá, savnatá, navinule sladká. Vonka (konzumní zralost XI.) - vzrstnost stedn silná - plod velký, soumrný, zelenozlutý, celoplosn rzivý - duznina bílá, savnatá, jemná, koenitá. Zimní odrdy Astra (konzumní zralost XI.) vzrstnost stedn silná plod velký, siln nesoumrný, zlutozelený, pekryt rzovou cervení duznina svtle zlutá, hrubá, velmi sladká. Bodra (konzumní zralost XI.) - vzrstnost silná - plod velký, siln nesoumrný, zlutozelený, s nevýrazným rzovým líckem - duznina bílá, savnatá, hrubá, nasládlá.

78

David (konzumní zralost XII.) - vzrstnost silná - plod velký, soumrný, svtle zlutý s nevýrazným cerveným líckem - duznina svtle zlutá, jemná, nasládlá. Gracie (konzumní zralost XI.) - vzrstnost stedn silná - plod velký, slab nesoumrný, zlutozelený, s tmav cerveným pekrytím - duznina krémová, savnatá, jemná, navinule sladká. Luna (konzumní zralost XII.) - vzrstnost stedn silná - plod velký az velmi velký, slab nesoumrný, zlutozelený, pekryt oranzovou cervení - duznina bílá, jemná, sladká. Milka (konzumní zralost XI.) - vzrstnost silná - plod stedn velký, zlutozelený, pekryt rzovou cervení - duznina bílá, hrubá, navinule sladká. Petra (konzumní zralost XII.) - vzrstnost slabá - plod velký, slab nesoumrný, zlutozelený, pekryt rzovou cervení - duznina bílá, savnatá, jemná, navinulá. Vladka (konzumní zralost XII.) - vzrstnost stedn silná - plod velký, slab nesoumrný, zlutozelený, pekryt cervení - duznina svtle zlutá, savnatá, nasládlá. Uvedený soubor odrd nabízí siroké moznosti výbru a lze se domnívat, ze uspokojí kazdého zájemce. Zájem o pstování hrusní na zahrádce v posledních letech klesá. Pícinou je rzivost hrusní zpsobená dvoubytnou rzí, která v lét poskozuje hrusn a v zimním období pezívá nejcastji na chvojce klásterské a jalovci cíském. Ochranu je nutné provádt preventivn ped kvtem a po odkvtu, viz Rukovt 2003, strana 20. Soucasný sortiment není na rzivost testován, odolné odrdy evropských hrusní nejsou známy. Geneticky odolné jsou asijské druhy, ale jejich chu se nasim máslovkám nevyrovná. Nadjní jsou ze zahranicí jiz avizovaní kízenci asijských a evropských druh které jsou odolné a chutí se blízí evropským. Prof. Ing. Vojtch eznícek, CSc. ZF, MZLU v Brn

TRÁPÍ VÁS PADLÍ U ANGREST, PSTUJTE ODOLNÉ ODRDY!

Závazné onemocnní a porucha Houbová choroba Americké padlí angrestové (Sphaerotheca mors-uvae), v novodobém názvosloví se setkáme s pojmem hndé padlí angrestu, se v posledních letech velmi rozsíilo díky klimatickým zmnám. Pestárlé výsadby a starsí odrdová skladba pispla k masovému rozvoji houby. Taktéz i mírné zimní teploty a nedostatek snhové pokrývky umoznil dostatecné pezimování a navýsení cetnosti výskyt. Následovalo také zanedbání preventivního osetení v období 2 týdny ped odkvtem a po odkvtu. Choroba se tak rozsíila do vsech pstitelských poloh. Fyziologická porucha Na lokalitách s alkalickým pdním prostedím (pH 8-8,5) a za suchého pocasí se objevuje fyziologická okrajová spála list. Vápník a hocík blokují píjem nkterých zivin, hlavn draslíku a mikroprvk. Listové cepele na okrajích fialoví, hndnou, pozdji zasychají a pi masovém výskytu dochází az k jejich opadu (defoliace). Zde je jedinou mozností okyselit pdní prostedí raselinou. Technologie pstování angrestu Angrest je dobe pizpsobivý a mze se pstovat od nízin az po horské oblasti. Nejlépe se mu vsak bude dait ve stedních az vyssích polohách s vyssí vlhkostí a s prmrnou rocní teplotou 7-9 EC. Vhodné je mírné zastínní. Nesnásí sucho nebo zamokení, optimální je 650 mm srázek za rok. Na suchých stanovistích bez moznosti závlahy rostliny pedcasn shazují listy a plody zstávají malé. Nadmrné psobení pímého slunecního záení zpsobí u ídkých porost úzeh plod. Nejvíce vláhy potebuje angrest v období kvetení, intenzivního rstu výhon, nárstu a dozrávání plod. Hladina podzemní vody by mla být 70-90 cm pod povrchem pdy. Vyzaduje stedn tzké, humózní, hlubsí pdy s pH 6-7 (mírn kyselá az neutrální reakce), dobe zásobené zivinami. Na vápenitých pdách se objevuje zvýsený výskyt antraknózy, která zpsobí pedcasný opad starsích list. Za ideální stanovist se povazuje otevená krajina, s mírným prvanem.

Pstuje se ve tvaru kee s mechanizovanou sklizní v intenzivní technologii. Pro extenzivní technologie se pouzívá tvar stromkový s oporou. Odrda se stpuje na meruzalku zlatou, vyuzívají se registrované podnoze: `ME-LS-A`, `ME-LS-B` nebo `ME-LS-C`. Podle výsky stpování rozlisujeme polokmen (PK) 0,60-0,80 m nebo vysokokmen (VK) 0,90-1,10 m. Výsadbu mzeme provádt bu na podzim nebo na jae. Výhodnjsí je obvykle výsadba podzimní. Sazenice na podzim cástecn zakoení a na jae lépe vyuzívají zimní vláhu. Jarní výsadba trpívá suchem. U angrestu rozlisujeme 3 stupn zralosti plod: 1. zelená zralost - sklízejí se drobné plody, syt zelené pro pípravu pektinu - zacátkem cervna, 2. kompotová zralost - plody jsou jest tvrdé, ale mezi prsty pruzí a mají barvu svtle zelenou nebo rzovou - koncem cervna, 3. konzumní zralost - plody jsou jiz pln vybarveny, typicky podle odrdy - zacátkem cervence. Jak vypstovat zdravé plody u angrestu? a) pouzít chemické pípravky Pouzívají se chemické pípravky dle platného "Seznamu registrovaných pípravk na ochranu rostlin" vydávaném kazdorocn SRS. b) vysadit novjsí odolné odrdy V soucasné dob je na trhu dostatek rozmnozovacího materiálu (RM), který touto chorobou není napadán a tudíz nevyzaduje chemickou ochranu. Ackoliv prevence ped odkvtem nebo po nm není nikdy na skodu. Vsechny choroby se vyvíjejí a ignorací bychom mohli dopadnout jako u jabloní, tzn. pekonání rezistence. Vzhledem k velmi brzkému nástupu plodnosti u angrestu se pstitel prvních sklizní docká za velmi krátkou dobu (casto se první plody objevují jiz v 1. roce po výsadb). Mzeme to v 1. roce zkusit bez osetení, abychom nabyli jistoty a potvrdili si, ze máme tu správnou, více odolnou odrdu pro nase specifické prostedí. To poznáme spolehliv na listech v msíci cervnu a cervenci ani plody nemusí v tom daném neosetovaném roce být.

79

Jako významn odolné proti hndému padlí angrestu se v posledních letech objevují na trhu nové odrdy. Jsou bu registrované nebo právn chránné v CR, nkteré mají navíc i Evropskou právní ochranu: Jmenujme a popisme odrdy abecedn seazené jako osvdcené a mnozené ovocnými skolkami, dle zákona c. 219/2003 Sb. O obhu osiva a sadby, rozmnozovacího materiálu odrd dlezitých ovocných druh, které jsou uvádny do obhu jako "uznaná sadba": ´Darek´, ´Invicta´, ´Karát´, ´Karmen´, ´Martlet´, ´Mistral´, ´Prima´, ´Remarka´, ´Rixanta´, ´Rokula´, ´Rolonda´. Darek Stedn ran dozrávající odrda, pochází ze Slechtitelské stanice Velké Losiny, v CR je právn chránná od roku 2007, udrzovatelem je firma Sempra Praha a.s. Stromkový tvar má stedn hustou korunu kulovitého tvaru. Vzrstnost pravokoenného kee je stedn silná, habitus kulovitý, stedn hustý az hustý. Plod je stedn velký az velký, kulovitý se stedn dlouhou az dlouhou stopkou. Slupka je tlustá, zlutozelené barvy, stedn ojínná, tém lysá. Výraznost nervatury je stední. Chu je nasládlá az sladká, velmi aromatická. Invicta Ran dozrávající odrda, pochází z Anglie. V CR byla registrována v roce 2001, udrzovatelem je firma Starkl-zahradník spol. s r.o. Stromkový tvar má stedn hustou korunu kulovitého tvaru. Vzrstnost pravokoenného kee je stedn silná, habitus opakvejcitý a stedn hustý. Plod je stedn velký, kulovitý az elipsovitý. Slupka je tenká, zlutozelená, slab ojínná s krátkými a velmi ídkými zlaznatými trichomy. Výraznost nervatury je stední. Chu je navinulá. Plodnost je velmi vysoká, pravidelná. Karát Pozdn dozrávající odrda, pochází ze Slechtitelské stanice Velké Losiny, v CR právn chránná od roku 2007, udrzovatelem je firma Sempra Praha a.s. Stromkový tvar má ídkou korunu kulovitého tvaru. Vzrstnost pravokoenného kee je silná, habitus opakvejcitý a ídký. Plod je stedn velký, elipsovitý. Slupka je stedn

80

tlustá az tlustá, cervené barvy, stedn ojínná. Výraznost nervatury je slabá. Chu je navinule sladká, aromatická. Karmen Stedn pozdn dozrávající odrda. V CR je právn chránná od roku 2007, slechtitelem a udrzovatelem je pan Martin Vrána ze Zborovic. Stromkový tvar má stedn hustou az hustou korunu kulovitého tvaru. Vzrstnost pravokoenného kee je stedn silná, habitus kulovitý, stedn hustý az hustý. Plod je stedn velký, elipsovitý. Slupka je stedn tlustá, cervené barvy, slab ojínná. Výraznost nervatury je slabá. Chu je sladce navinulá, aromatická. Plodnost bývá vysoká. Martlet Stedn ran dozrávající odrda, pochází z Anglie. Je právn chránná a registrovaná od roku 2006. V CR ji zastupuje firma Kocmanovi, ovocnáská farma z Mnichova Hradist. Stromkový tvar má stedn hustou korunu kulovitého tvaru. Vzrstnost pravokoenného kee je silná, habitus kulovitý, stedn hustý. Plod je velký, elipsovitý. Slupka je stedn tlustá, cervené barvy, slab ojínná. Výraznost nervatury je slabá. Chu je sladce navinulá, aromatická. Plodnost je stední, pravidelná. Mistral Stedn pozdn dozrávající odrda, pochází ze Slechtitelské stanice Velké Losiny, v CR právn chránná od roku 2007, udrzovatelem je firma Sempra Praha a.s. Stromkový tvar má ídkou korunu rozlozitého az vjíovitého tvaru. Vzrstnost pravokoenného kee je silná, habitus kulovitý, ídký. Plod je velký, elipsovitý s dlouhou stopkou. Slupka je stedn tlustá, svtle zelená, slab ojínná a ochmýená. Plody trpí slunecním úpalem. Výraznost nervatury je silná. Chu je sladce navinulá. Plodnost je vysoká, pravidelná. Odrda je jen stedn (poln) odolná proti napadení hndému padlí. Prima Stedn ran dozrávající odrda, v CR registrována a právn chránná od roku 2003, slechtitelem a udrzovatelem je pan Martin Vrána ze Zborovic.

Stromkový tvar má stedn hustou korunu kulovitého tvaru. Vzrstnost pravokoenného kee je silná, habitus kulovitý, stedn hustý. Plod je velký, elipsovitý. Slupka je stedn tlustá, zlutozelená, bez ojínní s ídkými zlaznatými trichomy. Výraznost nervatury je slabá. Chu je sladce navinulá, aromatická. Plodnost je velmi vysoká s probírkou pravidelná. Remarka Ran dozrávající odrda, pochází z Nmecka, v CR byla registrována v roce 2003, udrzovatelem je firma Ing. Pavel Vorácek, Fytos Plze. Stromkový tvar má stedn hustou korunu kulovitého tvaru. Vzrstnost pravokoenného kee je stedn silná, habitus kulovitý, stedn hustý az hustý. Plod je stedn velký, pi peplození malý, elipsovitý s dlouhou stopkou. Slupka je tenká, tmav cervená, slab ojínná, bez ochmýení a zlaznatých trichom. Výraznost nervatury je stední. Chu je navinule sladká az sladká, aromatická. Plodnost je vysoká s probírkou pravidelná. Rixanta Ran dozrávající odrda, pochází z Nmecka. V CR byla registrována v roce 2001, udrzovatelem odrdy je firma Starkl-zahradník s.r.o. Stromkový tvar má stedn hustou korunu kulovitého tvaru. Vzrstnost pravokoenného kee je stedn silná az silná, habitus zplostle elipsovitý, stedn hustý. Plod je stedn velký, kulovitý s dlouhou stopkou. Slupka je stedn tlustá, zlutozelená, bez ojínní, slab ochmýená. Výraznost nervatury je stední az silná. Chu je navinulá. Plodnost bývá velmi vysoká. Rokula Pozdn dozrávající odrda, pochází z Nmecka. V CR byla registrována v roce 2001, má udlenu evropskou právní ochranu, udrzovatelem odrdy je firma Starkl-zahradník s.r.o. Stromkový tvar má stedn husté koruny kulovitého tvaru. Vzrstnost pravokoenného kee je stední, habitus opakvejcitý, stedn hustý. Plod je stedn velký, pi peplození malý, elipsovitý. Slupka je slabá az stedn tlustá, tmav cervená, stedn az siln

ojínná, bez ochmýení a zlaznatých trichom. Výraznost nervatury je slabá. Chu je navinule sladká, aromatická. Plodnost bývá vysoká s probírkou pravidelná. Rolonda Pozdn dozrávající odrda, pochází z Nmecka. V CR registrována v roce 2001, udrzovatelem odrdy je firma Starkl-zahradník s.r.o. Stromkový tvar má stedn hustou korunu kulovitého tvaru s dlouhými výhony. Vzrstnost pravokoenného kee je stedn silná az silná, habitus kulovitý, stedn hustý. Plod je stedn velký, elipsovitý. Slupka je stedn tlustá, tmav cervená, v plné zralosti az hndofialová, stedn ojínná, siln ochmýená, bez zlaznatých trichom. Výraznost nervatury je slabá. Chu je sladce navinulá, aromatická. Plodnost je vysoká s probírkou pravidelná. Navíc se v prodeji mzeme setkat s rozmnozovacím materiálem uvádným do obhu podle zákona c. 219/2003 Sb. jako "konformní sadba", oznacovaným zkratkou CAC. Zde mohou být uvedeny vsechny dosud popsané odrdy nap. vseobecn známá odrda ´Kaptivátor´, navíc i takové, které nejsou jiz v CR registrované, nap. ´Triumphant´ nebo jsou právn chránné v jiném stát Evropské Unie, nap. ´Pax´ a ten má pak evropskou právní ochranu. Kaptivátor Stedn ran dozrávající odrda s neurcitým pvodem. Jde o vseobecn známou odrdu, rozsíenou u nás. Stromkový tvar má ídké koruny kulovitého tvaru. Vzrstnost pravokoenného kee je silná, habitus kulovitý, stedn hustý, výhony jsou beztrnné, jen na 1letých výhonech se objevují v malém poctu jednoduché trny. Plod stedn velký, opakvejcitý. Slupka je stedn tlustá az tlustá, cervené barvy, siln ojínná, bez zlaznatých trichom. Výraznost nervatury je slabá. Chu je sladce navinulá, stedn aromatická. Plodnost bývá vysoká. Pax Stedn ran dozrávající odrda, pochází z Velké Británie. Má udlenu evropskou právní ochranu a v CR ji zastupuje firma Ing. Pavel Vorácek, Fytos Plze.

Stromkový tvar má ídkou korunu kulovitého tvaru s tenkými výhony a malým poctem jednoduchých trn. Vzrstnost pravokoenného kee je stedn silná, habitus kulovitý, rovnz ídký. Plod je stedn velký, elipsovitý s delsí stopkou. Slupka je stedn tlustá, tmav cervená, bez ojínní, slab ochmýená s ídkými zlaznatými trichomy. Výraznost nervatury je slabá. Chu je navinulá, stedn aromatická. Plodnost stední, pravidelná. Triumphant Stedn pozdn dozrávající odrda, pochází ze Slovenska. U nás byla registrovaná v letech 1959-2006. Jde o vseobecn známou odrdu. Stromkový tvar má stedn hustou, kulovitou korunu. Vzrstnost pravokoenného kee je stedn silná, habitus kulovitý, hustý. Plod stedn velký, dlouze vejcitý. Slupka je tenká, zelenozluté barvy, slab ochmýená, s velmi ídkými zlaznatými trichomy. Výraznost nervatury je stední. Chu je nasládlá, stedn aromatická. Plodnost bývá vysoká. Jak vidíme, je mnoho odrd angrestu, které mají tu schopnost obstát za situace zvysujícího se tlaku tohoto houbového onemocnní, jakým je hndé padlí. Tyto pstované odrdy dávají plody, které mohou být oznaceny spolehliv nápisem "BIO". Peji, dobrou chu! Krom popsaných odrd jsou na trhu nabízeny i dalsí odolné odrdy. Zluté (bílé, zelené) Hinnomaki Gelb, Mucurines, Reflamba, Reverta, Rezistenta, Rifulsa, a drobnoplodá odrda Puszinskij. Cervené (odstíny svtlé a tmavé) Hinnomaki Rot, Rex Rot, Sadko a drobnoplodé Krasnoslawianskij, Negus, a Rodnik. Ing. Dusan Nesrsta ÚKZÚZ, Zkusební stanice Zelesice

casné dob je u nás registrováno 42 odrd. V následujícím pehledu jsou uvedeny novjsí odrdy s rozdlením podle doby konzumní zralosti podzimní a zimní. Index (PO) za názvem pedstavuje udlení národních ochranných práv k odrd podle zákona c. 408/2000 Sb. Dalsí text za názvem se týká pvodu a roku zápisu do Státní odrdové knihy CR. Pyrus communis (L.) - hruse obecná Podzimní odrda Harbo, CR, registrace 2006. Vzrstnost stromu stední, vtvení slabé, habitus polovzpímený. Plodnost na krátkém dev. Plod vypuklého tvaru, siln nesoumrný, velký. Zlutá základní barva slupky je cástecn pekrytá rzovo-cerveným líckem. Slupka stedn tlustá, na povrchu matná a suchá. Duznina mkká, stedn savnatá, nasládlá. Stopka krátká, stedn tlustá, napojená sikmo k ose plodu. Sklizová zralost v polovin záí, konzumní zralost od listopadu, skladovatelnost do února. Vykazuje dostatecnou afinitu s kdouloovými podnozemi. Je vhodná do vsech oblastí, ve vyssích polohách jen na semenné podnozi. Zimní odrda Konvert PO, CR, registrace 2006. Vzrstnost slabá az stední, habitus polovzpímený, vtvení stední. Plodnost na krátkém dev. Plod vydutého tvaru, stedn velký, slab nesoumrný, rozsiuje se blíze ke kalichu. Základní barva slupky zelenozlutá, krycí barva chybí. Je tlustá, na povrchu drsná, plocha rzivosti na lícku vysoká. Stopka stedn tlustá, stedn dlouhá, napojená v ose plodu. Duznina pevná, stedn savnatá, v chuti sladká. Sklizová zralost na zacátku íjna, konzumní zralost od prosince, skladovatelnost do bezna. Vhodná v kombinaci s kdouloovými podnozemi v úrodných a záhevných pdách teplejsích poloh. Pyrus pyrifolia (Burm.f.) Nakai var. culta hruse písecná Podzimní odrda Rafzas, CH, registrace 2008. Vzrstnost stromu stední, habitus vzpímený, vtvení stední. Plodnost na krátkém

PEHLED REGISTROVANÝCH ODRD JÁDROVIN 2006-2008

HRUSE V roce 2007 byly vyazeny ze seznamu Státní odrdové knihy Ceské Republiky odrdy Diana, Nitra, Thirriotova, Vila. V sou82

81

dev ve shlucích. Plod stedn velký, tvar v podélném ezu kulovitý. Základní barva slupky zlutozelená, krycí barva chybí. Je stedn tlustá, na povrchu drsná, plocha rzivosti na lícku je stední, lenticely velké a husté. Stopka tlustá, krátká, napojená v ose plodu. Pilnavost kalisních lístk stední. Duznina blav zlutá, mkká, vysoce savnatá, stedn tuhé konzistence, slab hndne. Jádinec malý az stední, siroce vejcitý, pocet komor nízký. Chu nasládlá, obsah kyselin nízký, hokost není. Sklizová zralost do poloviny srpna, konzumní zralost koncem záí, skladovatelnost do listopadu. Odrda v kombinaci semenných podnozí je vhodná do vsech pstitelských oblastí. JABLO V roce 2007 byly vyazeny ze seznamu Státní odrdové knihy (SOK) Ceské Republiky odrdy Delicia, Delvit, Hrivna, James Grieve Double Red, Jantar, Klára, Liberty, Mantet, Patriot, Prima, Quinte, Sir Prize, Spartan, Wealthy Double Red. V soucasné dob je u nás registrováno 105 odrd. V následujícím pehledu jsou uvedeny novjsí odrdy s rozdlením podle doby konzumní zralosti na letní, podzimní a zimní. Index (PO) za názvem pedstavuje udlení národních ochranných práv k odrd podle zákona c. 408/2000 Sb. a index (CPG) udlení evropských odrdových práv Spolecenství [naízení Rady (ES) 2100/94]. Dalsí text za názvem se týká pvodu a roku zápisu. Vzrstnost stromu u jednotlivých odrd je popsána vzhledem k pouzité podnozi M9. Odrdy ve skupinách jsou azeny abecedn. Malus Mill. - jablo Letní odrda Ametyst , CR, registrace 2006. Vzrstnost stromu je stední az slabá, habitus rozlozitý az pevislý, nasazení plod ve shlucích na krátkém dev. Zahustní koruny je znacné, vhodný je letní prklest. Plod stedn velký, plose kulovitý. Pro zvtsení plod je nutná jejich redukce probírkou. Základní barva zlutá, krycí cervená, rozmytá. Slupka hladká, v konzumní zralosti bez ojínní, slab mastná. Duznina zlutavá, mkké konzistence, více savnatá, sladce

CPG

navinulá. Sklizová zralost v polovin srpna, konzumní zralost do konce záí. Odrda je rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost je zalozena na genu Vf. Proti napadení padlím je málo odolná. Zlaák, CR, registrace 2008. Vzrstnost stromu stední az silná, typ rozvtvený, habitus rozlozitý, nasazení plod ve shlucích na krátkých výhonech. Plod stedn velký po probírce velký, tvar kuzelovitý, bez zebrování, masité svalce na vrcholu stední. Základní barva plodu zlutozelená, krycí barva cervená, typ rozmyté lícko. Slupka stedn tlustá az tlustá, na povrchu hladká, bez rzivosti, velmi slab ojínná. Duznina blav zelené barvy, stedn pevná, savnatá, navinulá az nakyslá. Sklizová zralost v polovin srpna, konzumní zralost do poloviny záí. Odrda je stedn odolná proti napadení strupovitostí i proti napadení padlím. Podzimní odrdy Florijam, CR, registrace 2008. Vzrstnost stromu stední, typ rozvtvený, habitus rozlozitý nasazení plod na krátkých výhonech ve shlucích i jednotliv. Plod stedn velký, po probírce az velký, tvar kuzelovitý, bez zebrování. Masité svalce na vrcholu stední. Základní barva plodu zlutozelená, krycí barva purpurov cervená, typ celoplosný s nevýrazným zíháním. Slupka stedn tlustá, na povrchu hladká, bez rzivosti, stedn ojínná. Duznina krémové barvy, stedn pevná, savnatá, navinule sladká. Sklizová zralost koncem srpna, konzumní zralost od poloviny záí, skladovatelnost do listopadu. Odrda je stedn odolná proti napadení strupovitostí a málo odolná proti napadení padlí jabloovému. Pidi , CR, registrace 2005. Vzrstnost slabá, habitus stromu vzpímený az rozlozitý, internodia velmi krátká, plodnost na krátkém dev. Plod siroce kulovit kuzelovitý, velký, stedn zebrovaný se slabými masitými svalci na distálním konci. Slupka hladká, rzivost okolo stopecné jamky nízká. Základní barva zelenozlutá, krycí cervená rozmytá. Duznina bílá, mkké konzistence, stedn savnatá, sladce navi83

CPG

nulá. Sklizová zralost na pelomu srpna a záí, konzumní zralost od íjna, skladovatelnost do listopadu. Odrda je málo odolná proti napadení strupovitostí a stedn odolná proti napadení padlím. Tolar, CR, registrace 2008. Vzrstnost stromu stední, typ rozvtvený, habitus sklonný, nasazení plod na krátkých i stedn dlouhých výhonech jednotliv nkdy ve shlucích. Plod velký, tvar kulovitý, pravidelný, bez masitých svalc na vrcholu. Základní barva plodu svtle zlutá, krycí barva rzovocervená, jen jako nevýrazné lícko. Slupka stedn tlustá, na povrchu hladká, na lícku se stední rzivostí, velmi slab ojínná. Duznina zlutavé barvy, stedn pevné konzistence, stedn savnatá, navinule sladká. Sklizová zralost zacátkem záí, konzumní zralost od poloviny íjna, skladovatelnost do prosince. Odrda je stedn odolná proti napadení strupovitostí i proti napadení padlím. Vysocina PO, CR, registrace 2006. Vzrstnost stední az silná, habitus rozlozitý, plodnost na krátkém dev. Plod plose kulovitý, stedn velký az velký. Základní barva slupky blav zelená, krycí barva purpurová, celoplosn s zíháním. Slupka stedn tlustá, na povrchu hladká, slab ojínná, bez rzivosti. Stopka stedn tlustá, krátká az stedn dlouhá. Duznina bílá, stedn pevná, savnatá, navinule sladká. Sklizová zralost koncem záí, konzumní zralost od íjna do listopadu. Odrda je rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost je zalozena na genu Vf. Proti napadení padlím je stedn odolná. Zimní odrdy Clijo, CR, registrace 2006. Vzrstnost stední, habitus rozlozitý, plodnost na krátkém dev ve shlucích i jednotliv. Plod kulovit kuzelovitý, stedn velký az velký. Základní barva slupky zelenozlutá, krycí barva cervená, celoplosn s zíháním. Slupka stedn tlustá, na povrchu hladká, lesklá, bez rzivosti. Duznina zlutavá, stedn pevná, savnatá, nasládlá. Stopka stedn dlouhá az dlouhá, tenká az stedn tlustá. Sklizová zralost zacátkem íjna, konzumní

84

zralost od listopadu, skladovatelnost do února. Odrda je málo odolná proti napadení strupovitostí a stedn odolná proti napadení padlím. Caudle CPG, USA, registrace 2006. Vzrstnost stední az silná, habitus rozlozitý, plodnost na krátkém dev. Zahustní koruny je znacné, vhodný je letní prklest. Plod kulovit kuzelovitý, stedn velký az velký, bez zebrování, masité svalce na vrcholu stední. Základní barva slupky zelená, krycí barva purpurová, charakter celoplosný s zíháním. Slupka stedn tlustá az tenká, na povrchu hladká, lesklá, bez rzivosti. Duznina krémová, stedn pevná, savnatá, nasládlá. Stopka stedn dlouhá az dlouhá, tenká az stedn tlustá. Sklizová zralost zacátkem íjna, konzumní zralost od prosince, skladovatelnost do bezna. Odrda je málo odolná proti napadení strupovitostí a stedn odolná proti napadení padlím. Heliodor CPG, CR, registrace 2006. Vzrstnost stední, habitus rozlozitý, plodnost ve shlucích na krátkém rozvtveném plodonosném dev. Plod vysoce kulovitý, stedn velký, masité svalce na vrcholu slabé. Základní barva slupky zlutá, krycí barva nevýrazn rzové lícko. Slupka tenká, na povrchu hladká, slab mastná, rzivost okolo stopecné jamky nízká. Duznina krémová, stedn pevná, savnatá, sladce navinulá. Stopka stedn dlouhá, tenká az stedn tlustá. Sklizová zralost zacátkem íjna, konzumní zralost od poloviny listopadu, skladovatelnost do bezna az dubna. Odrda je rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost je zalozena na genu Vf. Proti napadení padlím je více odolná. Kordona PO, CR, registrace 2006. Vzrstnost silná, typ sloupcovitý. Plodí ve shlucích, na krátkém plodonosném obrostu. Pro zvtsení plod je nutná redukce jejich probírkou. Plod kulovit kuzelovitý, stedn velký, stedn zebrovaný. Základní barva slupky zelenozlutá, krycí barva cervená, forma lícko. Slupka stedn tlustá az tlustá, na povrchu hladká, nerovná, bez rzivosti. Duznina bílá, stedn pevná az tuhá, savnatá, sladce navinulá. Stopka velmi krátká az

krátká, stedn tlustá az tlustá. Sklizová zralost zacátkem íjna, konzumní zralost od prosince do ledna. Odrda je rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost je zalozena na genu Vf. Proti napadení padlím je mén odolná. Lipno PO, CR, registrace 2006. Vzrstnost stední az silná, habitus vzpímený az rozlozitý, plodnost na krátkém i stedn dlouhém dev. Plod plose kulovitý, stedn velký az velký, zebrování slabé. Základní barva slupky zelenozlutá, krycí barva cervená, celoplosn s zíháním. Slupka tenká, na povrchu hladká, slab mastná, bez rzivosti. Duznina krémová, mkká, savnatá, sladce navinulá. Stopka stedn dlouhá az dlouhá, tenká az stedn tlustá. Sklizová zralost koncem záí, konzumní zralost od íjna, skladovatelnost do února. Odrda je rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost je zalozena na genu Vf. Více odolná proti napadení padlím. Luna CPG, CR, registrace 2007. Vzrstnost stromu stední, typ rozvtvený, habitus rozlozitý. Plodnost raná, plodí ve shlucích i jednotliv na krátkém plodonosném obrostu. Plod stedn velký, tvar kulovit kuzelovitý, zebrování a masité svalce na vrcholu slabé. Základní barva slupky zlutá, krycí barva oranzová, jen jako nevýrazné lícko. Slupka tenká, na povrchu hladká, bez rzivosti, slab mastná. Stopka tenká a dlouhá. Duznina zlutavá, stedn pevná, více savnatá, aromatická, navinule sladká. Sklizová zralost zacátkem íjna, konzumní zralost od konce listopadu, skladovatelnost do dubna. Odrda je rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost je zalozena na genu Vf. Stedn odolná proti napadení padlím. Meteor PO, CR, registrace 2006. Vzrstnost stromu stední, typ rozvtvený, habitus rozlozitý. Plodnost pozdní, plodí jednotliv na krátkém plodonosném obrostu. Zahustní koruny je znacné, vhodný je letní prklest. Plod velký, tvar plose kulovitý, zebrování a masité svalce na vrcholu slabé. Základní barva slupky zelenozlutá, krycí barva cervená, rozmytá. Slupka tlustá, na povrchu hladká, slab mastná, rzivost okolo

stopecné jamky nízká. Stopka tlustá a krátká. Duznina zlutavá, mkká az stedn pevná, více savnatá, navinule sladká. Sklizová zralost koncem záí, konzumní zralost od listopadu, skladovatelnost do dubna. Odrda je málo odolná proti napadení strupovitostí a stedn odolná proti padlí. Opal CPG, CR, registrace 2006. Vzrstnost slabá az stední, habitus rozlozitý, plodnost ve shlucích i jednotliv na krátkém dev. Zahustní koruny je znacné, vhodný je letní prklest. Plod kulovitý, stedn velký, plodí ve shlucích. Pro zvtsení plod je nutná jejich redukce probírkou. Základní barva slupky zlutá, krycí barva oranzová, nevýrazné lícko. Slupka stedn tlustá, na povrchu hladká, lesklá, rzivost okolo stopecné jamky nízká. Duznina zlutavá, tuhá, stedn savnatá, navinule sladká. Stopka stedn tlustá a stedn dlouhá. Sklizová zralost na pelomu záí a íjna, konzumní zralost od prosince, skladovatelnost do dubna az kvtna. Odrda je rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost je zalozena na genu Vf. Více odolná proti napadení padlím. Orion CPG, CR, registrace 2006. Vzrstnost stední az silná, habitus vzpímený az rozlozitý, plodnost na krátkém dev. Zahustní koruny je znacné, vhodný je letní prklest. Plod plose kulovitý, velký, masité svalce na vrcholu slabé. Základní barva slupky zelenozlutá, krycí barva oranzová, lícko. Slupka tenká, na povrchu hladká, suchá, rzivost okolo stopecné jamky nízká az stední. Duznina zlutavá, stedn pevná, savnatá, navinule sladká. Stopka stedn dlouhá az dlouhá, stedn tlustá az tlustá. Sklizová zralost zacátkem íjna, konzumní zralost od konce listopadu, skladovatelnost do dubna. Odrda je rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost je zalozena na genu Vf. Málo odolná proti napadení padlím. Pinova CPG, SRN, registrace 2006. Vzrstnost slabá az stední, habitus rozlozitý az pevislý, plodnost ve shlucích na krátkém dev. Plod stedn velký, tvar kuzelovitý, pravidelný. Základní barva slupky zlutá, krycí cervená, charakter celoplosný s zíhá85

ním. Slupka stedn tlustá, na povrchu suchá, rzivost okolo stopecné jamky nízká. Duznina krémová, tuhá, stedn savnatá, navinule sladká. Stopka tenká az stedn tlustá a dlouhá. Sklizová zralost polovina íjna, konzumní zralost od prosince, skladovatelnost do dubna, mén odolná proti napadení padlí. Odrda je málo odolná proti napadení strupovitostí i proti napadení padlím. Rafzubin, CH, registrace 2006. Vzrstnost stední, habitus pevislý, plodnost na krátké i stedn dlouhém obrostu. Plod kuzelovitý, stedn velký az velký, bez zebrování a svalc na distálním konci. Základní barva slupky zelenozlutá, krycí barva oranzová, charakter celoplosný s cerveným zíháním. Slupka stedn tlustá az tenká, na povrchu suchá, rzivost okolo stopecné jamky nízká. Duznina krémová, tuhá, stedn savnatá, navinule sladká. Stopka dlouhá a tenká. Sklizová zralost zacátkem íjna, konzumní zralost od prosince, skladovatelnost do dubna. Odrda je málo odolná proti napadení strupovitostí a více odolná proti napadení padlím. Red Topaz CPG, CR, registrace 2007. Vzrstnost stromu stední az silná, typ rozvtvený, habitus vzpímený az rozlozitý. Plodnost stedn raná, plodí jednotliv i ve shlucích na krátkém rozvtveném plodonosném obrostu. Zahustní koruny je znacné, vhodný je letní prklest. Plod stedn velký az velký, tvar plose kulovitý, zebrování není, masité svalce na vrcholu slabé. Základní barva slupky zelenozlutá, krycí barva cervená, rozmytá. Slupka tenká, na povrchu hladká, slab mastná, rzivost okolo stopecné jamky velmi nízká. Stopka stedn tlustá a stedn dlouhá. Duznina krémová, tuhá, stedn savnatá, sladce navinulá. Sklizová zralost zacátkem íjna, konzumní zralost od poloviny listopadu, skladovatelnost do dubna. Odrda je rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost je zalozena na genu Vf. Proti napadení padlím je více odolná. Rondo , CR, registrace 2007. Vzrstnost velmi slabá az slabá, typ sloupcovitý, plodnost jednotliv na krátkém plodonosném obrostu. Plod velký, plose kulovitý,

86

CPG

bez zebrování a masitých svalc na vrcholu. Základní barva zelenozlutá, krycí cervená, celoplosn s zíháním. Slupka stedn tlustá, suchá, hladká, bez rzivosti. Duznina krémová, mkká, velmi savnatá, navinule sladká. Stopka stedn tlustá, krátká az stedn dlouhá. Sklizová zralost koncem záí, konzumní zralost od listopadu, skladovatelnost do února. Odrda je rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost je zalozena na genu Vf. Proti napadení padlím je stedn odolná. Rozela CPG, CR, registrace 2007. Vzrstnost stedn silná, habitus stromu rozlozitý, plodnost ve shlucích i jednotliv na krátkém rozvtveném a dlouhém plodonosném obrostu. Plod stedn velký az velký, tvar kulovitý, bez zebrování, masité svalce na vrcholu slabé. Základní barva slupky zelenozlutá, krycí barva cervená, intenzita tmavá, typ rozmytá. Slupka tenká, na povrchu slab ojínná, slab mastná, bez rzivosti. Duznina krémová, mkká, jemná, savnatá, navinule sladká. Stopka tenká az stedn tlustá a stedn dlouhá. Sklizová zralost zacátkem íjna, konzumní zralost od listopadu, skladovatelnost do bezna. Odrda je rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost je zalozena na genu Vf. Proti napadení padlím je stedn odolná. Rucla CPG, CR, registrace 2006. Vzrstnost stední az silná, habitus rozlozitý, plodnost na dlouhém dev. Koruna má sklon k vyholování vtví. Plod kulovitý, stedn velký az velký. Základní barva slupky zelenozlutá, krycí barva purpurová, celoplosná. Slupka stedn tlustá, na povrchu hladká, suchá, rzivost okolo stopecné jamky nízká az stední. Duznina krémová, tuhá, savnatá, navinule sladká. Stopka stedn dlouhá az dlouhá, stedn tlustá. Sklizová zralost zacátkem íjna, konzumní zralost koncem listopadu, skladovatelnost do února. Odrda je stedn odolná proti napadení strupovitostí i proti napadení padlím. Shalimar PO, CR, registrace 2009. Vzrstnost stromu je stední, typ rozvtvený, habitus rozlozitý. Plodnos raná, plodí ve shlucích i jednotliv na krátkém a stedn dlouhém obrostu. Plod stedn velký az

velký, tvar vejcitý, bez výrazného zebrování se stedními masitými svalci na vrcholu. Základní barva plodu je zlutá, krycí barva cervená, rozmytá se znatelným zíháním. Stedn tlustá slupka je na povrchu hladká, bez ojínní, mastnosti a rzivosti. Stopka stedn tlustá a dlouhá. Duznina zelenavé az zelenobílé barvy má jemnou avsak pevnou konzistenci. Savnatost duzniny jen stední, v chuti je sladce navinulá. Sklizová zralost od poloviny íjna, konzumní zralost od prosince se skladovatelností do dubna az kvtna. Odrda je rezistentní proti napadení strupovitostí. V teplejsích oblastech je mén odolná k padlí jabloovému. Sirius CPG, CR, registrace 2007. Vzrstnost stromu silná, typ rozvtvený, habitus rozlozitý. Plodnost raná, plodí ve shlucích i jednotliv na krátkém rozvtveném plodonosném obrostu. Plod stedn velký az velký, tvar kulovitý, zebrování slabé, bez masitých svalc na vrcholu. Základní barva slupky zlutá, krycí barva oranzová, jen jako nevýrazné lícko. Slupka tenká, na povrchu hladká, suchá, rzivost na lícku i okolo stopecné jamky nízká. Stopka stedn tlustá a dlouhá. Duznina zlutavá, stedn pevná az tuhá, stedn savnatá, navinule sladká. Sklizová zralost v polovin íjna, konzumní zralost od prosince, skladovatelnost do dubna. Odrda je rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost je zalozena na genu Vf. Proti napadení padlím je málo odolná. Sonet PO, CR, registrace 2006. Vzrstnost slabá az stední, typ sloupcovitý. Plodnost ve shlucích na krátkém plodonosném obrostu. Plod kulovitý, stedn velký az velký. Základní barva slupky zelenozlutá, krycí barva chybí. Slupka tenká, na povrchu hladká, slab mastná, bez rzivosti. Duznina bílá, mkká, savnatá, navinule sladká. Stopka stedn dlouhá a tlustá. Sklizová zralost zacátkem íjna, konzumní zralost od listopadu, skladovatelnost do ledna. Odrda je rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost je zalozena na genu Vf. Proti napadení padlím je stedn odolná. Ing. Dusan Nesrsta ÚKZÚZ, Zkusební stanice Zelesice

RÉVA STÁLE STOUPÁ Z NÍZIN

V roce 2006 na stran 55 této Rukovti vysel clánek obdobného názvu. Po ctyech letech mzeme s radostí konstatovat, ze podmínky pro pstování révy se opt zmnily a to ve prospch zahrádká. Pesto - porovnávat podmínky pstování hlavn stolních odrd révy ve výse polozených zahradách nasich ceskomoravských pahorkatin s podmínkami ve vinaských oblastech nasí republiky je téma na první pohled k diskusi zcela zbytecné, nebo vinohrady poskytují rév vinné ty nejlepsí podmínky v nízinných polohách pro révu zvlás vybraných. Ale my zahrádkái jsme lidé zvídaví a zkoumaví a chceme mít i to, co do nedávna bylo pro nás mén dostupné. A tak je to i s révou, a to nejen vinnou, jejíz kee se na pelomu tohoto století postupn ,,vysplhaly" az na pedhí nasich kopc a hor do poloh nad 500 metr nad moem! Je logické, ze po zasazení jakékoliv rostliny o ni chceme pecovat tak, aby nám dala maximální uzitek i radost. Tak i réva, a zvlás její stolní nebo univerzální odrdy, vyzaduje základní znalosti a informace, bez nichz bychom nedosáhli ocekávaných výsledk. Specificnost stolních odrd je ta, ze pro jejich hrozny nepotebujeme zralost technologickou (cukernatost vylisovaného mostu pro zdárný prbh kvasného procesu pi výrob vína), ale postací nám optimální zralost hroznových bobulí pro jejich pímou spotebu jako chutného ovoce. Tuto zralost mzeme nazývat konzumní, u které preferujeme harmonicky sladnou chu kyselin a cukr. Podívejme se tedy po nkolika letech nových zkuseností na révu z tohoto pohledu opt a podlme se o tyto poznatky s jejím pstováním. Zvlástní kapitolou je pak pstování révy ve sklenících, které uvnit vytváejí subtropické klima s mozností pstování tch na teplo nejnárocnjsích odrd révy. Jenom mjme na pamti, ze cím vtsí skleník, tím lepsí podmínky pro vytvoení potebného mikroklimatu a cím intenzivnjsí vtrání, tím opt lepsí podmínky pro zabránní vzniku nejzákenjsí plísn - padlí révového (oidia).

87

NADMOSKÁ VÝSKA. Pokud chceme pstovat révu pro vinae v ,,závratných" výskách kolem 500 m nad moem, opt musíme pi výbru odrd brát v úvahu, ze kazdé navýsení polohy o 100 m znamená zpozdní zrání o 10 dn. Pak si snadno spocítáme, ze pokud hrozny v nízin 200 m n.m. uzrávají do konce srpna, tak i ve volném terénu ve výsce 500 m stacíme sklidit zralé hrozny do konce záí, coz nám postací pi volb velmi raných odrd pro výsadbu. Takovýchto odrd máme v soucasné dob otestovanou celou desítku, a to pevázn z mezidruhových (interspecifických) slechtni. Jediné, co réva nesnásí v jakékoliv nadmoské výsce, jsou mrazové kotliny nebo údolí kolem potok a rybník se spatným ,,odtokem" mrazivé vrstvy vzduchu. PDA. Vyjdme opt z nádherných cernozemí nasich nízin a proti nim nesrovnateln postavme v lepsím pípad hlinitou hndozem a v pípad horsím zahrady s mlkou vrstvou zahradní zeminy a pod ní hlinitostrkovitý nebo skalnatý podklad, výjimecn s podlozím z bílých a cervených hlinitých písk. Jak jinak srovnat tento velký nedostatek nez tím, ze zrigolujeme místo nebo pás pro výsadbu révy az do hloubky 70 - 100 cm. Do spodní poloviny tohoto rigolu ulozíme dobe prolezelý kompost a do horní poloviny jakoukoliv lehkou propustnou zem nebo i samotný ícní písek s drobným strkem. Takto pipravená pda se pak smle mze rovnat cernozemi v Polabí nebo v moravských úvalech! Jenom nezapomeme na jediné - rigolace v hlinitých pdách se rovná vybudování vany pro píjem desové vody, a nemáme-li ze dna tohoto rigolu zajistn odtok pebytecné vody, réva se nám v nm doslova ,,utopí" postupným odumíráním zamokených koen! SRÁZKOVÉ POMRY. Voda, a zvlást ta desová je základním zdrojem vegetacních pochod v révovém kei a chybí-li, je zle. Vinohradník se mze jen modlit za úhrn srázek a jejich rozlození, ale zahrádká si závlahu mze volit podle poteby kee. Stací jediné - mít bu dostatecný zdroj závlahy z pírody nebo dostatecn velké zásobníky desové vody. Pak jej nepekvapí ani dlou-

hodobé sucho. I tento faktor musíme mít na zeteli pi výsadb révy v nasich zahradách. Vyvarujme se jediného - zalévat vodou pímo na listy a hrozny. Porusíme-li tuto zásadu, otevíráme do siroka cestu rozvoji plísním - hlavn révové a sedé! ODRDOVÁ SKLADBA. Vinai jsou v mostových odrdách omezeni tradicním sortimentem a jen velmi zvolna a tzce se prosazuje výsadba nkolika novoslechtní, které az na nkolik interspecifických výjimek jsou pevázn pvodem opt z evropských odrd Vitis vinifera. Je to dáno i tím, ze dnesní zákazník vyzaduje od vinae v jeho konecném produktu vysoce jakostní pívlastková vína a trvá na tradicních chuov vyzkousených odrdách a je mu lhostejná jejich nízká odolnost vci houbovým chorobám. Zcela odlisná je situace v odrdách stolních, jejichz sortiment pedurcují pevázn drobní pstitelé, tedy zahrádkái, a ti vyzadují krom atraktivnosti hrozn a chuti bobulí práv zvýsenou odolnost vci plísním a mrazu. Tyto vlastnosti nabízí celá skála dnes jiz známých mezidruhových kízení, z nichz u nkterých stojí za to se zastavit a ozejmit si jejich pvod s ohledem na pozadované vlastnosti. Sledujeme-li totiz historii a rodicovský pvod slechtní tchto nových a kvalitních stolních odrd, zjistíme velmi zajímavá a zdailá snoubení tradicních evropských odrd révy vinné s ostatními révami, pevázn z ady tzv. pímoplodících hybrid druhé generace kízení. Tyto hybridy jsou vzdy nositeli zvýsené odolnosti vci nkterému z patogen. Podívejme se blíze na nkolik píklad tohoto snoubení. Napíklad nositel zvýsené odolnosti vci plísni révové, kterým je hybrid SV 12375 nebo jeho klony, daly vzniknout, s kombinací vybraných klasických stolních odrd, celé ad zdailých známých novoslechtní, pocínaje odrdami (abecedn): Arkádia, Ajvaz, Aron, Angela, Birstaller Muskát, Dkabrskij, Ester, Fet Frumos a ad dalsích konce odrdami Krystal, Nero, Prim, Pleven ustojcivij, Suzy, Terez a tmi, které jsou v pokusech zatím bez jména pod císly. Skoda jen, ze hybrid SV 12375 nám nevlozil stejn velký podíl odolnosti vci padlí révo-

88

vému, jehoz naopak dobrým nositelem odolnosti je dalsí hybrid SV 18315, zagenerovaný v dalsích interspecifických odrdách, nap. Augustovskij, Olympia, Fany. Posledním píkladem s nositelem zvýsené mrazuodolnosti je Réva amurská (Vitis amurensis), jejíz geny jsou obsazeny v odrdách nap. Krystal, Zarja severa, Vostorg, Krizovnikovyj a dalsích. Z tchto píklad je zejmé, kolik desítek stolních nebo univerzálních odrd máme my zahrádkái k dispozici s velkou rzností jejich vlastností, ale s jednou spolecnou vyssí odolností vci chorobám a nepíznivým vlivm a pitom dobrou chutí, ze které si kazdý vybere tu pro nho nejpijatelnjsí. Zvlástní skupinou jsou tzv. americké pímoplodící hybridy, kde opt na jednom píkladu si mzeme pipomenout, jakou cestou proslo slechtní jednoho z nich. Je to americká réva Vitis labrusca (réva liscí), která kízením s evropskou révou vinnou dala vzniknout dalsímu hybridu Izabella (dodnes se u nás pstuje) a z nho dalsím slechtním vzesla známá odrda Boscoop Glori, která je chutná, pestoze podtóny pvodní americké révy liscí jsou v nezralém stavu v chuti této odrdy jest patrné. Stejn tak se pstuje celá ada dalsích amerických hybrid (nejznámjsí Baco, Noah, Othello, Delaware), které jsou sice odolné plísním, ale postrádají typickou chu révy vinné. Jejich chut pipomínají jahody, maliny, nkdy az nepíjemn silnou vni pelargonií. Pstují je ti zahrádkái, kterým tyto vn a chut nevadí, nebo je dokonce jako raritu vyhledávají. Nic proti tomu, ale dnes máme desítky stolních odrd révy s krásnými vnmi a výbornými chutmi, typickými pro révu vinnou. Je vsak nutné stále pipomínat, ze vsechny odrdy mezidruhového kízení mají pouze zvýsenou odolnost vci nkterému z patogen, ale zádná z nich není zcela rezistentní, tzn. imunní! Práv nejsirsí skála odrd odolává plísni révové více nez padlí révovému a tento rozdíl v odolnosti se, bohuzel, zvlást v posledních letech zvysuje. Píciny mzeme hledat bu v agresivnjsích kmenech padlí révového anebo ve

zlepsených podmínkách pro jeho rozvoj, a to paradoxn vlivem zlepseného ovzdusí po odsíení elektráren a pechodu vtsiny domácností z pevných na plynná paliva! Padlí révové totiz nesnásí síru, ta vsak v soucasném cistjsím ovzdusí chybí, coz mze být jedna z pícin vyssí agresivity této plísn! Uvedené píklady vývoje a rozvoje slechtní révy jsou opravdu jen zlomkem celkové pestrosti odrdového sortimentu révy, který máme dnes my zahrádkái k dispozici. Bhem více nez ticetiletého sbratelského úsilí se nkterým z nás podailo soustedit kolem dvou set odrd mezidruhového kízení révy vinné s révami ostatními. Naskýtá se jediná mozná odpov na otázku, co s nimi dále. Vybrat ty nejlepsí z dobrých a vybírat je ne jednotlivcem, ale nejsirsím okruhem tch, kteí pevázn révu pstují a také ji konzumují. Proto nase sdruzení Vinai Plzeska pipravilo, pocínaje rokem 2009, komplexní senzorické (smyslové) hodnocení námi pstovaného sortimentu révy, a to podle vzhledových a chuových vlastností jednotlivých odrd. Pro optimální výbr byla známá tabulka námi upravena na bodové hodnocení jednotlivých kriterií s maximem 100 bod. Toto hodnocení se skládá z 10. charakteristických vlastností odrdy, z nich je sest vzhledových (vzhled hroznu, velikost hroznu, hustota hroznu, velikost bobulí, neopadavost bobulí a vyrovnanost zrání) a dále ze cty vlastností chuových (harmonicnost chuti, soudrznost duziny, kvalita slupky a obsah semen). Kazdá odrda bude mít zalozen svj prvodní list, kde krom tohoto hodnocení budou uvedeny podmínky zrání (místo, nadmoská výska, stanovist) a podmínky pstování (stáí kee, plodové zatízení kee, pípadné chemické osetení). Jsme pesvdceni, ze bhem nkolikaletého testování kazdé odrdy v rzných klimatických podmínkách zahrad naseho mikroregionu se nám podaí nejen získat ucelený pehled vlastností kazdé odrdy, ale i vytipovat ty nejvhodnjsí pro nase zahrady.

SAZENICE. Pi soucasném nedostatku sazenic interspecifických odrd je pro samozásobení zahrádká révovými ízky nejdlezitjsí zodpovdný odbr tchto ízk ze zdravých ke nezasazených bakteriálními chorobami (nádorovitost), nebezpecnými virózami (svinutka, roncet) pípadn révokazem (msicka). Proto pro nejjednoznacnjsí vyloucení tchto chorob z dalsího mnození je nejvhodnjsí vidt vybraný ke v plném rstu a posoudit jej z hlediska tchto skrytých nebezpecí. A k tomu je opt nutné nco o pstování révy znát! VÝSADBA, VEDENI a EZ, ZELENÉ PRÁCE. O této problematice bylo jiz napsáno mnoho stránek v odborné literatue a zná ji alespo zbzn kazdý zahrádká. Jenom si stále pipomínejme, ze réva nám bude vzdycky velmi vdcná, ekneme-li ji kazdé ráno ,,Dobrý den"! OCHRANA PED CHOROBAMI. I tento problém zahrádkái zvládají, pouze pipomeme, ze padlí révové je velmi nebezpecné práv svým plízivým a skoro nerozeznatelným nástupem, kdy si jej mzeme splést s ojínním list nebo bobulí hrozn. Po jeho nástupu je vsak uz na jakékoliv jeho odstranní pozd! Proto je velmi dlezitý preventivní zásah proti nmu, a to nejekologictjsím zpsobem pouzitím sirnatých pípravk. Síra je v nasí pírod makroprvkem a nemli bychom se jí bát ani v pípad, zstanou-li po postiku její zbytky na listech nebo hroznech. Je to jen vizuální nedostatek, kdy po nkolikadenním psobení postací po utrzení hrozny opláchnout a mzeme je jíst! To je výhoda, ale opt jen u stolních odrd, kdy uvádná dlouhá ochranná lhta po pouzití pípravku má význam pouze pro mostové odrdy, nebo síra mze zpsobit problém na pocátku kvasení mostu odrd, urcených pro výrobu vína. Mzeme tedy íct, ze pouzitím sirnatého pípravku (rozemletá síra) nepouzíváme umlou chemii, ale pírodní prvek, který v pd nemze nabýt toxických rozmr (na rozdíl od mdi). OCHRANA PED ROZTOCI. Penosem neosetených napadených révových ízk se do nasich zahrad dostali i hálcivec a vlnovník révový, kteí zpsobují kadeavost (akarinozu) nebo plstnatost (erinozu) révy.

Daleko nebezpecnjsí kadeavost (pomalý rst mladých výhon, deformace a trhání list, zasychání kvt) lze v pocátecním stádiu eleminovat opt sirnatými pípravky v dob po ezu ped rasením pupen. Horsí situace je pi vtsím výskytu tchto skdc. Pak nezbývá jiný zásah nez opakované pouzití povolených pípravk, a to od doby vyrasení letorost az do konce srpna, nejlépe za vyssích teplot. Proto opt platí zásada - pedem vidt zdravý ke v plné vegetaci a z nho pístí jaro odebírat réví pro dalsí mnození! OCHRANA PED VIRÓZAMI. Tchto patogen je celá ada, ale nejvíce se musíme obávat roncetu (pehnan pilovité a deformované listy, rozdvojení letorost, netypické tvary list) a svinutky (listy ohnuté smrem k jejich rubu). Boj s nimi je pro zahrádkae marný a nejlepsí zpsob ochrany je odstranit napadené kee, abychom tyto virové choroby nepenáseli eznými nástroji na ostatní zdravé kee! OCHRANA PED HMYZEM A PTACTVEM. Vinohrady jsou v tomto ohledu na tom mnohem lépe, nebo cetnost hmyzu i ptactva v pomru na plochu vinic je velmi ,,naedná" az na jedinou výjimku, a tou je spacek. Zcela jiná je situace v ochran révových ke a jejich zrajících hrozn v zahradách. Tam naopak je pomr hmyzu i ptactva, v tomto pípad kos, zcela obrácený! Na nkolik ke v zahrad pipadají stovky much, vos a srs, které se na sladké a vonící hrozny stahují ze sirokého okolí zahrad, stejn tak desítky kos z pilehlých porost. Existuje jediný osvdcený zpsob ochrany hrozn - nikoliv sít nebo mechanické plasice a siluety dravc, ale doma vyrobené sácky (pytlíky) ze starých dostatecn hustých záclon, jejichz otvory neproleze ani mravenec. Rozmr tchto sáck je nejlépe volit tak, aby po nasunutí sácku na hrozen zstal jest kolem volný prostor pro dobré vtrání bobulí. Mnozství sáck je úmrné poctu hrozn, ne vsak na vsech keích ale jen na tch práv zrajících odrdách, kdy tyto sácky po sklizni zralých hrozn pemístíme na ty pozdji zrající.

89

90

OCHRANA PED MRAZEM. Rzné zpsoby ochrany proti pozdním jarním mrazm jsou zahrádkám dobe známé. Vyuzijeme-li navíc vsechny dostupné stálé i docasné akumulátory tepla, potom ve spojení s teplejsím mikroklimatem v míst výsadby by se nám nemlo stát, aby jedno mrazivé ráno zhatilo nejen celou úrodu v daném roce, ale i nadje a úsilí, které jsme do pstování révy vlozili. URCENÍ ZRALOSTI BOBULÍ. Jestlize zralost vcas neurcíme my zahrádkái, provedou to za nás vosy a ostatní hmyz, který prvn napadá nejdíve uzrále bobule na vrcholové cásti hroznu! Nejvtsí chybu pak zahrádká udlá, otrhá-li napadené nebo popraskané bobule v domnní, ze zachránil zbývající cást hroznu. Ale nestane se tak, nebo na stopecce kazdé odtrzené bobule zstane cást duziny, která dále láká hmyz, címz je dílo zkázy hrozn brzy dokonáno. Proto mjme na pamti, ze odstranní nebo utrzení bobulí musíme vzdy provádt pomocí nzek, nejlépe cizelovacích, ale postací i jakékoliv úzké nzky, jejichz pomocí odstihneme bobuli i s cástí její stopecky! Jen tak zabráníme následné devastaci hrozn. Samozejm, ze vinai potebují pro posouzení technologické zralosti pouzít mostomr nebo jest lépe refraktometr. Ale nám zahrádkám stací optimální zralost hrozn stanovit ochutnáním a posouzením jíz zmínného harmonického pomru kyselin a cukr v bobulích. Ing. Jan Kratochvíl, ÚS CZS Plze

AURELIÁNY JSOU KRÁSNÉ ZAHRADNÍ LILIE

Francouzský zahradník E. Debras r.1928 pihlásil k registraci nový hybrid pocházející z kízení dvou cínských pírodních lilií L. sargentiae a L. henryi pod názvem L. x auralianense. Název volil podle ímské osady Aurelianum nacházející se na míst nynjsího Orleans, kde E. D. zil. Na jeho práci navázali mnozí dalsí slechtitelé z rzných jiných zemí, kteí s pouzitím dalsích cínských botanických druh, jako je L. leucanthum, L. regale a L. sulphureum vy-

slechtili stovky krásných trubkovitých lilií, známých po celém svt pod skupinovým názvem u nás aureliány, v anglosaských zemích Aurelian-hybrids, v nmecké literatue Aurelian-hybriden. Nynjsí aureliány s mstem Orleans tedy nemají nic spolecného a proto obcas na Morav se vyskytující název orleánský hybrid je nejen neopodstatnný ale také zavádjící. Aureliány jsou vzrstné lilie, bzná výska je 150-180cm i více, coz je ddictví zejména po L. henryi, stejn jako mrazuvzdornost. Barva lodyhy je rzná, zelená, hndozelená az cokoládov hndá, totéz platí pro listy, které jsou rozmístny pravideln, ne vsak v peslenech. Kvt je úzce nebo siroce trubkovitý, vyskytují se typy i s kvty turbánkovitými. Velikost kvtu je rzná podle odrdy, bzná je u velkých trubek 15 x 10 cm, okvtní plátky mohou být uzsí, cca 20 mm u tzv. sunburst typ, u trubek siroké az 50 az 60 mm. Kvty jsou sestaveny bocn v okolíku, nebo stromkovit, pyramidáln a proto tyto lilie psobí tak majestátn. Váha kvtenství zpsobuje, ze se lodyhy nkterých odrd naklánjí a je teba je pivazovat k oporám. Variace barev je siroká, základní je bílá, zlutá, oranzová az do bronzova nebo tlumen rzová az lila. Jásav cervená, nebo rudá barva se nevyskytuje, protoze výchozí druhy tyto barvy nemají ve svých genech. Velmi casto se vyskytují kvty se zlutým, nebo az tmavým hrdlem, nebo s výraznými oranzovými nektariemi, také rub petal mze být tmavý, az cokoládový, nebo svtlý s tmavým pruhem. V poslední dob oblibu získávají odrdy s varhánkovými narzovlými petaly. Pro kvty jsou charakteristické téz velké prasníky se zlutým, nebo hndým pylem. Nesmíme zapomenout se zmínit o vni tchto lilií. Je sice výrazná, ale píjemná, ne tak vtíravá jako u lilie blostné, Cibule aurelián je slozena z velkých masitých supin barvy zluté, hndé, bronzové az cokoládové. Velikost odpovídá rozmrm tchto rostlin, nkteré aureliány mají cibule o prmru az 15 cm a váhy 300-400 g. Po stránce pstitelské nejsou aureliány nárocné. Vyhovuje jím neutrální, dobe pro91

pracovaná zahradní pda s dobrým odvodem vody, jako vtsina cibulovin, ani aureliány nesnásejí pemokené místo. Stanovist má být vzdusné a slunné, alespo dopoledne by i tyto lilie mly mít plné slunce a nesázejme je nikdy pod stromy. Protoze se svou výskou minimáln vyrovnají i rzím, mzeme je výhodn sázet mezi n, pdní podmínky mají podobné a do kvetení nastupují po jejich odkvtu. Záhon rzí nezstane bez kvt. Zvlástní nároky aureliány nemají ani pokud jde o výzivu. Optimální je podzimní cca 5cm vrstva dobrého, vyzrálého kompostu, na zacátku vegetace, t.j. v dubnu a za msíc znovu pouzijeme malé dávky komplexního hnojiva typu Cererit, nebo Krystalon. Koncem cervence pidáme uz jen malou dávku síranu draselného. Jsou-li lilie vysázeny v dobré zahradní pd a dostanou-li zmínný výzivný kompost, není teba pehánt pouzívání umlých hnojiv. Pokud jde o zálivku, zacházejme s nimi jako s bznými okrasnými rostlinami, tj. nepemokit, ale nenechat je peschnout. Rozsah clánku nedovoluje, abychom probrali vsechny skdce a choroby aurelián, uvedeme jen ty nejdlezitjsí, které se vsak vyskytují i u jiných lilií. Ze zivocisných skdc musíme hlídat výskyt msic, které nejen deformují a brzdí vývin list, ale penásejí také virózy. Pomze jen bzný chemický postik. Na nkterých lokalitách, zejména v okolí ebcík se vyskytuje oranzov cervený mandelikovitý broucek - chestovnícek, který sám i jeho trusem obalené larvy dokází lilii bhem dvou dn doslova oholit. Naststí jeho výskyt nebývá tak hromadný, aby byl nutný postik, stací lilie prohlízet a brouka mechanicky nicit. Zákeným skdcem je vrtalka liliová kávov hndá muska, která zacátkem cervna klade vajícka na malá poupata do nichz se její larvy zavrtají a vyzírají vnitek. Vývin poupat v tomto období je teba sledovat, pi hromadném výskytu osvdcuje se preventivní postik ve zhruba ptidenních intervalech systemickými pípravky typu Karate, Decis a pod. Napadená poupata je teba nicit. Napadení njakým typem virózy se projeví stejnými symptomy jako u jiných lilií, tj.

zakrnlým rstem, deformovanými listy, podlouhlými bílými skvrnami na listech. Naststí aureliány patí mezi lilie relativn odolné vci virózám. Zato dosti náchylné jsou vci listovým plísním, botrytidám, pro které jsou charakteristické podlouhlé nkolik mm velké, oválné, svtlé skvrny na listech. Listové plísn nastupují o vlhkých cervnových nocích, proto nejlepsí ochranou je vzdusné stanovist, nezalévat nikdy na list a zejména ne vecer. Pi vtsích výsadbách se chemický postik bznými fungicidy provádí, musí vsak být preventivní, pozdji uz není kurativní. Nejpirozenjsí zpsob mnození je dlení cibule. Jestlize z cibule vyrostly bhem vegetace dv lodyhy, na podzim budou v zemi uz dv cibule. Poté co listy uz uschly, vtsinou je to druhá polovina záí, opatrn cibule vyjmte a jemným tahem a potásáním cibule od sebe bez poskození koen oddlte. Pokud mozno cibule bez otálení pesate na jiné místo, jednak nepeschnou a do píchodu mraz dobe zakoení. Je-li podzim velmi suchý, mzete i zalít. Pi této pílezitosti se mzete pokusit o mnození tzv. supinováním. Provádí se tak, ze ze silnjsí cibule lilie odlomíme - neezeme - obvodové supiny, podle velikosti cibule 5-6, opláchneme dkladn pod tekoucí vodou a necháme na volném vzduchu oschnout. Poté zdravé, neposkozené supiny voln, nebo do ádk zalozíme do cisté, mírn vlhké raseliny do plastového sácku, nebo vtsí plastové krabice, do víka provrtáme otvory pro vtrání. Pro tvorbu malých cibulek je optimální teplota okolo 16 EC, ale bzn mzete sácky ulozit i v pokoji na skí. Uz za ctrnáct dní na bazální cásti supin se vytváí kalus s mírnými hrbolky, ze kterých po dalsích zhruba ctrnácti dnech vyrstají malé cibulky, které v dalsím msíci vytvoí i koínky. Kolem vánoc ulozíme sácky, nebo nádobky s cibulkami asi na dva msíce pi teplot +5 EC a v beznu je sázíme ve sponu cca 5 x 5 cm do vtsích nádob do smsi zahradní zem : raselina : hrubý perlit nebo písek 1:1:1. Pi pokojové teplot, nebo ve skleníku cibulky brzy zacnou rasit, po dvou letech uz mzeme mít kvtuschopné cibule.

92

Cas od casu je teba supinky kontrolovat, pokud se objeví na nkteré plíse, odstrate a nejlepsí je celou sadbu pesadit do cerstvého substrátu. Dobré zkusenosti jsou i se smsí raselina, perlit, nebo s propaenými dubovými hoblinami. Konecn pirozený zpsob mnození rostlin je výsev ze semen a to platí i pro lilie, tomu ovsem pedchází získávání semen. Aureliány jsou obzvlás vhodné odrdy pro zacátecníky. Semena se na mnohých lodyhách vytvoí pirozen po opylení hmyzem, avsak proc to nezkusit rovnou cílen, ve snaze získat njakou novou vlastní lilii? Ani toto není njak obtízné. Vybereme si mateskou a pylodárnou rostlinu a ohlídáme, aby se na bliznu mateské rostliny do otevení poupte nedostal hmyz. Nap. poup obalíme malým plastovým nebo papírovým sáckem. Bliznu po rozkvtu poteme prasníkem z pylodárné rostliny, picemz pyl mzeme získat i odjinud, napíklad na výstav, ovsem se svolením vystavovatele. Pyl neztrácí klícivost adu msíc. Poté bliznu opt pikryjeme, teba staniolovým kornoutkem, který za týden odstraníme. Semena aurelián dozrávají koncem záí. Máme-li podmínky tepelné a svtelné mzeme vysévat teba i koncem února, nejpozdji zacátkem dubna, cím delsí je první vegetacní období, tím lépe. K výsevu pouzijeme stejný substrát jako u supinových cibulek. Pi dobré péci nkteré semenáce pokvetou uz po dvou letech. Existuje ada desítky let osvdcených odrd, doporucím jen nkteré podle barev. Bílé White Henryi a Black Dragon s tmavým rubem, zluté African Queen a Golden Splendor s narzovlým rubem, nestárnoucí starorzová Pink Perfection a ovsem Lila Favorit naseho slechtitele Jiího Hlouska, s bílým turbánkovitým kvtem rovnz naseho slechtitele Karla Brauna. Pokud jste clánek docetli, mozná se ptáte, proc tyto nádherné kvty nejsou v prodeji. Odpov je prostá, spatn se pepravují, vsak také vystavovatelé mají s nimi starosti. Vlastn z téhoz dvodu nejsou tak casto v prodeji jejich cibule. Pesto, nebo práv proto jsou vynikajícími zahradními liliemi, které ocení kazdý milovník kvtin.

Zdrojem k nákupu cibulí i semen a k získání dalsích zkuseností a informací jsou dv specializované liliáské organizace, Lilum Brno a Martagon Praha, která má i svou vlastní webovou stránku www.martagon. cz., na níz získáte dalsí informace, adresu výboru, programy cinnosti atd. Doc. RNDr. Karel Veres, CSc. SZO CZS Martagon (Autor dkuje píteli Jiímu Hlouskovi za poskytnutí obrázk jeho hybrid.) WWW.ZAHRADKARI.CZ

¤ § © © ¡ ¢ ¡ ¥ ¦ ¢ ¨ ¥ ¡ ¨ ¥ ¢ ¡ £ § !" ¡ ¢¡ ¡ ¢ ¨ ¡ ¢ ¦ §# £ $ ¥ ¦

Webové stránky Ceského zahrádkáského svazu fungují jiz 10 let a obsahují velké mnozství informací. Pokud jste novými návstvníky stránek, setkáváme se s problémem, ze jsou pro vás slozité, proto dovolte jen malé zpehlednní v rozdlení a obsahu. Webové stránky jsou rozdleny do dvou hlavních oblastí - CZS a casopisu Zahrádká spolecn s nakladatelstvím Kvt. V horním menu jsou navíc pidány i odkazy na nejcastji vyuzívané rubriky. V oblasti vnované CZS najdete tyto rubriky: kontakt a informace o územních sdruzeních, pipojeny jsou i nkteré ZO, specializované organizace, program odborné výchovy, pipravované skolení, odborné poradny, diskusní fórum, kalendárium, metodiky ochrany zahradních plodin, výstavy, mostárny, soutze pro mladé zahrádkáe, zahrádkáské muzeum. Pro usnadnní cinnosti vasí ZO - svazové pedpisy, zákony, formuláe a loga. Dále zde najdete i celá vydání Vstník od roku 2005 a vsechny vydané Rukovti. Aktuality - obsahují nové informace na stránkách. Poslední rubrikou jsou interní informace, ty slouzí pevázn funkcionám ZO a ÚS. Pro ZO je zde ke stazení evidencní systém (oblast: pro-zo, heslo: evidence-zo.) Druhá obsáhlá oblast stránek je vnována casopisu Zahrádká. Mzete si zde v archivu prohledat obsahy minulých vydání caso93

pisu od roku 1999, nahlédnout do aktuálního vydání, zadat inzerát (na webové stránky - nekomercní dokonce zdarma) a objednat pedplatné. Celé znní clánk starsích rocník se teprve pipravuje. V oblasti vnované nakladatelství Kvt mzete nahlédnout do archivu díve vydaných knih a videopoad. Z nových zde najdete výbr zajímavých knih od jiných nakladatelství. Pokud se nkomu i tento výcet zdá nedostatecný, mze pouzít odkaz Obsah v horním menu, ten obsahuje podrobný popis celého obsahu stránek. Vzhledem k velkému rozsahu stránek i cinnosti Svazu se setkáváme s výtkou, ze na nich nkteré informace jiz neodpovídají soucasné situaci, nebo ze je vbec neuvádíme. Z této situace nám ale mzete pomoci i vy, kteí máte pístup na internet a chu nco zlepsit - mnohdy k tomu stací jen pár minut casu. Výstavy - patí na nasich webových stránkách k nejvyhledávanjsím, je zde uvedeno v prbhu roku tém 200 výstav, a poádaných pímo zahrádkái, nebo komercních poádaných pro zahrádkáe. Obcas se ale stává, ze se o výstav dozvíme tsn ped jejím zacátkem a navíc nkdy ani nevíme, kde se pesn koná, jak je oteveno a co návstvníci uvidí. Vte, ze jen kompletní informace mze nkoho pimt k návstv. Pokud tedy zjistíte, ze vámi poádaná výstava na stránkách není zaazena, pispjte i vy nkolika minutami casu a napiste nám, návstvníci vám za to budou vdcni. Mostárny jsou vyhledávány hlavn na podzim, o to intenzivnji pokud je nadúroda ovoce. Práv informace o mostárnách jsou velmi rznorodé a v nkterých oblastech jako by vbec nebyly. Máte-li ve své organizaci ci okolí mostárnu a není v seznamu uvedena, zvazte zda o ní nenapsat, mozná by se na ní nkdo rád obrátil s prosbou o pomoc s nadúrodou. Webové stránky základních organizací se stávají stále castjsí, jen na vyhledávacích je mnohdy nenajdete. Pokud si sami vytvoíte svou prezentaci na webu nebo o cinnosti vasí ZO pravideln informuje obecní úad, dejte nám o tom zprávu, odkaz zaadíme k vasemu územnímu sdruzení.

94

Kalendárium a Aktuální rady v ochran rostlin jsou jiz dlouho soucástí naseho poradenství. Doporucujeme je pedevsím zacátecníkm, jako základní vodítko pi práci na zahrádce, ale ne vsechny práce a problémy jsou v nm zaazeny. K doplnní mzete pispt i vy svým dotazem, na který (bude-li castý) vypracujeme odpov pímo do kalendária. Uvítáme i vase vlastní poznatky a zkusenosti, které na stránky rádi doplníme. Diskusní fórum je nejaktuálnjsí soucástí poradenství Svazu urcené jak clenm tak siroké veejnosti. Je strukturováno do jednotlivých oblastí, ale zárove zobrazuje poslední vlozené píspvky, to proto, abyste mli rychlejsí pístup k aktuálním problémm. Dotaz pro odborníky zde mzete nejen polozit, ale také zodpovdt. Vte, ze i pokud nejste odborníky mze vase zkusenost pomoci nkomu jinému. V silách odborného oddlení a dalsích externích odborník není odpovdt vsem na vsechny dotazy, i kdyz se o to snazí. Práv díky vasí pipomínce k tématu mzete pomoci vyesit problém, ovlivnit výbr odrd, rostlin, pípravk ci prodejc pi nákupu a jiné. Metodiky ochrany zahradních plodin je známá publikace, ale také nyní jiz voln dostupná cást webových stránek. Nyní je aktualizována o nové pípravky a je doplováno vyobrazení chorob a skdc. To by vám mlo pomoci pi správném rozpoznání skodlivého cinitele. I zde nám mzete pomoci a poskytnout nap. své obrázky, pokud v dané oblasti zatím nejsou zaazeny. Výse uvedené rubriky jsou nejfrekventovanjsí, ale také ostatní potebují doplovat o nové skutecnosti. Víme tomu, ze vztah v nasem Svazu je stále jest zalozen na spolupráci clen, a to nejen v osadách, kde sdílíme spolecné vybavení. Od nepamti si íkáme ,,píteli" a s tím souvisí i vzájemná pomoc. Proto se na vás obracíme s prosbou o pomoc pi doplování nasich svazových stránek, aby byly aktuální, bez chyb a zastaralých údaj a aby obsahovaly vse, co v nich hledáte. Vte, ze to nakonec pinese uzitek i vám. Ing. Milos Kozesník, ústedí CZS

ZAHRÁDKÁ ZAHRÁDKÁM! Tak jako tradicn kazdý rok vychází pro cleny CZS Rukov zahrádkáe. Je vlastn klubová zálezitost, "speciál" s urcitým nosným tématem. Kazdý clen ji dostane od své mateské základní organizace, od "svého" pedsedy. Vedle této Rukovti vydává Ceský zahrádkáský svaz mnohem obsaznjsí casopis, msícník Zahrádká. Pichází za vámi do Rukovti, aby se trochu pedstavil. Pinásí mnohem více informací, nez jaké se vejdou do Rukovti. Protoze vychází kazdý msíc, je schopen reagovat na dní v okolí, pinásí novinky ze svta ovocnáství, zelináství, kvtináství, ochrany rostlin, umní aranzování kvtin, zkráslování domova, zpráv o výstavách, akcích pro pátele zahrady a kvtin i kuchaení. Drzí se i tradic, nezatracuje provené, starsí postupy, naopak oprasuje i zkusenosti a tradice z dob minulých. Snazí se reagovat na podnty pisatel, redaktoi navstvují úspsné pstitele, slechtitele, sbírají pro vás informace o novinkách i tradicních akcích. Zahrádkáe si mzete koupit na novinovém stánku, ale mzete si ho i pedplatit. V tom pípad budete k nmu dostávat drobné dárky - osiva, hnojiva a jiz tradicn k prvnímu císlu nového rocníku i stolní zahrádkáský kalendá. Mnozí z tch, kteí docetli az sem se budou podivovat nad tím, proc takovou samozejmost písu. Má to jeden prostý dvod. Zatímco Rukov si pecte snad kazdý, Zahrádkáe pravideln cte kazdý pátý az sestý clen svazu. Abychom casopis piblízili vsem zahrádkám, rozhodli jsme se cenu upravit tak, aby si jeho odebírání mohly dovolit i ty nejmensí základní organizace. Kazdá ZO CZS, která uhradí známky za své cleny za rok 2009, bude mít moznost objednat tento casopis na rok 2010 a to s 50% slevou (za 144,- Kc) 1 ks na organizaci. Objednávka musí být písemná, podepsaná dvma zástupci organizace - pedsedou a místopedsedou nebo jednatelem (tajemníkem). Objednávky se podávají prostednictvím územních sdruzení. Casopis se tak mze se slevou dostat ke vsem 3001 základním organizacím CZS, i do vsech 74 územních sdruzení CZS v Ces-

ké republice. Jsou organizace, které si casopis pjcují, mají rozpis kdo a kdy a jak dlouho ho mze mít, nez Zahrádkáe pedá dál. Mozná je pro vás moznost pedplatit si Zahrádkáe novinkou. Nkteí z vás mohou íct, ze by si casopis rádi objednali, ale tráví celé léto na letním byt, na chat, na chalup. Máme pro n esení. Stací zavolat na 800 100 134 nebo na níze uvedená telefonní císla a zmnit adresu kam bude casopis posílán. Pi sthování z letního sídla opt zavoláte a casopis budete mít opt ve schránce doma. Pro pímé pedplatitele jsme vyhlásili soutz. Sezenete-li nového pedplatitele, pak poté, kdy oba zaplatíte pedplatné na pístí rok, dostanete od nás dárek. Na prvních 100 úcastník ceká v redakci Zahradnický kalendá, na dalsí pak balení hnojiva Kristalon. Více k soutzi najdete v Zahrádkái císlo 9/2009. Snad tento casopis, který je dle Media projektu nejctenjsí hobby magazín v CR objeví a budou si ho kupovat, pedplatí si ho dalsí zahrádkái, zejména clenové CZS. Jen ti, kteí Zahrádkáe ctou nebo v nm listují, vdí, ze na telefonu 222 780 739, 602 557 560, pes e-mail: [email protected], si casopis mohou pedplatit, ze objednávkový formulá mohou vyplnit i na www.zahradkari.cz. Zpravidla jen jeho ctenái a pedstavitelé jednotlivých ZO vdí, ze je mozné casopis i darovat (pedplatit ho a nechat posílat na adresu vámi vybrané osoby). Pro tento úcel máme pro vás pipravený dárkový certifikát. Tsíme se na vás, nové ctenáe i pedplatitele, nebo i díky vám mze být casopis lepsí a mze nabídnout témata, která doposud spí ve vasich hlavách nebo zahradách. Casopis Zahrádká pipravil spolu s Agro CS dva výrobky, které se prodávají pod názvem Zahrádká univerzální substrát (20 a 50 l), Zahrádká univerzální granulované hnojivo (2,5 kg). Více o nich najdete v podmínkách soutze, která probíhala v Zahrádkái c.5­7/2009. I pro pístí rok pipravujeme soutz pro ty, kteí si tyto výrobky zakoupí (vyhodnocení je v císle 10/2009). V soucasné dob by produkty se jménem Zahrádká mly být v prodeji v zahradních centrech, pístí rok i v hobbymarketech.

95

OBSAH

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Zelenina ano ci ne? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Vlastnictví pozemk v zahrádkových osadách . 3 Zelenina proti civilizacním chorobám . . . . . . . 5 Dusicnany jako rizikový faktor v zelenin . . . . 8 Obecné problémy v ochran zeleniny proti skodlivým cinitelm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Biologická a fyzikální ochrana rostlin jako náhrada chemické . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Mzeme ocekávat zmny v druhovém slození a významu skdc zeleniny? . . . . . . . . . . . . . 18 Plzák spanlský a omezení skodlivosti plz . 22 Dusíkaté vápno pro zdravou pdu a zdravé rostliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Stídání zelenin na zahrádce . . . . . . . . . . . . . 27 Mén známé listové zeleniny na zahrádce . . 29 Pstujme brambory, ze zahrádky chutnají nejlépe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Pstování brambor za pouzití netkané textilie a píprava sadby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Rajcata na zahrad, ano ci ne . . . . . . . . . . . . 36 Co je zajímavého v odrdách paprik . . . . . . . 37 Jednoduché zpsoby pstování hub doma a na zahrádce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Nkterá specifika a problémy pi pstování zeleniny na zahrádkách . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 Ekologická nebo biozelenina na zahrádce . . 46 Racio - polní plodiny na ceské zahrádky . . . . 47 Zelené koení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 Netradicní pstování lécivých, aromatických a koeninových rostlin . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Jsou okrasné zeleniny k jídlu? . . . . . . . . . . . . 59 Zempisný pvod odrd slivoní . . . . . . . . . . . 61 Specifika ezu peckovin . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Výsadba ovocných strom v oblastech s vysokou hladinou spodní vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 Jak proti klejotoku peckovin . . . . . . . . . . . . . . 69 Letní odrdy jabloní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Jak dál v pstování hrusní . . . . . . . . . . . . . . . 75 Trápí vás padlí u angrest, pstujte odolné odrdy! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Pehled registrovaných odrd jádrovin 2006-2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Réva stále stoupá z nízin . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Aureliány jsou krásné zahradní lilie . . . . . . . . 91 www.zahradkari.cz, pomozte nám s jejich obsahem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Zahrádká zahrádkám! . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Obrázky k clánku na str. 82 15 - KONVERT 16 - LIPNO 17 - HARBO 18 - CLIO 19 - PIDI 20 - METEOR 21 - HELIODOR 22 - ORION 23 - LUNA Obrázky k clánku na str. 91 5 - porost aurelián ze slechtní Karla Verese v Botanické zahrad hl.m. Prahy 6 - WHITE HENRYI, slechtitel - Leslie Woodriff 7 - RNDr. Vladimír Huml, bývalý kurátor sbírky a RNDr. Karel Veres (vpravo) nad porostem aurelián v Botanické zahrad hl.m. Prahy. 8 - CITRONÁDA, slechtitel - Karel Veres 9 - LILA FAVORIT, slechtitel - Jií Hlousek 10 - ZLATÁ PRAHA, slechtitel - Karel Veres 11 - SKOICE, slechtitel - Jií Hlousek

12342728 29 -

salát ímský GELBAN (s) kedluben MODRAVA (s) cuketa GOLDLINE (s) rajce tyckové PARTO F1 (s) fazol AIDAGOLD (s) salát DUBAGOLD (s) celer NEON (s)

Obrázky k clánku na str. 37 24 - paprika PÁLIVEC (s) 25 - paprika SUPERAMY (s) 26 - sms paprik chilli (s) Obrázky k clánku na str. 51 30 - máta peprná (s) 31 - meduka (s) 32 - bazalka COMPAKT (s) Obrázky k clánku na str. 72 12 - HANA 13 - DARIA 14 - JULIA

Rukov zahrádkáe 2010

Vydal Ceský zahrádkáský svaz o.s. Rokycanova 318/15, Praha 3 - v roce 2009, jako úcelovou publikaci pro své cleny v rámci clenského píspvku. Neprodejné.

Z píspvk autor sestavil Ing. Miroslav Smoranc. Odpovdný redaktor Ing. Miroslav Smoranc, technický redaktor Ing. Milos Kozesník. Foto na obálce: autoi clánk, foto zeleniny vnovala firma SEMO Smrzice s.r.o. Sazba a grafická úprava - Ing. Milos Kozesník, obálka Lukás Kozesník. Tisk - tiskárna Vltava-Labe-Press, a.s. Praha Uhínves. ISBN 978-80-85362-63-3

Obrázky oznacené (s) vnovala firma SEMO Smrzice s.r.o. Ceský zahrádkáský svaz dkuje za poskytnuté obrázky i za trvalou spolupráci nejen v oblasti vzdlávání.

Obrázky na obálce

Information

48 pages

Report File (DMCA)

Our content is added by our users. We aim to remove reported files within 1 working day. Please use this link to notify us:

Report this file as copyright or inappropriate

472791